140 likes | 287 Views
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_196. Bílkoviny – 1. část. Přírodní látky. Proteinogenní aminokyseliny. Aminokyseliny (AMK) - substituční deriváty KK Proteinogenní - AK
E N D
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_196
Bílkoviny – 1. část Přírodní látky
Proteinogenní aminokyseliny • Aminokyseliny (AMK) - substituční deriváty KK • Proteinogenní - AK • uhlík je chirální, proteinogenní AMK jsou opticky aktivní (s výjimkou glycinu) • Jsou řady L glycin
20 Proteinogenních AK Obr. 1
+ 2 Později objevené = 22 proteinogenních AK • 21. AK – Selenocystein • Vzácná AMK • V selenoproteinech – často enzymy • Kodon UGA (stop kodon, musí být speciální sekvence na mRNA, aby se přiřadil selenocystein) • 22. AK – Pyrolysin • Vyskytuje se u methan produkujících bakterií
Proteinogenní aminokyseliny • Mají třípísmennou a jednopísmennou zkratku: Obr. 2
Proteinogenní aminokyseliny Esenciální Neesenciální • Nepostradatelné (8) • Lidské tělo si je nedokáže nasyntetizovat, musí je přijímat v potravě • Jejich obsah v potravinách rozhoduje o biologické hodnotě potraviny • Val, Leu, Ile, Thr, Lys, Met, Phe, Try • Postradatelné (12) • Lidské tělo si je dokáže nasyntetizovat transaminací z oxokyselin Pro různé živočichy jsou esenciální různé AK, rostliny jsou schopny nasyntetizovat všech 20 AK.
Vlastnosti AK • Bezbarvé krystalické sloučeniny • Vysoká teplota tání • Ve vodě většinou rozpustné
Reakce AK • Mají AMFOTERNÍ charakter • Mohou ve vodném prostředí reagovat s kyselinami i zásadami za vzniku solí • Skupina –COOH je příčinou kyselých vlastností (odštěpuje H+ - vzniká COO-) • Skupina –NH2 je příčinou zásaditých vlastností (přijímá H+ - vzniká NH3+) • Tvorba PEPTIDOVÉ vazby
AMFION • Při určitém pH proběhne intramolekulární přesmyk a vzniká AMFION (obojaký ion) H+ OH-
Izoelektrický bod • pH, při kterém AK existuje jako amfion, se nazývá izoelektrický bod • jeden z poznávacích znaků AK • AK v něm nemá žádný náboj – nepohybuje se v elektrickém poli • AK je v něm nejméně rozpustná • Rozmezí 3 – 11 • Neutrální 4,8 – 6 • Kyselé 2,7 – 3,2 • Zásadité 7,6 – 10,8
Použité zdroje • Středoškolské učebnice chemie: • MAREČEK, Aleš a Jaroslav HONZA. Chemie pro čtyřletá gymnázia: 3. díl. 1. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc s. r. o., 2005. ISBN 80-7182-057-1. • RŮŽIČKOVÁ, Květoslava a Bohumír KOTLÍK. Chemie II. v kostce. 3. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2004. ISBN 80-7200-761-0. • Vzorce byly vytvořeny v programu Chemsketch • Obrázky: • 1. Sponk. Commons.wikimedia.org : Overviewproteinogenicaminoacids-DE.svg [online].2010-03-08 [cit. 2012-10-24]. Dostupný jako volné dílo na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AOverview_proteinogenic_amino_acids-DE.svg>. • 2.Jynto. Commons.wikimedia.org: Aminoacids.png [online].2010-02-25 [cit. 2012-10-24]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejtelicenci 3.0 Unported na WWW:<http://commons.wikimedia.org/wiki/File%3AAmino_acids.png>.