1 / 22

Proměnné hvězdy a jejich fyzika

Proměnné hvězdy a jejich fyzika. Historie. Antická představa – hvězdy se nacházejí na sféře stálic, která je ideální a neměnná Starověká Čína – záznamy o novách a supernovách, jen astrologický význam Poprvé pozorovány Tychem Brahem r. 1572

ave
Download Presentation

Proměnné hvězdy a jejich fyzika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Proměnné hvězdy a jejich fyzika

  2. Historie • Antická představa – hvězdy se nacházejí na sféře stálic, která je ideální a neměnná • Starověká Čína – záznamy o novách a supernovách, jen astrologický význam • Poprvé pozorovány Tychem Brahem r. 1572 • Evropa: r. 1596 D. Fabricius objevuje proměnnost Miry (omikron Ceti) • 1669 objevena proměnnost Algolu

  3. Co je to proměnná hvězda? • Proměnná hvězda - hvězda, u které můžeme pozorovat nebo měřit změny jasnosti (hvězdné velikosti). • Proměnnost buď pravidelná nebo nepravidelná • Způsobována geometrickými nebo fyzickými změnami. • Dnes automatické a velice citlivé detekční metody => desítky tisíc proměnných hvězd • Katalogy GCVS a NSV • Lze se říci, že v podstatě všechny objekty ve vesmíru mění svoji jasnost. • Spektrální obor pozorování

  4. Vlastnosti proměnných hvězd • Jasnost hvězdy (fotometrie) • Jasnost hvězdy popisuje fyzikální veličina magnituda • Zajímá nás závislost jasnosti v čase • Změny charakterizuje : • Tato závislost se nazývá světelná křivka • Amplituda: mmin–mmax[mag] • Perioda

  5. Juliánské datum • Spojitá časová škála • Zkratka JD nebo JDT • Užívá se především v astronomii pro dlouhé nebo periodické jevy, tj. i pro proměnné hvězdy • Definována jako počet dní uplynulých od poledne 1.ledna 4713 př.n.l. • Zapisuje se jako desetinné číslo, kde desetinná část odpovídá zlomku příslušného dne • Aktuální Juliánské datum: 2454322,8…

  6. Proměnářská nomenklatura • Jméno proměnné = označení + zkratka souhvězdí (RZ Cas, V491 Lyr) • První proměnné: R, S, T, U, V, … Z ….záhy nestačilo • Pak RR, RS, RT, … RZ; SS, ST, … SZ atd. • Dále AA, AB, … AZ; BB, BC, … BZ atd. • Takto můžeme označit 334 hvězd. • A nakonec písmeno V a pořadové číslo od 335 •  neexistuje např. označení L, CA nebo V23 And

  7. Základní dělení Nebo na pravidelné, nepravidelné a jednorázové Skládaní více typu proměnnosti

  8. Zákrytové proměnné • Jde o geometrickou (optickou) proměnnost • Vyskytuje se pouze u vícenásobných systémů • Dochází k zakrývání hvězdy jinou hvězdou případně planetou při vzájemném oběhu

  9. C A B D sekundární minimum • Podtypy: • U těsných dvojhvězd dochází k přetoku hmoty => změna parametrů drah => změna periody • Amplitudy až několik magnitud, většinou ale do jedné magnitudy • Periody od několika hodin po desítky let primární minimum • 1) Algolidy – oddělené hvězdy, mezi zákryty se nemění • 2) W Uma a beta Lyr – těsné dvojhvězdy, slapově deformované –> mění se neustále

  10. Typ Algol Typ β Lyr Typ W UMa

  11. Model β Lyr

  12. Rotační proměnné • Další zástupce geometrických proměnných • K poklesu jasnosti dochází díky přítomnosti tmavých skvrn nebo nehomogenitám chemického rozložení na povrchu hvězdy, které se objevují a mizí při jejím otáčení. • Typ RS CVn – „skvrnití psi“ • Pulsary: změny jasnosti jak ve viditelné tak rádiové oblasti • Mezi geometrické proměnné můžeme zařadit i hvězdy který nám zakrývá objekt nehvězdného typu, např. mlhovina nebo černá díra (efekt gravitační mikročočky)

  13. Pulzující proměnné • Patří mezi vlastní (fyzické) proměnné • Proměnnost je způsobena periodickým rozpínáním a smršťováním hvězdy. • Pulsace je způsobena narušením hydrostatické rovnováhy ve vnějších vrstvách. • V těchto vrstvách se vlivem ionizace a opětné rekombinace atomu H a He mění opacita vrstvy – kappa mechanismus • Podskupiny mají svůj název často odvozen od prvně objeveného zástupce • Dělíme je na dlouho a krátko periodické a na radiálně a neradiálně pulzující

  14. Krátko periodické pulzující proměnné Cefeidy • podle δ Cephei • velmi pravidelné pulsace • souvislost mezi periodou a svítivostí => slouží jako standardní svíčky pro měření vzdálenosti • periody v řádu dní, periody až 2 magnitudy • spektrální třídy F,G,K • 2 podtypy: typ I klasické δ Cefeidy, hvězdy I populace, typ II (W Virginnis), hvězdy II populace.

  15. RR Lyr • Podobné Cefeidám • Opět vztah mezi periodou a svítivostí • Kratší periody • Hvězdy II populace • Vyskytují se převážně v kulových hvězdokupách • Nazývají se také kulové cefeidy, jsou však méně jasné δ Scuti • Trpasličí cefeidy • Malá amplituda • Velmi malá perioda • Nejkratší perioda V816 Cen d = 11,5 min

  16. SX Phe • trpasličí cefeidy s amplitudou až 0,7 mag • velmi zajímavé pro pozorovatele – „mění se před očima“, je jich ale jen málo (např. CY Aqr, AE Uma ) BL Boo • Anomální cefeidy • Vlastní zákon perioda-svítivost, problémy při měření • Dle zbarvení- modří opozdilci • Obři chudí na těžké prvky

  17. Dlouho periodické pulzující proměnné RV Tauri • Veleobři spektrální třídy G a K • Velmi svítivé • Polopravidelná pulsace • Září převážně v IR • Fyzikální proces není znám Miridy • Periody stovky dní • Amplitudy až 10 mag • Název podle o Ceti neboli Miry • Pulsace není spojená s ději pod povrchem ale přímo s jadernými reakcemi uvnitř hvězdy

  18. Polopravidelné pulzující proměnné • Označení SRa - SRd • Pulzují v jedné nebo více periodách • Fyzikální proces podobný jako u Mirid • Neznáme skoro nic • Některé mohou patřit k polopravidelným • Fyzikální proces pravděpodobně jako u Mirid • ZZ Cet • Bílí trpaslíci • Příčina pulsací neznáma • Až 20 interferujících period Nepravidelné pulzující proměnné Neradiálně pulsující

  19. Eruptivní proměnné • Náhlé změny v jasnosti zapříčiněny aktivitou v chromosféře a koróně • Doprovázeno silným hvězdným větrem a ztrátami hmoty R Coronae Borealis • Bohaté na uhlík, chudé na vodík • Minimum určeno uhlíkovou bohatostí materiálu uvolněného během pulzu z hvězdy • Jejich jasnost se při erupci zmenšuje! UV Cet • červení trpaslíci, krátké intenzivní erupce T Tau • mladé hvězdy, dosud nestabilní

  20. Explodující proměnné Novy • Vzniká u těsných dvojhvězd kde jedním členem je bílí trpaslík a druhým rudý obr nebo hvězda na hlavní posloupnosti = prenova • Dochází k přetoku hmoty na bílého trpaslíka a vzniká akreční disk • Hmota se hromadí na bílém trpaslíku, roste teplota a tlak až dojde k zapálení termonukleární reakce a to jak pp řetězce tak CNO cyklu • Prudce se zvýší svítivost až o 4 řády • Dochází k odhození vnější obálky a hvězda se pomalu vrací do stavu před výbuchem – postnova

  21. Rekurentní novy • Celý proces vzniku novy se může opakovat • Většinou značně velké periody v řádech několika tisíců až milionů let • Známo pouze 8 rekurentních nov

  22. Supernovy • Hvězdné stádium kdy je uvolněno obrovské množství energie • Jasnost se zvětšuje miliardkrát • Zůstává zhroucené jádro • Standardní svíčky • Vznik těžkých prvků

More Related