P řehled hodnocení

1. Hodnocení znalostí žákůPřehled a metodikaPhilippe Claus, generální školní inspektorPraha, 24. listopadu 2011

2. Přehledhodnocení

3. Kdo? Odbor evaluace, prognostiky a výkonnosti (DEPP, Direction de l’Evaluation, de la Prospective et de la Performance) • Statistické oddělení Ministerstva školství, statistické zpracování, znalecké posudky, hodnocení Vrchní ředitelství školního vzdělávání (DGESCO, Direction générale de l’enseignement scolaire) • Zavádění a hodnocení školské politiky stanovené Ministrem Ústřední školní inspektorát (IGEN, Inspection générale de l’éducation nationale) • Znalecké posudky, podněty a oživení

4. Nástroje hodnocení (1) • Soubor „CEDRE“ : • soubor hodnocení jednotlivých předmětů prováděný na vzorku žáků 5. a 9. tříd ZŠ • hodnocení jednoho určitého předmětu zvoleného pro daný rok prováděné od roku 2003, opakované každých 6 let • ovládání jazyka/obecné dovednosti, cizí jazyky, postoje k životu ve společnosti, dějepis-zeměpis/občanská výchova, experimentální vědy, matematika, četba z elektronických médií (lecture sur support électronique, L.S.E) • „LOLF“ukazatele: (LOLF = Organický zákon o financování státní správy, Loi organique relative aux lois de finances) • Zvládání základních dovedností ve francouzštině a v matematice v5. a 9. třídě ZŠ (od roku 2007) • Zvládání dovedností společného rámce (test je sestavován) • Longitudinální komparace: • Sledování ročníku žáků nastoupivších do 6. třídy ZŠ v roce 2007 • Sledování ročníku žáků nastoupivších do 1. třídy ZŠ v roce 2011

5. Nástroje hodnocení (2) • Zevrubná hodnocení • Hodnocení 2. třídy ZŠ/5. třídy ZŠ odroku 2009 (DGESCO), specifická práce zaměřená na časovou porovnavatelnost • Test zaměřený na četbu zákona „Den obrany a občanství“ (Journée défense et Citoyenneté, JDC, ex-JAPD), prováděno u mladých sedmnáctiletých Francouzůodroku 1998 • « Historická »porovnávání: • « Čtení, psaní, počty » v 5. třídě ZŠ (1987-2007) • Problémy se čtením na začátku 6. třídy ZŠ (1997-2007)

6. Metodický rámec

7. Etapy • Cíle a referenční rámec: • cíle: co chceme měřit? • tabulka kompetencí / dovedností • charakteristiky nástroje (formát jednotlivýchcvičení, typynosičů, atd.) • Vytváření jednotlivých cvičení • Experimentace s rozsáhlým souborem cvičení • Vytváření definitivní podoby testu na základě výsledků experimentace • Kampaň k definitivní podobě testu • Model měření, vytváření měřítka • Analýzy a interpretace výsledků

8. Principy • Platné hodnocení : • Měří to, co měřit má • Věrné hodnocení: • Hodnota měření je spolehlivá a přesná • Standardizované hodnocení: • Minimalizace omylu měření každé jednotlivé etapyanalýzy • Porovnavatelné hodnocení: • V čase: porovnavatelnost různých testů • V prostoru: porovnavatelnost mezi jednotlivými jazykovými/kulturními skupinami

9. Skládání testů • Standardizace: • přesné pokyny • «správce testu» není učitelem hodnoceného předmětu (2. stupeň ZŠ = collège) • jeho možnost zasahovat je omezená • žáci nemají stejné sešity („oběžné“ sešity), což zamezuje opisování • Motivace žáků: • žáci nemají žádný zvláštní zájemna osobním nasazení při testu • jak podnítit motivaci? (danými pokyny, výběrem atraktivních nosičů, přizpůsobením náročnosti, atd.)

10. Opravy testů • Úskalí spjatá s opravami otázek • kulturní zvyklosti a stupeň náročnosti opravujících • vliv pořadí, „oslnění“, opravných zkoušek • Centralizace oprav • Programtele-oprav (AGATE) : • „odhmotnění“ (výhody správa/cena) • opravy podle cvičení • kontrola kvality oprav • několikanásobné opravy

11. Vytvoření měřítka • Stejné měřítko pro studenty i pro cvičení Rozdělení žáků(θ) Rozdělení cvičení (b) Nejlepší žáci Náročná cvičení Nejslabší žáci Snadná cvičení

12. Příklad měřítka • Ukázka ze souboru hodnocení jednotlivých předmětů DEPP,hodnocení předmětu dějepis-zeměpisna konci 9. třídy ZŠ (rok 2006) • Průměrný výsledekje stanoven na hodnotě 250, typová odchylka činí 50 • Skupiny 0 a 1: 15%, Skupina 5: 10% • Určenírozhraní: stanovení «standardního nastavení» pro ukazatele společného rámce

13. Zajištění porovnavatelnosti

14. Jedinečnost úkolu • Každé cvičení má svou obtížnost: Příklad (5. třída ZŠ) Porovnat dvě čísla nacházející se na stejném řádku s použitím odpovídajícího znaménka: <(menší než) ; > (větší než) ; = (rovné) Úspěšnost: 76 % Úspěšnost: 66 %

15. Princip • Ilustrace celostátního hodnocení žáků 5. tříd ZŠ: • V 2009, 15,3% žáků dosáhlovýsledků ≤ 13/20 • V 2010, 26,2% žáků dosáhlovýsledků ≤ 13/20 • Vzrostlo skutečně procento žáků, kteří «nemají dostatečné znalosti»,během jednoho roku o 11 procentních bodů? • Jiné vysvětlení: zkouška z roku 2010 je náročnější nežli zkouška z roku 2009 • Potřeba ukotvení: • Prostřednictvím cvičení absolvovaných všemi žáky • Prostřednictvím žáků, kteří absolvují všechna cvičení • Cíl: • Oddělit náročnost cvičení a úroveň žáků

16. Ilustrace navýsledcích

17. Časové porovnávání • 5. třída ZŠ 1987-2007 • Čtení-porozumění: • v roce 2007 mělo potíže 20% žáků oproti 10% vroce 1987 • Nárůst sociálních nerovností: pokles se dotýká především dětí ze sociálně znevýhodněných rodin • Pravopis: • Diktát textu o délce několika řádků, nárůst počtu chyb (z 11 na 15) • Pokles se týká všech žáků bez rozdílu sociálního původu • Narůstá především počet gramatických chyb Informační poznámka 08.38

18. Časové porovnávání (pokračování) • 6. třída ZŠ 1997-2007 • Tyto tři veličiny nejvíce korelují se školními výsledky

19. Informační poznámka

20. Dokumenty

21. Sbírka CNDP/DEPP