Karel IV.

1. Karel IV. Smrt - 1378 Narození - 1316 Největší z dynastie Lucemburků. Císař a král Karel IV. představuje v naší historii bezesporu nejvýznačnějšíosobnost v tomto postavení. Byl prvorozeným synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Původně ho pojmenovali Václav.

2. Návrat do Čech • Již v šesti letech ho jeho otec poslal na francouzský královský dvůr. • Cesta na český trůn a do českých zemí vůbec však nebyla zdaleka tak rychlá a přímá. Nejprve si tehdy teprve patnáctiletý Karel musel prožít italskou anabázi. • V letech 1331 až 1334 se pokoušel v severní Itálii hájit zájmy svého otce Jana Lucemburského. Pokus skončil nezdarem. • V roce 1334 však Karla jeho otec jmenoval do úřadu moravského markraběte. Od této chvíle se již Karel na vládě svého otce významně podílel. Bohužel jeho schopnosti spravovat zemi a řešit politické problémy začali vyvolávat u jeho otce strach, že by ho snad jeho syn mohl s pomocí české šlechty připravit o trůn. Mladý Karel tedy Čechy téměř pravidelně opouštěl, byl-li jeho otec Jan Lucemburský v Čechách také.

3. Dramatický rok 1335 a 1336 • Nastal dramatický rok 1335, plný událostí, rok, který zaměstnal Karla řešením zahraničních problému. • Jan Lucemburský měl naději na zisk Korutan a Tyrol (smrt Jana Korutanského). Jenže do věci nečekaně zasáhl Ludvík Bavorský a habsburští vévodové Albrecht a Ota. Rychlou dohodou si dědictví po Jindřichovi rozebrali. • Karel se vydal do lince k císaři, ničeho však nedosáhl. • Smrt korutanského vévody v podstatě Lucemburkům nepřinesla to co očekávali. Ludvík Bavorský Jindřich Korutanský

4. Příprava na boj z Habsburky • Po zrádném manévru císaře Ludvíka a habsburských vévodů se Jan Lucemburský chtěl pokusit na ně za útočit, ale k tomu potřeboval mít krytá záda. To se rychle podařilo. Za spolupráce markraběte Karla sjednal Jan oboustranně výhodnou dohodu s Polskem. • Nástupce zemřelého Vladislava Lokýtka král Kazimír těžce nesl, že jeho královský titul drží čeští králové. • Ten fakt se stal východiskem k česko-polskému jednání. To vedlo k schůzce tří králů v Uherském Vyšehradě. • Král Jan se zřekl polské koruny ve prospěch Kazimíra. Měl z toho několikerý zisk. Polský panovník mu slíbil 20 000 hřiven a uznal lucemburskou vládu ve Slezsku. A to nebylo vše, dohody znamenaly vojenskopolitické sblížení česko-polsko-uherské. • S pocitem krytých zad se mohl král Jan připravit na boj proti Habsburkům.

5. Válka roku 1336-1337 • Válka vypukla hned na jaře roku 1336. • Boj se hlavně konal na moravsko-rakouském pomezí. • Boj se změnil ve vleklé, pro českou stranu bezúspěšné tažení, které Jana přivedlo do takových finančních situací, že byl nucen hledat mír. • Nevýhodný mír donutil Karla vrátit se do Čech (pobýval v Tyrolích). • Český král totiž podepsal odstoupení Korutan Habsburkům. Vymínil si jen, že nechají na pokoji Tyroly. Karel viděl v Janově postupu krok rovnající se kapitulaci. • A doma ho čekalo další trpké překvapení. Válka stála mnoho peněz a otec to řešil klasickým způsobem. Prodal Zbiroh, dal do zástavy Křivoklát, popůjčoval si, kde mohl. • Na zimu roku 1336-1337 uskutečnil další křižácké tažení na Litvu-neúspěch. • Jediný výsledek byl ten, že Jan přestal vidět na pravé oko. • Karel a Jan vždy měli odlišné názory na řízení státu a nynější situace vedla k prudké roztržce otce a syna.

6. Rozpor-Usmíření • Roku 1337 odebral král Karlovi titul markraběte moravského. • Karel raději opustil zemi a zmizel za bratrem do Tyrol. • Jan došel tak daleko, že sličnou a lidmi oblíbenou Blanku z Valois (manželka Karla IV.) přinutil k nucenému pobytu v Brně. Podobných rozporů bylo víc. • Březen 1339 se k princovým uším donesla zpráva, že český král dosáhl úplného smíru s císařem Ludvíkem (již zmíněném). • Janovo jednání ve Frankfurtu nad Mohanem zašlo tak daleko, že Ludvíkovi složil povinný hold, přísahu věrnosti atd. • Karel se hned rozjel za otcem a vyčetl mu, že všechno, co s Ludvíkem dojednali je podvodné a lstivé. • Jan se s Karlem usmířili a odjeli z německého Miltenbergru společně a zůstali pak delší dobu pohromadě. • Roku 1340 král Jan definitivně oslepl a pochopil, že dynastické zájmy mají před osobními nevraživostmi. Tehdy udělal závěť a svěřil osudy země synovi. Blanka z Valois

7. 2 pohromy v letech 1341-1342 • 1.katastrofou byla králova slepota. Přiměla hrdého Lucemburka, aby v červnu 1341 na sněmu v Praze prohlásil syna za právoplatného nástupce. • Vzápětí měl být Karel slavnostně korunován na krále, ale k tomu už nedošlo. Do Prahy totiž přišla strhující zpráva,že Karlova bratra Jana Jindřicha vyhnala vyhnala jeho vlastní manželka Markéta jako psa. • 2.katastrofou bylo, že Markéta se znovu vdala a její nový manžel nebyl nikdo jiný než císařův syn Ludvík mladší. • Tento skandál otřásl celou Evropou. Aby se žena ve středověku rozvedla a hned si vzala v rozporu se všemi církevními pravidly vzala jiného a ještě k tomu syna proklatého kacíře to se ještě nevidělo. • Roku 1342 se převaha sil prudce proměnila v císařův neprospěch. • Novým papežem se stal přítel Karla IV. Kliment VI., který byl pevně připraven kacíře na římském trůně definitivně zničit. Jako spojence si vybral Lucemburky.

8. Korunovace • Král Karel Lucemburský se sešel s přítelem papežem Klimentem VI., společně se dohodly, že Karel se stane ŘÍMSKÝM CÍSAŘEM. • Karel a Kliment tajně posilovali své pozice v zahraničí a oba se chovali jako by se neznali. • 13. dubna roku 1346 vyslovil papež před avignonskou konzistoří poslední a nejhroznější klatbu nad císařem Ludvíkem Bavorským. Prohlásil ho za Antikrista a vyzval poddané na území říše, aby proti němu povstali. • Vybídl i Kurfiřty k bezodkladnému zvolení nového panovníka. • Kurfiřti se sešli v městečku Rhens a prohlásili Karla za krále říše římské. • Korunovace proběhla 11. července roku 1346.

9. Kdo s koho • Nadcházející rok 1347 se měl stát časem ozbrojeného boje s Ludvíkem, VÁLKOU. • Karel spěchal na západ za svým vojskem, tentokrát do Tyrol, aby se tam pokusil zaútočit na jednu z bašt Ludvíkovi moci. Ukázalo se, že drobnými útoky se nad Ludvíkem vyhrát nedá. • V srpnu se vrátil Karel do vlasti, aby uchystal závěrečné tažení. • Karel se už konečně nechal pomazat na českého krále. • V říjnu vytáhl do konečného boje s Ludvíkem Bavorským. Ale než se stačil utkat s Ludvíkem, donesla se k němu zpráva, že Ludvík zahynul při lovu, jeho armáda byla rozprášená. • Římský trůn se jako zázrakem uvolnil a Karel se stal nejen formálně, ale i fakticky pánem evropského křesťanstva.

10. Literatura: • Hora-Hořejš P., Toulky českou minulostí, díl 2, 1997