soci ln politika iii mezin rodn aspekty soci ln politiky n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky PowerPoint Presentation
Download Presentation
Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 70

Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky - PowerPoint PPT Presentation


  • 92 Views
  • Uploaded on

Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Slavnostní zahájení provozu agroparku v rámci rozvojového projektu.

loader
I am the owner, or an agent authorized to act on behalf of the owner, of the copyrighted work described.
capcha
Download Presentation

PowerPoint Slideshow about 'Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky' - bikita


Download Now An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript
soci ln politika iii mezin rodn aspekty soci ln politiky

Sociální politika III.Mezinárodní aspekty sociální politiky

Jabok, ETF 2010

Michael Martinek

slavnostn zah jen provozu agroparku v r mci rozvojov ho projektu
Slavnostní zahájení provozu agroparku v rámci rozvojového projektu
  • Dne 14.05.2012 proběhlo ve městě Sajnšand (provincie Dornogobi) slavnostní otevření a zahájení provozu agroparku vybudovaného v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce ČR „Podpora zvýšení kvality rostlinné produkce v Dornogobi“. Formálně byla rovněž předána drobná zemědělská technika zástupcům místních tzv. FarmerFieldSchools.
  • Projekt je implementován organizací Člověk v tísni, o.p.s., a to v letech 2011-2012 s celkovým rozpočtem cca 10,1 mil. Kč. Vybudovaný agropark má sloužit jako poradenské centrum, jehož součástí je technické zázemí, chráněný vodní vrt se zásobníkem, pěstební plochy, skleníky, sklad osiv a některé vybavení (např. traktor). Kromě konání školení je součástí projektu rovněž vybavení šesti již fungujících zemědělských míst (tzv. FarmerFieldSchools).
    • Rozvojová spolupráce ČR (MZV) – programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí - prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán, Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

farma v pou ti
Farma v poušti
  • Agropark nedaleko města Sajnšand v Mongolsku založila organizace Člověk v tísni. Více než 10 milionů korun na projekt dala Česká rozvojová agentura působící při ministerstvu zahraničí.
  • Farma by měla ve velice řídce obydleném kraji větším než Česko sloužit jako poradenské centrum. Místní rolníci zde dostanou kvalitní osivo, nezbytné nářadí, ale i radu jak postavit fóliovník, jak nakládat s vodou a které plodiny se vyplatí v poušti pěstovat. Menší výuková centra provozují Češi i na dalších šesti místech v kraji Dornogobi.
  • V Sajnšandu totiž není práce. Továrny a zemědělská družstva se po pádu Sovětského svazu zavřely, v minulých letech navíc udeřily kruté zimy a pastevcům pomřelo mnoho dobytka. Políčka by lidem nezajistila jen obživu, ale také rozšíření jídelníčku, který se nyní skládá převážně z mléka a masa. Sázení rakytníků a jilmů navíc brzdí rozšiřování pouště.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

portugalci opra uj koloni ln pouta a prchaj za prac do angoly
Portugalci oprašují koloniální pouta a prchají za prací do Angoly
  • Angola už dávno není chudá africká země zničená krvavou občanskou válkou. Někdejší portugalská kolonie bohatne díky příjmům z ropy a diamantů a láká tisíce Portugalců drcených ekonomickou krizí.
  • "Angolané mají peníze a my je potřebujeme," svěřil se novinářům britského listu The Guardian José Luis Sousa. Sedmačtyřicetiletý Portugalec se do Angoly přestěhoval před čtyřmi lety a nyní zde provozuje tiskárnu. "Nakupují v Portugalsku i celém světě. Lidem v Portugalsku se tato situace nelíbí, ale oni mají peníze a my ne," vysvětluje.
  • Je jen jedním z desetitisíců Portugalců, kteří v uplynulých letech odjeli do své bývalé kolonie za prací. Důvod je jednoduchý. Lisabon válčí s nejhorší ekonomickou krizí od 70. let, nezaměstnanost dosahuje 15 procent a ekonomika se letos podle odhadů smrskne o 3 procenta.
  • Naopak Angola těží z bohatých zásob ropy, mědi, zlata a diamantů a její hospodářství vykazuje čísla, o kterých si Evropská unie může nechat jen zdát. Největší růst sice v posledních poněkud polevil, ale i tak se letos očekává až desetiprocentní zlepšení ekonomiky.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

slide6

Podle konzervativních odhadů žije nyní v Angole asi 100 tisíc Portugalců, což je o 80 tisíc víc než před devíti lety. Využívají společného jazyka i pevných kulturních a obchodních vazeb, které vznikly během jejich koloniální nadvlády. Po zisku nezávislosti v roce 1975 se sice Angola propadla do vleklé občanské války, deset let se už ale těší míru a vyrostla v třetí největší ekonomiku subsaharské Afriky.

  • Angolská prosperita má však i stinné stránky. Hlavní město Luanda je jedním z nejdražších měst světa, hamburger tu stojí přibližně 30 dolarů (asi 600 korun). Ohromné nerovnosti mezi bohatými a chudými a 26procentní nezaměstnanost hrozí přerůst v konflikt mezi místními a zahraničními pracovníky.
  • Portugalci jsou ochotní nad autoritářskými způsoby angolského prezidenta přimhouřit oči a příliv ekonomických uprchlíků do novodobého Eldorada stále sílí. "Možná že se Portugalsko jednou stane angolskou kolonií," říká Sousa.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

3 organizace spojen ch n rod
3. Organizace spojených národů
  • Organizace spojených národů (OSN), anglicky UnitedNationsOrganization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky UnitedNations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu – v červenci 2012 měla 194 členských států.
  • Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují.
  • Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce.
  • Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

d jiny osn
Dějiny OSN
  • Založena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 51 státy včetně tehdejší ČSR.
  • Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála.
  • 24. října 1945 byla Charta ratifikována většinou signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů
  • První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.
  • OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku.
  • Dnes má OSN 194 členských států, ČR je členem od začátku roku 1993.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

charta osn
Charta OSN
  • Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů – od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů.
  • Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující:
    • udržovat mezinárodní mír a bezpečnost;
    • rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů;
    • spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod;
    • být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

charta osn1
Charta OSN
  • Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad:
    • všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné;
    • zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty;
    • zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti;
    • vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům;
    • zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí;
    • žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

lensk st ty osn
Členské státy OSN

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

organiza n struktura osn
Organizační struktura OSN
  • Valné shromáždění
  • Rada bezpečnosti
  • Ekonomická a sociální rada - ECOSOC
  • Poručenská rada
  • Mezinárodní soudní dvůr
  • Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

s dlo osn new york
Sídlo OSN:New York
  • Sídla přidružených organizací:
    • Washington
    • Vídeň
    • Řím
    • Ženeva
    • Paříž
    • Nairobi

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

valn shrom d n
Valné shromáždění
  • Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas.
  • Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne.
  • Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů.
  • Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států – státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

valn shrom d n1
Valné shromáždění
  • Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS:
    • První výbor – Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost.
    • Druhý výbor – Hospodářský a finanční výbor.
    • Třetí výbor – Sociální, humanitární a kulturní výbor.
    • Čtvrtý výbor – Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace.
    • Pátý výbor – Administrativní a rozpočtový výbor.
    • Šestý výbor – Právní výbor.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

valn shrom d n2
Valné shromáždění
  • Celoroční aktivity OSN vycházejí především z rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají:
    • výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva;
    • mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním;
    • Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

67 valn shrom d n osn za n 18 z 2012 v new yorku
67. Valné shromáždění OSN začíná 18. září 2012 v New Yorku.
  • 24. září proběhne debata o právním státě, Všeobecná rozprava se otevře 25. září za účasti nejvyšších představitelů států a vlád.
  • Hlavou 67. Valného shromáždění OSN byl zvolen ministr zahraničí Srbska VukJeremić. Předseda Valného shromáždění (VS) je volen na základě regionálního principu. Letos přišla řada na Východní Evropu.
  • První místopředsedy vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg vykoná cestu do USA, kde se uskuteční pracovní setkání s ministryní zahraničních věcí USA Hilary Clinton. V dalším týdnu se ministr zúčastní všeobecné rozpravy 67. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

d m osn v praze
Dům OSN v Praze
  • Historie přítomnosti Organizace spojených národů v Praze sahá do roku 1947, kdy byla otevřena kancelář Informačního centra OSN jako jedna z prvních "poboček" Spojených národů mimo domovský New York. Na konci roku 2000 využily organizace OSN působící v České republice nabídky MČ Praha 5 a dohodly se na vytvoření Domu OSN (v systému OSN nazývaný UN House), prvního společného sídla OSN v Praze.
  • Dům OSN, nám. Kinských 6, Praha 5, www.osn.cz
  • V UN House sídlí tyto organizace OSN:
    • UNIC (Informační centrum OSN v Praze)
    • UNHCR (Komisariát OSN pro uprchlíky)
    • WHO (Světová zdravotnická organizace)
    • Český výbor pro UNICEF (Dětský fond OSN)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

rada bezpe nosti
Rada bezpečnosti
  • Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 15 členů, z toho pět stálých – jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie – a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období.
  • Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

rada bezpe nosti1
Rada bezpečnosti
  • Podle článku 25 Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná.
  • Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

reforma rady bezpe nosti
Reforma rady bezpečnosti
  • V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracii na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN.
  • Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii.
  • Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

m rov operace osn
Mírové operace OSN
  • Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru.
  • Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě.
  • Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu.
  • V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

funkce operac na udr en m ru osn
Funkce operací na udržení míru OSN

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

m rov operace osn1
Mírové operace OSN
  • Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činí 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0,5 procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD).
  • Program o mírových operacích OSN je zaměřen na seznámení s principy mezinárodní ochrany míru a bezpečnosti a historii i současnost mírových operací OSN ve světě.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

slide31

Kvantitativní aspekty operací OSN 1999-2008

Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives.

slide32

Desítka největších přispěvovatelů vojenských jednotek do operací OSN

(září 2005)

dal st ty k z 2009
Další státy k září 2009

16. France - 2021

20. Brazil - 1348

21. Poland – 1120

32. Austria – 524

34. Germany – 512

41. Russia – 366

46. Fiji – 279

47. UK – 268

70. USA – 84

54. Slovakia– 198

101. Czech Republic – 8

117-192 – Uzbekistan - 0

Celkem: 96 075vojákůz 116zemí

ekonomick a soci ln rada
Ekonomická a sociální rada
  • Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 54 členů s tříletým funkčním obdobím, rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem.
  • Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

ekonomick a soci ln rada1
Ekonomická a sociální rada
  • Ekonomické a sociální radě přísluší následující funkce a pravomoci:
    • sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN;
    • vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek;
    • podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod;
    • podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí;
    • koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění.
    • Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

sv tov summit o soci ln m rozvoji
Světový summit o sociálním rozvoji
  • Světový summit o sociálním rozvoji (Kodaň, 1995) byl součástí série konferencí svolaných OSN, jejichž cílem bylo zvýšit povědomí o ožehavých problémech pomocí spolupráce členských zemí a dalších významných hráčů. 117 nejvyšších představitelů států a vlád a 69 ministrů přijalo Kodaňskou deklaraci o sociálním rozvoji a akční plán.
  • Vlády se zavázaly čelit tíživým sociálním problémům světa řešením klíčových otázek společných pro všechny země: odstranění chudoby, podpora plné zaměstnanosti a prosazování sociální integrace, zvláště pak znevýhodněných skupin obyvatelstva. Summit předznamenal začátek nového přístupu k sociálnímu rozvoji jako jedné z hlavních priorit, která staví jednotlivce a jeho zájmy do centra rozvoje.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

programy a dal org ny osn
Programy a další orgány OSN
  • Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)
  • Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC)
  • Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC)
  • Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP)
  • Rozvojový program OSN (UNDP)
  • Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM)
  • Program dobrovolníků OSN (UNV)
  • Populační fond OSN (UNFPA)
  • Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
  • Dětský fond OSN (UNICEF)
  • Světový potravinový program (WFP)
  • Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA)
  • Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR)
  • Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat)
  • Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS)
  • Univerzita OSN (UNU)
  • Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW)
  • Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI)
  • Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR)
  • Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD)
  • Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

region ln komise
Regionální komise
  • Regionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN.
    • Ekonomická komise pro Afriku (ECA)
    • Ekonomická komise pro Evropu (ECE)
    • Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC)
    • Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP)
    • Ekonomická asociální komise pro západní Asii (ESCWA)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

specializovan agentury a autonomn organizace koordinovan ecosoc
Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC
  • Mezinárodní organizace práce (ILO)
  • Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO)
  • Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
  • Světová zdravotnická organizace (WHO)
  • Skupina Světové banky
    • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
    • Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA)
    • Mezinárodní finanční korporace (IFC)
    • Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA)
  • Mezinárodní měnový fond (IMF)
  • Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)
  • Mezinárodní námořní organizace (IMO)
  • Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)
  • Světová poštovní unie (UPU)
  • Světová meteorologická organizace (WMO)
  • Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)
  • Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD)
  • Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)
  • Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA)
  • Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO)
  • Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW)
  • Světová turistická organizace (WTO)
  • Světová obchodní organizace (WTO)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

poru ensk rada
Poručenská rada
  • Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise.
  • Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 185. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti – Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států – tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

mezin rodn soudn dv r
Mezinárodní soudní dvůr
  • Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN.
  • Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění.
  • Soud tvoří 15 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

sekretari t
Sekretariát
  • Oddělení a úřady Sekretariátu OSN:
    • Úřad pro vnitřní dohled (OIOS)
    • Úřad pro právní otázky (OLA)
    • Odbor pro politické otázky (DPA)
    • Odbor pro otázky odzbrojení (DDA)
    • Odbor pro mírové operace (DPKO)
    • Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA)
    • Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA)
    • Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a ... (DGAMC)
    • Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI)
    • Odbor pro řízení (DM)
    • Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD)
    • Úřad pro otázky odzbrojení

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

sekretari t1
Sekretariát
  • Sekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi.
    • Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv.
    • V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva.
    • Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

gener ln tajemn k
Generální tajemník
  • Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných.
  • Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti".
  • Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření.
  • Současný generální tajemník BanKi-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

mezin rodn finan n instituce mfi ifi
Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI)
  • Vznikly ve snaze zabránit opakování velké ekonomické krize z 30. let
  • Po válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB)
  • Založeny v roce 1945 v BrettonWoods - tzv. Brettonwoodské instituce:
    • Světová banka (SB, WB)
    • Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF)
  • Měnový systém
    • Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký dolar (USD) – fluktuace max. 1%
    • Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století)
    • To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

krize brettonwoods
Krize Brettonwoods
  • Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy – akutní nedostatek financí v systému
  • Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský jen) výrazně posilovaly
    • Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat
    • Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení
  • V systému byla obrovská poptávka po dolarech – investice tzv. petrodolarů z nově posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo.
  • Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru
  • Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

imf dnes
IMF dnes
  • 185 členských států (z členů OSN do něj nepatří Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu).
  • Členské státy přispívají do společné pokladny – minimální výše se určuje podle síly ekonomiky
  • 75% příspěvku je vyčísleno a zaplaceno v domácí měně
  • 25% v tzv. SDR (Special Drawing Rights)
    • Zvláštní jednotka speciálně pro IMF, není možné ji používat k obchodování a jiným transakcím.
    • Zajišťuje stabilitu výše příspěvku – je pro všechny společná a její poměr ke každé konkrétní měně se snadno upravuje.
  • Podle výše příspěvku se určuje
    • a/ počet hlasů při hlasování
      • Každý stát má 250 hlasů + za každých 100 000 SDR jeden další
      • To je příčinou kritiky IMF protože tento systém zvýhodňuje bohaté západní státy – několik států dá dohromady přes 50% hlasů
    • b/ výše půjčky na kterou má stát u IMF nárok

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

koly imf v sou asn m syst mu
Úkoly IMF v současném systému
  • Podporovat stabilitu měnového systému
    • Může zasáhnout na podporu měny, která má potíže
    • Např. poskytnutím úvěru centrální bance dané země, která těmito penězi podporuje svou měnu
  • Podporovat odstraňování devizových omezení
    • Podporovat volnou směnitelnost měn
    • Podporovat odstraňování bariér v toku financí
  • Poskytovat úvěry
    • Poskytuje úvěry zemím, které se potýkají s ekonomickým propadem
    • Souvislost s rozvojovou problematikou

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

imf a rozvoj
IMF a rozvoj
  • Poskytuje úvěry zemím,

které čelí ekonomickému propadu

a nestabilitě měny.

  • Úvěry dvou základních typů
    • Krátkodobé
      • K překlenutí akutní krize, finanční injekce do systému, podpora domácích podniků, podpora měny, subvence cen zásadních komodit na trhu apod.
      • Jednorázový nástroj
    • Střednědobé
      • Podobnější rozvojové pomoci – finance jsou určeny na systémové změny v dané zemi, nikoliv jako jednorázová podpora
      • Právě tyto úvěry jsou podmiňovány úpravami fungování místní ekonomiky (IMF nikoliv samotná recipientská země vlastně určí, jak by tato systémová změna měla fungovat).

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

imf a rozvoj1
IMF a rozvoj
  • IMF poskytuje půjčky všem zemím, nejen „rozvojovým“
  • Četnost úvěrů „rozvojových“ států u IMF vyplývá z křehkosti jejich ekonomik, které snáze podléhají krizím a výkyvům
  • Stejně tak k potřebě čerpání úvěrů přispívá již existující zadluženost, která státy oslabuje a v případě i malého ekonomického výkyvu nejsou tyto státy schopny zasáhnout a krizi samostatně vyřešit
    • Někdy také státy řeší dalším úvěrem platební neschopnost v úvěrech stávajících

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

imf a rozvoj2
IMF a rozvoj
  • IMF disponuje tzv. Informačním a analytickým střediskem
    • To sleduje kondici ekonomik členských států
    • Výsledkem jsou pravidelné studie a zprávy, které určují jednak příspěvky státu do IMF a jednak doporučení, která IMF pro každou zemi vydá (nejznámější World Economic Outlook, Global Financial Stability Report)
    • Zde vznikala doporučení „rozvojovým“ zemím, jak naložit se střednědobými úvěry, která podmiňují poskytnutí těchto úvěrů
      • V 80. letech SAP´s
  • Od roku 1999 se problematice rozvoje věnuje Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF)
      • V současnosti komplexnější a flexibilnější Strategické dokumenty pro snižování chudoby (PRSP)
    • Do značné míry se podílí na tvorbě a způsobu praktického naplnění rozvojového diskurzu na globální úrovni

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

imf rozvojov politika
IMF rozvojová politika
  • IMF se hlásí k myšlence podmíněnosti rozvoje dobrou vládou
  • IMF poskytuje úvěry zejména na zlepšení makroekonomické situace země - na stabilní a efektivní měnové politiky, reformy daňové politiky, celní politiky, etc.
  • Prosazuje tedy úpravy směřující k prosazení zásad dobré vlády u zemí, které mají zájem si u IMF půjčit - důraz je kladen zejména:
    • Na fungování a transparentnost veřejných financí
    • Sociální dopady makroekonomických priorit země
    • Naplnění zásady komparativních výhod
  • Zemím které spadají pod gesci PRGF (78 zemí v roce 2008)
    • IMF poskytuje úvěry výhodněji – s úrokem 0,5%/rok – rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem u původních věřitelů kryje IMF z vlastních prostředků.
    • Poskytuje IMF pětiletý odklad zahájení splátek
    • Země kterým se bude PRGF věnovat jsou vybrány na základě ročního HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 1095 dolarů)

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

oddlu ovac aktivity
Oddlužovací aktivity
  • Iniciativa HIPC
    • Společně se Světovou bankou
    • HeavilyIndebtedPoorCountries
    • Skupina zemí, kterým je odpouštěna část dluhů, aby znovu získali šanci platit své dluhy a používat půjčky na rozvojové programy a ne na umořování existujících dluhů
  • MultilateralDebtReliefInitiative (MDRI)
    • Ve spolupráci s WB a Africkým rozvojovým fondem
    • Přesvědčení některých věřitelů, aby stáhli 100% svých požadavků vůči vybraným zemím

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

kritika imf
Kritika IMF
  • Kvůli způsobu hlasování ovládá několik málo bohatých západních/severních států rozhodování o přidělení/nepřidělení úvěru
  • Díky tomu mohou určovat podmínky poskytnutí úvěru tak, aby na ně samy snadno dosáhly v případě potřeby
  • Zároveň mohou prostřednictvím fondu ovlivňovat fiskální politiky zemí tzv. třetího světa způsobem, který sice má být výhodný pro rozvíjející se ekonomiky ale zároveň není nikdy nevýhodný pro ekonomiky „rozvinuté“.
  • Využívá bezmoci a nemožnosti si zvolit jiného poskytovatele při nátlaku na rozvojové státy.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

reforma imf
Reforma IMF
  • Má být odpovědí na kritické výtky
  • V roce 2008 byl schválen dvouletý reformní program
    • program má zajistit větší rovnost členských států při rozhodování
    • Již byly posíleny některé výrazně poddimenzované ekonomiky: Turecko, Jižní Korea, Čína, Mexiko
    • Má být zvýšen základní počet hlasů každé země na 500, aby výše příspěvku byla méně důležitá při rozhodování
    • Najít cestu, jak zajistit posílení nejchudších států
    • PRGF má být nahrazen robustnějším nástrojem The Extended Credit Facility (ECF)
      • Poskytuje úvěry na delší dobu a větší spektrum témat

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

skupina sv tov banky
Skupina světové banky
  • Jedná se o několik finančních organizací sdružených pod autoritou společných institucí
  • Vedení WB Radou guvernérů
    • V radě jsou zastoupeny jedním členem všechny členské státy
    • Určuje základní politiky jednotlivých institucí, dohlíží na činnost a hospodaření organizace
  • Mezi zasedáními Rady guvernérů spravuje záležitosti WB Rada výkonných ředitelů
    • Svého zástupce v ní má pět největších donorů – UK, US, Fr, Jap, Něm
    • Ostatní státy jsou zastoupeny 19-ti člennou skupinou dočasně volených ředitelů (regionální klíč)
  • Inspekční panel
    • Je dalším společným orgánem pro všechny instituce skupiny
    • Řeší veškeré spory mezi členskými státy, institucemi WB
    • Řeší stížnosti na činnost WB

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

lenstv
Členství
  • Podmínkou členství ve WB je být členem IMF
    • Podle příspěvku určeného IMF, je novému členovi přidělen také podíl na kapitálu banky
    • Podle výše podílu jsou pak přidělena hlasovací práva – hlasovací síla takto přidělená platí ve všech institucích WB
    • Proto také Světová banka je podobně kritizována jako IMF
  • Členové se dělí na donory a recipienty
    • Tyto dvě kategorie jsou oddělené, a donor ve většině programů nemůže být recipientem (výjimky u životního prostředí apod.)
    • Např. ČR byla recipientem, nyní už je donorem

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

countries based on world bank income groupings for 2006
Countries based on World Bank income groupings for 2006

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

hlavn t mata innosti
Hlavní témata činnosti
  • WB na rozdíl od IMF je primárně určena k tomu, aby pomáhala ekonomicky slabším zemím k hospodářskému růstu
  • Pomoc nejchudším státům
    • Půjčky zacílené na dosažení MDG´s
  • Postkonfliktní rekonstrukce
    • Přerušit opakující se konflikty v některých zemích, prostřednictvím přispění pilíři ekonomický a sociální blahobyt
  • Mezinárodní veřejné statky
    • Pomáhat spravedlivému sdílení a multilaterální správě mezinárodních veřejných statků a pomáhat řešení dalších záležitostí překračujících hranice států (ŽP, nemoci atp.)
  • Středně-příjmové země
    • Spolupracovat na rozdělování příjmů nových silných ekonomik, aby byla odstraněna chudoba ve všech regionech a vrstvách obyvatel
  • Vzdělávání
    • Přispívat k všeobecné dostupnosti vzdělání
  • + jediná geograficky definovaná priorita – Arabský svět (!)
    • Pomoc šíření lidských práv, vzdělání, podpora soukromého podnikání

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

instituce skupiny
Instituce skupiny
  • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD – 1945)
    • Poskytuje výhodnější úvěry středně rozvinutým a rozvojovým zemím
    • Rozvoj infrastruktury (silnice, doly, továrny, elektrárny)
  • Mezinárodní finanční korporace (IFC – 1956)
    • Spolupráce se soukromým sektorem – levné úvěry na komerční projekty
    • Účelem rozvoj soukromého sektoru a přilákání dalších klasických komerčních aktivit
  • Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA 1960)
    • Půjčky nejchudším zemím – odstraňovaní chudoby, programy udržitelného rozvoje
    • Rozdílné podmínky poskytování úvěrů od IBRD – nízké úroky nebo dokonce bezúročné půjčky, dlouhá doba splatnosti
    • Půjčky podmiňovány úpravami v ekonomice – programy strukturálních uprav
    • Možnost poskytovat i granty – nevratné půjčky – nezadlužují země ale zároveň nepřináší do IDA finance, jako splátky úvěru, které pak lze dal použít na další úvěry
  • Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA 1988)
    • Vytváření podminek pro prichod investic do rozvojových zemí
    • Například nekomerční pojištění firmám, které vznikají v rozvojových zemích
  • Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů
    • Řešení sporu uvnitř WB i WTO

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

rozvojov politiky
Rozvojové politiky
  • WB také využívá PRSPs
  • Tedy sdílí priority a postupy s IMF
    • Je součástí téhož rozvojového diskurzu
  • Světová banka doplňuje činnost IMF a soustředí se na projekty praktického rázu
    • Stavby přehrad a zavlažovacích systémů
    • Budování infrastruktury
    • Posilování státních služeb – stavby škol, zdravotnických zařízení apod.
    • Půjčuje podnikatelům

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

kritika sv tov banky
Kritika Světové banky
  • Společně s IMF prakticky pokrývají potřeby „rozvojových“ zemí
    • IMF zajišťuje makroekonomické a finanční služby
    • WB poskytuje finance na budování praktických facilit nutných k fungování státu
    • Společně tak tvoří síť, které se chudé státy nemohou vyhnout, což dále posiluje jejich moc
  • Přitom využívají podobný systém hlasování, hlasy rozdělují na jednotném základě
    • Obě zvýhodňují bohaté státy oproti chudým
  • Existuje řada příkladů selhání
    • Podpora stavby přehrad bez ohledu na ekologické následky
    • Podpora diktátorských režimů
    • Vnucení monokultur v zemědělství, které vedly ke zvýšení křehkosti místní ekonomiky atp.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

sv tov obchodn organizace wto
Světová obchodní organizace (WTO)
  • Vznikla v roce 1948 jako GATT (Mezinárodní dohoda o clech a obchodu)
  • Cílem je odstraňování celních a dalších tarifů omezujících mezinárodní obchod
  • transformace WTO v roce 1994:
    • Rozšíření spektra aktivit
    • Podpora liberalizace ekonomiky na globální úrovni
    • Odstraňování diskriminace v mezinárodním obchodu
    • Anti-dumpingová politika
    • Rozhodování obchodních sporů mezi členy
  • Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současné době má WTO 153 členů (1. srpna 2008).

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

rozhodov n ve wto
Rozhodování ve WTO
  • Konsensuální způsob rozhodování – trvá velmi dlouho:
    • Hlavní linie politiky jsou určovány v tzv. kolech
    • K přijetí výstupu takového kola je nutný souhlas všech členů
    • Kola tedy trvají i několik let
  • Každé dva roky se koná ministerská konference, která je nejvyšším rozhodovacím orgánem WTO
  • Mezi zasedáními konference funguje v sídle v Ženevě Generální rada složená ze stálých zástupců členských států.

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

wto a rozvoj
WTO a rozvoj
  • WTO není primárně rozvojovou organizací
  • Poslední jednací kolo ale bývá nazýváno „Rozvojovým kolem“
    • Soustředí se na odstraňování diskriminačních opatření znevýhodňujících ekonomicky slabé státy
    • Hledá způsoby rovnoprávného zastoupení „rozvojových“ států v současné globální ekonomice
    • Zvýhodňuje „rozvojové“ státy – delší lhůty na implementaci některých nařízení, případně dokonce výjimky z některých povinností

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek

kritika wto
Kritika WTO

Pomalé rozhodování

Omezená schopnost vynutit svá rozhodnutí v praxi

Omezená schopnost prosadit nápravu po sporu mezi členy

Někdy je předmětem kritiky také jednoznačné zakotvení v kapitalistickém systému a volném obchodu

Sociální politika III. Jabok, ETF, 2010. Michael Martinek