Produkční účinnost krmiv v návaznosti na konzervační proces

1. Produkční účinnost krmiv v návaznosti na konzervační proces

2. ZÁKLADNÍ DEFINICE  Siláž je krmivo vzniklé konzervací čerstvé nebo zavadlé píce kyselinotvorným, především mléčným, kvašením, nebo přídavkem látek, které inhibují bakteriální činnost.  Senáž je neodborné označení siláže vzniklé konzervací píce po jejím zavadnutí.  Silážování je výrobní proces, při kterém je píce za stálého dusání ukládána do prostoru, který je pak vzduchotěsně uzavřen.

3. ZÁKLADNÍ DEFINICE  Silážovatelnost je schopnost krmiva zfermentovat s nízkými ztrátami jeho hmotnosti, kvality a dietetických vlastností.  Aerobní degradace je proces, při kterém se znehodnocuje siláž biochemickými pochody za přístupu vzduchu.  Aerobní stabilita je vlastnost krmiva udržet za přístupu vzdušného kyslíku svoji kvalitu co nejdelší dobu a s co nejnižšími ztrátami.

4. Kdy bude fermentační proces úspěšný? Když dokážete odpovědět na tři otázky! • jakou hmotu chcete získat? • jak dosáhnout kýženého cíle? • jak s hotovou siláží zacházet?

5. Kdy bude fermentační proces úspěšný? - vhodná sušina silážovaného materiálu - potřebné mechanické narušení hmoty - dostatek homofermentativních LAB - dostatečné množství energie pro LAB - málo tlumivých (pufrujících) látek - důkladná a rychle nastolená anaerobita

6. Kdy bude fermentační proces úspěšný? Když siláž a silážování budete posuzovat nejen podle výsledné známky kvality, ale i podle toho, jak a s jak nízkými ztrátami se podařilo zachovat původní krmnou hodnotu silážované hmoty.

7. Kdy bude fermentační proces úspěšný? Když před tím, než se začne silážovat, budete mít jasnou představu o tom, kam se bude silážovaná hmota ukládat, po jakou dobu se bude skladovat a po jakou dobu, komu a v jaké krmné dávce se bude zkrmovat.

8. Kdy bude fermentační proces úspěšný? Ze všeho nejdůležitější je, když vystihnete co je v danou dobu důležité, správně sestavíte linku konzervace a pak ji dokážete udržet v chodu po celou dobu silážování.

9. Na co dát při plánování dávky pozor ? Při nevhodných podmínkách, a velmi nízkých dávkách aditiv, může dojít i ke zvrhnutí siláže, a to i za anaerobních podmínek Kritické hodnoty pH pro tvorbu kyseliny máselné Sušina (%) 20 25 30 35 40 a vyšší pH 4,2 4,35 4,45 4,6 4,75 a nižší

10. Jak se bránit nárůstu klostridií? - vyvarovat se znečištění píce při sklizni - přidat zdroj lehce dostupné energie - vytvořit zdroj energie přídavkem enzymů - přidat vhodný konzervační přípravek - píci rychle naskladnit při patřičném dusání - píci rychle a důkladně izolovat - co nejdříve podezřelou siláž zkrmit

11. Nároky mikroorganismů na prostředí  - na sušinu, resp. vodní aktivitu  - na hodnotu pH  - na vzdušný kyslík  - zdroj potravy, resp. energie  - metabolické produkty (H2O2)

12. Doporučené dávky kyseliny mravenčí Sušina Silážovatelnost (WSC . 10 / TK) % 0,4 0,8 1,2 1,6 2,0 2,4 2,8 40 3,2 36 4,8 3,2 32 6,0 4,6 3,2 1,8 28 6,7 5,5 4,3 3,1 1,9 24 6,0 5,0 4,0 2,9 1,9 20 5,2 4,4 3,5 2,7 1,8 18 4,8 3,7 2,9 2,1

13. HLAVNÍ ZÁSADY SILÁŽOVÁNÍ - I. • Téměř všechno souvisí se vším, • jedno ovlivňuje druhé, • nebo dokonce navazuje na druhé. • Když někde něco přibývá, • na druhé straně něco musí ubývat

14. HLAVNÍ ZÁSADY SILÁŽOVÁNÍ - II. • Výsledná kvalita siláží je přímo úměrná • - kvalitě substrátu (silážovaného materiálu), • - vhodnému použití konzervačních přípravků, • - rychlosti a způsobu naskladňování píce, • - vytěsnění vzduchu z naskladňované píce, • - rychlému a dokonalému anaerobnímu • utěsnění hmoty a uchování anaerobního • prostředí po celou dobu skladování.

15. HLAVNÍ ZÁSADY SILÁŽOVÁNÍ - III. • Ze špatně připravené hmoty k silážování • - s příliš vysokou nebo nízkou sušinou, • - s nízkým obsahem živin, resp. energie, • - s vysokým obsahem pufrujících látek, • - nedostatečně mechanicky zpracované, • nelze připravit siláž vysoké kvality • ani s použitím konzervačních přípravků, • ani s novými stroji a technologiemi.

16. HLAVNÍ ZÁSADY SILÁŽOVÁNÍ - IV. • I velmi kvalitní siláž po určité době ztrácí svoji výživnou a dietetickou hodnotu,zvláště, začne-li do ní pronikat kyslík. • Rozkladné procesy jsou tím intenzivnější, • - čím menší je objemová hmotnost siláže, • - čím vyšší je teplota a vlhkost prostředí, • - čím delší dobu kyslík do siláže proniká, • - čím je substrát bohatší na látky lehce • využitelné nevhodnými mikroorganismy.

17. HLAVNÍ ZÁSADY SILÁŽOVÁNÍ - V. • Ani velmi kvalitní siláž nezajistí • zdraví a vysokou užitkovost zvířat, • - pokud nebude součástí vyrovnané, • vyvážené a plnohodnotné krmné dávky, • - pokud budou nedostatky v technice • krmení, ustájení a manipulaci se zvířaty, • - pokud nebude zvířatům věnována • patřičná individuální péče.

18. HLAVNÍ ZÁSADY SILÁŽOVÁNÍ - VI. • Je třeba vyhovět zákonům a vyhláškám: • - krmivářský zákon, • - o veterinární péči, • - o ochraně zvířat, • - o vodách, • - o nečistotách na silnicích, • - o bezpečnosti práce, • - o likvidaci či recyklaci použitých fólií. • Je třeba řídit se návody na obsluhu strojů, na použití přístrojů, pomůcek a přípravků.

19. Co ovlivňuje výsledný efekt silážování - zvolená technologie, - silážovaný materiál, - sklady a jímky, - stroje, přístroje, pomůcky, přípravky, - počasí, - krmená zvířata, - pracovní síly, - zákony a místní zvyklosti.

20. Co ovlivňuje výsledný efekt silážování • Jak se s hotovou siláží zachází! • Výsledná kvalita siláže bude přímo úměrná: • - uchování dokonalého anaerobního prostředí, • způsobu vybírání siláže ze silážních prostor, • pořádku a čistotě v silážním prostoru, • manipulaci se silážní hmotou, • způsobu jejího zkrmování zvířatům.

21. Zlepšení technologií ? • struktura zemědělských plodin ? • stav zemědělské techniky ? • stav skladovacích prostor ? • vybavení přístroji a pomůckami ? • pracovní síly, legislativa ? • přípravky ke konzervaci ?

22. Struktura zemědělských plodin Plodina Rok Plocha Výnos Produkce (tis. ha) (t/ha) (tis. t) Kukuřice 1989 41 4,2 175 (zrno) 2000 47 6,4304 Jednoleté 1989 587 29,0 17 003 pícniny 2000 303 28,4 8 594 Víceleté 1989 463 9,8 4 533 pícniny 2000 415 5,6 2 341 Louky 1989 705 8,8 3451 a pastviny 2000 940 5,2 2548 Pramen: ČSÚ (Kreysová, Salamánková, VÚZE), zkráceno

23. Struktura zemědělských plodin podle plochy • Jetel luční • Vojtěška setá • Ostatní víceleté pícniny na o. p. • Louky • Pastviny

24. Struktura zemědělských plodin podle produkce • Jetel luční • Vojtěška setá • Ostatní víceleté pícniny na o. p. • Louky • Pastviny

25. Struktura zemědělských plodin podle plochy a produkce

26. Struktura zemědělských plodin podle plochy • Kukuřice na zrno • Kukuřice na zeleno a siláž • Ostatní jednoleté

27. Struktura zemědělských plodin podle produkce • Kukuřice na zrno • Kukuřice na zeleno a siláž • Ostatní jednoleté

28. Struktura zemědělských plodin podle plochy a produkce

29. Stáří zemědělské techniky Druh stroje Celkem Struktura stáří (%) Průměr ks do 4 let 4-8 8-12 nad 12 Traktory celkem79 3044 8 50 3811,6 Sklízecí řezačky6 4674 7 50 3911,7 Sklízecí mlátičky12 8367 5 48 4011,6 Přívěsy traktorové 63 0451 5 48 46 12,6 Návěsy traktorové7 5995 10 46 3811,5 Samosběrací návěsy18 345 2 10 48 3911,7 Pramen: ČSÚ (Abrham, VÚZT), zkráceno, stav k 1. 2. 1999

30. Stav skladovacích prostor • silážní žlaby • silážní věže • hromady • vaky z PE • obří balíky

31. PŘÍSTROJE aplikátory měření sušiny pH metr laboratorní výbava POMŮCKY plachty, fólie speciálnísítě zátěže, pytle zipy, ventily, lepicí pásky Vybavení přístroji a pomůckami

32. Pracovní síly, legislativa Pracovní síly - jejich hlavním úkolem je plně zabezpečit fungování linky sklizně a konzervace  Legislativa - jejím hlavním úkolem je chránit zemědělce před nekalými praktikami obchodníků § 4 a 8 zákona o krmivech č. 91/1996 Sb., ve znění zákona č. 244/2000 Sb., § 15 vyhlášky MZe ČR č. 451/2000 Sb., ve znění novely č. 343/2001 Sb.

33. Přípravky ke konzervaci Jejich hlavní úkoly: - příznivě ovlivnit průběh fermentace - omezit ztráty během fermentace - stabilizovat siláž během skladování - omezit ztráty aerobní degradací - nesnížit dietetickou hodnotu siláže

34. Přípravky ke konzervaci Jejich rozdělení podle: - druhu (biologické, chemické) - formy (tekuté, rozpustné, granule) - využití (objemná, jadrná krmiva) - vlastností (korozivnost, agresivita) - ceny (levné, tak akorát, moc drahé)

35. Přípravky ke konzervaci Výhody při jejich použití: - řízená fermentace, nižší ztráty živin - snížení ztrát aerobní degradací - lze slevit z dodržování technologie - lze lépe využít nové technologie - lze konzervovat nová krmiva

36. Přípravky ke konzervaci Základní požadavky na přípravek - být řádně zaregistrován na ÚKZÚZ Praha - mít srovnatelnou kvalitu se zahraničními - přesné dávkování s využitím aplikátorů - být otestován nezávislou institucí - mít deklarované parametry během záruky - cena aplikační dávky ne příliš vysoká

37. Požadované parametry biologických přípravků - biologické - tolerantní vůči nízkému pH, k extrémní sušině a k vysokým teplotám; vhodný cukerný profil; rychlé množení; žádná proteolytická aktivita; nižší ztráty - technologické - vydržet výrobní proces; stabilita při skladování; vhodné balení; nenáročná příprava aplikační dávky

38. Požadované parametry chemických přípravků - biochemické - méně agresivní k technice, lidem i zvířatům, snížení korozívnosti, snížení zápachu; snížení pH; vázání vody; redukce růstu nežádoucí mikroflóry; nízká produkce metabolitů; nižší ztráty - technologické - nutné větší rozptýlení, distribuce - doprava menšího objemu

39. Rozdíly mezi biologickými a chemickými přípravky - ve způsobu a rychlosti fermentace - v provozní jistotě, ve způsobu využití - v uchování cukrů, v aerobní stabilitě - ve specifických vlastnostech, bezpečnosti - v aplikaci, manipulaci a skladování - v ceně aplikační dávky, v ceně dopravy

40. Rozdíly mezi tekutými a granulovanými přípravky - v rovnoměrnosti rozptýlení přípravku - v rychlosti začátku působení - ve specifických vlastnostech - v manipulaci při přípravě dávky - v provozní jistotě, ve způsob využití - v ceně aplikační dávky, v ceně dopravy

41. Přípravky ke konzervaci Trendy v používání konzervantů - podle počtu přípravků - podle množství konzervované hmoty - podle kvality přípravků

42. Přípravky ke konzervaci Možnosti v používání konzervantů - v konzervaci objemné píce - v konzervaci jadrných krmiv

43. Výběr přípravku podle firmy má v nabídce širší sortiment přípravků ? nabízí přístroje na jejich aplikaci ? poskytuje i kvalitní poradenský servis ? drží firma krok se světovým trendem ? jak často inovuje svoji nabídku ? jak dlouho působí na českém ?

44. Kdy přípravky použít ? Kritérium: Bodovéhodnocení: - silážovatelnost pícniny 0 - 3 - podmínky v době sklizně 0 - 3 - sušina řezanky a způsob jejího dosažení 0 - 3 - kvalita řezanky a způsob jejího dusání 0 - 3 - způsob konzervace a uskladnění píce 0 - 3

45. Kdy přípravky použít ? Dosažený počet bodů: Vhodnost použití: - nevyhovující podmínky, nesilážovat 0 - 3 - silážovat s pomocí chemických aditiv 4 - 6 - s enzymaticko-bakteriálními přípravky 7 - 9 - použít bakteriální přípravky 10-12 - silážovat bez aditiv 13-15