1 / 29

Psychické procesy a stavy

Psychické procesy a stavy. 1. Poznávání a vnímání. - informace o světě kolem sebe získáváme pomocí smyslových orgánů základem přijímání informací o vnějším i vnitřním prostředí je vnímání vnímání ovlivněno naší dosavadní zkušeností, právě probíhající činností a zaměřením člověka

foy
Download Presentation

Psychické procesy a stavy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Psychické procesy astavy

  2. 1. Poznávání a vnímání - informace o světě kolem sebe získáváme pomocí smyslových orgánů základem přijímání informací o vnějším i vnitřním prostředí je vnímání vnímání ovlivněno naší dosavadní zkušeností, právě probíhající činností a zaměřením člověka výsledkem vnímání (činnosti smyslových orgánů) – vjem překreslit obrázek na s. 23

  3. naše vnímání podléhá částečným omylům (nedokonalostí našich smyslových orgánů) => vjem neodpovídá vnímané skutečnosti, je nepřesný a zkreslený = tzv.opticko-geometrické (smyslové) klamy(s. 23) • každý člověk je jinak všímavý (některý zaměřen na celek, jiný na detaily) (s.24 – najít rozdíly na „stejných“ obrázcích) • člověk schopnost vybavit si obraz předmětu, který v daném okamžiku nepůsobí na jeho smysly = představivost

  4. Co nám připomínají skvrny na s. 24? • většinou si člověk představuje věci a osoby známé; vytváření nových nebo neobvyklých spojení dílem naší fantazie (obrazotvornosti) • kromě poznávání a vnímání věcí kolem nás důležité i poznávání druhých lidí = sociální poznávání(zahrnuje sociální vnímání i hodnocení) – správné odhadnutí člověka usnadňuje vzájemnou komunikaci a spolupráci, je často ovlivněno momentální náladou, počasím, …

  5. naše chování k druhému člověku se řídí tím, jak druhého vnímáme, co si o něm myslíme a co k němu cítíme, jak si vykládáme jeho chování • při jednání s lidmi bychom se neměli ukvapovat se svým hodnocením a nepodléhat tzv. sociálním klamům • projekce • zevšeobecňování • první dojem (škatulkování) • nedostatek empatie • haló efekt • předsudky, stereotypy

  6. Pokus se rozpoznat o jaký typ sociálního klamu se jedná: • „Podle sebe soudím tebe.“ • „Vysocí, statní muži jsou rozhodní a energičtí.“ • „Jak jsem se v něm mohl tak zmýlit – zdál se tak sympatický.“ • „Vysoké čelo znamená vysokou inteligenci.“ • „Ta nová je ale namyšlená, vůbec s nikým se nechce bavit.“ • Ten (ta) nemá chybu, jeho (její) vystupování je milé a příjemné.“ • „Obézní lidé jsou přátelští, hubení bývají vznětlivý.“ • „Všichni Němci jsou úzkostlivě pořádní, až pedantští.“

  7. Správné řešení: 1. projekce 2. zevšeobecňování 3. první dojem 4. zevšeobecňování 5. nedostatek empatie 6. haló efekt 7. zevšeobecňování 8. předsudky, stereotypy DDú: zamyšlení nad citátem – „Šaty dělají člověka.“

  8. 2. Myšlení • všechno nelze poznat pouze pomocí smyslových orgánů • informace dále zpracovány mentální činností = myšlením • myšlení = poznávání povahy a podstaty jevů a procesů, porovnávání, zobecňování, hledání vzájemných souvislostí, příčin a následků

  9. myšlení zpracovává vjemy a představy do podoby pojmů a ty dále kombinuje a uspořádává do souvislostí • myšlení těsně spjato s řečí(ta umožňuje sdělovat myšlenky a to pomocí slov) • podstatou myšlení vykonávání určitých myšlenkových postupů – myšlenkových operací • analýza a syntéza, srovnávání, abstrakce a zobecňování, indukce a dedukce, analogie • myšlení se uplatňuje při řešení nových situací a problémů

  10. analýza – členění celku na jeho části, vyčleňování jednotlivostí • syntéza – sjednocování, spojování vyčleněných částí • srovnávání – zjišťování podobností a odlišností mezi více jevy nebo předměty • abstrakce – vyčleňování podstatných a obecných vlastností jevů a předmětů • zobecňování – zjišťování a spojování společných vlastností jednotlivých předmětů a jevů určité skupiny • indukce – vyvozování obecného tvrzení z jednotlivých případů • dedukce – aplikace obecného poznatku na konkrétní případ • analogie – vyvozování poznatku o nějakém předmětu nebo jevu na základě jeho podobnosti s jinými předměty nebo jevy • Vysvětli, co jsou to slova mnohoznačná? • Vymysli co nejvíce příkladů k těmto slovům: kolo, matka, klika, zub, pneumatika, branka

  11. Pokus se vymyslet co nejvtipnější jméno a příjmení těchto lidí. • zubní lékařka: Kazizubka Vrtáková, … • výpravčí: • železničář: • učitel: • prodavač: • traktorista: • vynálezce: Úkoly na s. 27 – „pro šikovné hlavinky“ - nakresli jedním tahem, spoj dané body za daných pravidel, - hry se sirkami/dřívky

  12. abstraktní myšlení – důležité při vytváření pojmů, teorií a systémů • konkrétní myšlení – uplatnění při praktické činnosti člověka • sbíhavé myšlení – u úkolů, které mají pouze jediné možné řešení, ubírá se k jedinému cíli • rozbíhavé myšlení – při řešení úkolů, které mohou mít několik řešení nebo více možných postupů při řešení

  13. DDú: • řeč vnější – vyjadřování myšlenek navenek - řeč mluvená a psaná • řeč vnitřní – „pro sebe“ • >Vymysli, jaké má každá výhody a nevýhody.

  14. 3. Pamatování • Jedna z nejdůležitějších vlastností živých organismů = paměť – zajišťuje přežití (např. zvířata si pamatují, kde najdou potravu, vodu) a umožňuje přizpůsobit se životu v lidské společnosti (osvojení si zkušeností, jejich zapamatování a další využití)

  15. Druhy paměti • Slovní (verbální) • Zraková (vizuální) • Sluchová (auditivní) • Pohybová (motorická) • Emocionální • Sociální • Krátkodobá X dlouhodobá • Bezděčná X záměrná • Logická X mechanická

  16. Někdo si lépe pamatuje melodii, jiný obraz, jiný telefonní čísla, … • tři základní fáze paměti: 1. zapamatování 2. uchování 3. vybavování => Snáze si pamatujeme věci, jejichž smysl chápeme a rozumíme jim; věci utříděné v nějakém systému.

  17. Paměť se rozvíjí a zdokonaluje cvičením a opakováním. • Nemůžeme si ale pamatovat vše = zapomínání • Obranou proti zapomínání: opakování, vlastní motivace, aktivní přístup k věci, obsah věci. • Množství zapamatovaného souvisí i s IQ, vzděláním, udržením pozornosti.

  18. Nejrychleji zapomínáme ihned po osvojení učiva (v prvních 12 hodinách zapomeneme tolik jako pak za celý další měsíc, tj. 35% učiva). • Pokud neopakujeme, je pravděpodobné, že za 7 hodin si budeme pamatovat asi 70% a za 50 hodin asi 50% naučeného. Tj. za dva dny zapomeneme asi polovinu naučených věcí. V dalších dnech se proces zapomínání zpomaluje. • Pro zapamatování je důležité soustředění, zaměření vlastní pozornosti.

  19. Některé věci upoutají naši pozornost samy – vzbudí naši zvědavost, upoutají nás tvarem, barvou, …, na jiné se ale musíme soustředit vědomě. • Vliv na pozornost má: • Motivace, zájem, přestávky a střídání činností, vlastní návyky a momentální stav, … • Roztržitost = neschopnostdlouhodobé koncentrace pozornosti. • Rozptýlenost = neschopnost udržet pozornost v daném směru.

  20. PAMATUJ! Pro poznání okolního i vnitřního světa je kromě činnosti smyslových orgánů důležitá i naše představivost, myšlení, řeč, paměť a pozornost.

  21. 4. Učení „Jsou tři cesty k získání moudrosti. První je cesta vlastní zkušeností, to je cesta nejtěžší. Druhá je cesta napodobením, to je cesta nejlehčí. Třetí je cesta rozumového pochopení, to je cesta nejušlechtilejší.“ Konfucius • Člověk je bytost aktivní. Činnost lidí může být z některých hledisek velmi odlišná, z jiných zase velmi podobná.

  22. Základní druhy lidské činnosti: hra, učení a práce. • Hra = spontánní a dobrovolná činnost typická pro předškolní věk, bez praktického účelu • Skrze hru děti poznávají svět. • Smyslem = radost ze hry • Hrají si i dospělí = relaxace, vybočení z každodennosti a všednosti

  23. Učení = zisk nových zkušeností, znalostí a dovedností • Cílevědomé a systematické osvojování vědomostí, návyků, dovedností a způsobů chování • Typické pro školní věk • Druhy: záměrné a nezáměrné • Práce = cílevědomá lidská činnost zaměřená na vytváření hmotných a duchovních hodnot

  24. Typická pro dospělost • Druhy: tělesná (fyzická) a duševní práce PAMATUJ! Člověk neustále prožívá různé situace a řeší určité problémy, díky kterým poznává nové věci a získává další zkušenosti. Proces učení nikdy nekončí a provází nás celý život. Učení podstatným způsobem ovlivňuje vývoj osobnosti. Určuje, jaké postavení člověk v životě zaujme, kým se stane.

  25. Pozn. Mozek má dvě polokoule pracující společně. Ve škole se pro čtení, psaní a matematiku používá více levá polokoule (jazykové a matematické dovednosti, sídlo řeči a slovní paměti, logického uvažování). V pravé polokouli uložena obrazová (neslovní) paměť, prostorové vnímání, představivost, fantazie, tvořivost, intuice, umění. • Pravá polokoule: Levá polokoule: při popisu používá gest a obrazů všechno popisuje slovy části skládá do jednoho celku všechno rozkládá na součásti špatná orientace v čase dobrá orientace v čase spoléhá na intuici, instinkt spoléhá se na fakta dobrá prostorová představivost špatná prostorová představivost užívá metafory, podobenství užívá slov, pojmů, čísel, vzorců orientována na celkové pochopení všímá si detailů a rozdílů

  26. 5. City • Většina věcí, které na nás působí, v nás vyvolává nějaké pocity (příjemné X nepříjemné). Tyto stavy prožívání (radost, láska, smutek, hněv, dobrá nebo špatná nálada,…) označujeme jako city. • Citů rozeznáváme velké množství a provází nás neustále.

  27. Tělesné city – projev aktuálního stavu organismu (únava, bolest, …), uspokojení biologických potřeb ( hlad, žízeň, …) • Citové reakce – city krátkodobé povahy (hněv, strach, odpor, obdiv, respekt, úcta, …) • Citové stavy = nálady – dlouhotrvající povahy (smutek) • Citové vztahy – prožívány k podnětům určité hodnoty (přátelství X nepřátelství, láska X nenávist, sympatie X odpor, …) • Vyšší city – city společenského vědomí, vznikají v procesu socializace, typické pouze pro člověka (pocit křivdy, krásy, nespravedlnosti, viny, …)

  28. Afekt = přehnaná citová reakce na nějaký podnět, cítí-li se člověk ohrožený • Strach = pocit bezprostředního nebezpečí • Vášeň = velmi silný citový vztah ( k člověku, zvířeti, hudbě, knize, ale i k cigaretě, alkoholu, …) • Mnohé city tvoří protikladné dvojice (láska X nenávist), jedna situace v nás může vyvolat několik pocitů najednou (tzv. smíšenost citů), naše prožívání citů může trvat různě dlouho, některé city mohou být „nakažlivé“ (přenášení citů z člověka na jiné lidi), … .

  29. PAMATUJ! Slovo je silná zbraň. Dokáže pohladit, povzbudit i hluboce ranit, ale nelze je vzít zpět. Proto bychom měli svá slova dobře vážit. K vzájemnému porozumění je důležité umět se podělit o své pocity, vědět, co všechno mohou znamenat, a umět se vcítit do prožitků druhého člověka.

More Related