2. Financování médií veřejné služby 2. The Funding of Public Service Broadcasting

1. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Seminar on Public Service Broadcasting Parliament of the Czech Republic Chamber of Deputies February 3, 2004 2. Financování médií veřejné služby 2. The Funding of Public Service Broadcasting Milan Šmíd, FSV UK

2. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Rozhlas a televize veřejné služby - ANO či NE? Pokud ANO, pak v jakém rozsahu? BUĎ - elitní menšinové médium bez většího vlivu na širší vrstvy populace NEBO- plnohodnotná nezisková alternativa a pluralitní doplněk komerčního vysílání v duálním systému vysílání Dopad na financování: POKUD „elitní menšinové médium“, pak financování nebývá předmětem větších politických diskusí POKUD- „plnohodnotná alternativa komerčního vysílání s masovým dosahem“ - financování se stává také politickou otázkou

3. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Doporučení Rady ministrů R(96)10 z roku 1996 Oddíl 5: Financování organizací vysílání veřejné služby - členské státy pečují o vhodný, bezpečný a transparentní systém financování, který zajistí organizacím vysílání veřejné služby prostředky nezbytné k plnění jejich poslání. - financování založené na příspěvcích ze státního rozpočtu nebo z výnosu koncesionářských poplatků by mělo vycházet z těchto zásad (doslovný překlad). 1. rozhodovací síla institucí stojících mimo vysílací organizaci veřejné služby by neměla být v otázkách týkajících se jejich financování využívána k tomu, aby vykonávala – přímo nebo nepřímo – jakýkoli vliv na redakční nezávislost a institucionální autonomii této organizace. 2. výše příspěvků nebo koncesionářského poplatku by měla být stanovena po konzultacích s vysílací organizaci veřejné služby, které se to týká, měla by vzít v úvahu trendy nákladů na její činnosti a to tak, aby umožnila dané organizaci plně vykonávat její rozmanitá poslání. 3. platba nebo příspěvek nebo koncesionářský poplatek by měly být stanoveny způsobem zajišťujícím kontinuitu činností vysílací organizace veřejné služby a umožňujícím jí dlouhodobé plánování. 4. využívání příspěvků nebo koncesionářského poplatku vysílací organizací veřejné služby by mělo dodržovat zásady stanovené doporučení v oddíle číslo 1 Doporučení (obsahuje obecná pravidla o tom, jak by měla být veřejná vysílací služba organizována - pozn. mš)

4. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Zdroje financování R a TV vysílání - dotace ze státního rozpočtu - rozhlasový/televizní poplatek placený posluchači/diváky - výnosy z rozhlasové/televizní reklamy - sponzorské příspěvky na výrobu a vysílání pořadů - vlastní komerční činnost související s předmětem činnosti R/TV - výnosy z koncese či odvodů komerčních televizí (např.Finsko) - předplatné placených programů

5. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Veřejná služba v systému soukromého vysílání USA: (udělování licencí se od r.1934 řídí kritériem „public interest, convenience and necessity“) 1967 - Kongres přijal zákon zřizující Corporation for Public Broadcasting CPB na podporu neziskových R a TV stanic 1969 - vzniká celostátní TV síť Public Broadcasting Service PBS (350 TV stanic) 1970 - vzniká celostátní TV síť National Public Radio NPR pozn.: sítě v USA jsou tvořeny samostatně licencovanými stanicemi financování: (1/3 veřejné, 2/3 soukromé zdroje) ~33 % - státní a federální dotace, z toho 14,5% dodávané přes CPB 25 % členské příspěvky 22 % podnikatelské a nadační dary 10,4 % příspěvky škol a univerzit zbytek jiné příjmy, též místní reklama zdroj: zpráva CPB

6. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Většina evropských vysílatelů veřejné služby (VVS) financována vícezdrojově. Většina evropských států ukládá svým občanům povinnost platit poplatek. Výjimky: Lucembursko - pouze reklama - výnosy z přesahů na reklamní trhy Francie a Belgie dostačují Španělsko - od svého vzniku program hrazen reklamou, frankistický režim dotoval zpravodajství, dnes deficit stále dotován státním rozpočtem Portugalsko - poplatek jen za rozhlas, televize dotována podobně jako ve Španělsku Maďarsko - vzhledem k platební morálce vláda v roce 2002 poplatek zrušila a provoz dotuje ze státního rozpočtu Nizozemsko - od roku 2000 poplatek nahrazen zvláštní daní, která je přirážkou k dani z příjmu, přijaty zákonné garance pro trasnfer daně

7. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Většina evropských vysílatelů veřejné služby (VVS) financována vícezdrojově. S poplatky bez reklam vysílají: BBC Velká Británie (+ dotace na World Service, + úhrada za osvobozené koncesionáře starší 75 let, + komerční činnost BBC Worldwide) DR Dánsko (+ komerční činnost, podíl na komerční TV2) NRK Norsko SVT Švédsko YLE Finsko (+ příjmy od komerční Mainos TV, která platí YLE za její vysílače a odvádí ji tzv. koncesní platbu za licenci)

8. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Možnosti výběru poplatku: 1. poplatek si vybírá sám VVS nebo si pro výběr zřídí vlastní agenturu (např. GEZ v Německu) 2. poplatek vybírá státní nebo regulační orgán (např. Francie útvar Ministerstva financí) 3. poplatek vybírá třetí strana určená zákonem: a) pošty telekomunikace (Polsko, Itálie, ČR) b) elektrické podniky (např. Řecko, Kypr, Turecko) c) jiná společnost, k jejíž činnosti patří vybírání poplatků 4. poplatek vybírá smluvní třetí strana, určená veřejným výběrovým řízením Většina VVS si dnes vybírá poplatek prostřednictvím vlastních agentur

9. TV Licensing - agentura vybírající tzv. licence fee pro BBC citace z webové stránky http://www.tv-l.co.uk/about/about.html Our detection equipment will track down your TVThe fact that our enquiry officers are now so well equipped with the latest technology means that there is virtually no way to avoid detection.How our detector vans can catch out licence evadersWe can detect a TV in use, in any area. That's because every TV contains a component called the 'local oscillator', which emits a signal when the television is switched on. It's this signal that the equipment on our vans picks up.But, what if you live in a block of flats or a house without road access? Well if this is the case our enquiry officer can simply use one of our hand-held scanners. Measuring both direction and strength of signal, they make it easy for us to locate television sets in hard to reach places. Poplatek v roce 2004 činí 116 liber ročně pro barevný televizor a 38,50 liber ročně pro televizor černobílý (v roce 2002 byly sazby 109/36,50). Lidé starší 75 let jsou od poplatku osvobozeni. TV Licensing zaměstnává asi 1200 lidí, dalších 500 úředníků a inspektorů je zaměstnáno v regionech.

10. GEZ - Gebühreneinzugszentrale - agenturavybírající tzv. Rundfunkgebühr pro stanice ARD a ZDF citace z webové stránky http://www.gez.de a výroční zprávy GEZ Wir machen auch Hausbesuche Poplatek v roce 2003 činil 16,15 euro za rozhlas a televizi a 5,32 euro jen za rozhlas. Sazba pouze za televizi neexistuje. Osvobození od poplatku není automatické, dostávají ho lidé na podpoře, invalidé, studenti apod. GEZ zaměstnává 835 stálých zaměstnanců + 100 externistů.

11. Services de la redevance de l’audiovisuel - instituce francouzského Ministerstva financí pro výběr poplatků http://www.finances.gouv.fr/a_votre_service/adresses/france/audiovisuel/index-d.htm Pour obtenir les coordonnées d’un service de la redevance de l’audiovisuel, cliquez sur la zone de votre choix Ministère de l’Économie, des Finances et de l’Industrie Poplatek v roce 2003 činil 116,5 euro ročně pro rozhlas a televizi ve Francii a 74,31 euro ročně pro zámořské departementy Francie. Lidé starší 65 let jsou od poplatku osvobozeni. „Služba audiovizuálního poplatku“ zaměstnávala v roce 2002 1426 stálých zaměstnanců.

12. RadioTelevizija Slovenija - Služba za obračun RTV prispevka citace z webové stránky http://www.rtvslo.si/modload.php?&c_mod=static&c_menu=1048035158 Slovinsko má necelých 600 tisíc domácností. Také proto je zde poplatek relativně vysoký. Za R a TV přijímač se platí 2548 slovinských tolarů měsíčně (10,74 euro, 350 Kč), pouze za R přijímač 753 slovinských tolarů měsíčně. Speciální sazby jsou pro hotely, kterým se přiznává možnost sezonních úlev. Poplatek si vybírá RTV Slovenija sama, ve spolupráci s distributorem elektřiny, který ji ze zákona předává adresy domácností. RTV Slovenija zasílá do domácností faktury, pokud někdo nemá R nebo TV přijímač, učiní osobní písemné prohlášení. Vymáhání poplatků propvádí RTV Slovenija soudním řízením, důkazní břemeno je na její straně.

13. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Srovnání poplatků v Evropě (R a TV dohromady, ročně) země s vyššími poplatky: Velká Británie 169 euro Německo 190 euro Dánsko 273 euro země s nižšími poplatky Itálie 94 euro Irsko 107 euro Francie 116 euro Slovinsko 129 euro Česká republika 42 euro

14. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Kolik jsme platili za rozhlas a televizi rozhlasový poplatek 1953 5 Kčs 1. 7. 1969 10 Kčs 1. 4. 1991 20 Kčs (zvýšen rozhodnutím vlády) 1. 4. 1995 25 Kč (na základě zákona 252/94 Sb.) 1. 7. 1997 37 Kč (na základě zákona 135/97 Sb.) televizní poplatek 1955 15 Kčs 1. 7. 1969 25 Kčs 1. 4. 1991 50 Kčs (zvýšen rozhodnutím vlády) 1. 4. 1995 50 Kč (na základě zákona 252/94 Sb.) 1. 7. 1997 75 Kč (na základě zákona 135/97 Sb.)

15. Seminář k problematice médií veřejné služby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 3. února 2004 Seminar on Public Service Broadcasting Parliament of the Czech Republic Chamber of Deputies February 3, 2004 Děkuji za pozornost! 2. Financování médií veřejné služby 2. The Funding of Public Service Broadcasting