Systém financování územní veřejné správy

1. Systém financování územní veřejné správy

2. Fiskální federalismus • zkoumání finančních vztahů mezi ústřední vládou a nižšími správními úrovněmi • optimální přiřazení příjmů, rozdělení odpovědnosti za zabezpečování a financování veřejných statků mezi jednotlivými články, či úrovněmi fiskálního systému

3. Financování nižších správních úrovní ( zejména samospráva) • centralizovaný model – velmi nízká míra soběstačnosti nižších vládních úrovní (závislost na dotacích)  do jisté míry ČSSR • decentralizovaný model – úplná míra finanční samostatnosti nižších vládních úrovní (vlastní daně, příjmy z majetku apod.)  čistá podoba těžko dosažitelná

4. Poznámky k financování samospráv v ČR • do roku 2001: daňové příjmy obcí záviselyna výnosech daní z příjmůvybraných od poplatníků se sídlem či bydlištěm na území obce, významnou roli v něm rovněž hrála vazba na celookresní daňový výnos, což způsobovalo velké rozdíly v příjmech mezi stejně velkými obcemi a výraznou nestabilitu příjmů obcí v čase. Negativním důsledkem tohoto systému byla např. velká daňová konkurence mezi obcemi, kdy obce vracely podnikatelům část vybraných daní, aby je udržely na svém území • od roku 2001: důležitější než úspěšní podnikatelé v obci počet obyvatel – koeficienty atp. („honba za více obyvateli“) • potřeba oba přístupy správně vyvážit a zohlednit další možné ukazatele – jako např.rozloha obce, starší obyvatelé, školní děti, nadmořská výška …..

5. Struktura příjmů obcí a krajů Vlastní zdroje - daňové příjmy – sdílené, výlučné - nedaňové příjmy - kapitálové příjmy Další zdroje - dotace – investiční, neinvestiční

6. Daňové příjmy • procentický podíl na výnosech z daní upravuje Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní • sdílené daně- jejich výše není podmíněná velikostí daňového výnosu na území vymezeném pro výkon územní samosprávy, uplatňuje se zde solidární princip • výlučnédaně -jsou dány výší výnosu z příslušného území samosprávy

7. Struktura daňových příjmů obcí – sdílené daně Sdílené daně jsou tvořeny 21,4% podílem na výnosech: • daně z přidané hodnoty • daně z příjmu právnických osob (pokud není poplatníkem obec nebo kraje) • daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků • daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou • 60% daně z příjmu fyzických osob z podnikání (do 31.12.2007 činil podíl obcí  20,59%)

8. Stanovení daňových příjmů ze sdílených daní pro konkrétní obec Součet tří položek: • podíl prostého počtu obyvatel obce na celkovém počtu obyvatel všech obcí v ČR – 3% • podíl výměry dané obce na celkové výměře všech obcí v ČR - 3% • podle počtu obyvatel obce upraveného koeficientem – 94% • zvláštní koeficienty – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň  • ostatní obce dle tabulky koeficientů postupných přechodů 

9. ad. 3) dle počtu obyvatel upraveného koeficientem pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň • poměr násobku příslušného přepočítacího koeficientu připadajícího na obec (Prahu, Brno, Ostravu nebo Plzeň) a počtu obyvatel obce k součtu násobků přepočítacích koeficientů a počtu obyvatel připadajících na Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň a ostatní obce v ČR, vyjádřeného v % a násobeného koeficientem 0,94. Přepočítací koeficienty

10.  ad 3) ostatní obce • poměr násobku postupných přechodů, vypočteného pro obec pomocí koeficientů postupných přechodů, k součtu násobků postupných přechodů vypočtených za ostatní obce, vyjádřeného v % a násobeného koeficientem 0,94 a dále násobeného celkovým %, kterým se na části celostátního hrubého výnosu daní podílejí ostatní obce

11. Stanovení daňových příjmů ze sdílených daní pro obce od roku 2001 do 31.12.2007 • podle počtu obyvatel – 100% přepočítáno podle koeficientů  • kritizované prvky: • vysoká váha koeficientů velikostních kategorií při přerozdělování celkových daňových příjmů ze sdílených daní obcím - jednalo se o jediné kritérium pro přerozdělení sdílených daní • velký rozdíl v koeficientech velikostních kategorií mezi největšími a nejmenšími obcemi • skokové přechody mezi velikostními kategoriemi

12. Koeficienty velikostní kategorie obce (do 31.12.2007)

13. Výnosy ze sdílených daní podle nového a starého přepočtu dle velikostních kategorií obcí Zdroj: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely Zákona 243/2000 Sb.

14. Přehled počtu obcí podle počtu obyvatel

15. Struktura daňových příjmů obcí – výlučné daně • daně z nemovitostí • daně z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušná obec Motivační prvky pro obce (výlučné části daní): (motivace pro podporu podnikání a zaměstnanosti ze strany obcí) • 30% podíl na dani z příjmu fyzických osob z podnikání rozdělovaný podle místa bydliště podnikatele • 1,5% podíl na dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků rozdělený podle poměru počtu zaměstnanců v obci k 1. prosinci předcházejícího roku k počtu zaměstnanců ve všech obcích České republiky

16. Struktura daňových příjmů krajů Sdílené daně jsou tvořeny 8,92% podílem na výnosech: • daně z přidané hodnoty • daně z příjmu právnických osob, pokud není poplatníkem kraj • daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků • daně z příjmu fyzických osob vybírané srážkou • 60% daně z příjmu fyzických osob z podnikání Výlučným daňovým příjmem kraje je: • daň z příjmu právnických osob za předpokladu, že poplatníkem je příslušný kraj

17. Podíl krajů na % části celostátního výnosu

18. Zdroj:http://cds.mfcr.cz

19. Daňové příjmy krajů a obcí v ČR v roce 2006

20. Ostatní daňové příjmy • místní poplatky (pouze obce) • správní poplatky

21. Místní poplatky • obdoba místních daní – mohou je vybírat pouze obce • dle Zákona o místních poplatcích existuje devět druhů místních poplatků: • poplatek ze psů • poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt • poplatek za užívání veřejného prostranství • poplatek ze vstupného • poplatek z ubytovací kapacity • poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst • poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj • poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů • poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace • stát stanoví maximální výši – obec rozhodne v jaké výši či zda vůbec bude poplatek vybírat

22. Správní poplatky • vybírány za úkony spojené s činností správních orgánů (např. za vydání stavebního povolení). Kromě územních samosprávných celků je vybírají také orgány státní správy.

23. Nedaňové příjmy • příjmy z vlastního podnikání (příjmy z hospodářské činnosti organizací zřizovanými obcemi (kraji), pronájem majetku, přijaté úroky • příjmy za pokuty a penále • ostatní nedaňové příjmy – např. příjmy ze sdružování finančních prostředků, dary

24. Kapitálové příjmy • význam kapitálových příjmů ve struktuře celkových příjmů územních samosprávných celků není zásadní • patří sem např. příjem z prodeje majetku, příjmy z emise komunálních obligací

25. Dotační příjmy • dotace jsou poskytovány dle celostátně platných pravidel • běžné dotace - mají neinvestiční povahu - slouží k pokrytí běžných výdajů • kapitálové dotace - mají investiční povahu

26. Dotační příjmy obcí • dotace (příspěvky) v rámci finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí - slouží k částečným úhradám neinvestičních výdajů v oblasti školství, zdravotnictví, ústavech sociální péče, ale je také příspěvkem na výkon státní správy • ostatní dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa - jsou poskytovány obcím dle platných pravidel. Jsou poskytovány podle funkcí, které obce vykonávají. Jedná např. o účelové dotace na zachování památkových rezervací, na prevenci kriminality • dotace z ostatních kapitol státního rozpočtu – dotace k financování významných programů podporující místní rozvoj

27. Dotační příjmy obcí • dotace ze státních účelových fondů - dotace přísně účelové. Fondy jsou zakládány v souvislosti s aktuálními potřebami - např. fondy životního prostředí, kulturní fondy, fondy dopravní infrastruktury nebo fond rozvoje bydlení • dotace v rámci finanční pomoci z EU • příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti – zvláštní typ dotace. Příspěvek je chápán jako satisfakce za výdaje obce spojené s výkonem přenesené státní správy

28. Dotační příjmy krajů • finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtům krajů - výše a struktura dotací ze st. rozpočtu je dána potřebou prostředků na realizovanou správu. Patří sem např. příspěvek na dopravní obslužnost atd. • ostatní dotace krajům - dotace z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu • příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti - příspěvek na výkon přenesené státní správy

29. Struktura příjmů obcí v roce 2006 Zdroj: Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely Zákona 243/2000 Sb.

30. Celkové příjmy krajů a obcí v ČR v roce 2006

31. Financování místní správy na Slovensku Financování obcí (od 1.1.2005): • vlastní (výlučné) daně – 8 místních daní (daň z nemovitostí, za psa, za užívání veřejného prostranství atd. – obec rozhoduje o sazbách nebo úlevách) • sdílená daň - 70,3% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se obcím rozděluje podle 4 kritérií – počet obyvatel obce kombinovaný s nadmořskou výškou, počet obyvatel obce vážený koeficientem, počet žáků škol ve zřizovatelské kompetenci obce, počet obyvatel nad 62 let) • dále dotace a nedaňové příjmy • rozpočet je sestavován na tři roky

32. Financování místní správy na Slovensku Financování samosprávných krajů (od 1.1.2005): • vlastní (výlučná) daň – daň z motorových vozidel využívaných pro podnikání (o sazbách, úlevách nebo osvobození rozhodují krajská zastupitelstva) • sdílená daň - 23,5% výnosu daně z příjmů fyzických osob (celostátní výnos se krajům rozděluje podle 6 kritérií – počet obyvatel kraje, počet obyvatel ve věku 15 – 18 let, počet obyvatel starších 62 let, délka silnic II. a III. třídy ve vlastnictví kraje, hustota obyvatelstva, rozloha vyššího územního celku ) • dále dotace a nedaňové příjmy • rozpočet je sestavován na tři roky