1 / 18

Lesy ČR

Lesy ČR.

john
Download Presentation

Lesy ČR

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Lesy ČR

  2. Původně bylo celé Podblanicko porostlé lesy. Druhová skladba odpovídala vegetačnímu stupni s převahou jedle a buku, s příměsí javoru, klenu a lípy ve specifických suťových polohách Velkého a Malého Blaníku. Na výslunných jižních a jihozápadních stráních lze původně předpokládat výskyt dubu, habru a borovice, v údolích vodních toků porosty olše lepkavé, vrby a jasanu.Prvním významným zásahem do tohoto stavu byl pravděpodobně příchod Keltů asi před 2400 lety, kteří vybudovali na Velkém Blaníku hradiště. Obranné valy jsou zde patrné dosud. To určitě vedlo z obranných důvodů ke smýcení lesních porostů na jeho vrcholu. • Středověká kolonizace krajiny začíná vznikem kláštera premonstrátek v Louňovicích v polovině 12.století. Rozvoj řemesel vyžadoval mnoho palivového dříví a nastal tedy tlak na lesy. Dřevo z lesa bylo těženo výběrem potřebných stromů, druhová skladba se v podstatě nezměnila. Velikost těžby dřeva z lesa kolísala podle společenských událostí a potřeb (např. po třicetileté válce rozloha lesa vzrostla). • Nástup pěstování smrku začal na Blaníku v 19.století společně s poptávkou po stavebním dříví. První hospodářský plán platil na Podblanicku od roku 1881 a podíl smrku se postupně zvyšoval na úkor listnáčů. Ani smrkovým porostům na Blaníku se ovšem nevyhnuly větrné polomy a mniškové kalamity.

  3. Změnu tohoto stavu zaznamenal nástup Josefa Melichara na polesí Louňovice na začátku 50.let 20. století. Tento lesník zavedl maloplošnou obnovu buku a jedle v kotlících a okrajových sečích. Tyto obnovní prvky se dodnes využívají s cílem dosáhnout přirozené skladby lesa. • V současnosti tvoří les 31% plochy CHKO. V roce 2001 bylo procentuální zastoupení blanických lesů následující: smrk- 56,9%, jedle- 0,8%, buk - 7,0%, borovice - 20,3%, modřín - 6,6%, dub (letní a zimní)- 2%, habr - 1%, bříza - 2,7%. • Společnou snahou Správy CHKO a lesníků je zlepšit zdravotní stav lesa ať už cílenou výchovou lesa nebo podporou pestré druhové skladby. Aktivně je do porostů v 1.zóně CHKO dosazován buk a jedle, jejichž přirozená obnova je obtížná. • Lesy v 1.zóně CHKO Blaník jsou z větší části lesy zvláštního určení, lesy ve vrcholových partiích Velkého a Malého Blaníku jsou vedeny jako lesy ochranné. Lesy v dalších zónách jsou lesy hospodářské. Součástí zdejších lesů je i významná genová základna pro buk o výměře 157 ha. • Návštěvníci v přírodní rezervaci Velký a Malý Blaník by měli omezit svůj pohyb na značené cesty, neboť při chůzi v lesním porostu mohou snadno poškodit cenné semenáčky nebo sazenice.

  4. Český les • Český les je horský masiv dlouhý zhruba 80 km, který tvoří přirozenou hranici mezi Českou Republikou a Německem. Pohoří leží v západní části Plzeňského kraje a nachází se na území bývalých okresů Cheb, Tachov a Domažlice. Zhruba uprostřed prochází Českým lesem dálnice D5, která vede z Prahy na hraniční přechod Rozvadov - Waidhaus. Od Šumavy je Český les oddělen nižší Všerubskou vrchovinou. Nejvyšším vrcholem je Čerchov, který se tyčí do nadmořské výšky 1042 m nedaleko Domažlic. Celá oblast byla vyhlášena v roce 1990 oblastí klidu „Český les“, která byla po přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 1992 přejmenována na Přírodní park Český les. • Podle geomorfologického členění patří toto území do Šumavské subprovincie. Přírodní park pokrývá geomorfologický celek Český les a zasahuje do západní části Podčeskolsleské pahorkatiny. Podle nadmořské výšky, geomorfologických poměrů a členitosti reliéfu se Český les člení na Dyleňský les, Přimdský les, Kateřinskou kotlinu a Čerchovský les.

  5. Faktory ovlivňující zdravotní stav lesních porostů v CHKO Pálava • Sucho • Nejvýrazněji se nízký dlouhodobý srážkový úhrn celé oblasti projevuje na mělkých a hlinitých půdách, zvláště na slunných svazích. Pokles hladiny spodní vody se projevuje i v hlinitých deluviích mělkých žlebů v oborách Bulhary a Milovice. • Hmyzí škůdci •  Dominantní postavení zaujímá obaleč dubový (Tortrix viridana), k dalším důležitým druhům patří píďalka podzimní (Operophtera brumata) a obaleč hlohový (Archips crataeganus). Z bekyňovitých motýlů vázaných na listnaté dřeviny má v našich podmínkách největší význam bekyně velkohlavá (Lymantria dispar). Poslední gradační perioda proběhla v období let 1992–1994. V současné době je její populace v latentní fázi. Výrazné ohrožení pro jírovce v parkových i liniových výsadbách včetně porostů v oborách představuje v posledních letech i klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella).

  6. Tracheomykóza a imise • Škodlivé působení tracheomykóz se projevuje vznikem souší jednotlivě nebo hloučkovitě , hlavně u jilmu, a to i mimo lesní porosty. U dubových porostů je zhoršený zdravotní stav dříve přisuzovaný tracheomykóze spíše výsledkem působení mnoha škodlivých vlivů. • Ochmet (Loranthus europaeus) • Vyskytuje se v porostních stěnách a na dubových výstavcích. Některé porosty na vysýchavých stanovištích jsou napadeny velmi silně a vyžadují obnovu.

  7. Zvěř • Loupání: v minulosti byly v některých částech obor poškozovány hlavně mladší porosty lípy a jasanu loupáním kořenových náběhů a kmenů. K velmi výraznému omezení škod došlo začátkem devadesátých let minulého století po razantním snížení stavů zvěře v oborách. Pro snížení tohoto rizika jsou do nově zakládaných lesních porostů vysazovány také jehličnany, které jsou pro zvěř atraktivní a v kombinaci s vyšším zastoupením lípy postačí nárokům zvěře. Při výchovných zásazích jsou pak poškozené jehličnany z porostů odstraňovány, aby negativně neovlivňovaly druhovou skladbu lesa. • Okus • Možné škody působené okusem na zakládaných porostech jsou v současnosti řešeny systémem obnovních bloků. Jedná se o oplocené ucelené části o výměře 20-40 ha, které  jsou obnovovány v horizontu 15-20 let a do kterých nemá zvěř po celou dobu obnovy přístup. Dochází tak k obnově celých oddělení lesa. K odplocení dochází až v době, kdy tyto porosty již nejsou zvěří ohroženy. Individuální výsadby v alejích apod. jsou potom chráněny pevnými dřevěnými oplůtky.

  8. Obrázky

  9. Vytvořily : Leona Tomková Karolína Širůčková • Dne : 19.11. 2009 Děkujeme za pozornost

More Related