1 / 17

Doc. RNDr. Jiří Blažek,Ph.D.,

Regionální inovační systémy a regionální inovační strategie – implikace evropských zkušeností pro ČR. . Doc. RNDr. Jiří Blažek,Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Regionální inovační fórum, Praha 2008. Evropský kontext pro inovace.

duena
Download Presentation

Doc. RNDr. Jiří Blažek,Ph.D.,

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Regionální inovační systémy a regionální inovační strategie – implikace evropských zkušeností pro ČR. Doc. RNDr. Jiří Blažek,Ph.D., katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Přírodovědecká fakulta UK v Praze, Regionální inovační fórum, Praha 2008

  2. Evropský kontext pro inovace • Neúspěch Lisabonské strategie – od počátku nereálné – VaV kumulativní mechanizmy – až na naprosté výjimky nelze „skočit“ rovnou na „vrchol pyramidy“ • Co udělat pro zlepšení situace z hlediska EU?: • (a) formulace koherentní inovační politiky • (b) vhodný legislativní/regulační rámec pro inovace a inovující firmy • (c) podpora vzniku a růstu inovačních firem • (d) zlepšení nástrojů pro vzájemnou komunikaci v inovačním systému • (e) společnost jako celek musí být otevřená pro inovace (Bachtler, 2005, str. 4.)

  3. Hl. aktivity EU na podporu inovací • 1) provázání politiky soudržnosti a lisabonské strategie (alokace mim. 60% zdrojů v programovém období 2007-2013 na lisabonské priority, povinné pro EU-15, tlak i na nové členy) • 2) zdvojnásobení prostředků na vědeckotechnickou politiku EU v novém programovém období

  4. Aktivity EU pro posílení výzkumu v regionech • Inovace extrémně regionálně koncentrované (podíl ČR na patentech registrovaných EPO jen 0,07%!) • EK se proto snaží podnítit: • 1) zvýšení výdajů na VaV v méně úspěšných regionech • 2) podpořit vytvoření regionálních inovačních systémů • Iniciativy: European Research Area, Innovating Regions of Europe , Regions of Knowledge apod. spolupráce mezi regiony s výše uvedenými cíli. Inspirace pro projekty: http://cordis.europa.eu/era/regions.htm

  5. Regionální kontext pro inovace • M. Porter (2000): Nezáleží na odvětvové struktuře, ale na tom, zda to, co firmy dělají, dělají na špičkové úrovni. (textil, obuvnický průmysl v Bavorsku). • V dnešní globální ekonomice to jsou lokální záležitosti, které jsou stále důležitější a determinují zda daná firma bude konkurenceschopnější než jiná. Globalizace totiž eliminuje výhody získané z mobilních zdrojů. • Rozlišují se 2 typy znalostí – kodifikovatelné a nekodifikovatelné – obtížně přenositelné. • Nekodifikovatelné znalosti jsou klíčovým zdrojem konkurenční výhody v současném světě.

  6. Také další faktory konkurenceschopnosti mají stále více lokální povahu – lokální know-how, zvláštní vztahy k dodavatelům či zákazníkům, jedinečná znalost trhu, speciální přístup k místním technologiím, nebo flexibilita daná blízkostí klíčového subdodavatele, kulturní kontext a celková „atmosféra“ v regionu.

  7. Hlavní problémy inovačního „systému“ v ČR • Nedostatečné vazby mezi základním výzkumem fin. z veřejných zdrojů a soukromými podniky • prakticky neexistující a téměř nemožná mobilita mezi akademickou sférou a podniky (legislativní, ale i měkké překážky – vzájemný despekt: jedni „žijí zcela mimo realitu“, druhým „jde jen o peníze“, jiná mentalita). • Spin – off (budou jenom dělat „kšefty a žádnou vědu“, „zrada“ akademických hodnot, příp. krádež „našeho“ know-how) • Přitom ale pouze komercionalizace výsledků VaV vrátí společnosti to co do VaV investovala – vytvoří zisk a nová (kvalifikovaná) pracovní místa • Komplikovaný a nevhodný legislativní rámec pro podnikání jako takové + špatná vynutitelnost práva • Chybějící finanční nástroje vhodné pro podporu inovujících podniků (fondy rizikového kapitálu apod.).

  8. Nedostatečný marketing jak dosažených výsledků v oblasti VaV, tak i možností podpory (národní, EU i USA). (Zde však patrný pokrok – zájem i veřejná média). • Nejasné kompetence v oblasti inovační politiky mezi ministerstvy (MŠMT) • Nízký podíl VŠ (60% průměru EU), nízký podíl pracovníků VaV (polovina průměru EU), nízký podíl HDP věnovaný na VaV jak ze strany veřejné, tak i soukromého sektoru (Lisabon - 3%, ČR jen přes 1%). • Nedostatečná evaluace výsledků VaV s jasnými implikacemi pro další financování

  9. Regionální inovační systémy • regionální inovační systémy (identifikace a propojení klíčových aktérů, využití tradic a zdrojů, shoda o problémech, příležitostech, strategii (RIS) a prioritních projektech) • ve sféře programové – Regionální inovační strategie - cíl identifikace problémů a potenciálu v oblasti vědy, výzkumu a vývoje (osobnosti, týmy) a jasné závazky kdo, co, do kdy udělá (blíže viz dále).

  10. Současné přístupy k podpoře RR Projekt: Constructing Regional Advantage (CRA) • 1) konkurenceschopnost regionů může být aktivně vytvořena/posílena, což implikuje aktivnější roli pro veřejný sektor (včetně VŠ). • 2) region je vhodnou platformou pro mobilizaci inovačního potenciálu, neboť tvorba inovací je vysoce lokalizovaný proces, ale kontakty mezi místními subjekty by měly být doplněny kontakty na globální úrovni. • 3) Tři základní pilíře konkurenceschopnosti jsou: a) inovace, • b) výchova talentů a jejich získání (x atraktivita pro firmy, např. Čína „přetahuje“ klíčové experty) • c) podnikatelský duch (P.Cooke-Google)

  11. Pokrač. – klíčové koncepty CRA 4) Čtyřmi základními dimenzemi, které je nutno v příslušném regionu zhodnotit: • institutionální – schopnost řídit/vládnout a domluvit se, tradice a forma veřejných intervencí, • ekonomická - infrastruktura, odvětvová/oborová struktura • znalostní základna regionu a její typ – instituce vyššího vzdělávání, VaV, inovační schopnosti firem (syntetická, analytická, symbolická znalostní základna). • konektivita- vzorce spolupráce, zprostředkovatelské struktury (instituce),mobilita PS, spin-offs (viz též Simmie, 2006) 5) Pryč od „one size fits all“ směrem k poskytnutí vhodných metodologií místo receptů, protože kopírování „best practices“ není možné v případech, kdy se jedná o specifické „měkké“ rysy daných regionů vzniklé dlouhým historickým vývojem.

  12. Regionální inovační strategie v ČR – kritické poznámky v kontextu CRA • Analytické části RISů mají často tradiční podobu bez pozornosti měkkým faktorům jako je konektivita • Tj. chybí analýza interakcí mezi klíčovými aktéry, chybí pokus o identifikaci potenciálních lídrů, chybí odpověď proč některé instituce VaV neplní svou funkci, jaké rutiny brání, aby standardní podpůrné mechanizmy přinášely svůj efekt. • přílišný důraz na módní benchmarking, místo na snahu více se dozvědět sám o sobě, včetně otázky - kde jsou vhodné klíčové osobnosti? • Otázkou výchovy talentů a jejich získáváním se RIS nezabývají vůbec nebo jen nedostatečně. • Nutnost přesunout podporu od institucí se „správným názvem“ k podpoře projektů, které přinesou konkrétní výsledky.

  13. RIS – kritické poznámky v kontextu CRA • Podle 4 kritérií navržených v rámci CRA projektu je zřejmé, že významným problémem v ČR je malá konektivita mezi aktéry (podpora mezinárodní spolupráce je standardní dotační titul, ale je nutné si uvědomit, že ani spolupráce mezi místními aktéry není automatická a bezproblémová a že rovněž vyžaduje podporu, resp. iniciativu). • Z tohoto hlediska je asi největším přínosem RIS zahájení diskuze mezi relevantními partnery. • Chybějí jasné priority – „strategií“ je často „zlepšit vše“ • Často chybí vazba RIS na rozpočet kraje • Přílišný důraz na MSP, ačkoliv klíčovými hráči jsou často výzkumná oddělení nadnárodních firem.

  14. Možná východiska • V zásadě existují jen 2 základní typy pozitivních řešení v regionech, které zaostávají v tvorbě inovací: • 1) zvýšit vlastní tvorbu inovací (velmi finančně i personálně náročné, v mnoha oborech nereálné, vyžaduje vysokou koncentraci prostředků v daném státě) • 2) posílit kapacitu pro tvorbu méně náročných inovací a zejména schopnost pracovat s již vyvinutými inovacemi

  15. Veřejná správa / vláda Triple Helix (B.Asheim, 2006) Firmy Univerzity Innovační systém Široká definice: Lidský a sociální kapitál (tvorba kompetencí) Úzká definice: VaV

  16. Možná východiska • Každý z aktérů má svou roli : firmy, vláda (resp. veřejný sektor na různých stupních) i univerzity • Společně musí vytvořit vhodné podmínky: • Kvalitní lidské zdroje (kvalifikace, motivace) • Legislativa • Infrastruktura (ne jen dopravní, i komunikace, přístup k informacím a databázím, knihovny) • Finanční nástroje pro inovace • A celková atmosféra (Cambridge x …..) vyžaduje respektovaného lídra/osobnosti

  17. Jak dál? • RIS alespoň v některých regionech nastartovaly diskuzi a umožnily setkání relevantních partnerů • Významný podnět představuje úsilí některých krajů o získání kvalitního investora, který spolupráci s regionální VaV základnou předpokládá a vyžaduje • Vhodný větší důraz na identifikaci a propojení klíčových aktérů, týmů, talentů v krajích.

More Related