číslo: VY_32_INOVACE_18_05 (20)

1. číslo: VY_32_INOVACE_18_05 (20) Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Ludwig van Beethoven Autor: Mgr. Ivana Písařová Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Hudební výchova Ročník: 8. a 9.

2. Metodický list - anotace: • Výukový materiál obsahuje základní informace o životě a díle hudebního skladatele • Ludwiga van Beethovena včetně obrazového materiálu.

3. „Hudba je zjevení vyššího rozumu a moudrosti.“ (Ludwig van Beethoven)

4. Ludwig van Beethoven

5. Ludwig van Beethoven *16. 12. 1770 Bonn † 26. 3. 1827 Vídeň Německý hudební skladatel, klavírista Zpočátku pracoval jako učitel hudby Jeho otec byl hudebník – tenorista v divadle, surový pijan(i v noci probouzel syna, aby cvičil a hrál – chtěl z něho po Mozartově vzoru mít zázračné dítě a hudbou vydělávat peníze). Ludwig svého otce nenáviděl, za to velmi miloval svou matku. Když zemřela, převzal za ni výchovu bratrů a přebíral sám otcovu penzi, aby ji otec nepropil.

6. Beethovenův rodný dům v Bonnu

7. Ludwig van Beethoven Proslul jako klavírista – pořádal koncerty v různých městech Evropy . Hlavně Vídeň znala dobře jeho interpretační a improvizační schopnosti. Ve Vídni studoval hudbu, stýkal se s velkými umělci a mysliteli, šlechtici, kteří ho podporovali v nouzi. Jedním z jeho mecenášů byl i roudnický kníže Lobkovic. Skladatelovy právní zájmy zase hlídal český právník Jan Nepomuk Kaňka. Jakmile začal Beethoven ztrácet sluch (od 26. roku), postupně opustil dráhu koncertního umělce a věnoval se výlučně hudební tvorbě, skladatelské činnosti.

8. Beethovenův portrét ve věku 33 let

9. L. van Beethoven - zajímavosti Byl nevelké postavy; měl vypouklé čelo, husté vlasy Celý život bojoval za ideály v duchu francouzské revoluce a držel se hesla „Volnost, rovnost, bratrství“. Vždy vystupoval jako svobodný, nezávislý umělec. Beethoven se lidem postupně vzdaloval, žil životem samotáře, často kvůli lidem měnil byty, měl blízko k sebevražebným úmyslům. Nikdy se neoženil, ale po lásce a rodinném životě velmi toužil. Když r. 1827 zemřel, zúčastnilo se pohřbu kolem 20 000 lidí a nosítka s jeho rakví nesli nejvýznamnější hudebníci hlavního města – Vídně.

10. Ludwig van Beethoven - dílo Svá díla dlouho promýšlel, připravoval si k nim tematický materiál, který mnohokráte měnil. Tento tvůrčí proces byl do té doby neznámý. Dílo:1 opera - Fidelio 9 symfonií: 3. symfonie – Eroica 5. symfonie – Osudová 6. symfonie – Pastorální 9. symfonie s Ódou na radost (F. Schiller) - dílo nadčasové, ideál sbratření lidstva; spojení s vokální složkou Sonáty (Měsíční. Patetická. Appassionata. Jarní. Kreuzerova, Valdštejnská,…) – dovršují klasickou stavbu sonátové formy Koncerty (5 klavírních koncertů). Pro Elišku Komorní hudba. Missasolemnis

11. Beethovenův rukopis (originál partitury 5. symfonie)

12. Fidelio Fidelio Opera o 2 dějstvích. Hlavní postavy: Ministr don Fernando Guvernér státního vězení don Pizzaro Vězeň Florestan Manželka vězně Florestana Leonora neboli Fidelio Žalářník Rocco Dcera žalářníka Rocca Marcelina a další

13. Interiér Stavovského divadla

14. Beethoven a PRAHA • Do Prahy B. zavítal několikrát (poprvé r. 1796) a rád se sem • vracel. • Bydlíval na Malé Straně – často byl zván do nedalekých • šlechtických paláců. • V konviktském koncertním sále zažili Pražané premiéru • Beethovenova koncertu C dur, psal se rok 1798. • 28tiletý skladatel prý hrál tak znamenitě, že koncert musel • být opakován.

15. Beethoven v Čechách Františkovy Lázně Karlovy Vary

16. Beethoven v Čechách Čechy navštívil Ludwig van Beethoven několikrát, zvláště pobýval v lázeňských městech. V Praze, Františkových Lázních, Karlových Varech, Teplicích, Varnsdorfu, v Hradci nad Moravicí najdeme mnoho památníků připomínajících skladatelův pobyt či jeho umělecké kontakty s naší zemí.

17. Zdroje a citace Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Ludwig van Beethoven [online]. c2013 [citováno 6. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludwig_van_Beethoven&oldid=9631344> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Karlovy Vary [online]. c2013 [citováno 6. 02. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karlovy_Vary&oldid=9671661 Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Františkovy Lázně[online]. c2013 [citováno 6. 02. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Franti%C5%A1kovy_L%C3%A1zn%C4%9B&oldid=9510221 Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Fidelio [online]. c2013 [citováno 6. 02. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fidelio&oldid=9669107>

18. Zdroje a citace Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Stavovské divadlo [online]. c2013 [citováno 25. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stavovsk%C3%A9_divadlo&oldid=9965551> Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pražský hrad [online]. c2013 [citováno 25. 05. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad&oldid=10343566>

19. Použitá literatura VRKOČOVÁ, Ludmila. Slovníček hudebních osobností. 1. vyd. Praha: L. Vrkočová, 1999, 199 p. ISBN 80-901-6115-4. MARKOVÁ, Jiřina a Anna NOVOTNÁ. Opera nás baví: [první kniha o opeře pro děti i rodiče]. Vyd. 1. Ilustrace Jiří Votruba. Praha: Národní divadlo v Praze, 2005, 155 s. ISBN 80-725-2121-7.