1 / 36

Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí

Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí. Ukotvení tématu. Toto není přednáška o EU, o jejím fungování, institucích, politikách Vybíráme jen jednu výseč problematiky, a to unii měnovou Měnová unie EU (či její části) je jen jednou etapou integrace, není jejím završením

falala
Download Presentation

Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí

  2. Ukotvení tématu • Toto není přednáška o EU, o jejím fungování, institucích, politikách • Vybíráme jen jednu výseč problematiky, a to unii měnovou • Měnová unie EU (či její části) je jen jednou etapou integrace, není jejím završením • A nikdy ostatně jako završení integrace ani nebyla prezentována • A ani se netýká celé EU

  3. Obecné postřehy a otázky • Je evropské měnová unií v pravém slova smyslu? • Institucionální rámec • Hospodářsko-politický rámec • Optimální měnová zóna: teorie a realita EU

  4. Co je asi aktuálně problémem 1 • Jednotný trh EU není úplný, dokonalý, všeobjímající, neochranářský, bezbariérový … • Bariéry ekonomické, legislativní, technické se v zásadě dají odstraňovat (otázkou ovšem je, zda se to chce, resp. jak často převládají zájmy národní nad zájmy unijními) • Ale i kdyby odstraněny byly, přesto zůstanou národní sociální, ekonomická, kulturní specifika, jazykové bariéry apod.)

  5. Co je asi aktuálně problémem 2 • Jednotný trh a absence bariér na něm je sice významným předpokladem a atributem měnové unie, není však zdaleka atributem jediným • Měnová unie nemůže být dlouhodobě stabilní pokud není spojena s centralizovanou kontrolou (či přímo s řízením) politiky fiskální (viz koncept optimální měnové zóny)… • … a nejspíše i koordinaci dalších komponent hospodářské politiky • Fiskální unie je ovšem přímo spojena s unií politickou (memo: fiskální politika je především záležitostí politiky jako takové)

  6. Co je asi aktuálně problémem 3 • Eurozóna není OCA • Konvergenční předpovědi se nenaplnily a naopak narostly divergence • Statistická data • Černé pasažérství • Výhody a náklady jednotlivých členských zemí (severní vs jižní křídlo)

  7. Atributy a hranice fiskální unie • Plná centralizace na straně jedné versus stávající stav na straně druhé … • Skoro plná centralizace: modelem je rozpočet unitárního státu nebo federace (asi v US pojetí) • „Rule based“ přístup (Maastricht) na straně druhé: zjevně selhal • Mluvíme tedy o řešení na škále mezi stávajícím stavem a unitárním rozpočtem • Ovšem stávající stav už je jinde než původní vize Maastrichtu a Paktu stability a růstu: • Evropský stabilizační mechanismus (přeshraniční transfery): mezivládní dohoda mimo legislativní rámec EU • Fiskální kompakt (smlouva o rozpočtové odpovědnosti): omezení rozpočtové suverenity nad rámec primární legislativy EU • Eurobondy (ještě nebyly schváleny …) • Intervence ECB (odkup státních dluhopisů) … na hraně, případně za ní (právně i ekonomicky)

  8. Posuny, které přináší tzv. fiskální kompakt • nově přímo ve smlouvě je stanovena požadovaná rychlost konsolidačního pohybu v případě překročení povolené výše deficitu, spouštěcí mechanismus automatický v případě překročení stanovené hranice • zásadní změna ve fiskálním kompaktu: o sankci rozhoduje Komise, opravné prostředky až ve druhém sledu • transpozice smlouvy do národní legislativy, Evropský soudní dvůr může kontrolovat jak bylo transponovat

  9. A co je dále v návrhu … • Evropský systém pojištění vkladů (= přeshraniční transfery) • Další rezervní facilita pro financování restrukturalizací • A v jistém smyslu je to i o uvolnění omezení pro transfery uvnitř bankovních skupin

  10. Fiskální unie – souhrn argumentů pro a proti Proti • 1. Národní problémy musí mít národní řešení • 2. demokratický deficit • 3. všichni to budou mít dražší … • 4. riziko černého pasažérství vs. robustnost společných pravidel Pro • 1. Bez EFU nebude EMU • 2. Musíme zůstat jednotni • 3. Unie stale pevnější • 4. Efektivnost unie (cítíte ten rozdíl ve způsobu argumentování??)

  11. Co je bankovní unie: • Jednotný Evropský bankovní dohled (v ECB) • Společný Evropský systém pojištění vkladů (tzv. „mutualizace“ národních systémů) • Společný Evropský systém (fondy) pro restrukturalizaci bankovního sektoru • Společná regulatorní pravidla (stanovená evropskou autoritou: EBA (tzv. Single Rule Book) • Pokud je země v proceduře nadměrného deficitu, musí konsolidační plán veřejných financí schválit Evropská Rada a Komise

  12. Uplatnění principu skupinového zájmu • Pravomoci a nástroje národního orgánu dohledu v oblasti předcházení a řešení krizí jsou dle návrhů přesunuty na úroveň domácího dohledu či na evropskou úroveň (ECB či EBA) • Při řešení stability subjektů má nadnárodní skupinové hledisko přednost před hlediskem národním

  13. Diskuse • tzv. teorie informačních (názorových) a reputačních kaskád • tzv. efekt západky, tj. že po odeznění krize se míra ingerence státu do ekonomiky nevrací na původní, předkrizovou úroveň, ale zůstává větší než před krizí • pod tlakem očekávání rozhodné akce jsou přijímaná řešení ukvapená, nedokonalá a vznikají neefektivity • Vlády, zejména v EU, jsou v posledních pěti letech neustále ve vleku událostí, musí improvizovat a za jejich rozhodnutími nestojí vyprecizované strategie a vize, natož naplňování volebních programů

  14. Centralizací ke stabilitě – iluze nebo řešení? • představa, že současné problémy bankovního sektoru v (některých) zemích EU vyřeší další sjednocování, resp. centralizace regulatorního a dohledového rámce EU (či EMU) či směřování k tzv. bankovní unii • Současný návrh není skutečnou odpovědí na problémy eurozóny (neschopnost některých vlád splácet své dluhy, vyčištění trhu od problémových bank, inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie). • problém časového horizontu, protože se vymezuje řešení, jehož praktické uplatnění bude trvat nejspíše ještě dlouhou dobu: přitom problémy bank v některých zemích EU nepočkají a je třeba je řešit ihned • novému rámci je do vínku vkládána slabost a nestabilita nebo, chceme-li, kredibilita tohoto systému bude ovlivněna puncem nízké důvěry, jakou mají dnes ti nejslabší • průlomový krok směrem k přeparkování nákladů na stabilizaci bankovních systémů z národní na nadnárodní úroveň

  15. Riziko jako veřejný nepřítel č. 1? Vickersova zpráva: „The risks inevitably associated with banking have to sit somewhere, and it should not be with taxpayers.“ • zatímco Basilej byla vždy postavena na konceptu „vymezit pravidla a motivovat k jejich plnění“, u Vickerse se objevuje prvek administrativní ingerence do struktury bankovnictví (a distribuce rizika v něm) • problém velikosti: velké banky narostly do nebývalých rozměrů, které narušují řádné fungování tržních mechanismů • statistická data

  16. Jak s morálním hazardem? Dochází k narušení vazby mezi chováním ekonomického subjektu a odpovědností toho samého subjektu za toto chování • Za prvé, asymetrické zvýhodnění velkých hráčů v oblasti nákladů financování • Za druhé, distorze v přístupu k řízení rizika v portfoliu a odklon od klasického bankovnictví k rizikovějšímu chování v investičním portfoliu • Za třetí bývá uváděno, že velké banky mají dostačující váhu na to, aby ovlivnily regulatorní prostředí i aktivitu dohledových orgánů ve svůj prospěch

  17. Iniciativy k řešení těchto otázek • Vickersova zpráva v UK (Independent Commission on Banking) • Volckerovo pravidlo USA (Sekce 619 Dodd-Frankova zákona) • Liikanenova expertní skupina v EU

  18. Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) • Schopnost absorpce ztrát • Více kapitálu (základní kapitál aspoň 10 %, primární schopnost absorpce ztrát 17-20 % - včetně „bail-in bonds“) • Přísnější požadavek na pákový poměr (leverage ratio), preference pojištěných vkladů. 2. Strukturální změny • Oddělení retailového bankovnictví od investičního (a „wholesale banking“) – „retail ring-fencing“ • „Retailové“ (zahrnuje nicméně nejen spotřebitele, ale i malé a střední podniky) aktivity budou muset být v dceřiné společnosti (právní, ekonomická a operační separace od zbytku skupiny).

  19. Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) – ctd. 2. Strukturální změny (ctd) • V retailové části musí být všechna retailová depozita a kontokorenty spotřebitelům a SMEs. Mohou zde být nabízeny: spotřebitelské úvěry a úvěry SMEs, hypotéky, kreditní karty, úvěry (vč. leasingu a factoringu), správa majetku, pomocné služby. • Mnoho bankovních služeb nebude moci být nabízeno v rámci ring-fence (např. služby zákazníkům mimo EHP, služby jež by vyústily v expozici vůči finančním institucím, aktivity na obchodní knihu, služby vztahující se k sekundárním trhům a obchodování s deriváty). • Přesný rozsah ohraničení není zatím dán: především co se oblasti korporátního bankovnictví týče. • Ohraničení bude poměrně silné (retailová část musí sama o sobě splňovat všechny regulatorní požadavky, vztah ke zbytku skupiny bude na úrovni „třetí strany“, požadavky na strukturu řízení), byť nejde o úplné oddělení. • Cíl: snazší záchrana bank, lepší ochrana klientů retailového bankovnictví od vnějších šoků (není tedy o zabránění bankovnictví „kasinového typu“).

  20. Volckerovo pravidlo (Sekce 619 Dodd-Frankova zákona) • Oddělení některých investičních aktivit z komerčních bank: • Omezení obchodování na vlastní účet (nikoliv však jeho zákaz - hedging a tvorba trhu povoleny) • Omezení akvizic, investic a majetkových podílů v hedgových fondech a fondech soukromého kapitálu (včetně některých vztahů s těmito fondy). • Primárně se zaměřuje na aktivity bank operujících v US, zahrnuje i mnoho aktivit mimo US.

  21. Omezení velikosti v Dodd-Frankově zákonu • Žádná instituce by neměla být „too big to fail“. • FRB (Federal Reserve Board) nesmí schválit jakoukoliv fúzi či akvizici (která by zahrnovala finanční instituci), když by výsledná společnost měla více než 10 % celkových konsolidovaných pasiv všech finančních společností. • Další omezení týkající se institucí přijímajících vklady.

  22. Liikanenova expertní skupina • Tato skupina má mandát zvážit nutnost tzv. strukturálních reforem bankovního systému v Evropě (paralelně s regulatorními změnami) - zda by posílily finanční stabilitu a zlepšily efektivitu a ochranu spotřebitele. Jestliže ano, má v tomto smyslu dát příslušné návrhy. • V listopadu 2011 představena myšlenka v Evropském parlamentu, v lednu 2012 byl jmenován předseda E. Liikanen. Od února funguje, finální zpráva má být prezentována Evropské komisi „do konce léta“ 2012. • Výstup byl prezentován před několika málo týdny

  23. Inspirace a cíle • Inspirace mj. Volckerovým pravidlem (zákaz určitých aktivit), Dodd-Frankovým zákonem (omezení pro velikost), Vickersovou zprávou (vyčlenění určitých aktivit do oddělené právní entity, resp. poměrně striktní oddělení). • Cíle: • snížení rizika bankovního systému jako celku; • snížení rizika, jež představují individuální bankovní subjekty pro systém (pravděpodobnost, dopad); • snížení morálního hazardu tím, že se umožní „krach“ i velkých a komplexních subjektů (omezení vládních záruk); • podpora konkurence; • udržování integrity vnitřního trhu.

  24. Liikanenova doporučení a jak se dotknou bank v ČR • Administrativní oddělení některých obzvláště rizikových aktivit od běžných aktivit depozitních bankovních institucí: není pro nás zásadní • Posílení preventivních mechanismů (zejména více preventivních pravomocí pro dohledový orgán: není pro nás zásadní • Větší ochrana střadatelů při kolapsu instituce (náklady přednostně dopadají na akcionáře a investory): může mít dopad na náklady bank z refinancování na trhu, ale celkově spíše jen okrajově a strukturálně (viz likviditní situace českých bank) • Větší kapitálový požadavek na rizikové aktivity: dopad spíše okrajový

  25. Diskuse – jak argumentují zastánci strukturálních (administrativních) opatření Klíčový argument je ve velikosti: situace too big to fail vede: • K nesymetrickému rozkládání nákladů financování, z něhož profitují velcí hráči: deformace finančního trhu • K jinému (tj. rizikovějšímu) přístupu k řízení portfolia a rizika, k potírání základní funkce bankovnictví (transformace maturit), k odklonu od financování s přidanou hodnotou pro tvorbu HDP% ve prospěch „kasinového“ chování • K ovlivňování regulatorních pravidel ve prospěch velkých hráčů (viz IMF Staff discussion note „The Too-Important-to-Fail Conundrum“, May 29,2011) A dále: • Koncept tzv. SIFI zahrnuje dodatečný kapitálový požadavek ve výši 2.5 procentního bodu: too big to fail • Z 29 SIFIs je 17 v Evropě • Velikost evropských nadnárodních bankovních skupin kvantitativně přerostla schopnost národních autorit jejich domovských zemí řešit (=financovat) jejich případné problémy

  26. Struktura portfolia na vybraném vzorku evropských bank (všechny banky kotované na burzách) Celkem 32 kotovaných bank 10 největších 36 % 36 % 10 nejmenších 9 % 75 % Z údajů ze všech cca 8000 evropských bank by vyplynula ještě větší disproporce, protože i oněch 10 „nejmenších“ kotovaných bank patří mezi 0,5% největších evropských bank

  27. Diskuse – jak argumentují odpůrci • Evropský finanční sektor je velmi diverzifikovaný jak z hlediska struktury tak používaných obchodních modelů • Převládá na něm model univerzálních bank • Žádná z jeho částí nebyla krizí postižena více než jiné, proto nelze usuzovat, že by tu byl strukturální problém • Ba co víc, jeho diverzita je sama o sobě významným faktorem stability, resp. řízení rizika: proto pozor na nedomyšlené administrativní iniciativy, které by diverzitu poškodily … • A kromě toho je evropský trh více závislý na bankovním zprostředkování než trh americký: případné negativní dopady administrativních strukturálních zásahů na ekonomiku by tedy byly větší: nelze tedy jen tak jednoduše inspirovat US příkladem • Argument jednotnosti evropského trhu: konsolidace (a stabilita) jednotného trhu potřebuje volný přeshraniční pohyb kapitálu: na místě je obava, že administrativní zásahy omezí volný pohyb s negativním vlivem na finanční stabilitu

  28. Poměr aktiv bankovního sektoru k HDP činí v USA pouze 150%

  29. Aktiva komerčních bank v EU a v USA (v tisících miliard USD)

  30. A dále … • V univerzálním obchodním modelu se retailové aktivity bez investičních neobejdou, příklady: • poskytování úrokových a kurzových zajišťovacích nástrojů korporátním klientům … • i klientům veřejnoprávním (státní a municipální dluhopisy apod) … • i obyvatelstvu (hypotéční zástavní listy …) • Strukturované finanční nástroje pro financování infrastrukturálních projektů • Umělé oddělení investičního a retailového bankovnictví by tedy bylo technicky velmi delikátní záležitostí - není vždy triviální rozpoznat co je pravou motivací investiční transakce … • Pokud je to podpora retailové služby, banky potřebují ošetřit svá rizika, která vznikají jim samotným sejmutím rizik z retailových klientů … tedy musí s těmito riziky na trh a tam se zajistit …

  31. Ovšem je tu i zásadní koncepční argument … • Dosavadní převládající přístup k finanční stabilitě (Basilejská pravidla ve všech vývojových mutacích) se zaměřoval na identifikování rizik, jejich měření a přijímání regulatorních opatření, která stimulují banky k lepšímu řízení rizik • Uvažovaný strukturální zásah do bankovnictví je ideovým protipólem: • místo, aby se regulace odvíjela od rizik, chce změnit systém tak, aby se rizika eliminovala; • místo stimulace nastupuje administrativní (tj. velmi netržní) ingerence, resp. zákaz • Snaha „zrušit“ , resp. vytěsnit rizika z bank (či segmentu bankovnictví) je ovšem koncepčně mylná: riziko je nedílnou součástí (a do jisté míry hnacím prvkem) každého podnikání, tedy i bankovního • A je to spojeno se samou podstatou bankovnictví, kterou je transformování maturit – tedy krátkodobých zdrojů do dlouhodobého úvěrování: tato sama transformační úloha je zdrojem rizik, proti nimž se nemohou banky chránit jinak než transferem rizika směrem k investorům na finančním trhu Celkově jde tedy o to, aby se s příslovečnou vaničkou nevylilo i dítě …

  32. A kromě toho … • Ostatně, již probíhající regulatorní reformy také povedou (z důvodů lepší identifikace a řízení rizik, kapitálu a likvidity a omezení pákového efektu) ke strukturálním změnám v obchodních modelech … • Otázka časování: iniciativy „Vickers a Volker“ byly artikulovány vlastně dříve než se ukotvil rámec stávajících regulatorních změn a proto nemohly vzít v potaz účinky, které tyto reformy přinesou … • Ostatně primární účel všech iniciativ je stejný: posílit stabilitu finančního sektoru – pokud tedy chceme přemýšlet o nových opatřeních dokonce dříve, než stávající budou uvedena v život, a artikulujeme pro ně stejné ambice jako pro ta stávající, pak těm stávajícím nevystavujeme moc dobré vysvědčení ….

  33. České banky to vidí podobně jako Evropská bankovní federace … • Stávající smršť regulatorních iniciativ ještě ani není schválena a nezačala platit a už se připravují opatření další … • Před dalšími iniciativami je proto třeba vyhodnotit dopad stávajících návrhů a počkat na dopad jejich implementace • Není prokázána vazba mezi strukturální reformou a finanční stabilitou (může zvýšit náklady, aniž by zvýšila stabilitu)... • Dokonce je tu důvodná obava, že strukturální reforma může stabilitu poškodit • Model univerzálního bankovnictví se zdá být správným modelem - univerzální banky se s krizí vypořádaly lépe než specializované investiční banky (diverzifikace rizik).

  34. Nesvéprávní spotřebitelé? • tři klíčová slova z toho pohledu jsou konkurence, gramotnost a transparentnost • Ochrana spotřebitelů je ovšem stále oblíbenější téma policy makerů

More Related