1 / 38

Smart administration v cestovním ruchu

Smart administration v cestovním ruchu Projekt MMR ČR „Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu“ CZ.04.1.03./4.2.00.1./0002 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Opatření 4.2., Specifické vzdělávání.

Download Presentation

Smart administration v cestovním ruchu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Smart administration v cestovním ruchuProjekt MMR ČR „Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu“ CZ.04.1.03./4.2.00.1./0002 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Opatření 4.2., Specifické vzdělávání. ORE-institut, o.p.s.

  2. Smart administration v cestovním ruchuTento vzdělávací program je spolufinancován Evropským sociálním Fondem a státním rozpočtem České republiky. ORE-institut, o.p.s.

  3. Smart administration v cestovním ruchu Organizace projektu: Zdeněk Kotulák, MBA ORE-institut, o.p.s. Olomouc ORE-institut, o.p.s.

  4. Smart administration v cestovním ruchuTřídenní kurz – 6 modulů. ORE-institut, o.p.s.

  5. Lektorský tým: Ing. Luděk Beneš Ing. Pavel Kajml Mgr. Michal Kalman Mgr. Michaela Luňáčková Ing. Marie Stříbrná ORE-institut, o.p.s.

  6. Modul č. 2 Procesy tvorby strategických dokumentů v cestovním ruchu Lektor: Ing. Marie Stříbrná ORE-institut, o.p.s.

  7. ORE-institut, o.p.s.

  8. Procesy tvorby strategických dokumentů v CR Co je plánovací činnost? Správní odpověď = odpovědná činnost, která souvisí s těmito zásadami: • dobře znát dosavadní vývoj a současný stav; • kvalifikovaně formulovat budoucí stav, kterého chceme dosáhnout; • podrobně naplánovat kroky a postupy, které zajistí pohyb směrem k cílovému stavu. ORE-institut, o.p.s.

  9. Procesy tvorby strategických dokumentů v CR Proč je tvorba strategických dokumentů důležitá v odvětví CR? • Jde o odvětví, jehož rozvoj má kladné i záporné dopady do území, přírodního a životního prostředí, využívání zdrojů lidských, finančních, kulturních, historických apod. • Rozvoj odvětví se promítá do ekonomických a sociálních podmínek daného regionu. • Rozvoj odvětví závisí na kvalitě spolupráce veřejného a soukromého sektoru a přízní či nepřízni místní veřejnosti. Strategický dokument je třeba chápat jako dohodu o rozvoji daného území, jako společný program, který bude ve vzájemné shodě a spolupráci realizován !!!!!!!! ORE-institut, o.p.s.

  10. Typy strategických dokumentů a metody jejich tvorby Normativní předpis tvorby strategických dokumentů není striktně stanoven. Existují dva základní přístupy, které se ovšem liší mírou zapojení veřejné správy a samosprávy: • Expertní metoda • Komunitní metoda ORE-institut, o.p.s.

  11. Typy strategických dokumentů a metody jejich tvorby Expertní metoda - výhody, nevýhody: • strategický dokument zpracovává tým najatých odborníků-expertů, kteří se s územím a problematikou postupně seznamují (výhoda i nevýhoda); • zdroje informací jsou: statistická data, průzkumy a ankety, mezinárodní srovnání apod. (výhoda - umožňuje jasné definování problémů); • velký důraz na přesnost a detailní sledování prvků a jevů dané problematiky (výhoda - úplná specifikace problematických záležitostí); • zveličování významu analytické části strategického dokumentu na úkor potlačení jeho strategické části (nevýhoda i výhoda); • metoda fakticky znemožňuje účast dalších expertů pokud nejsou přímo sepjati se zadavatelem a rovněž diskuse o problematice je omezená, pokud o ní nejsou stanoveny smluvní podmínky mezi zadavatelem a zpracovatelem (nevýhoda); ORE-institut, o.p.s.

  12. Typy strategických dokumentů a metody jejich tvorby Expertní metoda (výhody a nevýhody): • nedostatečná znalost, resp. omezená znalost místních podmínek a vztahů mezi jednotlivými subjekty ovlivňující další vývoj (nevýhoda); • zadavatel (realizátor a uživatel) má malou možnost seznamovat se s jednotlivými fázemi zpracování strategického dokumentu a vy užívat je i při své činnosti na pracovišti (nevýhoda); • veřejná projednávání jsou většinou formální, problematika je prezentována do malé hloubky (nevýhoda). Expertní metoda je vhodná pro velká a složitá území, kde se mohou předpokládat problémy složité horizontální komunikace mezi místními osobnostmi a experty. Vhodná je např. pro mikroregiony kde je malý potenciál znalců nebo místních expertů na danou problematiku. ORE-institut, o.p.s.

  13. Typy strategických dokumentů a metody jejich tvorby Komunitní metoda (výhody a nevýhody): • zpracování strategického dokumentu je výsledkem diskuse místních expertů s moderátorem vnějším expertem (výhoda); • jde o jednodušší metodu - v diskusi jsou probírány názory na budoucí vývoj, priority, postupné cíle apod. (výhoda); • jasná orientace na konkrétní problémy a jejich konkrétní řešení (výhoda); • nezpracovávají se časově náročné analýzy dílčích problematik, které často mají jen minimální význam a užitek (výhoda i nevýhoda); • forma diskuse nahrazuje v zásadě veřejné projednávání strategického dokumentu - účastní se ji budoucí realizátoři (výhoda); • povrchnost metody, mohou být opomenuty problémy, které mohou negativně ovlivnit realizaci strategického dokumentu (nevýhoda); ORE-institut, o.p.s.

  14. Typy strategických dokumentů a metody jejich tvorby Komunitní metoda (výhody, nevýhody): • prosazování strategických názorů, které jsou na daném území za dané ekonomické a sociální situace nerealizovatelné (nevýhoda); • podrobná analýza není nutná, znají-li účastníci zpracování strategického dokumentu podrobně a dobře místní prostředí (výhoda i nevýhoda); • problémem se může stát požadavek na aktivní účast místních expertů a odborníků, a to proto, že bývají často pracovně velmi vytíženi a někdy dokonce se nechtějí podílet na pracích a jednáních, která jsou časově nároční a pro některé i nezajímavá (nevýhoda). Komunitní metoda je použitelná zejména tam, kde již v minulosti fungovala sdružení obcí, místní akční skupiny apod., a je záruka, že místní představitelé (nikoliv jen z okruhu veřejné správy) budou mít zájem na společném řešení dalšího rozvoje. ORE-institut, o.p.s.

  15. Typy strategických dokumentů a metody jejich tvorby Nejznámějšími strategickými dokumenty pro období 2007 - 2013, které se zabývají podporou CR, jsou v České republice: • Strategie regionálního rozvoje České republiky v gesci MMR • Integrovaný operační program v gesci MMR • Operační program Rozvoj venkova v gesci MZe • Regionální operační programy v gesci NUTS 2 (7 programů) Realizace těchto strategických dokumentů je zabezpečována jednak z veřejných a soukromých národních finančních prostředků, jednak z finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU ORE-institut, o.p.s.

  16. Typy strategických dokumentů a metody jejich tvorby • Jednotlivé kraje (14 krajů) si zpracovávají také vlastní strategické dokumenty, včetně koncepcí a marketingových studií. • Podobně se chovají i nižší územní celky (obce, mikroregiony, místní akční skupiny apod.) • Ačkoliv byly obě metody zpracování prezentovány jako odlišné, většinou se používá určitý mix obou metod. • Při zpracování operačních programů navazujících na podpory z EU převažuje metoda expertní. • Při zpracování strategických dokumentů pro nižší územní celky převládá metoda komunitní. • Obě formy zpracování strategických dokumentů však musí obsahovat, bez ohledu na jejich rozsah a hloubku, 3 části: analýzu, syntézu, prognózu. ORE-institut, o.p.s.

  17. Analytická část strategického dokumentu Analytická část strategického dokumentu představuje zhodnocení dosavadního vývoje. Její rozsah a význam je dán přístupem ke zpracování. • Expertní metoda: • sběr podrobných informací o daném území, třídění informací, dat a zjištění a rozhodování, které informace jsou pro další práci důležité; • data hodnotí komplexně celé území od demografie až po problematiku přírodního a životního prostředí (široký záběr). • Komunitní metoda: • analytická část je orientována problémově, s cílem jasně identifikovat konkrétní problémy a zaměřit se na příčiny jejich vzniku. ORE-institut, o.p.s.

  18. Analytická část strategického dokumentu • V expertní metodě zpracovává jednotlivé problematiky většinou jeden odborník-expert a sám si zajišťuje potřebná data a informace. Každá zkoumaná problematika musí obsahovat jasně formulované závěry, které jsou podstatné a rozhodující pro budoucí rozvoj území z hlediska CR. Pokud budou závěry nejasné nebo podmiňující jen další rozvoj, anebo dokonce formulovány problémově, jsou pro další práci na strategickém dokumentu bezvýznamné. • V komunitní metodě nezpracovává analýzu vnější tým odborníků, ale vychází se z diskuse, kterou vede moderátor-odborník se skupinou místních osobností s dalších znalců konkrétní problematiky a prostředí. Úkolem skupiny je definovat klíčové problémy, včetně jejich důsledků a příčin. Vyplatí se proto jednat o malém počtu klíčových problémů (3 - 4), ovšem musí jít o ty nejvýznamnější, jejichž vliv na rozvoj daného území a řešení problematiky je rozhodující. Závěry jednání musí být výsledkem konsensu - všichni musí souhlasit. ORE-institut, o.p.s.

  19. Analytická část strategického dokumentu • Formy získávání podkladových materiálů: • informace a data ČSÚ (data ze sčítání lidu, domů a bytů); • regionální statistiky a přehledy (regionální HDP apod.); • rezortní statistiky (zaměstnanost, kvalifikační struktura, životní prostředí apod.); • materiály a statistiky UNWTO a WTTC (mezinárodní srovnání apod.); • dotazníky a ankety a anonymní šetření. Úloha zadavatelů strategického dokumentu: • v expertní metodě poskytuje zadavatel většinou jen specifické konzultace anebo zahraniční materiály a informace, pokud jsou pro zpracovatele nedostupná; • v komunitní metodě se většinou vše vyřeší formou diskusí a podmínkami konsensu - vědomosti a znalosti místních osobností a místních expertů; někdy je problém řešení lokálních problémů. ORE-institut, o.p.s.

  20. Syntetická část strategického dokumentu Hlavním cílem syntetické části strategického dokumentu je shrnutí dílčích záběrů z analytického hodnocení jednotlivých oblastí a klíčových problémů a stanovit vize a priority budoucího rozvoje. Pro toto hodnocení se používá většinou tzv. SWOT analýza: • Strengths (silné stránky); • Weakness (slabé stránky); • Opportunities (příležitosti); • Threats (ohrožení). ORE-institut, o.p.s.

  21. Syntetická část strategického dokumentu Co lze definovat SWOT analýzou ? • V expertní metodě umožňuje odstranit rozporná stanoviska v dílčích závěrech analýzy, stanovit priority a hlavní cíle dalšího rozvoje území, včetně definování bariér a limitů rozvoje. To však vyžaduje jasné a konkrétní formulování jednotlivých bodů analýzy - a dokladování (odkazy na tabulky nebo stránky textu analytické části strategického dokumentu). Syntézu zpracovává úzký tým expertů anebo jen hlavní řešitel. • V komunitní metodě je syntetická část stručnější. Používá se rovněž SWOT analýza, neboť umožňuje identifikaci celkových vizí rozvoje a nalezení jednotlivých optimálních řešení a nejpodstatnějších rozvojových faktorů. Na rozdíl od expertní metody vize rozvoje a priority formuluje skupina místních expertů (cca 10 - 20 osobností - opět je třeba konsensus). ORE-institut, o.p.s.

  22. Syntetická část strategického dokumentu Stanovení vizí a priorit rozvoje • V expertní metodě lze vycházet ze dvou základních přístupů: • vymezení vizí na základě dominujících směrů rozvoje; • třídění vizí od super optimistické, přes optimistickou, reálnou až po pesimistickou. • V komunitní metodě vycházejí vize z již definovaných klíčových problémů a jsou formulovány skupinou místních expertů. Vše se orientuje na odstranění problémů v širších souvislostech. Vnější expert má v této diskusi pouze roli moderátora. Do vlastní diskuse o podobě vizí nebo důsledcích vizí vstupuje minimálně - usměrňuje ji jen s důrazem na předmět jednání. ORE-institut, o.p.s.

  23. Prognostická část strategického dokumentu Prognóza představuje klíčovou část dokumentu ! • Obsahuje soubor nástrojů a opatření, která mají vést k naplnění cílových rozvojových záměrů. • Soubor nástrojů a opatření se liší časovým horizontem jednotlivých strategických dokumentů. ORE-institut, o.p.s.

  24. Prognostická část strategického dokumentu Dlouhodobá strategie: • má časový horizont delší než 10 let; • řeší především dlouhodobé programy, identifikuje dlouhodobé trendy sociálně-ekonomického rozvoje; • neřeší aktuální a dílčí témata; • strategické cíle se prosazují až za několik let; • jde o určitou vizi vývoje, která naznačuje orientaci s snaží se popsat nástroje a kroky, potřebné z hlediska společenské, ekonomické a politické situace k dosažení předpokládaných cílů; • je zpracovávána za větší územní celky, většinou jde o státní strategie (jako příklad může posloužit „Strategie regionálního rozvoje České republiky). ORE-institut, o.p.s.

  25. Prognostická část strategického dokumentu Střednědobá strategie: • má časový horizont 5 - 10 let (jako příklad mohou posloužit regionální operační programy anebo sektorové operační programy s vazbou na Strukturální fondy EU); • lze v ní kombinovat jednak nastartování dlouhodobých změn a procesů, jednat formulovat opatření, která přinesou okamžitá zlepšení stavu sledovaného jevu; • v cestovním ruchu mohou mít krátkodobá opatření např. tuto podobu: podpora marketingu CR, zkvalitnění managementu CR, ochrana a obnova přírodního a kulturního bohatství pro CR, zlepšení organizace veřejné dopravy a zkvalitnění veřejných komunikací apod.; • opatření týkající se dopravy a komunikací mohou prospět nejen CR, ale řešit i problematiku zaměstnanosti, rozvoje podnikání, sociální stability území v delším časovém horizontu. ORE-institut, o.p.s.

  26. Prognostická část strategického dokumentu Krátkodobá strategie: • předpokládá realizaci většiny opatření a nástrojů v časovém horizontu do 5 let; • je orientována na rychlá a konkrétní opatření; • neklade si za cíl obecné změny existujících trendů a procesů; • je souborem opatření resp. konkrétních rozhodnutí měnit stávající prostředí v území ve prospěch cílových záměrů; • většinou bývá doplněna tzv. akčním plánem (zásobníkem investičních i neinvestičních projektů, které jsou připraveny k realizaci), akční plán se pravidelně aktualizuje s přihlédnutím k dosaženým výsledkům a přínosům ORE-institut, o.p.s.

  27. Prognostická část strategického dokumentu Stanovení hlavních a dílčích cílů se v prognóze liší podle přístupu ke zpracování strategického dokumentu. • V expertní metodě je budoucí strategie tvořena souborem nástrojů a dílčích kroků - má lineární charakter ve formě 5 etap. • V komunitní metodě budoucí strategie vychází důsledně z dialogu mezi zpracovatelem a zadavatelem. Jde o soubor, nástrojů a opatření vzniklých z identifikace problémů, obecných cílů řešení až k jejich realizaci - postup od obecného ke konkrétnímu. ORE-institut, o.p.s.

  28. Prognostická část strategického dokumentu Etapy externí metody: ORE-institut, o.p.s.

  29. Prognostická část strategického dokumentu Etapy komunitní metody ORE-institut, o.p.s.

  30. Prognostická část strategického dokumentu Formulace strategie a programů • V expertní metodě jde především o vytvoření obecného prostředí a prostředí pro tvorbu dotační a grantové politiky. • Komunitní metoda je konkrétnější, zaměřená na adresné řešení dané problematiky. ORE-institut, o.p.s.

  31. Prognostická část strategického dokumentu Dlouhodobé a dílčí cíle v expertní metodě: • Dlouhodobý cíl je vlastně popis budoucího stavu, představa čeho je třeba dosáhnout, popis procesů, které musí nastat. Proto musí být dlouhodobý cíl popsán velmi podrobně a zároveň ctít dosavadní vývoj, nepřeskakovat nezbytné vývojové etapy. • Dílčí cíle představují soubor postupných cílů. Jsou uváděny v časové posloupnosti, v pořadí od nejdříve realizovatelných až po ty nejposledněji uskutečnitelné. Mohou se však i vzájemně překrývat a je docela možné, že nebudou všechny provedeny. Musí však podrobně vymezovat dosažený stav, včetně vymezení jaké akce, či kterého území se dotyčný dílčí cíl týká. ORE-institut, o.p.s.

  32. Prognostická část strategického dokumentu Formulace vizí, hlavních cílů a programů v komunitní metodě: • Vize řešení existujícího problému v širších souvislostech. • Hlavní cíle jsou vyjádřením cílů, které mají řešit definované vize rozvoje - většinou jde o 2 - 4 hlavní cíle. • Programy mají zabezpečit předpoklady pro realizaci některého z hlavních cílů - většinou jde o 2 - 4 programy s konkrétním obsahem a zaměřením. ORE-institut, o.p.s.

  33. Prognostická část strategického dokumentu Formulace opatření a nástrojů jejich řešení: • Opatření, nástroje a kroky (jasně identifikovat způsob jak budou realizovány). • Vymezení odpovědných aktérů za realizaci jednotlivých opatření (musí být kompetentní a mít za sebou dostatečnou podporu politickou i ekonomickou). • Odhad finančního rámce realizace jednotlivých opatření (finanční zdroje - jasně definovat jejich zdroj a disponibilitu). • Stanovení indikátorů ( ukazatelé, kterými lze měřit efektivnost finančních prostředků a dopady přijatých opatření). ORE-institut, o.p.s.

  34. Akční plán Charakter a obsah akčního plánu: • otevřený pracovní dokument, který je průběžně aktualizován, zpřesňován a doplňován (zásobník projektů); • v oblasti cestovního ruchu vychází jeho struktura ze krátkodobé strategie (tj. do 5 let - aktualizace po 2 - 3 letech) a je členěn podle turistických destinací; • většina dílčích cílů a opatření má určeny garanty, investiční rámec a horizont realizace; • jde o nejpodrobnější část strategického dokumentu a pro veřejnost nejsrozumitelnější. ORE-institut, o.p.s.

  35. Veřejné projednávání strategického dokumentu Každý strategický dokument musí projít procesem veřejného projednání !!! • Základními povinnostmi zadavatele a zpracovatele jsou: • evaluace strategického dokumentu, a s tím související studie proveditelnosti; • hodnocení EIA, tj. vliv záměrů strategického dokumentu na životní a přírodní prostředí. • Podmínky a etapy projednání strategického dokumentu s veřejností však nejsou normativně stanoveny, ale běžná praxe počítá se 3 etapami. ORE-institut, o.p.s.

  36. Veřejné projednávání strategického dokumentu 3 etapy projednávání strategického dokumentu s veřejností: • 1. etapa = vysvětlení, proč se bude strategický dokument zpracovávat, co od něho lze očekávat a co s ním nelze řešit; • 2. etapa = informování veřejnosti o závěrech SWOT analýzy a formulování vizí dalšího rozvoje, s tím že lze vstoupit do diskuse o řešení a významnosti jednotlivých rozvojových aktivit; • 3. etapa = schválení definitivního znění strategického dokumentu, i když lze na některé připomínky ještě reagovat a upravit v jejich smyslu strategický dokument. ORE-institut, o.p.s.

  37. Děkuji za pozornost a trpělivost. Ing. Marie Stříbrná Tel.: 233 551 007 Mobil: 728 376 375 e-mail: strmar@centrum.cz Tento vzdělávací program je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. ORE-institut, o.p.s.

  38. Děkuji Vám za pozornostIng. Marie Stříbrná Tento vzdělávací program je spolufinancován Evropským sociálním Fondem a státním rozpočtem České republiky. ORE-institut, o.p.s.

More Related