1 / 22

Souborné katalogy

Souborné katalogy. Mgr. Anna Vitásková. Katalog – je uspořádaný soubor záznamů o dokumentech. Prvními katalogy byly hliněné destičky či papyrusové svitky se soupisy destiček nebo svitků.

denzel
Download Presentation

Souborné katalogy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Souborné katalogy Mgr. Anna Vitásková

  2. Katalog – je uspořádaný soubor záznamů o dokumentech • Prvními katalogy byly hliněné destičky či papyrusové svitky se soupisy destiček nebo svitků. • Od středověku to pak byly soupisy knih v papírových sešitech psaných ručně, později se psaly záznamy na samostatné lísky. • V 19. a 20. stol. byly ručně psané lístky nahrazeny lístky se strojopisem či textem množeným na jednoduchých rozmnožovacích přístrojích. Tyto lístky měly standardizovanou mezinárodní velikost 12,5 x 7 cm. • V knihovnách obvykle existoval minimálně katalog jmenný a systematický (podle MDT) nebo věcný (podle předmětových hesel), někde též názvový (většinou u beletrie). První údaj na lístku se nazýval záhlaví a bylo v něm uvedeno to, podle čeho byl lístek v katalogu zařazen.

  3. Elektronický katalog Revoluční změnu do katalogů přinesly automatizované knihovnické systémy. • Automatizovaný knihovnický systém je program, který umožňuje vytvářet databázi knihovních dokumentů. • Katalogizační záznam se pořídí jen jednou zápisem do databáze. Papírové katalogizační lístky se postupně se přestaly tisknout. • Elektronické knihovní katalogy zpřístupňují záznamy o všech dokumentech (knihy, časopisy, CD ROM, DVD, videa, mapy, zvukové dokumenty atd.), které jsou uloženy v jednotlivých knihovnách.

  4. Automatizované knihovnické systémy umožnily vyhledávání nejen podle základních selekčních prvků (autor, název, věcné třídění) ale i podle mnoha dalších kritérií např. kteréhokoliv slova z názvu, podle vydavatele či ISBN. Nejprve byly tyto katalogy přístupné pouze lokálně - v knihovně. Další pokrok přinesl rozvoj Internetu. Knihovny zpřístupnily své katalogy nejprve pomocí dálkového připojení (telnet) a koncem 90.let v prostředí WWW. Došlo také k propojení katalogů s výpůjčními systémy a výsledkem byla okamžitá informace nejen o tom, zda se v dané knihovně hledaný dokument nachází, ale také jestli je zrovna k dispozici nebo je právě půjčený.

  5. České automatizované knihovnické systémy: • Lanius, Clavius • KP-sys, KP-win, • Rapid Library, • DAWINCI • SMARTLIB, • Relief,…

  6. Zahraniční automatizované knihovnické systémy • CDS/ISIS • ALEPH • TinLib • BIBIS

  7. Pro přístup k elektronickému katalogu jakékoliv automatizovaného knihovnického systému se používá pojem OPAC  =  Online Public Access Catalog, což je dnes všeobecné označení pro veřejně přístupné elektronické katalogy knihoven.

  8. Příklady knihovních katalogů • Katalog Národní knihovny ČR • Katalog Vědecké knihovny v Olomouci • Katalog Knihovny UP • Katalog NTK Ve světě • Katalog Britské knihovny • Katalog Kongresové knihovny v USA

  9. Práce s OPACem • Prohlížení katalogu – tj. listování seznamy jmen autorů, názvů knih, předmětových hesel apod. • Základní vyhledávání podle autorů, názvů atd. • Pokročilé vyhledávání, kde je možno sestavit dotaz pomocí logických operátorů a kombinovat různá pole. • Čtenáři, kteří jsou zaregistrovaní u konkrétní knihovny, mají možnost prostřednictvím OPACu kontrolovat své výpůjčky, prodlužovat knihy, rezervovat knihy apod.

  10. Souborné katalogy knihoven • SK - obsahuje záznamy dokumentů z fondů více než jedné knihovny. Patří mezi sekundární zdroje informací. • Vzniká na základě spolupráce mezi více knihovnami. • Souborný katalog neslouží pouze čtenářům, ale i knihovníkům a informačním pracovníkům.

  11. Z historie SK • Prvními soubornými katalogy jsou soupisy knih z více knihoven, které byly zpracovávány již ve středověku. Např. ve 13. století vznikl soupis knih 183 klášterních knihoven v Anglii a Skotsku, které se nazývá Registrum Librarum Angliae. • V ČSR se o realizaci souborného celostátního katalogu hovořilo v 60 letech 20. století. Nedostatek finančních prostředků vedl k vydání vyhlášky 110/1965 Sb. o celostátní evidenci zahraniční literatury (CEZL). Zahraniční monografie, které získaly knihovny na našem území, byly evidovány v dnešní Národní knihovně ČR. V Univerzitní knihovně v Bratislavě se evidovaly všechny zahraniční časopisy. Tato evidence měla nesmírný význam pro meziknihovní výpůjční službu. Po rozdělení státu v roce 1993 předala Univerzitní knihovna v Bratislavě Národní knihovně v Praze záznamy o zahraničních časopisech, které byly uloženy v českých knihovnách.

  12. Typy souborných elektronických katalogů Reálné souborné katalogy – záznamy o dokumentech jsou importovány do jedné báze a na základě duplicity slučovány. • Výhodou těchto katalogů jsou kvalitní záznamy, které odpovídají normám. • Nevýhodou je náročná údržba katalogu. Musí být stanoveni správci katalogu. • Mezi tyto katalogy patří: Souborný katalog CASLIN, SKAT, Centrální katalog Univerzity Karlovy, Souborný katalog Univerzity Palackého

  13. Příklady reálných SK CASLIN SKAT CKIS

  14. Virtuální souborné katalogy – katalogy knihoven jsou propojeny pomocí software, který vytváří dojem jedné báze. Výhodou takového katalogu je, že je aktuální. Odpadá finanční náročnost na údržbu katalogu. Nevýhodou je různá kvalita záznamů a duplicita záznamů. Mezi tyto katalogy patří: Jednotná informační brána, TINWEB aj.

  15. Funkce SK • bibliograficko-informační, umožňuje vyhledávat určitý dokument ve více knihovnách najednou • lokalizace dokumentu, umožňuje zjistit, ve které knihovně se hledaný dokument nalézá • získání dokumentu, prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby, nabídka vyplnění žádanky na MVS • sdílená katalogizace, knihovníci mohou využít již vloženého záznamu pro potřeby svého katalogu a potřebný záznam si stáhnou a doplní o své signatury, přírůstková čísla atd.

  16. Dělení SK podle obsahu • národní • regionální • institucionální • oborové

  17. Národní SK - ČR • CASLIN – souborný katalog České republiky. Tento katalog zpracovává Národní knihovna ČR. Záznamy do něho posílá asi 60 knihoven. Je pod knihovním systémem Aleph. • SKAT – souborný katalog knihoven, které pracují s knihovním systémem LANius a CLAVIUS. Tento katalog zpracovává Sdružení uživatelů LANius, které vzniklo v roce 1995 (Tábor). Do katalogu zasílá záznamy asi 120 veřejných knihoven.

  18. Regionální SK • Souborný katalog okresu Vsetín Katalog udržuje Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně. Umožňuje vyhledávání ve všech knihovnách vsetínského okresu najednou. Pracuje s knihovním systéme KP-sys. • Souborný katalog knihoven okresu Bruntál Katalog provozuje Regionální knihovnické centrum při Muzeu v Bruntále. Používá knihovní systém KP-Win.

  19. Institucionální SK • Centrální katalog Univerzity Karlovy v Praze • Souborný katalog Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci Propojuje 7 fakult. Používá systém TinLib. • Souborný katalog ústavů Akademie věd ČR Propojuje 45 knihoven AVČR. Používá systém Aleph500. • Souborný katalog Masarykovy Univerzity v Brně Propojuje 8 fakultních knihoven. Používá systém Aleph500.

  20. Oborové SK • Národní lékařská knihovna spravuje souborný katalog z oblasti lékařství a zdravotnictví. Je v něm zapojeno asi 80 lékařských knihoven. • Souborný katalog časopisů VPK (Virtuální polytechnická knihovna). Obsahuje časopisy zaměřené na techniku a přírodní vědy. Podílí se na něm asi 26 knihoven. • Souborný katalog knihoven ústavů Akademie věd ČR. Katalog LINCA zahrnuje 45 knihoven ústavů. Nabízí možnost výběru oborů pro prohledávání – • Oblast věd o neživé přírodě • Oblast věd o živé přírodě a chemických věd • Oblast humanitních a společenských věd

  21. Sigla knihovny Sigla je označení konkrétní knihovny. Tvoří ji 3 abecední a 3 číselné znaky. Např. CLG001 První dvě písmena - označují geografické označení AB=Praha, BE=Beroun, OL= Olomouc, BO=Brno atd. Třetí písmeno – označuje typ knihovny A=ústřední knihovna B=knihovna ústavů Akademie věd C=knihovny ostatních ústavů D=vysokoškolské knihovny E=knihovny státní správy F=knihovny podniků G=veřejné knihovny a školní

  22. Číselné znaky jsou čísla jednotlivých knihoven v regionu. Skládá se s třímístných čísel. Čísla 000 – 499 se používají pro označení knihoven se sídlem v okresním městě Čísla 500 – 999 se používají pro označení knihoven sídlících v ostatních místech okresu Např. OLD009 – Knihovna právnické fakulty UP BOG001 – Knihovna Jiřího Mahena v Brně ABA000 – Národní knihovna ČR

More Related