Wernerův plán+Evropský měnový systém

1. Wernerův plán+Evropský měnový systém Michal Částek B_EMI Evropská měnová integrace

2. Brettonwoodský systém+systém „Hada v tunelu“ • Po druhé světové válce – USD jediná směnitelná měna za zlato – ZE měny byly zafixovány na USD • Zajištění stabilního vývoje bez měnových fluktuací • 1971 – ukončení brettonw. Systému – ukončení dolarové hegemonie, plovoucí kurzy • 1972 – Basilejská dohoda – vytvoření Evropského svazu směnných kurzů • Systém „Had v tunelu“ – had – ZE měny vůči USD v oscilačním pásmu 4,5%, ZE vůči sobě – oscilační pásmo 2,25 %. • četné vystupování z měnového hada – v rámci hada paradoxně zůstaly země, které zastávaly spíše ekonomistickou strategii – v hadu se neudržely monetaristé – Fr, Belgie, Itálie. VB vstoupila v roce 1972 – ihned vystoupila

3. 70. Léta Wernerův plán HMU • Prosinec 1969 –konference v Haagu –rozšíření ES+rozhodnutí o zahájení budování HMU • Říjen 1970 – Wernerův plán – vybudování HMU v průběhu 10-letého přechodného období (1. tříleté období zahájeno 1.1. 1971) • Kompromis mezi ekonomistickým přístupem (Něm, Niz) a monetaristickým přístupem (FR, Bel, Luc, Komise) • Hospodářská krize – od r. 1973 (ropná krize) • Únor 1974 - Rada ECOFIN v důsledku měnové nestability prohlásila, že nemůže rozhodnout o přechodu do druhého stadiakonec budování HMU

4. Evropský měnový systém • Na konci 70.let – ES před sebou úkol stabilizace evropských měnových kurzů-1977 • Komise Jenkinse – kritizována (The Economist) pro nečinnost – významný impuls v činnosti Komise • Komise převzala iniciativu-předseda Roy Jenkins – představila v říjnu 1977 projekt EMS – dále dopracován Fr. a SRN • Březen 1978 se Schmidt s Giscardem d´Estaignem+ Měn.vybor- dohodli systém pevných směnných kurzů. • Návrh Fr-něm představen 7. - 8. dubna 1978 – Rada ECOFIn schválila projekt v červenci 1978

5. Zájmy členských zemí na EMS • Zájem SRN by se stabilizací směnných kurzů uchránila před důsledky revalvace marky - nevýhoda pro exportně orientovaný průmysl, protiinflační zájmy Německa – USA předpokládaly, že SRN bude lokomotivou hospodářského růstu ES – SRN se soustředilo zejména na kontrolu inflace. • Francie - systém pevných kurzů - bojovat proti inflaci (kterou se Francii nedařilo zvládnout vlastními silami) – dalším důvodem byly ceny ve SZP - kolísání cen díky devalvacím a revalvacím • Benelux - zájem na stabilizaci směnných kurzů • Itálie - zájem jako Francie - omezení inflace • VB - proti návrhu - premiér Callaghan navrhoval koordinaci s USA (USA však proti koordinaci) • VB - obavy, že neudrží svoji libru vůči marce – obavy z rostoucí nezaměstnanosti (některé zdroje)

6. Vznik EMS • Komise zpracovala v říjnu 1978 složení společné měnové jednotky – konečné schválení technických detailů – Evropská rada 4. a 5. prosince 1978 v Bruselu. • Původní předpoklad – zahájení k 1.1. 1979 – zafixování měn až k 13. březnu 1979. • EMS – znamenal v řešení měnových otázek ES velký průlom

7. Inflace v členských zemích • Index cenové hladiny v průmyslových zemích - v r. 1967=100 - USA, Fr, VB,IT, SRN • V roce 1980 - USA 246 %, Fr 294%, VB 423 %, It 398 %, SRN 175 %. SRN měla nejnižší růst cen - díky revalvování německé marky.

8. Evropský měnový systém • 3 pilíře EMS • I. ECU – Evropská měnová jednotka (košová jednotka) • II. ERM – Systém směnných kurzů (stanoví oscilační pásmo a povolenou odchylku od centrální parity měna-ECU) • III. Úvěrový mechanismus – umožňuje poskytovat půjčky na intervence CB

9. Evropský měnový systém • European Currency Unit (ECU) – koš zúčastněných měn – pevná hodnota složená z určitých podílů soustředěných měn. • Podíl měn odpovídal ekonomické síle jednotlivých států (podíl na HDP ES a podíl na vnitřním obchodu ES) a měnil se na základě rozhodnutí Rady každých pět let nebo na požádání členů ES (5. 12. 1978 - váhy měn v ECU) • ECU – nástroj transakcí v rámci EMS – výpočet intervalů měnové parity a základ výpočtu divergence, sestavování rozpočtu ES a pro převod finančních prostředků ze strukturálních fondů ES • Zelená ECU – používaná pro stanovení hodnoty cen v rámci SZP

10. ECU • ECU je společným jmenovatelem pro stanovení centrálních sazeb měn členských zemí EU, kolem kterých mohou tržní kurzy v rámci stanoveného rozpětí kolísat. Do roku 1993 toto rozpětí činilo +-2,25 %, s výjimkou Itálie (+- 6%) a později Španělska. • Na základě ECU - vytvořen včasný varovné systém - ukazatel divergence • Měnová jednotka používaná při platebních transakcích mezi centrálními bankami členských států EMS - oficiální ECU byly vytvořeny členskými státy vložením 20 % rezerv - vytvořen Evropský fond měnové spolupráce EMCF; ECU součástí oficiálních devizových rezerv držených CB členských zemí. • ECU se lišila od svého předchůdce Evropské zúčtovací jednotky - nebyla pouze zúčtovací měnou ale také měla peněžní funkci.

11. ECU • Pokud se zhodnocuje jedna měna vůči USD na úkor ostatních, tak i roste paritní podíl jedné měny v rámci USD. Mění se tak struktura vah v koši měn oproti fixně stanoveným váhám na pětileté období.

12. ERM – Systém směnných kurzů • Základním prvkem - centrální kurzy ECU v jednotlivých měnách členských zemí EMS - i měny, které nejsou součástí ERM. • Změny centrálních sazeb - každých pět let oficiálně - od roku1979-1995 - změněny 25x. • Od roku 1979-1995 - posílily měny DEM - 2,5 DEM/ECU na 1,91 DEM/ECU,NLG - z 2,7 na 2,15 NLG/ECU,BEF+LUF - stejně 39,4 BEF/ECU, ostatní oslabily • Na základě centrálních sazeb měn vůči ECU DEM/ECU, FRF/ECU se vypočtenou bilaterální centrální kurzy měn - DEM/FRF • Poté se určí oscilační pásma - +-2,25 %, od roku 1993 +-15% - většinou to ale bylo pásmo 30% - 16,1%, -13,88 % • Vypočítá se ukazatel divergence - varovný signál: D=15x(1-x) - x je váha měny v koši ECU DEM =0,32 - pak D=15x0,68=10.2 %

13. Ukazatel divergence • Vypočítá se ukazatel divergence - varovný signál pro provedení devizových intervencí: D=15x(1-x) - x je váha měny v koši ECU DEM =0,32 - pak D=15x0,68=10.2 % Maximální rozpětí divergence se blíží více intervenčním bodům těch měn, jejichž váha v koši je menší…menší přípustné rozpětí je u měn, které mají vyšší podíl v koši. • Hranice ukazatele divergence se poté vypočítá HD=0,75xD - 75% divergence - např. u DEM - to bylo tedy asi 7,5 %, u malých měn - LUF, BEF - okolo10 %. • Hranice divergence má zajistit, aby devizové intervence probíhaly s vyšším časovým předstihem a zabránilo se tím dosažení intervenčních bodů. Intervenují CB - nákupem či prodejem měny cizí měny - pokud posiluje kurz vlastní měny- nakupuje cizí měnu - aby zajistily rovnováhu na devizových trzích.

14. Ukazatel divergence-příklad • Klíčový Ukazatel divergence - ukazuje využití povoleného rozpětí…Nejdříve se vypočítá odchylka OD= (denní kurz ECU-centrální kurz ECU)/ centrální kurz ECU - • DEM/ECU - denní 1,8, centrální kurz 1,9 - OD=(1,8-1,9)/1,9=5,2%, UD=5,2/D=5,2/10,2=50,9 %. Využití povoleného rozpětí je dost vysoké, dá se očekávat rychlé posilování kurzu DEM - CB se rozhodnou pro intervenci na devizových trzích, popř.revalvace či devalvace centrálních měnových parit. • Ukazatel divergence nebyl úplně spolehlivým signalizačním systémem pro měny s malou vahou v měnovém koši. Tyto země mohou lehce dosáhnout svých intervenčních bodů

15. Úvěrový mechanismus • Doplňuje kurzový mechanismus • Evropský fond měnové spolupráce - vytvořen - emitoval ECU ve výši 20 % zlatých a devizových rezerv členských zemí, které složily jako své rezervy. • Tyto ECU hrají důležitou úlohu při financování devizových intervencí • EMCF - později EMI - poskytoval-velmi krátkodobé (dev. intervence-45dní), krátkodobé (deficity PB-3 měsíce)a střednědobé úvěry (2-5 let - vázáno na splnění ekonomických a fin. podmínek od Rady ES). • Cílem úvěrového mechanismu - zajištění dostatečných prostředků pro devizové intervence.