Stát versus kraje, ministři versus hejtmani

1. Stát versus kraje, ministři versus hejtmani Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajůČeské republiky 19. března 2008, Vysoká škola Ekonomická v Praze

2. A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? • C. Vývoj pozice nových krajů na české scéně, jak politické tak ekonomické. • D. Jak se mění vztahy hejtmanů k vládě a k ministrům. • E. Co se dá očekávat do budoucna – kraje trpěné či milované?

3. A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčnýspor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • 10.století různé formy samosprávného řízení, hledání způsobu správy území někde nad či mezi městy • 14. století  Čechy členěny na dvanáct krajů, na Moravě zůstala pouze Slezská knížectví • 15. století existují hejtmani,především z  vojenských důvodů • 17. století  volba hejtmanůvždy provázena konfliktem - prosazování zájmů krále a „svobodných knížat“ • 18. století  po Bílé hoře hejtmani podřízeni zemským úřadům • 19. století vznikají centrálněřízené kraje s volenými orgány a definovanou státní správou

4. A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • Hejtmani zajišťovali: správu daní, • vojenské záležitosti, • živnostenské záležitosti, • soudní záležitosti. • Shrnutí:velmi silně centralizovaná moc, protože hejtmani vykonávali moc panovníka • přes decentralizaci správy fakticky došlo k silné centralizaci vlády • věčný spor - krajské uspořádání neustále provází konflikt centrálního řízení s krajským

5. A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • Začátek 20. století • vznik žup a dlouhé debaty o tom, jak by měly fungovat = neúspěšný pokusbezvýsledku • Po roce 1948 vznik krajských národních výborů •  první volby do KNV byly v roce 1954 • Postupně se z krajských národních výborů stal dvojkolejný řídící orgán, který podpřísným stranickým dohledem naplňovalřídící úlohu strany.

6. A. Historie regionálního členění v Čechách a na Moravě, věčný spor o moc a vliv mezicentrem a krajem. • Proč po roce 1989 nebyly využity stávající krajské národní výbory? • úřady postavené na zcela jiných politických principech • nástroj centrálního řízení ekonomiky • pro reformu ekonomiky nutnost velké centralizace rozhodování • nemožnost rychlé reformy samotných úřadů

7. B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? • Rok 1990 zánik krajských národních výborů • postupně vzniká 73 okresních úřadů a mnoho detašovaných ministerských úřadů • V roce 1992-3 začíná dlouhá politická debata o zřízení vyšších územněsamosprávných celků. • Velký mýtus - debata o „krajích“měla odborný základ. • Základní zájem - vytvoření dalšího politického silového kolbiště.

8. B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? • V roce 2000 vznik 14 krajů včetně Prahy • Kompetence postupně přesunuté na kraje: •  střední školství •  silnice 2. a 3. tříd •  sociální ústavy převedené z okresních úřadů •  dopravní agenda •  krizové řízení •  kultura – muzea, galerie a divadla •  regionální rozvoj •  zdravotnická zařízení

9. B. Vznik krajů jako objektivní vývoj, nebo výsledek politických zájmů? • Paradoxy politiky: •  vítězem voleb v roce 2000 opoziční ODS – odpůrce krajského zřízení • neúspěch vládní ČSSD - tvůrce krajského zřízení • žádný hejtman ze Sociální demokracie – 8 ODS, 5 KDU-ČSL • tvorba prvního rozpočtu připravována vládou s absolutní opoziční strukturou v krajích • Vláda ČSSD společně připravovala pozice pro EU-fondy. • Další volby (2004) = ještě výraznější výsledek ODS – 12 ODS, 1 KDU-ČSL.

10. C. Vývoj pozice nových krajů na české scéně, jak politické tak ekonomické. • Zásadní výhody hejtmanů: •  je jich pouze 13 + primátor hl. m. Prahy •  zvolením se stávají velmi svobodnými hráči na politické scéně, • mají jednoduchý přístup do médií •  stávající generace hejtmanů byla donucena dobře se naučit správní systém •  hejtmani spolu velmi dobře kooperují, protože si nekonkurují, a to ani uvnitř politických stran = když se shodnou, mohou být velmi nepříjemnou opozicí •  spojují je společně prožité těžké roky s opoziční vládou

11. D. Jak se mění vztahy hejtmanů k vládě a k ministrům. • Vztah krajů k vládě vždy určuje postoj premiéra. • Vždy se projevuje určité konkurenční napětí politických hráčů. • Ještě nikdo plně nepochopil, jak takticky využít postavení hejtmanů. • S každou vládou byly vztahy velmi rozdílné, k dobru všech vlád jenutno připsat, že nikdy nedošlo k zásadně dramatickému vyhrocení vztahů. • Platí, že ministr, který měl zkušenosti s politikou před vstupem na ministerský post, výrazně lépe komunikuje s hejtmany.

12. E. Co se dá očekávat do budoucna – kraje trpěné či milované? • Historie od počátku 10. století ukazuje, že ať to byl středověký panovník nebo novodobý premiér, tak se s kraji potýkal. • Trocha věštění: •  nebude se dít nic dramatického, pouze se pořád povedou asi nikdy nekončící debaty o rozdělení rozpočtu •  kraje budou vždy ve zvláštním politickém napětí uvnitř stran i v politickém rybníce •  kraje nebudou nějak ve velké oblibě ani u obcí ani u vlád •  kraje budou spíše politicky trpěné, i když jsou překvapivě pozitivně vnímány veřejností • Evropa nebude Evropou regionů, ty v ní budou sehrávat stávající zvláštní nedefinované postavení

13. Závěr: • Až některý premiér uzavře pakt s hejtmany, • bude to ohromná politická síla.

14. Děkuji za pozornost! • Evžen Tošenovský