1 / 20

Alexandr Sergejevič Puškin

Alexandr Sergejevič Puškin. Evžen Oněgin. Charakteristika díla. Vydáno 1833 Veršovaný román Stěžejní dílo A . S . Puškina , jedno z nejvýznamnějších děl ruského romantismu Skládá se z osmi hlav, přibližně po 50-60 slokách. Základní rysy romantismu. Lyričnost

chika
Download Presentation

Alexandr Sergejevič Puškin

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Alexandr SergejevičPuškin Evžen Oněgin

  2. Charakteristika díla • Vydáno 1833 • Veršovaný román • Stěžejní dílo A.S.Puškina, jedno z nejvýznamnějších děl ruského romantismu • Skládá se z osmi hlav, přibližně po 50-60 slokách

  3. Základní rysy romantismu • Lyričnost • Důraz na individualitu-osobnost Evžena Oněgina • Rozpor mezi skutečností a ideály- sny a představy Taťány a Lenského • Hlavní hrdina je rozervaný a s neobvyklým charakterem • Působivé prostředí (jezera, hrady, planiny) • Inspiruje se gotikou, protiklad klasicismu a realismu • Subjektivismus - prolnutí autora s postavou, autor = vypravěč děje, autor si předpověděl vlastní budoucnost • Rozervanectví - nenaplněná láska postav • Kontrasty postav - Oněginvs.Lenskij, Olga vs. Taťána • Motiv poutníka - Oněgin není nikde spokojený, neustále cestuje

  4. Životopis • Narozen 6. května 1799 v Moskvě • Pocházel ze starého šlechtického rodu. Jeho prarodiče pocházeli z Habeše (dnešní Etiopie) • Studoval na Carském lyceu pro šlechtice • V mládí se začal politicky angažovat (děkabristé, spolky Zelená lampa a Arzamas) • Kvůli své tvorbě odchází do vyhnanství na jih Ruska (1820) a pak do Oděsy (1823) • V roce je 1825 mu dá car Mikuláš I. milost, ale zároveň se stává osobním cenzorem Puškinovy tvorby a osobní korespondence • Puškin v Moskvě zakládá časopis MoskovskijVěstnik

  5. Životopis (2) • V roce 1831 se žení s NataliíNikolajevnouGončarovovou a stěhují se do Petrohradu. • Stává se úředníkem na ministerstvu zahraničí • 8. února 1837 se Puškin utkal v souboji s milencem své ženy, který jej střelil do břicha. V bolestech byl odvezen domů, kde prohlásil carův osobní lékař Puškinův stav za beznadějný. Zemřel o dva dny později. • O jeho rodinu se doživotní penzí postaral car. • Když Puškin umíral, traduje se že prohlásil: „Sbohem, mí přátelé.“ Mělo to být adresováno knížkám v knihovně.

  6. Bibliografie • Lyrika: Slavík a růže(1827) • Próza: Piková Dáma(1834), Kapitánská dcerka(1836) • Poémy: Bachčisarajskáfontána (1823), Ruslan a Ludmila(1820), Cikáni(1824), Kavkazský zajatec(1821) • Román ve verších: Evžen Oněgin(1823-1833) • Drama: Boris Godunov(1825)

  7. Hlavní postavy postavy • Evžen Oněgin - znuděný mladý šlechtic, lehkovážný, připadá si zbytečný, společenský, vzdělaný. Během díla se několikrát mění, nebyl vychován rodiči, stal se z něj "lev salónů", chodil z jedné společenské akce na druhou, hrál si se ženami, nezamiloval se do žádné, lesk plesů ve městě ho později naplnil nudou a splínem; po zločinu, který spáchá, je nešťastný. • TaťjánaLarinová - romantická citlivá dívka, uzavřená, venkovská, hloubavá, samotářská, skromná, nepřístupná řečem, upřímná, bledá, hubená, zamiluje se na celý život. • Olga - Taťjánina sestra, milá, krásná, společenská, energická, veselá, koketní • Vladimír Lenskij - zamilovaný, romantický, básník, vášnivý, žárlivý

  8. Děj • Hlava první •  (60 slok)Autor nás seznamuje s Oněginem, "lvem salónů", který má dobré vychování, ve společnosti je oblíben, rád si získává lásku žen. Časem se mu vše omrzí, i souboje, pokouší se číst a psát, ale marně, je znuděný a znechucený životem - "pochodeň srdcí uhasla".Je unavený, chce odjet z Petrohradu. Zároveň mu umírá otec, sesypou se na jeho majetek věřitelé, ponechává jim ho, jelikož tuší, že jeho strýc zanedlouho zemře a on se stane dědicem jeho statku, kam také odjel, byl rád, že utekl z Petrohradu do přírody, ale i ta ho za čas unaví a nudí.

  9. Hlava druhá • (40 slok)Oněgin se rozhodne, že dá statek ekonomicky do pořádku – zruší robotu, zavede obrok za půdu.Přijíždí také Vladimír Lenský, který byl doposud na studiích, seznamuje se s Oněginem, stává se jeho přítelem. Jsou si opakem, Lenskij je snílek, básník, romantik, věřil ve věčnou lásku.Lenský se zamiloval do Olgy, která měla sestru Taťánu - tichou, smutnou, plachou.

  10. Hlava třetí • (41 slok)Lenský představí Olgu Oněginovi, nelíbí se mu, zkritizuje ji příteli, že je prázdná.Taťána se zamiluje do Oněgina a pošle mu dopis, ve kterém horečně vyjadřuje své city k němu.

  11. Hlava čtvrtá • (51 slok)OněginTaťánu před sebou varuje, udělí jí kázání, že se nechce ženit, že jeho city rychle zchladnou a odmítne ji.

  12. Hlava pátá • (45 slok)Na Tři krále se Táně zdá sen: Medvěd ji unese do staré chatrče samých nestvůr, mezi nimiž je i Oněgin, chtějí se na ni sápat, Oněgin je zastaví, že je jen jeho. Nestvůry zmizí, on ji něžně ukládá, přijde Lenský s Olgou - vznikne hádka a Oněgin Lenského probodne.Na Tánin svátek se sjíždějí lidé, pořádá se bál.Lenský přemluví Oněgina, aby jel s ním, ten se tam ovšem k uzoufaní nudí a chce se pomstít Lenskému, a proto se dvoří a tančí s Olgou.

  13. Hlava šestá (46 slok)Lenský vyzve Oněgina na souboj, ve kterém je zabit. • Oněginse trápí pro tuto zbytečnou smrt a odjíždí.

  14. Hlava sedmá • (55 slok)Olga po Lenském příliš dlouho nesmutní a vdá se a odstěhuje.Taťána se stýská po Oněginovi, vydává se k němu na statek, služebná ji tam pustí, pročítá jeho knihu a z poznámek zjišťuje, jaký Oněginje. • Taťána na přání matky odjíždí do Moskvy, aby si tam našla manžela.

  15. Hlava osmá (51 slok)Taťána se vdá za knížete, potkává Oněgina, zachovává klid, ale on ustrne úžasem.Oněgin se do ní zamiluje, píše jí zamilované dopisy, ale ty ji nechávají chladnou.Oněgin ji jednou přistihne, jak pláče nad jeho dopisy, vyznává se mu, že ho stále miluje, ale již je pozdě, protože je vdaná a chce zůstat věrná svému muži.Měl šanci ji milovat, ale odmítl ji, copak ho nyní přitahuje a dřív ne? Postavení? Dům?Opouští ho.

  16. Jazykové prostředky • Pravidelné verše (a b a b c c d d e f f e g g) • Každá sloka má 14 veršů • Zvukomalebnost • Řečnická otázka • Lyričnost • Přímá řeč • Cizojazyčné výrazy (francouzština, angličtina, němčina) • Odkazy na dřívější literáty

  17. Dopad díla • Hluboká reflexe ruské společnosti • Vyobrazení charakteru postav své doby • Postava ruského bohatýra- literární typ • Skepse a touha po nedosažitelném • Užití tzv. Oblomovštiny- typ zbytečného člověka

  18. Ukázka: Taťánin dopis Oněginovi „Já píši vám - co mohu více? Co ještě mohu dodati? Teď vím, že máte právo sice mne pohrdáním trestati, leč ještě věřím, nešťastnice, že mne váš milosrdný soud nemůže přece zavrhnout.

  19. Básnické prostředky • Personifikace • Řečnická otázka • Přímá řeč • Ich forma • Zvukomalebnost • Pravidelné střídání verše střídavého a obkročného

  20. Neumělecký text, zdroj CSFD.cz • Kiddo: Není moc filmových adaptací, u kterých se jako u „Oněgina“ domnívám, že k jejich plnému prožití je lepší být seznámen s knižní předlohou. Snímek je totiž zpracován způsobem, kdy z jeho lyrické (rozuměj – především obrazové) stránky lze Puškinovy verze rovnou „přečíst“ a divákovi je tak poskytován nový úhel pohledu i úroveň prožitku. MarthaFiennes svým důrazem na obraz, který kamera svými pečlivými kompozicemi přímo „maluje“, našla unikátní cestu, jak převést poetiku předlohy na plátno a vyhnout se tak schématu klasického milostného kostýmního dramatu, které režisérka stejně jako třeba tvůrci současné Pýchy a předsudku zdařile boří. Děj je zde až v druhém plánu, „Oněgin“ je výbornou ukázkou filmového impresionismu. Jeho síla tkví v nezvyklém zpracování prostředí, poetických zamlžených záběrech krajiny, použití měkkého denního světla či detailů a kompozic pro snímky odehrávající se v daném období přinejmenším netypickými (například způsob psaní dopisu, čtení v loďce,). Rovněž typy postav mají daleko k oněm škrobeným, společenskými konvencemi svázaným figurám, na jaké jsme z tematicky podobných filmů zvyklí. Do tohoto pojetí perfektně zapadá malebná tvář LivTyler coby zamlklé a zasmušilé Taťány, naproti tomu RalphFiennes přes svůj standardně kvalitní výkon atmosféru snímku občas nepěkně narušuje a nebylo by bývalo od věci pro tentokrát zahodit příbuzenské vztahy v dáli a do role Oněgina obsadit typově více padnoucího herce. A moci se vypořádat s dialogy a výroky postav na některých místech jako by vystoupivšími ze soap opery, mohlo být moje hodnocení i vyšší.

More Related