1 / 7

Skladba – stavba větná

Skladba – stavba větná. Věty s podmětem, věty bez podmětu, větný ekvivalent. Stavba větná – základní pojmy. zápor mluvnický větný zápor mluvnický členský zápor slovní dvojí zápor shoda, řízenost, slabá závislost (přimykání) přívlastek těsný a volný

cybil
Download Presentation

Skladba – stavba větná

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Skladba – stavba větná Věty s podmětem, věty bez podmětu, větný ekvivalent

  2. Stavba větná – základní pojmy • zápor mluvnický větný • zápor mluvnický členský • zápor slovní • dvojí zápor • shoda, řízenost, slabá závislost (přimykání) • přívlastek těsný a volný • přívlastek postupně rozvíjející a několikanásobný • významový poměr mezi složkami několikanásobného větného členu – slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací a důsledkový • přístavkový vztah

  3. Věta s podmětem, věta bez podmětu; větný ekvivalent

  4. Rozlište věty s podmětem, bez podmětu a větné ekvivalenty Rytířský turnaj Je vedro k zalknutí. Sluneční paprsky se odrážejí od rytířských brnění. Trá-ta-ta-ta-tá! Heroldi zatroubili první tóny. Pozor! Připravit! Rytíři se uprostřed louky stavějí proti sobě. Diega oslnilo slunce a zatmělo se mu před očima. Také oř pana z Luneville je zřejmě oslněn a vzpíná se. Druhé zatroubení. Sokové se pozdravují vysoko zdviženými dřevci. Při třetím zatroubení obracejí dřevce a mírným klusem míří k obvodu prostranství. Tam se zastavují a obracejí čelem k sobě. Čtvrté a poslední zatroubení. Do útoku! Diego útočí. Jeho bělouš jakoby byl srostlý s jezdcem. Rozumí každému hnutí svého rytíře. Půlobrat doprava. Krok vpřed. Diego pozvedne dřevce, okrášlené zelenou a bílou stuhou. Koněm trhne vpřed a …

  5. Řešení: věta s podmětem – věta bezpodmětá – větný ekvivalent Rytířský turnaj Je vedro k zalknutí.Sluneční paprsky se odrážejí od rytířských brnění.Trá-ta-ta-ta-tá!Heroldi zatroubili první tóny. Pozor! Připravit! Rytíři se uprostřed louky stavějí proti sobě. Diega oslnilo slunce a zatmělo se mu před očima.Také oř pana z Luneville je zřejmě oslněn a vzpíná se. Druhé zatroubení. Sokové se pozdravují vysoko zdviženými dřevci. Při třetím zatroubení obracejí dřevce a mírným klusem míří k obvodu prostranství. Tam se zastavují a obracejí čelem k sobě. Čtvrté a poslední zatroubení. Do útoku! Diego útočí. Jeho bělouš jakoby byl srostlý s jezdcem. Rozumí každému hnutí svého rytíře.Půlobrat doprava. Krok vpřed.Diego pozvedne dřevce, okrášlené zelenou a bílou stuhou. Koněm trhne vpřed a …

  6. Procvičování: 1. cvičení Napiš krátký text v němž vylíčíš ideální prázdniny nebo Štědrý den a vyznač v textu barevně věty bezpodměté a větné ekvvalenty 2. cvičení Použij vhodně věty nebo ekvivalenty když: • poroučíš koni, aby se zastavil • rozkazuješ družstvu, aby nastoupilo do řady • sděluješ mamince, že se dnes necítíš dobře • důrazně někomu přikazuješ, aby zavřel dveře • voláš na kočku • navrhuješ někomu, aby si šel s tebou zahrát šachy • k něčemu svoluješ • napomínáš malé děti, aby nemlaskaly při jídle • slibuješ, že se určitě vrátíš domů včas • s něčím vyslovuješ souhlas • s něčím nesouhlasíš

  7. Jarmila Loukotková (14. dubna1923Praha – 29. října2007 Praha) byla českáprozaička a překladatelka (překládala mj. díla Francoise Villona). Narodila se v Praze v rodině českého amerikanisty, etnografa a lingvistyČestmíra Loukotky, a v Praze také vystudovala reálné gymnázium (maturovala roku 1942). Po maturitě krátce studovala na soukromé jazykové škole francouzštinu, ale už od roku 1943 pracovala jako úřednice na pražském magistrátu. Až po válce mohla zahájit studium estetiky a francouzštiny na Filosofické Fakultě Univerzity Karlovy, které dokončila v roce 1949. Přispívala do periodik jako O knihách a autorech, Svoboda, Svobodné slovo, Květy a další. Pro Československý rozhlas napsala hru Fialinka (1948). Ve svých románech se zabývá především historickými náměty z období antiky, nebrání se ale i námětům ze současnosti. Je též autorkou knih pro mládež.

More Related