1 / 39

Úloha prvků v organismu

Úloha prvků v organismu. Jana Novotná. MINERÁLY A STOPOVÉ PRVKY. 1. Hlavní skupina stavební složky molekul živých organismů – 96,6% (voda, proteiny, tuky, cukry, lipidy) C, H, O, N, S 2. Nutričně důležité minerály (více jak 100 mg za den) Ca, P, Mg, Na, K, Cl

boaz
Download Presentation

Úloha prvků v organismu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Úloha prvků v organismu Jana Novotná

  2. MINERÁLY A STOPOVÉ PRVKY 1. Hlavní skupina stavební složky molekul živých organismů – 96,6% (voda, proteiny, tuky, cukry, lipidy) C, H, O, N, S 2.Nutričně důležité minerály (více jak 100 mg za den) Ca, P, Mg, Na, K, Cl 3. Stopové prvky – vyskytují se v koncentraci ~ 0,01% tělesné hmotnosti Cr, Co, Cu, Fe, Mn, Mo, Zn, Se, I, F 4.Doplňkové prvky (nejsou esenciální pro člověka) Ni, Si, Sn, V, B, Li 5. Toxické prvky Pb, Hg

  3. Obsah prvků v lidském těle Prvek % Prvek %

  4. Transport stopových prvků • albumin - Cu, Zn, Ca, Mg • transferin - Fe, Cr, Mn, Zn • aminokyseliny - Cu, (Fe v malém množství) • transkobaltamin - Co • globuliny - Mn

  5. Způsoby vylučování stopových prvků • žluč – Cr, Cu, Mn, Zn • moč – Co, Cr, Mo, Zn • pankreatická šťáva – Zn • pot – Zn • odumíráním mukosálních buněk – Fe, Zn

  6. Sodík Na • Na+ je hlavní kationtextracelulární tekutiny, • koncentrace v plasmě - 135 -145 mmol/l, • intracelulární koncentrace - 3-10 mmol/l, v erytrocytech - 15 mmol/l; za gradient ECT/ICT je zodpovědná Na/K ATPasa • hlavní zdroj Na+v potravě je NaCl – denní dávka ~ 5 – 15 g, ale 90-95% se vyloučí močí - 120-240 mmol, 10 mmol stolicí, 10-20 mmol potem,

  7. Sodík Na • Hypernatremieje většinou spojena s dehydratací (váže na sebe nejvíce vody); • hyponatremiemůže být důsledkem nejen dilucí sodných kationtů, sodíkovou deplecí, případně i odlišnou distribucí mezi ECT a ICT. • Ve tkáních se vyskytuje výhradně ionizovaný (Na+). • Váže na sebe nejvíce vody - retence sodíkuje doprovázená retencí vody !!!

  8. Draslík K • Hlavní kationt intracelulární tekutiny(98%)-koncentrace 110 -160 mmol/l, • ve srovnání s Na+ ionty je v ECT 25 -30x nižší - 3,8-5,2 mmol/l (i malé zjištěné změnyv plasmě mají proto závažné funkční důsledky !!!), • v ECT se vyskytuje výhradně ionizovaný (K+), • změny koncentrace K+ v krvi (kalemie) ovlivní funkci kardiovaskulárního systému; mění proto křivku EKG,

  9. Draslík K • změny pH krve (fyziologická hodnota pH = 7,4 ± 0,04) ovlivňují koncentraci draselných iontů: • valkalose (pH je vyšší než 7,44) - hodnotu K+ ovlivněna směrem k hypokalemii - 3,8 mmol/l, • v acidose(pH je nižší než 7,36) - hodnotu K+ ovlivněna směrem k hyperkalemii - 5,4 mmol/l), • 90% se vyloučí močí (45-90 mmol), 5 -10 mmol stolicí, 5 mmol potem. • Zdroje: v rostlinné stravě (např. ovocná šťáva obsahuje 20-60 mmol/l), brokolice, zelí, mléčné výrobky, kvasnice, otruby…

  10. Chlor Cl • Hlavní extracelulární aniont doprovázející sodík • koncentrace v plasmě je 97 -108 mmol/l (srovnej Na+ -140 mmol/l), • vyšší je koncentrace v mozkomíšním moku, • nejvyšší v moči, 120 -240, • v žaludeční šťávě až do 160 mmol/l • v ICT je koncentrace 3 -10 mmol/l, v erytrocytech 15 mmol/l; • přijímán jako NaCl, v rostlinné stravě chybí

  11. Vápník Ca 99% v minerální matrix kosti (hydroxyapatit) Ca10(PO4)6(OH)2 Kost se neustále remodeluje (více jak 700 mg Ca se denně ukládá a uvolňuje). 1% v tělesných tekutinách, jako ionizovaný, • konstantní koncentrace v plasmě - 2.2 - 2.6 mmol/l (4.4 - 5.2 meq/l). • koncentrace v ICT – 0.1 mM.

  12. Vápník Ca • V plasmě existují tři frakce vápníku: • 15 % vázáno na organické a anorganické anionty – sulfát, fosfát, laktát, citrát • 40 % je vázáno na albumin • 45 % cirkuluje jako fyziologicky aktivní ionizovaný vápník (Ca2+) • Intracelulárnívápník: • cytosol  • mitochondrie • mikrosomy • regulovánspecifickými "pumpami" 

  13. Vápník Ca • Regulace životně důležitých funkcí: • svalová kontrakce, • nervový přenos, • ovlivnění účinku hormonů, • srážení krve, • pohyb buněk • Intracelulární působení Ca přes kalmodulin jako druhý posel. • Regulace mnoha pochodů - aktivity enzymů, metabolismus cyklických nukleotidů, fosforylace proteinů, sekreční funkce, agregace mikrotubulů, metabolismu glykogenu.

  14. Vápník Ca Denní potřeba: děti do 11 let – více jak 1200 mg/den 11 – 24 let – 1200 – 800 mg/den nad 24 let – 500 mg/den postmenopausa – 1000 – 1500 mg/den Metabolismus: • Vit. D3 (1, 25-dihydoxycholekalciferol) reguluje vstřebávání v tenkém střevě (kalcium vázající protein). • Parathormon reguluje uvolňování Ca z kostí, zpětné vstřebávání v distálních renálních tubulech, vstřebávání ve střevě. • Kalcitonininhibuje aktivitu osteoklastů a tím potlačuje kostní resorpci, inhibuje reabsorpci Ca a P v ledvinových tubulech.

  15. Vápník Ca Hypokalcemie : • Špatné vstřebávání vápníku ze střeva, • hypoparathyroidismus, renální insuficience • nedostatek vit. D • svalové křeče a neuromuskulární excitabilita, laryngospasmus, • křivice u dětí, • osteomalácie u dospělých (demineralizace kostí).

  16. Vápník Ca Hyperkalcemie: • intoxikace vit. D, hyperparathyroidismus, • maligní nádory, • zvýšená osteoklastická aktivita, • nevolnost, zvracení, letargie, deprese. Hyperkalcemie nad 3,5 - 4 mmol/l je život ohrožující, hrozí zástava srdce, vyžaduje urgentní zásah. Zdroje: mléčné výrobky, ořechy, listová zelenina, zelí brokolice, mořské ryby (sardinky), kaviár…….

  17. Fosfor P V kostech je obsaženo 80-90%, 10-20% v buňkách, 1% v ECT. • Zajišťuje strukturu a funkci všech typů buněk, • v tělesných tekutinách jako fosfát. V buňkách jako volný iont v koncentraci několika mekv/l, • integrální složka nukleových kyselin nukleotidů, fosfolipidů, některých proteinů, • hlavní složka kostí (hydroxyapatit), • složka enzymů (fosfatázy, pyrofosfatázy), tvořící esterovou nebo anhydridovou vazbu mezi fosfátem a jinými molekulami.

  18. Fosfor P • V séru, moči: směs hydrogenfosforečnanu /HPO42- / a dihydrofosforečnanu /H2PO4-/- regulují okyselení moči a acidobazickou rovnováhu. Metabolismus: • Vit. D3 (1, 25-dihydoxycholekalciferol) - regulace absorpce ve střevě, stimulace reabsorpce spolu s Ca v proximálních tubulech ledvin. • Parathormon - ukládání fosfátů do kosti (hydroxyapatit). 85 – 90% plasmatického fosfátu se filtruje v ledvinových glomerulech.

  19. Fosfor P Hypofosfatemie:pokles absorpce ve střevě, zvýšené vylučování ledvinami • křivice u dětí, osteomalácie u dospělých, abnormality krevních buněk Hyperfosfatemie:vznik při akutním nebo chronickém selhání ledvin, intoxikací vit. D3, hypoparathyroidismu (zvýšená reabsorpce v proximálních tubulech v důsledku selhání její inhibice). • snižuje hladinu Ca v krvi • křeče, poškození orgánových systémů (cévní systém, kosti, klouby, srdce) • Zdoje: maso kuřecí, hovězí, játra, mléčné výrobky, ořechy, dýňová semena, vejce, ryby, ovoce, zelí……

  20. Hořčík Mg • Přítomen ve všech buňkách (hlavní kationt). • 50% tělesného Mg je v kostech, 45% jako intracelulární kationt, 5% v extracelulárních tekutinách. • Ledviny ho účinně zadržují, ztráta je jen 1 mEkv/den. Mg2+ funguje jako substrát v ATP Mg2+ je chelatovaný mezi beta a gama fosfáty, snižuje densitu anionického charakteru ATP

  21. Hořčík Mg • Mg2+ je kofaktorem enzymů přenášejících fosfátovou skupinu a používajících ATP a jiné nukleotidtrifosfáty jako substrát (fosfatázy, fosfotransferázy, pyrofosfatázy). • Váže se na makromolekuly intracelulárních organel (vazba mRNA na ribosomy je dependentní na Mg2+). • Účinky na centrální nervový systém: • podobný vliv na nervový systém jako Ca2+.

  22. Hořčík Mg • Účinky na nervosvalový systém: • důležitá funkce související s neurochemickým přenosem a svalovou excitabilitou, • zvýšení Mg2+ způsobuje snížení uvolňování acetylcholinu motorickými neurony, • účinek zvýšené hladiny Mg2+ antagonizuje Ca2+, • abnormálně nízká koncentrace Mg2+ v extracelulární tekutině má za následek uvolnění acetylcholinu a zvýšení svalové excitability (křeče).

  23. Hořčík Mg Hypomagnesemie • chronický alkoholismus, diabetes mellitus, pankreatitida, ledvinové poškození • metabolické a neurologické obtíže • zvýšená dráždivost CNS (psychotické chování) • svalová disfunkce • tachykardie a hypertenze Hypermagnesemie • svalová slabost, hypotenze, tlumení činnosti CNS • Zdroje: maso, mořské ryby, ořechy, mandle, listová zelenina, sojové boby…..

  24. Síra S • Výskyt: v pojivových tkáních a chrupavkách, součástí glykosaminoglykanů v proteoglykanech (chondroitinsulfát, keratansulfát, dermatansulfát); • v podobě aminokyselin cysteinu a methioninu; • je také součástí redukovaného glutathionu, který je součástí antioxidačního systému, v játrech pomáhá detoxikovat cizorodé látky. • Zroj: brukvovitá zelenina (zelí, kedlubny, květák, brokolice…), vejce, fazole, mléčné výrobky.

  25. Železo Fe Hlavní funkcíje transport kyslíku v hemoglobinu a myoglobinu, součást cytochromů jako nehemové železo, kofaktor některých enzymů (např. prolylhydroxyláza, lysylhydroxyláza a lysyloxidáza u syntézy kolagenu). • Fe2+ a Fe3+je velmi nerozpustné – vstřebávání vyžaduje zvláštní transportní systém. • Fe je v potravě obsaženo hlavně jako Fe3+, je pevně vázáno na organické molekuly. • Feritin je zásobní formou železa v retikuloendoteliálním systému. (apoferitin– je schopen vázat až 4 300 molekul Fe) • Transferin - Fe přenašečv plasmě (apotransferin – protein, který váže 2 atomy Fe)

  26. Železo Fe Hemochromatóza - dědičné onemocnění • zvýšené vstřebávání Fe (2 – 3 mg denně namísto 1 mg) a jeho postupné hromadění ve tkáních (zvětšení a cirhóza jater, diabetes mellitus 2. typu, bronzové zbarvení kůže a vývoj artropatie v důsledku ukládání Fe ve tkáních). Hemosideróza • Hemosiderin je agregované železo do micel po denaturaci feritinu ve tkáních. • Hemosideróza je často spojená s chorobami, doprovázenými nadměrným rozpadem červených krvinek (např. thalasémie). • Opakované alveolární krvácení v plicích vede k abnormální akumulaci železa v alveolárních makrofágách → vznik plicní fibrózy.

  27. Železo Fe • Zdroje: maso, játra, mléčné výrobky, vejce, luštěniny, rajčata, listová zelenina, ovoce (meruňky, jahody), ořechy, sezamová semínka, slunečnicová semínka, kakao…..

  28. Meď Cu Základní stopový prvek. • Rychlý růst zvyšuje poptávku Cu v kojeneckém věku; • v dospělosti je obsah mědi přibližně 100 mg - nejvyšší koncentrace je v játrech, ledvinách a srdci; • vstřebávání v zažívacím traktu vyžaduje specifický mechanismus - protein metalothionein (Cu2+je velmi nerozpustná). Intracelulární bílkovina řídící metabolismus Cu (distribuce a využití Cu buňkami). • Ceruloplasmin(CP) – glykoprotein (obsahuje 6 – 7 atomů Cu) • ceruloplasmin obsahuje 80 - 95% celkové Cu v plasmě, • oxiduje Fe2+na Fe3+při jeho absorpci v gastrointestinálním traktu.

  29. Meď Cu • Kofaktor enzymů, které mají úlohu v přenosu kyslíku : • superoxiddismutázy (Cu/Zn-SOD), cytochrom c oxidázy (COX), tyrosinázy, monoaminooxidázy, lysyloxidázy – enzymu potřebného pro syntézu kolagenu, elastinu • Má důležitou úlohu v metabolismu železa a cholesterolu, metabolismu glukózy a tvorbě hnědého kožního pigmentu – melaninu, v imunitním systému jako antioxidant. • Metabolismus Cu se mění při zánětu, infekci, nádorových onemocnění: • aktivované lymfocyty potřebují Cu pro produkci Ile-2, • hladina CP v plasmě při rakovinném bujení pozitivně koreluje se stadiem onemocnění.

  30. Meď Cu • Zdroje: listová zelenina, mořské ryby, fazole, čočka, droždí, mandle, lískové oříšky, avokádo, houby….

  31. Zinek Zn • Je kofaktorem více než 200 životně důležitých enzymů: • potřebných pro syntézu nukleových kyselin. • jako kofaktor Zn/Cu-superoxiddismutázy, nezbytnou součástí antioxidačního systému. • součást enzymů metabolismu extracelulární matrix (kolagenázy želatinázy, elastáza) • potřebný pro vývoj a správnou funkce gonád. • nedostatek působí šeroslepost. • Význam pro imunitní systém – diferenciace T lymfocytů (při nedostatku atrofuje thymus). • Deficit je při sníženém přijmu potravy živočišného původu a vznikají systémové poruchy. • Zdroje: maso, ryby vaječný žloutek, fazole, mléko….

  32. Molybden Mo Nezbytný pro funkci řady metaloenzymů : • xantinoxydázy • aldehydoxidázy • sulfitoxidázy • Množství Mo v potravě může interferovat s metabolismem Cu– snižuje v organismu její využití. (množství Mo je vázáno na jeho množství v půdě). Zdroje: listová zelenina, maso, mléko, ořechy

  33. Mangan Mn • Vysoká koncentrace Mn v mitochondriích. • Faktor aktivující glykosyltransferázy (enzymypro syntézu oligosacharidů, glykoproteinů, proteoglykanů). • Nezbytný pro aktivitusuperoxiddismutázy a aktivitu dalších enzymů: • hydroláz • kináz • dekarboxyláz • transferáz Nedostatek Mn významněsnižuje tvorbu glykoproteinů a proteoglykanů. Zdroje: ořechy, listová zelenina, avokádo, ovoce (hroznové víno), fazole, žloutek….

  34. Kobalt Co • Součást kobalaminu – vitaminu B12 (pyrolové jádro). • Elementární Co se dobře absorbuje ve střevě zabudovává se do vit. B12. • Zdroje: listová zelenina, zelí, květák,

  35. Selen Se • Integrální složka glutathionperoxidázy • enzym přítomný ve všech typech buněk, • brání peroxidaci fosfolipidů, oxidativnímu poškození membrán. • Ochrana buněk před poškozením při oxidativním stresu (zánětlivé reakce, metabolismus xenobiotik, ochrana před UV zářením). • Deiodináza thyroninu reguluje metabolismus thyroidních hormonů. Význam Se v imunitním systému: • nedostatek Se snižuje funkci T-lymfocytů • snižuje se schopnost B-buněk produkovat protilátky. Zdroje: ovoce, zelenina, ořechy…..

  36. Chróm Cr • Regulace glukózového a lipidového metabolismu - • Glukózový toleranční faktor (GTF) – kontrola hladiny cukru. • Je to komplex chrómu s kyselinou nikotinovou a aminokyselinami Gly, Glu, Cys • GTF usnadňuje vazbu inzulinu na receptory Fluor F • Anorganická matrix kostí a zubů • Nedostatek- osteoporóza, zubí kazy

  37. Jód • Součást hormonů štítné žlázy, absorpce v anorganické formě, oxidace tyreoperoxidázou a přenos na tyrosylové zbytky tyroglobulinu. • Nedostatek I způsobuje strumu. • Bór • Ovlivňuje metabolismus a využití Ca, Cu, Mn, N, glukózy triglyceridů. • Negativní vliv na řadu metabolických dějů – inhibice některých klíčových enzymů (inhibice energetického metabolismu), inhibice imunitního systému (respiračního vzplanutí).

  38. Vanad Kontrola sodíkové pumpy, inhibice ATPasy Cín Interakce s riboflavinem Lithium Kontrola sodíkové pumpy, zasahuje do metabolismu lipidů Křemík Strukturální úloha v pojivové tkáni a metabolismu osteogenních buněk Nikl Součást enzymu ureasa

More Related