1 / 34

zlinskedumy.cz

VY_32_INOVACE_39_07. www.zlinskedumy.cz. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍ umělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismus konstruktivismus. CÍLE KAPITOLY je to moderní architektonický styl. k hlavním tvůrcům patří Le Corbusier ,

Download Presentation

zlinskedumy.cz

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. VY_32_INOVACE_39_07 www.zlinskedumy.cz

  2. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismuskonstruktivismus • CÍLE KAPITOLY • je to moderní architektonický styl. • k hlavním tvůrcům patří LeCorbusier, • architekt tím reagoval na přílišnou jednotvárnost funkcionalistických staveb. 

  3. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismuskonstruktivismus • RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY • Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled.

  4. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismuskonstruktivismus ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny. KLÍČOVÁ SLOVA Secese,

  5. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismuskonstruktivismus • RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY • Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled.

  6. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismuskonstruktivismus Konstruktivismus vznikl jako architektonické a umělecké hnutí v Rusku na sklonku první světové války kolem roku 1917. K jeho zakladatelům patřil především ruský avantgardní umělec Vladimir Tatlin – socha zvaná: „Věž třetí internacionály“. Spoluzakladatelem byl sovětský konstruktivista a fotograf Alexandr Ročenko.

  7. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismuskonstruktivismus Hlavní znaky: Byl to styl, který přeceňoval konstrukce na úkor ostatních složek. Zdůrazňoval technickou dokonalost a krásu hmoty a účelnost stavby. Prolínal se s raným funkcionalismem. Na rozdíl od něj však kladl větší důraz na dynamismus (vertikalitu konstrukcí, diagonály). Architektura a technika: Styl měl blízko k architektuře a k světu strojů. Jeho základem byla geometrie přímek, ploch, kružnic, hranolů a křivek v prostoru. Významným ruským konstruktivistickým architektem byl Konstantin Melnikov.

  8. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismuskonstruktivismus České sochařství: V Čechách měl konstruktivismus ohlas zejména v architektuře. Do sochařství pronikal v tvorbě Zdeňka Pešánka, který se zabýval tvorbou světelných objektů. Roku 1930 vytvořil pohyblivý (kinetický) světelný "pomník"- pro transformační stanici v Praze. Po roce 1960 konstruktivistické postupy uplatnilo již více sochařů: architekt El Lisický, bratři Naum Gabo(vlastním jménem NahumPevsner) a Anton Pevsner. Oba po Říjnové revoluci pracovali v Moskvě a později v Paříži.

  9. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – konstruktivismusKONSTANTIN MELNIKOV-FRUNZE KLUB

  10. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Architektonický purismus (z latinského purs = čistý) byl jako úsilí o stylovou čistotu uplatňován v historizující architektuře a v obnově historických památek v 19. století. Další pojem PURISMUS se používá ve 20. století v architektuře - v české architektuře představitelé puristické čtyřky ve DVACÁTÝCH A TŘICÁTÝCH LETECH - JAROSLAV FRAGNER, KAREL LINDHART, KAREL HONZÍK, VÍT OBRTEL.

  11. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Hlavní znaky:Purismus byl reprezentován dvěma směry. Bylo pro něj v 19. století charakteristické přísné lpění na tzv. čistém slohu, které se projevovalo odstraňováním veškerých pozdějších úprav. Proti takovémuto přístupu pak vystupovali zastánci analytické památkové péče Alois Riégl a Max Dvořák. Tyto zásahy na jedné straně doslova fyzicky zachránily rekonstruované stavby před rozpadem a v přeměnu ve zříceniny (Karlštejn).

  12. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Na druhé straně však také znamenaly velice výrazné poškození historické podoby stavby. Při čemž velmi často spíše než o návrat k původní podobě stavby šlo o realizaci romantických představ a de facto i o falšování historické podoby obnovovaných budov. V Čechách byl významným neogotickým restaurátoremvpuristickém duchu např. Josef Mocker, který rekonstruoval řadu středověkých památek.

  13. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Purismus (z latinskéhopurus čistý) je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě. Architektonický purismus je reprezentován dvěma směry: Historický (romantický) purismus[editovat | editovat zdroj] Uplatňoval se v historizující architektuře a v obnově historických památek v 19. století. Je pro něj charakteristické přísné lpění na tzv. čistém slohu, které se projevovalo odstraňováním veškerých pozdějších úprav. Proti takovémuto přístupu vystupovali zastánci analyticképamátkové péče (Alois Riegel, Max Dvořák). V Čechách byl významným neogotickým restaurátorem v puristickém duchu např. Josef Mocker, který rekonstruoval řadu středověkých památek.

  14. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Tyto zásahy často doslova fyzicky zachránily rekonstruované stavby před rozpadem a přeměnou ve zříceninu (Karlštejn). Na druhé straně znamenaly také velice výrazné poškození historické podoby stavby, přičemž velmi často spíše než o návrat k původní podobě šlo o realizaci romantických představ a de facto o falšování historické podoby obnovovaných budov..

  15. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Na druhé straně však také znamenaly velice výrazné poškození historické podoby stavby. Při čemž velmi často spíše než o návrat k původní podobě stavby šlo o realizaci romantických představ a de facto i o falšování historické podoby obnovovaných budov. V Čechách byl významným neogotickým restaurátoremvpuristickém duchu např. Josef Mocker, který rekonstruoval řadu středověkých památek.

  16. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Purismus (z latinskéhopurus čistý) je úsilí o stylovou čistotu v tvorbě. Architektonický purismus je reprezentován dvěma směry: Historický (romantický) purismus[editovat | editovat zdroj] Uplatňoval se v historizující architektuře a v obnově historických památek v 19. století. Je pro něj charakteristické přísné lpění na tzv. čistém slohu, které se projevovalo odstraňováním veškerých pozdějších úprav. Proti takovémuto přístupu vystupovali zastánci analyticképamátkové péče (Alois Riegel, Max Dvořák).

  17. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus V Čechách byl významným neogotickým restaurátorem v puristickém duchu např. Josef Mocker, který rekonstruoval řadu středověkých památek. Tyto zásahy často doslova fyzicky zachránily rekonstruované stavby před rozpadem a přeměnou ve zříceninu (Karlštejn). Na druhé straně znamenaly také velice výrazné poškození historické podoby stavby, přičemž velmi často spíše než o návrat k původní podobě šlo o realizaci romantických představ a de facto o falšování historické podoby obnovovaných budov.

  18. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Moderní purismus Umělecký směr první poloviny 20. století, který se neomezoval pouze na architekturu, ale také na další oblasti výtvarného umění (malba, kresba – AmédéeOzenfant). V podstatě jde o snahu maximálně oprostit stavbu od dekoru a uplatnit především samotnou konstrukci, barvu a strukturu stavebního materiálu atp. Jinými slovy výsledného účinku architektonického díla má být dosaženo co nejmenšími prostředky. .

  19. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – purismuspurismus Tato tendence se objevuje v pozdní geometrické secesi (vídeňský architekt Otto Wagner). Výrazným představitelem tohoto směru je také významný architekt Adolf Loos. Z mladších architektů pak také Čech Bedřich Feuerstein. Jako puristická lze charakterizovat také raná díla francouzského architekta LeCorbusiera. Ten spolu s Ozenfantem sepsal manifest purismu (Apréslecubisme) a proto bývá tato dvojice mylně označována jako „tvůrci“ purismu. Ten ovšem později purismus syntetizoval do podoby daleko významnějšího funkcionalismu, jehož je také hlavním představitelem. Dalším stavebním stylem, který se z purismu vyvinul v prostředí revolučního Ruska je konstruktivismus.

  20. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – dadaismusdadaismus Hlavní znaky:Dadaisté popírali vše, co bylo vytvořeno v uměleckých ateliérech, vytvářeli si vlastní vztah k hmotě a k materiálům i předmětům, které je obklopovaly. Netvořili sochy, ale montovali objekty. Využívali náhod, překvapení a hry bez pravidel, které vedly k souvislostem vymykajícím se racionálnímu chápání. Objevili nové tvůrčí metody - koláže, ready-made (předem zhotovené).

  21. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – dadaismusdadaismus Výtvarná umění:Kurt Schwitters se proslavil reliéfními objekty z odpadového materiálu (dřeva, papíru apod.), kterým dal název Merz. Marcel Duchamp byl vyhraněným odpůrcem všeho "klasického". Obesílal výstavy jen běžně nalezenými předměty. Bez jakékoli úpravy je prohlásil za hotová výtvarná díla a dal jim jméno ready-made. Dadaismus v Čechách: V českém umění zapůsobil dadaismus převážně na básníky. Ohlas mezi výtvarníky našel až teprve ve spojení se surrealismem.

  22. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – dadaismusTRISTAN TZARA – TIHANYI

  23. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – futurismusfuturismus Futurismus (latinsky Futurus=budoucí), umělecký směr stojící na počátku avantgardy, vznikl v Itálii roku 1909 jako dílo italských umělců(Filippo TommasoMarinetti zveřejňuje Manifest futurismu v pařížském Le Figaru) Hlavní znaky: Ústředními tématy futurismu byly pohyb, rychlost, síla a destrukce. Futuristé oslavovali sílu a rychlost strojů. Viděli krásu v technické civilizaci, obdivovali automobily, letadla i zámořské parníky. Zachycovali pohyb tím, že ho rozložili do jednotlivých, postupných fází. Neprojevovali však jen obdiv k technické civilizaci, ale i radikální odpor ke způsobu života předindustriální společnosti a k mocenskému postavení katolické církve.

  24. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – futurismusfuturismus Sochařství a výtvarná umění: Nejvýznamnějším futuristickým sochařem byl Umberto Boccioni. Podobně jako Picasso zrušil celistvý objem plastiky, rozčlenil ji na jednotlivé části, které pak opět sestavil v celek. Futuristé v Čechách:Futurismus vzbudil zájem mladých umělců v Itálii, v Rusku, i v řadě dalších zemí. Měl své stoupence i v Čechách. Svou studii o něm napsal i malíř Josef Čapek. Okouzlení technikou přejali čeští futuristé mezinárodně uznávaný směr avantgardy poetismus.

  25. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – futurismusSANT ELIA - STAVBA 01

  26. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – futurismusSANT ELIA - STAVBA 02

  27. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – futurismusSANT ELIA - STAVBA 03

  28. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – futurismusSANT ELIA - STAVBA 04

  29. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – futurismusUMBERTO BOCCIONI - SOCHA 01

  30. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let – futurismusUMBERTO BOCCIONI - SOCHA 02

  31. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY • RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY • Charakterizuje ji zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled.

  32. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let SAMOSTATNÝ ÚKOL • SAMOSTATNÝ ÚKOL • vyjmenujte nejvýznamnější tvůrce kubismu • vyjmenujte nejvýznamnější tvůrce secese • co víte o expresionismu • u každého architekta napište alespoň jedno jeho dílo

  33. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých letSHRNUTÍ KAPITOLY • SHRNUTÍ KAPITOLY • zodpovědnost vůči okolnímu prostředí a snaha o adaptaci lidským potřebám; • navrhování od půdorysu, od funkce, z níž se odvodí vnější vzhled. • velké mostní stavby se přizpůsobily přírodním liniím • hor. • plasticismus spojovala s brutalismem materiálová věrnost, nicméně architektonické pojetí bylo zcela protichůdné. • na fantazijní až sochařskou architekturu z univerzálně tvarovaného stavebního materiálu, jakým je surový beton, navazoval plasticizmus

  34. ARCHITEKTURA 20. STOLETÍumělecké směry v evropské architektuře dvacátých let PRAMENY A MATERIÁLY KRESBY A FOTOGRAFIE: HAAS, Felix. Architektura 20. století. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1980. ISBN 14-706-80. S. 315. GÖSSEL, Peter; LEUTHÄUSER, Gabriele. Architektura 20. století. Praha : Slovart, 2003. ISBN 3-8228-2568-9. KRIER, Léon. James Stirling: Buildings and projects 1950-1974. [s.l.] : Verlag Gerd Hatje, 1975. GIROUARD, Mark. Big Jim - TheLife and Workof James Stirling. London : Verlag Gerd Hatje, 1998.

More Related