jak ne m it p edsudky p stupy data interpretace n.
Download
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
Jak (ne)měřit předsudky přístupy, data, interpretace PowerPoint Presentation
Download Presentation
Jak (ne)měřit předsudky přístupy, data, interpretace

Loading in 2 Seconds...

play fullscreen
1 / 18
bernadine-wolf

Jak (ne)měřit předsudky přístupy, data, interpretace - PowerPoint PPT Presentation

65 Views
Download Presentation
Jak (ne)měřit předsudky přístupy, data, interpretace
An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. Jak (ne)měřit předsudkypřístupy, data, interpretace

  2. Sociální vědci, především ti používající pro získávání dat dotazníková šetření, řeší několik základních teoreticko metodologických problémů při zachycování postojů vůči marginalizovaným/jiným (jiným ve smyslu vztahu: ingroup → outgroup). Mezi nejvýznamnějšími můžeme jmenovat: • fakt, že část respondentů svoje odpovědi netvoří podle svých „skutečných“ postojů ale podle toho co vnímají jako sociální normu – jde o tzv. social desirability, • to, že část respondentů v určitých oblastech pevně zformulované postoje nemá – což nutně neznamená, že žádný postoj tváří v tvář tazateli neuvedou Jde o tvz. problém „nepostojů“ • Částečným řešením je použít ve formulaci otázky explicitně zmínku, která respondentům naznačí, že odpověď „nevím“ je normální. • Někteří respondenti nechtějí přiznat tazateli, že něco neví (Vinopal 2009), ale ne vždy odpověď vybírají zcela náhodně, nýbrž se snaží odvodit nějaké indicie ze znění otázky • skutečnost, že „neotesané“ ( blatant) předsudky jsou doplňovány a někdy i nahrazovány předsudky „jemnými“ (subtle), což vyžaduje proměny otázek a někdy i celé strategie výzkumu, abychom tuto novou kvalitu předsudků zachytili

  3. Teorie moderního rasismu Popis přesunu od neotesaných k subtilním předsudkům byl popsán zejména na situaci v USA a Británii. Spolu s popisem této proměny se klade důraz i na potřebu jiného způsobu měření předsudků Dnes se v metodologické literatuře (zejména v psychologii) často mluví o explicitních a implicitních předsudcích, o moderním či subtilním rasismu atd. Moderní rasismus už se neodvolává na biologické rozdíly ani neobhajuje diskriminaci. Staví místo toho na (v závorkách uvedeny příklady otázek): Obraně tradičních hodnot („Jde pouze o to, že se někteří lidé dostatečně nesnaží. Kdyby se X více snažili, měli by se stejně dobře jako Češi“). Zveličování kulturních rozdílů („Jak jsou X podobní/nepodobní Čechům v hodnotách, které předávají svým dětem?“) Odmítání kladných emocí vůči jiným národnostem a etnikům („Jak často jste cítil/a obdiv k X, kteří zde žijí“) Čížek, Leontiyeva, Vávra. „Postoje k imigrantům, jak je měřit a interpretovat.“ 3

  4. Jak metodologické problémy obejít I. • Sociologie téměř nepoužívá laboratorní experimenty. V tomto směru může těžko soutěžit s psychologií - i v sociologii ovšem existuje určitý prostor pro experimenty nebo kvazi experimenty • Viz LaPierrovy pokusy ve třicátých letech • Techniky měření založené na nevědomých („implicitních“,) reakcích respondenta („fyziologické reakce“ – neverbální vyjádření ) : implicitní předsudky × explicitní předsudky (vyjádřené třeba v dotaznících) • Například Harrisová a Fiskeová publikovaly v roce 2006 článek, který představuje jejich výzkum předsudků vůči různým skupinám založený na mapování procesů v mozku pomocí moderních zobrazovacích metod – ukázaly, že předsudky vůči některým skupinám (zdůrazňují bezdomovce a drogově závislé) jsou extrémně negativní, což odpovídá tomu že když jsou pokusné osoby konfrontovány s jejich obrazy nebo o nich mají přemýšlet, v jejich mozku se aktivují pouze části, které zpracovávají emoce (amygdala) a nikoli ty, které mají na starosti myšlení a zpracování informací – zkrátka, lidé jsou těmito skupina zhnuseni a už nemají potřebu o nich nijak dále přemýšlet ani o svých emocích vůči nim.

  5. S nástupem metod měřících implicitní předsudky používanými laboratorními psychology, popřípadě neurovědci či sociobiology byly spojovány velké naděje – konečně bude možné měřit předsudky objektivně Po několika desítkách let se objevilo jisté vystřízlivění – máme k dispozici zajímavé výsledky, to ale neznamená, že je jednoduché je interpretovat, neznamená to, že s těmito výsledky nejsou spojeny žádné metodologické obtíže a také to neznamená, že zjišťují vše co sociology zajímá

  6. Měření předsudků v současné české sociologii Jednotlivé otázky či baterie se objevují v řadě výzkumů, ovšem datových souborů, které by nabízely nějaký komplexnější pohled (například týkající se obsahu předsudků vůči konkrétním společenským skupinám či etnikům), je málo Chybí také aplikace současných měřících nástrojů jako je například „škála moderního rasismu“

  7. Jak se měří jsou postoje k imigraci/imigrantům? • Operacionalizace pojmů „imigrace“ / „imigranti“ v dotaznících • přistěhovalci / imigranti v ČR • Lide jiné rasy / národnosti / etnika / náboženství (někdy nejen žijících v ČR, ale i obecně) • Podtémata výzkumů • sympatie / pocity vůči etnikům národnostem • osobní zkušeností nebo kontakty s příslušníky minorit / cizinci • sociální distance, ochota přijímat za sousedy, členy rodiny apod. • názory na dopady imigrace, „problematizování„ na celospolečenské a lokální úrovni • názor nebo odhady počtu migrantů v zemí • „nároky“ a názory na kulturní přizpůsobování se cizinců a jejích práva • názory na statní politiky související s imigraci – souhlas s aktuálními opatřeními nebo názor na zavedení dalších opatření. • zaměstnávání migrantů - zvláštní pozornost vzhledem k ekonomické povaze současné migrace

  8. Vnímaní dopadů imigrace na společnost jako součást postojů vůči přistěhovalcům • Zkoumaní dopadů většinou rozděleno do oblastí – ekonomika/trh práce, kultura, kriminalita, sociální zabezpečení, demografická situace apod. • Někdy se používá i obecnější otázky shrnující postoj k dopadům imigrace, např. „Je imigrace pro společnost obecně přínosná?“ nebo „Dělají imigranti z této zemí lepší či horší místo pro život?“) • Odlišná formulace otázek : • Míra souhlasu s výroky typu „Cizinci se podílejí na růstu kriminality…/obohacují kulturu… “ (CVVM 03/09 a 03/11, ISSP 2003 a ESS 2002) • Sémantický diferenciál - Odlišností formulaci otázek – zhoršují-nezhoršují nebo zhoršují-zlepšují • „Celkově je imigrace pro společnost dobrá?“ • Osobní zkušeností a vnímáni dopadů na lokální úrovni a na úrovni státu

  9. Čížek, Leontiyeva, Vávra. „Postoje k imigrantům, jak je měřit a interpretovat.“

  10. Příklady otázek zaměřených na dopady imigrace - Evropský výzkum hodnot Zdroj: European Values Study 2008

  11. Příklady otázek zaměřených na dopady imigrace - Evropský sociální výzkum Zdroj: European Social Survey Round 1, (2002), Round 4 (2008)*

  12. Příklad - postoje k národům a národnostem Jak byste označil svůj vztah k lidem těchto národů a národností? velmi sympatičtí velmi nesympatičtí 1 2 3 4 5 6 7 Zdroj: Výzkumy CVVM 2000, 2001 a 2010

  13. Obyvatelé ČR mezi různými skupinami, jejichž členové mohou mít značné sociální problémy diferencují. Romové jsou hodnoceni nejhůře (mají nejmenší nárok na pomoc) Zaslouží si pomoc společnosti nebo ne? Zdroj: TSSM 2009 Poznámka: zbylý podíl respondentů do 100% se zařadil na škále mezi těmito krajnostmi

  14. Jak vidíme druhé a jak vidíme sami sebe • Pracovití Hloupí Obětaví Nezodpovědní • Líní Inteligentní Sobečtí Zodpovědní • Pozice Romů je evidentně nezáviděníhodná – ze zkoumaných národností/etnik jsou vnímáni jako nejlínější, nejhloupější, nejsobečtější a nejméně zodpovědní.

  15. Ti kdo se s nějakým Romem nebo Romkou poznali na přátelské úrovni, hodnotí Romy významně pozitivněji – nejsilněji se tento rozdíl projevuje na škále „líní – pracovití“. Stejný efekt se projevuje i u vztahu k Ukrajincům (kdo se s někým zná, hodnotí je obecně pozitivněji. Přenos mezi osobní známostí a pohledem na etnikum jako celek nefunguje ale u Vietnamců Ovlivňuje přátelství s Romem/Romkou vnímání Romů jakožto etnika? Zdroj: Sociální distance 2007

  16. Lze tedy říci, že skutečně platí to, co říkal klasik výzkumu předsudků Gordon Allport i všichni jeho následovníci a sice že kontakt se členy určité skupiny, vůči níž ve společnosti existují významné předsudky snižuje subjektivní míru těchto předsudků. Samozřejmě je potřebné aby se tento kontakt odehrával na úrovni důstojné a spravedlivé pro obě stran – přátelství ovšem tuto podmínku nepochybně splňuje. (ale jinak podmínky jsou hodně specifické a proměnlivé a neexistuje na nich shoda)) Zůstávají ovšem dva problémy. První je, že ti, kdo se s nějakým Romem přátelí či přátelili je sice hodnotí v průměru pozitivněji (nejsou vůči nim tolik předsudeční), ale stále je ve srovnání s příslušníky jiných etnik vidí v horším světle S Romem nebo Romkou se přátelí či přátelilo pouze přibližně 16% z dospělé populace (s Ukrajincem/Ukrajinkou 15% a s Vietnamce či Vietnamkou pouze 8% takže zde je celospolečenský potenciál pro zlepšení náhledu na ně ještě o něco menší).

  17. Hodnotové zakotvení a předsudky Poznámka: respondenti se zařazovali na škále 1 až 10. Čím vyšší hodnoty, tím pozitivnější postoje k imigrantům.

  18. neexistuje jedna disciplína nebo dokonce metoda, která by nějak „opravdově“, přesně, dokonale měřila předsudky dvojznačný závěr - neztrácejme důvěru v sociologické metody - to co se používá v psychologii a třeba neurovědách má také své výrazné problémy a hlavně - nedokáže to plně odpovídat specificky sociologické otázky - nevěřme sociologickým metodám - není to černá skříňka, do které bychom neměli rýpat a která nám říká něco samozřejmého