1 / 21

METODA QFD

METODA QFD. QUALITY FUNCTION DEPLOYMENT. DEFINICE QFD. QUALITY = JAKOST FUNCTION = FUNKCE DEPLOYMENT = VÝVOJ. PROČ POUŽÍVAT QFD. Méně konstrukčních změn Kratší doba vývoje Méně problémů při rozběhu výroby Nižší náklady na výrobu nových výrobků Méně problémů v distribuční síti

curry
Download Presentation

METODA QFD

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. METODA QFD QUALITY FUNCTION DEPLOYMENT

  2. DEFINICE QFD QUALITY = JAKOST FUNCTION = FUNKCE DEPLOYMENT = VÝVOJ

  3. PROČ POUŽÍVAT QFD • Méně konstrukčních změn • Kratší doba vývoje • Méně problémů při rozběhu výroby • Nižší náklady na výrobu nových výrobků • Méně problémů v distribuční síti • Orientace na zákazníka

  4. TRANSFORMACE POŽADAVKŮ ZÁKAZNÍKA DO ZNAKŮ JAKOSTI VÝROBKU Metoda QFD se nejčastěji využívá při převodu požadavků zákazníků do základních technických parametrů výrobku. Jejím výsledkem je kombinovaný maticový diagram často nazývaný jako DŮM JAKOSTI. VZTAH MEZI JAK JAK VZTAH MEZI CO a JAK CO KOLIK

  5. Zpracování domu jakosti probíhá v týmu, v němž jsou zastoupeni zejména pracovníci marketingu a vývoje. Pracovníci marketingu předkládají požadavky zákazníků a pracovníci vývojeseznam znaků jakosti (pokud možno měřitelných), které definují navrhovaný výrobek. Dosažení těchto cílových hodnot vyžaduje určité úsilí, což je možno numericky charakterizovat hodnotou relativní stupnice 1 až 5.

  6. Pomocí technické analýzy konkurenčních výrobků můžeme zpracovat graf hodnocení konkurenčních výrobků. • Analýza se obvykle provádí za prověrkou výrobků (product audits - konkurentův výrobek se zakoupí, demontuje a analyzuje). • S cílem zohlednit závažnost jednotlivých požadavků zákazníků se v další fázi zpracování každému z požadavků přiřazuje váha vyjádřená bodovým hodnocením (obvykle stupnice 1 až 5).

  7. Nejnižší bodové hodnocení získávají ty požadavky, jejichž nesplnění zákazník pravděpodobně ani nezaregistruje. • Naopak nejvyšší bodové hodnocení budou mít požadavky, na které zákazník klade zvlášť silný důraz nebo je jejich nesplnění zvláště závažné (může ohrozit bezpečnost nebo dodržení zákonných předpisů).

  8. TRANSFORMACE POŽADAVKŮ ZÁKAZNÍKA DO ZNAKŮ JAKOSTI VÝROBKU • Dalším krokem tvorby „Domu jakosti“ je hodnocení, jak výrobky organizace plní jednotlivé požadavky zákazníků ve srovnání s obdobnými konkurenčními výrobky. • Toto hodnocení obvykle provádějí pracovníci marketingu, avšak vhodnější je zajistit přímé zákaznické hodnocení.

  9. K hodnocení úrovně plnění jednotlivých požadavků zákazníků se opět obvykle používá bodové hodnocení se stupnicí 1 až 5, které se většinou zobrazuje graficky. • Získané informace jsou důležitým podkladem pro analýzu slabých a silnýchstránek organizace v porovnání s konkurencí. • Úkolem týmu je nyní analyzovatvzájemné vztahy mezi jednotlivými požadavky zákazníků a znaky jakosti navrhovaného výrobku.

  10. Na základě diskuse v týmu se kvalitativně ohodnocuje míra vzájemné závislosti, přičemž se obvykle používají tyto stupně: • SILNÁ ZÁVISLOST, • PRŮMĚRNÁ ZÁVISLOST, • SLABÁ ZÁVISLOST či • NEZÁVISLOST. • Zjištěná závislost se v buňkách maticového diagramu vyjadřuje zvolenými grafickými symboly, nezávislost se charakterizuje prázdnou buňkou.

  11. KORELAČNÍ MATICE Různé vlastnosti výrobku obvykle působí společně a navzájem. Zlepšení jedné vlastnosti může znamenat zhoršení jiné. To znamená že obvykle musíme volit mezi různými koncepty výrobku. Pro ulehčení této práce využíváme korelační matice. + POZITIVNÍ ZÁVISLOST zlepšení jedné vlastnosti způsobí zároveň zlepšení druhé - NEGATIVNÍ ZÁVISLOST zlepšení jedné vlastnosti způsobí zhoršení druhé

  12. Úkol č. 2: Definování znaků jakosti výrobku s využitím metody QFD (Quality Function Deployment) Úkoly pro cvičení (workshop): S využitím metody QFD (systematického poznávání a transformace zákazníkových přání a požadavků do specifikací výrobku) stanovte požadavky na výrobek (na příkladu konkurenceschopného piva - sklenice dobrého piva).

  13. 1. Naznačte vztahy mezi “CO” (požadavky zákazníka na dobré pivo) a “JAK” (znaky výrobku - opatřeními ke splnění požadavků zákazníka). • COzákazník očekává od dobrého piva (požadavky zákazníka ): • Chladné • Uklidňuje • Chutné • Vonné • Levné • Štědré množství • Zůstane chladné

  14. JAKsplníme očekávání - požadavky zákazníka (znaky výrobku) : • Teplota podávaní • Množství alkoholu • Chuťové složky • Podíl chuť.složek • Aromatické slož. • Podíl aromatických složek • Prodejní cena • Objem • Rychlost oteplování

  15. 2. Určete vztahy (silný, průměrný. slabý) mezi požadavky zákazníků (CO) a znaky výrobku (JAK). 3. Určete vzájemné souvztažnosti (korelace + -) mezi jednotlivými znaky (vlastnostmi) výrobku. Dále určete váhu jednotlivých vlastností výrobku a určete cílové hodnoty znaků (KOLIK).

  16. Dům jakosti Vztah mezi JAK (znaky) JAK (Znaky) Vztah mezi CO (požadavky) a JAK (Znaky) CO (požadavky) KOLIK (cílové hodnoty znaků)

  17. Souvztažnost mezi prvky JAK + pozitivní - negativní Cílové hodnoty znaků

  18. Souvztažnost mezi prvky JAK + pozitivní - negativní JAK znaky CO požadavky Cílové hodnoty znaků KOLIK cílové hodnoty znaků

  19. Souvztažnost mezi prvky JAK + pozitivní - negativní

More Related