Digitální učební materiál

1. Digitální učební materiál

2. SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ

3. Souvětí souřadné • obsahuje nejméně dvě věty hlavní, neomezený počet vět vedlejších • věty hlavní jsou formálně i významově samostatné (ve vztahu přiřazování, parataxe) • každá z vět hlavních může být rozvíjena jinou větou vedlejší • věty hlavní jsou spojeny beze spojek (asyndeticky, čárkou) nebo spojkami souřadícími (syndeticky) • věty hlavní jsou vůči sobě v různých významových poměrech

4. Značení poměrů mezi větami

5. Významové vztahy (poměry) mezi větami hlavními • poměr slučovací: obsahy vět sounáleží, jsou si rovné, obě věty platí, spojovacími prostředky jsou slučovací spojky (a, i, ani, nebo, či), příslovce (také, pak, potom), opakované a dvojité spojky (i – i, jednak – jednak, zčásti – zčásti, jak – tak, ať – ať, ani - ani) nebo jsou věty beze spojek (graficky oddělené čárkou) Neviděl mě ani neslyšel. Pršelo a foukal vítr. Odešla domů a už se neozvala. On to ani neví, ani ho to nezajímá.

6. Významové vztahy (poměry) mezi větami hlavními • poměr stupňovací: druhá věta zesiluje obsah věty první, je závažnější než první, věty jsou spojeny spojkami (ba, i, dokonce, ba i, ba ani) a dvojitými spojkovými výrazy (nejen – ale i, nejen – nýbrž i) Na výlet jela celá třída, ba jel i Petr. Nejen že se nedostavil, ale ani se neomluvil. Ve městě nebyl žádný park, ba ani žádné stromy tam nebyly.

7. Významové vztahy (poměry) mezi větami hlavními • poměr odporovací: obsahy vět si navzájem odporují, jsou neslučitelné, věty jsou spojeny spojkami (ale, avšak, však, jenže, nýbrž, leč, nicméně, naopak), spojovacími prostředky (ale přesto, sice – ale) nebo beze spojky Chtěl by odjet co nejdříve, jenže nemá s kým. Napsal jsem mu, ale on nepřijel. Bylo obtížné dojít do cíle, avšak zvládli jsme to.

8. Významové vztahy (poměry) mezi větami hlavními • poměr vylučovací: obsahy vět se navzájem vylučují, pokud platí jedna věta, neplatí druhá, věty jsou nejčastěji spojeny dvojitými a opakovacími spojovacími prostředky (buď – (a)nebo, ať – či, buď – buď, ať – ať), případně spojkami (anebo, či, zdali – či) Buď mě doprovodíš, nebo nikam nepůjdu. Udělá zkoušku, anebo na škole skončil. Slyšel jsi to od ní, či jsi to viděl na vlastní oči?

9. Významové vztahy (poměry) mezi větami hlavními • poměr příčinný (důvodový):druhá věta vyjadřuje příčinu (důvod), proč nastala věta první, věty jsou spojeny spojkami (neboť, vždyť, totiž) Znal ji dobře, vždyť s ní chodil do třídy. Ani se nedivila, je totiž zvyklá na jeho nápady. Byl spokojený, neboť se mu vše podařilo.

10. Významové vztahy (poměry) mezi větami hlavními • poměr důsledkový: druhá věta vyjadřuje důsledek platnosti obsahu věty první, spojovacími prostředky bývají spojky v kombinaci s příslovci (proto, a proto, tudíž, tedy, a tedy, a tak) Venku je krásně, proto nezůstaneme doma. Znali les dobře, a tak dorazili na místo včas. Nevypracoval domácí úkol, tudíž dostal pětku.

11. Významové vztahy (poměry) mezi větami hlavními • některé učebnice uvádí také poměr vysvětlovací, kdy druhá věta je vysvětlením věty první, týž fakt je podáván dvojmo, případně věta vysvětluje odkazem na jiný fakt, věty jsou spojeny spojovacími prostředky (tj. (tj.), a to, totiž, vždyť, však, to) Škola ho nebavila, tj. neučil se rád. Bydlí v bytě po rodičích, on ho totiž zdědil. Bylo slyšet zaklepání na dveře, to klepal Petr.

12. Procvičování • Doplňte v souvětích interpunkci a odůvodněte: Rád by s tebou šel ale nemůže odejít. Učte se pilně nebo si v budoucnu nenajdete zaměstnání. Pavel se díval na televizi Jana poslouchala hudbu. Odřekla schůzku musela totiž do Prahy. Petr tam zůstal dlouho a Jirka nepřišel. Pršelo proto jsme nikam nejeli. Nejdříve byla mlha dopoledne se však zvedla a dokonce svítilo slunce. Nechtěl se zúčastnit vždyť nikoho neznal. Tenkrát mi lhal a tudíž mu nevěřím. Štěně pořád štěkalo dokonce nás chtělo pokousat. Měli jsme maminku rádi velmi o nás totiž pečovala. Byl chytrý málo to však dával najevo. Petr byl vstřícný a aktivní zato Pavla bylo nutné pořád povzbuzovat.

13. Procvičování • Určete významový vztah mezi uvedenými větami: Petr miloval Janu a oženil se s ní. Petr miloval Janu, ale neoženil se sní. Petr miloval Janu, a proto se s ní oženil. Petr nejen miloval Janu, nýbrž se s ní i oženil. Petr se oženil s Janou, vždyť ji miloval. Buď se Petr ožení s Janou, nebo se neožení vůbec.

14. Správné řešení 1. Rád by s tebou šel, ale nemůže odejít. Učte se pilně, nebo si v budoucnu nenajdete zaměstnání. Pavel se díval na televizi, Jana poslouchala hudbu. Odřekla schůzku, musela totiž do Prahy. Petr tam zůstal dlouho, a Jirka nepřišel. Pršelo, proto jsme nikam nejeli. Nejdříve byla mlha, dopoledne se však zvedla a dokonce svítilo slunce. Nechtěl se zúčastnit, vždyť nikoho neznal. Tenkrát mi lhal, a tudíž mu nevěřím. Štěně pořád štěkalo, dokonce nás chtělo pokousat. Měli jsme maminku rádi, velmi o nás totiž pečovala. Byl chytrý, málo to však dával najevo. Petr byl vstřícný a aktivní, zato Pavla bylo nutné pořád povzbuzovat.

15. Správné řešení 2. slučovací, odporovací, důsledkový, stupňovací, důvodový, vylučovací

16. Použité zdroje MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1. SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN 978-802-5301-890. MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2002. ISBN 80-862-8536-7.