260 likes | 520 Views
číslo: VY_32_INOVACE_19_06. Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121. Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Řecko-perské války Autor: Mgr. Eva Vondrková Vzdělávací oblast: Člověk a společnost
E N D
číslo: VY_32_INOVACE_19_06 Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název:Řecko-perské války Autor: Mgr. Eva Vondrková Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis Ročník: 6. ročník
Metodický list – anotace: Didaktický učební materiál Řecko-perské války slouží k vizuální podpoře výkladové části hodiny. Prezentaci uzavírá souhrnný text s vynechanými informacemi, jež vycházejí pouze z informací uvedených v prezentaci, proto neuvádím řešení správných odpovědí. Žáci si tak mohou ověřit své znalosti, zároveň získají zápis do sešitu.
Řecko-perské války 492 – 449 př. n. l. • Rozkvět městských řeckých států byl ohrožen perskou říší. • Peršané ovládli Egypt i Malou Asii. Jejich cílem bylo ovládnout Středomoří. • Pod perskou nadvládou se ocitla i řecká města v Malé Asii.
Příčina řecko-perských válek • Maloasijští Řekové se vzbouřili, přestali platit Peršanům daně. • Na pomoc jim přišli jen Athéňané. • Peršané vzpouru potlačili, ale měli záminku k napadení Řecka.
Bitva u Marathonu – 490 př. n. l. • Perské vojsko se r. 490 př. n. l. vylodilo u obce Marathon nedaleko Athén. • Bitva se odehrála na úzké planině u Marathonu ohraničené na jedné straně horami, na druhé straně mořem. • Athéňanů bylo asi 10 tisíc, Peršané převyšovali jejich počet čtyřnásobně. • Řekové prudce zaútočili, obklíčili Peršany, kteří se obrátili na útěk. • Peršané byli poraženi.
Zprávu o vítězství běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják Feidipidés. Když vběhl na athénské náměstí, řekl: „Zvítězili jsme!“ a vyčerpáním zemřel. • Po tomto sportovním výkonu vojenského posla byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh – maraton. JAKÁ JE DÉLKA MARATONU? KOLIK KM TEDY FEIDIPIDÉS UBĚHL?
Emil Zátopek (*1922 †2000) • Čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu. • Nejvíce se proslavil na OH v Helsinkách r. 1952, kde vyhrál běh na 5 km, 10 km a maraton. Trojité vítězství se zatím žádnému sportovci nepodařilo zopakovat. 42 km 195 m MARATON =
Bitva u Thermopyl • Po 10 letech r. 480 př. n. l. Peršané znovu zaútočili. • Peršany vedl král Xerxes. Byla jich obrovská přesila. • Řekové se je snažili zastavit v horské soutěsce u Thermopyl. • Spartský král Leonidas se 300 vojáky odolával přesile, ale zradou Řeka Efialta , který Peršanům prozradil tajnou stezku přes pohoří nad Thermopylami, byli obklíčeni a pobiti.
Řekové na památku postavili pomník s těmito verši: „Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tuhle mrtvi ležíme, jakož zákony kázaly nám.“
K JAKÉ OBLASTI V ŘECKU SE VZTAHUJE JMÉNO LAKEDAIMONŠTÍ? JAKÝ JINÝ NÁZEV MŮŽEŠ POUŽÍT?
Bitva u Salamíny • Od Thermopyl vtrhli Peršané do Athén a zapálili je a zničili. • Řekům se ale nakonec podařilo zvítězit r. 480 př. n. l. v námořní bitvě u ostrova Salamína. • Bitva trvala jen několik hodin – Řekové vlákali těžkopádné perské lodě do mořské úžiny. • Perský král Xerxes přihlížel bitvě z pevniny. Když viděl, že perské vojsko prohrává, uprchl do Persie.
Ukázka z dramatu Peršané od Aischyla: „…A zprvu stálo vojsko Peršanů jak pevná zeď, když lodi v úžině se shlukly však, tu vesla praskla a lodi nemohly si pomoci, když bodci prorážely boky své. Tu řecké lodi velmi obratně je obklíčily útokem a pak je ničily. A moře zmizelo pod lodí troskami a spoustou těl. I břehy skalnaté hned pokryly se mrtvolami. Lodi barbarů, jež zbyly, prchaly pryč ve zmatku.“ JAK PROBÍHALA NÁMOŘNÍ BITVA U SALAMÍNY?
Bitva u Platají a u mysu Mykalé • R. 479 př. n. l. porazili Řekové Peršany v bitvě u Platají. S konečnou platností zvítězili Řekové r. 479 př. n. l. u mysu Mykalé. • Řecko-perské války skončily r. 449 př. n. l. vítězstvím Řeků. Byla vybojována nezávislost Řeků v Malé Asii a v Egejském moři.
Hérodotos – „otec dějepisu“ • Důležitým pramenem průběhu řecko-perských válek je dílo řeckého spisovatele Hérodota. • Nepopisoval jen válečné události, ale i dějiny Persie a dalších států Malé Asie. • Je nazýván „otcem dějepisu“.
Doplň chybějící slova v textu: Řecká města na pobřeží M____ A____ se vzbouřila proti nadvládě P____. Na pomoc jim přišli A______. To byla pro Peršany z___ k útoku na Ř_____. V bitvě u M____ zvítězili ____. Na památku této bitvy byla zavedena olympijská disciplína m_____. V další bitvě u T_____ zvítězili _____. V námořní bitvě u S____ opět vyhráli _____. Řecko-perské války skončily po více než čtyřiceti letech bojů vítězstvím _____. Otcem dějepisu je nazýván H_____.
Zdroje – citace: • BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila, Lubor KYSUČAN a Marie FEJFUŠOVÁ. Dějepis: vzdělávací oblast Člověk a společnost. 2. vyd. Brno: Nová škola, 2011, 139 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-291-4. • MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis: pravěk a starověk pro základní školy. Vyd. 4., v Práci 2. Praha: Práce, 1995, s. 26. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-208-0338-6. • Strana 4, 5, 15, 18, 20, 21: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Řecko-perské války [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%98ecko-persk%C3%A9_v%C3%A1lky&oldid=10033286> • Strana 7: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bitva u Marathonu [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Marathonu&oldid=9841734> • Strana 9: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Emil Zátopek [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emil_Z%C3%A1topek&oldid=9848214> • Strana 11, 12, 13, 14: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bitva u Thermopyl [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Thermopyl&oldid=9842564 • Strana 17: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bitva u Salamíny [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Salam%C3%ADny&oldid=9850709> • Strana 18: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Triéra [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tri%C3%A9ra&oldid=9864217>