1 / 18

Platební systémy na českém internetu

Platební systémy na českém internetu. Ondřej Malý, Lidové noviny 20. 11. 2008. Čím se dá na internetu platit?. Dobírkou Převodem z účtu na účet Nákup na splátky (Aura, GEMB) Platební kartou ePlatbou (RB) Premium SMS zahraniční platební systémy (PayPal, PayPay, Moneybookers atd.).

heman
Download Presentation

Platební systémy na českém internetu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Platební systémy na českém internetu Ondřej Malý, Lidové noviny 20. 11. 2008

  2. Čím se dá na internetu platit? • Dobírkou • Převodem z účtu na účet • Nákup na splátky (Aura, GEMB) • Platební kartou • ePlatbou (RB) • Premium SMS • zahraniční platební systémy (PayPal, PayPay, Moneybookers atd.)

  3. Rok 2008 – nové platební možnosti • duben 2008 – PaySec (ČSOB / Poštovní spořitelna) • srpen 2008 – mPeníze (mBank + Seznam) • listopad 2008 – Mojeplatba (KB) • listopad – prosinec 2008 – Mobilní platby Vodafone (?)

  4. Dobírka • nejčastěji využívaný způsob placení na internetu • využívaná u cca 80 procent transakcí • náklady pro obchodníka jsou průměrné (10 – 50 kč za transakci), je ale možné je do značné míry přenést na zákazníka • zákazník platí až v okamžiku převzetí zboží

  5. Platby kartou • Z hlediska obchodníka: • pomocí internetové platební brány málo využívané, spíše na prodejnách • nákladné – transakční náklady se pohybují mezi 1,6 – 3,5 procenty v závislosti na obratu a využití – mohou úplně vymazat marži obchodníka • peníze nemá obchodník připsané okamžitě na účtu • zřízení systému se u jednotlivých bank liší (0 – 13 tisíc Kč), stejně jako pravidelné poplatky • Z hlediska zákazníka • strach ze zneužití dříve živený bankami a nepříliš mírněný obchodníky • karty nejsou standardně aktivované ani pro zabezpečené placení na internetu (např. „chytrá karta ČS“) • = kartou platí pár procent zákazníků

  6. Platby kartou - problémy • nemožnost „uložení“ čísla karty u obchodníka podobně jako u Amazonu či PayPalu vyplývá z pravidel karetních asociací pro střední Evropu. • proto není česká „internetová peněženka“ PaySec podobná PayPalu. • banky samotné musejí platit karetní asociaci určité procento z transakce, „nemají svobodu nastavit si marži“, proto placení kartou příliš aktivně nepropagují. • Případné reklamace klientů posuzuje banka individuálně.

  7. Bezpečnost placení kartou od 1. 11. 2009 • 1. listopadu 2009 vejde v účinnost transpozice evropské direktivy o platebních službách (PSD) • Zákon o platebních službách uvádí: • Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce • a) do částky odpovídající 150 eurům, pokud tato ztráta byla způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku, nebo zneužitím platebního prostředku v případě, že plátce nezajistil ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků, • b) v plném rozsahu, pokud tato ztráta byla způsobena jeho podvodným jednáním nebo úmyslným nebo hrubě nedbalostním porušením některé z jeho povinností podle § 101.

  8. Nákupy na splátky • Aura karta (Cetelem), GE Money Multiservis • v mnoha obchodech po dobírce druhá nejoblíbenější metoda placení • pro obchodníka i zákazníka v určitých případech (např. platba kartou přes portál Cetelem) je tato metoda víceméně zdarma (splátková společnost se „zahojí“ na zákazníkovi) • Především u prodejců elektroniky jde o druhý nejčastěji využívaný způsob placení po dobírce

  9. „Platební tlačítka“ • průkopníkem byla eBanka (Expandia Banka) • platební tlačítko při zaplacení vygeneruje jednorázový příkaz k úhradě s předvyplněnými hodnotami, které ve svém IB zákazník jen potvrdí • stejný systém jak eBanka nabízí mBank, Komerční banka a ČSOB / Poštovní spořitelna. Každá má své platební tlačítko • „ceníkové“ podmínky jsou velmi podobné (banky uvádějí 0,5 – 1 % z transakce), liší se ale podle toho, jestli má obchodník u banky další produkty (úvěry, účty...) • pro banky atraktivnější než karetní transakce, mohou si nastavit marži

  10. ePlatba (Raiffeisen bank) • „platební tlačítko“ eBanky existuje už od roku 1999 a projektu eCity • náklady pro obchodníka jsou nižší než u platby kartou (kolem 1 %) • u obchodníků dosahuje tato platební metoda v nejlepším případě „několik jednotek procent z obratu“ • urychlení transakce – obchodník vidí peníze na účtu takřka okamžitě (jde o převod uvnitř banky)

  11. Vývoj počtu transakcí a obratu u služby ePlatbaRaiffeisen banky

  12. mPeníze (mBank) • společný produkt mBank a Seznam.cz • každý obchod, který používá mPeníze, získá další hvězdičku na Zboží.cz • První se objevily platby pomocí mPeněz na internetovém obchodě kasa.cz, který do té doby nabízel výhradně jen platby dobírkou či převodem na účet (a platební kartou na výdejním místě v Praze). • Do konce roku plánuje mBank nasadit mPeníze v šedesáti obchodech • Obchodníci platí 0,5 procenta z transakce, obchodníci – fyzické osoby pak mohou platit 50 Kč měsíčně.

  13. Mojeplatba (KB) • od listopadu 2008 • pro KB jsou atraktivní zejména obchody, které nabízejí služby – prodejci letenek, cestovní kanceláře, prodejci vstupenek • partneři jsou např. Exim tours, Fischer, Sazkaticket • platba faktur v PRE

  14. PaySec (ČSOB / Poštovní spořitelna) • elektronická peněženka • podle ČSOB „vhodná k opakovaným platbám či platbě menších částek • Přes 15 tisíc aktivních klientů • Platby mezi uživateli využívá 20% klientů • průměrná platba u obchodníka se pohybuje kolem 350 Kč • týdenní obrat systému je 1,5 mil. Kč • Nejvíce se systém využívá pro placení jízdenek na vlak a autobus • většina transakcí pro uživatele zdarma (s výjimkou nabíjení platební kartou)

  15. PaySec • Anonymita • PaySec využívají velké české erotické/pornografické servery (např. Leo.cz) • Bez ověření je možné zaplatit až 25 tisíc korun • PaySec na svém webu prodejce tohoto typu neuvádí, ČSOB se k nim nehlásí, nesděluje, kolik % obratu tvoří • Sázkové kanceláře PaySec nevyužívají • Mobilní verze • Problémy s dobíjením kartami (2 % z dobíjené částky). Tento limit má ale např. i bwin či Interwetten, jde o opatření proti užívání služby jako generátoru příspěvků do zákaznických programů či do penzijního fondu

  16. PaySec • Neexistuje řešení storna, neexistuje ochrana kupujícího typu PayPal Buyer Protection • obchodníci uvádějí jako důležitý marketing služby, který podle nich ČSOB zanedbává • pozastavuje se nad tím i konkurence: „Mám mimo jiné i běžný účet u ČSOB a do přímého bankovnictví mi chodí hromada různých zpráv z banky, ale o PaySecu ještě ani slovo. Nechápu, proč necílili více na své vlastní klienty“. • PaySec 2.0?

  17. Další hráči • Vodafone a jeho mobilní platby • platba za inzerci, aukci • jízdenky • mobilní zboží (tapety, zvonění apod.) • zaměření na obchody s vyšší marží • Česká spořitelna • spustí systém v roce 2009 • tlačítko nebo peněženka

  18. Děkuji za pozornost ondrej.maly@lidovky.cz 724 014 405

More Related