Finanční krize a veřejné finance

1. Finanční krize a veřejné finance Pavel Dvořák Fakulta managementu VŠE Seminář Smilovice, 3.květen 2010

2. Nejprve uvedu svůj aktuální názor na otázky, na které jsem se pokusil odpovědět na tomto semináři již v prosinci 2008: • Co je základní příčinou vzniku této finanční krize ? • Čím je dán obrovský rozsah ztrát a globální charakter této finanční krize ? • V jaké fázi vývoje nyní finanční krize je ? • Jak hodnotit dosavadní hospodářsko-politickou reakci centrálních bank a vlád? • Jaké existují scénáře možného dalšího vývoje?

3. Ve druhé části: Jediná nová otázka: Jaké lze čekat od finanční krize (i od hospodářsko - politické reakce na ni) • krátkodobé • dlouhodobé důsledky pro veřejné finance?

4. Co tvoří podstatu současné globální finanční krize? • Podstatou současné finanční krize je nadměrná úvěrová expanze (masové zneužití úvěru ) • Důsledkem je obrovský objem nezdravých úvěrů ( převážně v sekuritizované formě!) • Problémem nebyla a není nelikvidita, ale insolvence • Vše co se až dosud děje jsou pokusy o přesun dluhového břemen. Hraje se o to, kdo jej ponese.

5. Co lze říci o léčbě choroby ? Byla úspěšná v tom, že zabránila zhroucení globálního finančního systému • Rozhodující roli sehrály centrální banky (Především FeD) Ale i vážné problémy: • Byl použit velmi agresivní měnový nástroj: quantitative easing. • Emise má úvěrový charakter - nové úvěry jsou rovněž nezdravé. • Podstata choroby nebyla vyléčena. Léčba nezabránila : • nejzávažnějšímu důsledku - recesi! • ani neodstranila příčinu! Předlužení je léčeno dalším dluhem

6. Výsledek ? • Dočasné zakrytí insolvence • Bubliny na akciových trzích a na trzích aktiv (Čína) • Reálná ekonomika zůstává utlumená – chronická vysoká nezaměstnanost – investiční aktivita minimální • Situace bank a dalších finančních institucí v USA i ve světě je stále velmi slabá, což se může kdykoliv projevit • Změny minimální - regulace nedostatečná (deriváty) K důsledkům nemoci je nutno přičíst důsledky její agresivní léčby!

7. Možné kanály dalšího šíření krize • Reálná ekonomika: Chronická vysoká nezaměstnanost + simultánní recese. Nadbytečné zásoby – neochota investovat! • Banky: Stále zranitelné bilance evropských i amerických bank a pojišťoven • Zpětný dopad recese vyvolané finančním sektorem na banky • Důsledky exitu!? • Vliv nutné korekce akciového trhu („Decoupling“ vývoje akciového trhu a fundamentu !!) a splasknutí bublin na EM • CDS kontrakty v případě rozsáhlejšího bankrotu! ( protistrany: 10 velkých bank, tlak na pojišťovny a zajišťovny) Suverénní dluhové krize: Simultánní charakter krize veřejných financí vyvolává problémy na trhu vládních obligací • Tlak recese i vynucené fiskální expanze na veřejné rozpočty • Nebezpečí nákazy v případě vládního defaultu člena Eurozony. • Možné kanály šíření nákazy z řecké krize. ( Tlak na růst výnosů vládních dluhopisů dalších zemí, zvýšení cen CDS kontraktů , nebezpečí bankovního runu v Řecku, burzovní panika, negativní vliv na výnosy korporátních dluhopisů!, dluhopisy v držení penzijních fondů, politické aspekty ) • Měnové problémy slabších zemí s deficitem BÚ a vysokým zahraničním dluhem (Ukrajina) • Měnové účinky: Důsledky monetizace a demonetizace ? Inflace nebo deflace? • Bilanční vliv volatility akciových, kursových a komoditních trhů na firmy, banky a fondy • Vývoj v Asii ( Čína: Realitní bublina, stav čínských bank??, kurs ?), rovněž bankovní sektor v Japonsku je stále velmi slabý !!

8. Vnitřní dluhový problém Bankovní krize Vyvolaná měnová krize Systemická finanční krize Vnější dluhovýproblém Měnová krize Vyvolaná bankovní krize Recese Vnější dluhová krize Systemická finanční krize Vnitřní dluhová krize Fiskalizace NÚ Exp.

10. Důsledky pro veřejné finance? • Již sama nemoc a první fáze léčby dopadly velmi vážně na veřejné finance. • Převážně rozpočtově • Recese zvýšila deficity • Stimulační programy prohloubily deficity • Ale i mimorozpočtově • Finanční pomoc bankám zvýšila SFA!! • K růstu veřejného dluhu povede i nevyhnutelná druhá fáze léčby – vynucená socializace soukromých dluhů (AMC – první „ vlašťovka“ : Nama Irsko) • Obojí vede nutně k růstu veřejného zadlužení. • Hlavní fáze „socializace“ dluhu dosud neproběhla!

11. Kanály prosakování nákladů finanční krize do veřejných financí Rychlý Pomalý Viditelný Skrytý

13. Krátkodobé důsledky: problém rozpočtových deficitů: • Národní (politický) problém • Nereálnost představy o rychlé fiskální konsolidaci • Při daném rozsahu • v recesi • Vysoké politické náklady v zemích které k ní budou donuceny – politická nestabilita v rámci zemí i mezi nimi • Měnové problémy zemí mimo unii

15. Tabulka č. 7: Srovnání hodnoty ukazatele SFA vzemích EU vpředkrizovém období 2005 – 2007 a vprvním krizovém roce 2008 ( v % HDP) Zdroj: Data Eurostatu

16. Roli hraje nejen podíl dluhu k HDP, ale při simultánní dluhové krizi hlavně absolutní objem dluhu!!Z něho vyplývá nutný objem ročního refinancování (Itálie!!) Vládní dluh v mld. Euro zdroj: Databáze Eurostatu

18. Zkušenosti z asijské finanční krize: Mohutný nárůst klasifikovaných úvěrů

19. Jak se jich zbavili? Socializací soukromých dluhů - nárůst dluhu veřejného!

20. Problém se ale nevyřešil ! Zdroj: BIS annual report 1998 a Hoggart.

22. Závěr: • Veřejné finance byly zásadně infikovány. • Jejich konsolidace ve střednědobém horizontu je iluzí. • Problémy způsobí nejen rozpočtové deficity, které jsou především „ parciálním politikem“ • ale především simultánní nárůst veřejného dluhu, který má objektivní, ale dnes už i psychologické limity ( ucpání nejen měnového ale i dluhového kanálu obnovy rovnováhy!). • Veřejný dluh přestává být vhodným „ rezervoárem“ kam se problémy beztrestně odsunou a stává se novým, velmi vážným zdrojem další eskalace krize • Existující rozsah dluhového problému přesahuje jakékoliv vládní možnosti poskytnout finanční záchranu ! • Nemá li světovou ekonomiku zasáhnout japonská nemoc (chronicita!!) –bude nutno dluh izolovat a zničit . • Není jasné jak ( Restrukturalizace? Inflace??!) • Masivní redistribuční důsledky.

23. Důsledky? • Změna dosavadní logiky způsobu řešení problému vládního rozpočtového omezení • Význam dluhového managementu! (viz Tobin) • Podstatně těsnější propojení fiskální a monetární politiky • Nejasné fiskální důsledky operací CB (monetizace a hlavně nutné demonetizace dluhu při exitu) • Měnové důsledky fiskální krize • Změní se hospodářsko – politické paradigma • Přijatelnost oslabení měny i inflace • Inflace může být vhodným řešením dluhového problému takového rozsahu jaký má svět dnes.