Grafické systémy a DTP 01

1. Grafické systémy a DTP 01 Aplikace výpočetní techniky Mgr. Milan Randák

2. Grafika Základní rozdělení: • Vektorová grafika • Bitmapová (rastrová) grafika

3. Vektorová grafika • Vektorová grafika označuje způsob ukládání obrazových informací v počítači. • V případě vektorové grafiky je obraz reprezentován pomocí geometrických objektů (body, přímky, křivky, polygony).

4. Vektorová grafika – výhody • Vektorová grafika má proti rastrové grafice některé výhody: • je možné libovolné zmenšování nebo zvětšování obrázku bez ztráty kvality • je možné pracovat s každým objektem v obrázku odděleně • výsledná velikost obrázku je obvykle mnohem menší než u rastrové grafiky • Vektorová grafika se používá zejména pro počítačovu sazbu, tvorbu ilustrací, diagramů a počítačových animací. Pro práci s vektorovu grafikou se používají zvláštní vektorové editory (např. Adobe Illustrator, Corel Draw, ZonerCallisto)

5. Bitmapová (rastrová) grafika • V bitmapové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů (pixelů). • Body jsou uspořádány do mřížky. • Každý bod má určenu svou přesnou polohu a barvu. • Tento způsob popisu obrázků používá např. televize nebo digitální fotoaparát. • Kvalitu obrázku ovlivňuje především rozlišení a barevná hloubka. • Rozmístění a počet barevných bodů obvykle odpovídají zařízení, na kterém se obrázek zobrazuje (monitor, papír). Pokud se obrázek zobrazuje na monitoru, stačí rozlišení 72 DPI, pro tisk na tiskárně 300 DPI.

6. Bitmapová grafika – nevýhody • Nevýhody bitmapové grafiky: • velké velikosti souborů (při velkém rozlišení a barevné hloubce může velikost obrázku dosáhnout několika megabytů – to neplatí při užití komprimovaných formátů) • změna velikosti (zvětšování obrázku) vede ke zhoršení obrazové kvality obrázku • tzn. zvětšování obrázku je možné jen v omezené míře, neboť při větším zvětšení je na výsledném obrázku patrný rastr • zmenšením obrázku se „část pixelů zapomene“

7. Pixel • Pixel je nejmenší jednotka digitální rastrové (bitmapové) grafiky. Představuje jeden svítící bod na monitoru, resp. jeden bod obrázku zadaný svou barvou. • Body na obrazovce tvoří čtvercovou síť a každý pixel je možné jednoznačně identifikovat podle jeho souřadnic. • Velikost pixelu záleží na typu monitoru. U obvyklých analogových typů lze velikost pixelu měnit změnou rozlišení. LCD obrazovky naproti tomu mají počet fyzických pixelů (tzv. nativní rozlišení) zpravidla pevně vázaný na používané rozlišení (např. 1024×768) a zobrazování jiného rozlišení u takového monitoru vede k určité deformaci obrazu

8. Některé grafické formáty • Formáty rozlišujeme jako nekomprimované a komprimované, komprimované pak na formáty s bezeztrátovou či ztrátovou kompresí. • BMP • GIF • JPG • PNG • PCX • TIFF

9. BMP • BMP je grafický formát používaný pro rastrovou grafiku. • Obrázky BMP jsou ukládány po jednotlivých pixelech. • Obrázky mohou obsahovat různé množství barev podle toho, jaká je barevná hloubka obrázku: 2 (1 bit), 16 (4 bity), 256 (8 bitů), 65 536 (16 bitů), nebo 16,7 miliónu (24 bitů). Osmibitové obrázky mohou místo barev používat šedou škálu.

10. BMP • Soubory ve formátu BMP většinou nepoužívají žádnou kompresi. Z tohoto důvodu jsou obvykle BMP soubory mnohem větší než obrázky stejného rozměru, které kompresi používají. • Obrázek o rozměrech 800×600 potřebuje téměř 1,4 megabytu. Formát BMP je proto zcela nevhodný pro použití na Internetu. • Výhodou tohoto formátu je jeho extrémní jednoduchost a dobrá dokumentovanost. Dokáže jej snadno číst i zapisovat drtivá většina grafických editorů. • V praxi se pro ukládání obrázků vyžadujících zachování všech informací používají spíše novější formáty PNG, GIF nebo také TIFF.

11. GIF • GIF (GraphicsInterchangeFormat) je grafický formát určený pro rastrovou grafiku. • GIF používá bezeztrátovou kompresi, na rozdíl například od formátu JPEG, který používá ztrátovou kompresi. • GIF je tedy vhodný pro uložení tzv. perokresby (nápisy, plánky, loga). GIF umožňuje také jednoduché animace. • GIF má jedno velké omezení — maximální počet současně použitých barev je 256. • Formát GIF se stejně jako formáty PNG a JPEG používá pro WWW grafiku na Internetu.

12. JPG, JPEG • JPEG je standardní metoda ztrátové komprese používané pro ukládání počítačových obrázku ve fotorealistické kvalitě. • Nejrozšířenější příponou tohoto formátu je .jpg, .jpeg, .jfif, .jpe • JPEG/JFIF je nejčastější formát používaný pro přenášení a ukládání fotografií na www. Není však vhodný pro perokresbu, zobrazení textu nebo ikonky, protože kompresní metoda JPEG vytváří v takovém obrazu viditelné a rušivé artefakty.

13. PNG • PNG (Portable Network Graphics) je grafický formát určený pro bezeztrátovou kompresi rastrové grafiky. • Byl vyvinut jako zdokonalení a náhrada formátu GIF. • PNG nabízí podporu 24 bitové barevné hloubky, nemá tedy jako GIF omezení na maximální počet 256 barev současně. • Nevýhodou PNG (proti GIF) je praktická nedostupnost jednoduché animace. • PNG se stejně jako formáty GIF a JPEG používá na Internetu.

14. TIFF • TIFF (Tag Image FileFormat) je jeden z souborových formátů pro ukládání rastrové grafiky. • Formát TIFF tvoří neoficiální standard pro ukládání snímků určených pro tisk. • TIFF je složitější formát oproti jiným formátům pro ukládání rastrové grafiky.

15. Informace o obrázku (detailní) • Fotografie pořízené digitálním fotoaparátem mají přiřazené informace, tzv. EXIF

16. Nastavení data podle EXIF • Fotografie, které jsou stažené z fotoaparátu, mají většinou nastavené datum vytvoření ze dne, kdy byly do počítače staženy, ne kdy byly pořízeny. Pro zálohování a řazení obrázků je vhodnější datum pořízení.

17. Úpravy obrázků • Většina úprav, které provedu, obrázek definitivně mění a nelze je většinou vzít zpět. Při úpravách grafiky se velmi často provede operace, která snižuje kvalitu obrázku. • Zásadně pracujeme s kopiemi obrázků. • Fotografie stažené z fotoaparátu zálohujeme a pracujeme s KOPIÍ.

18. Změna rozměrů obrázků • Fotografie většinou pořizujeme ve velké kvalitě, abychom je mohli tisknout, popřípadě dát vyvolat u fotografa. K tomu je potřeba poměrně velké rozlišení (množství pixelů). Pro tisk na běžnou velikost papíru je třeba rozlišení aspoň 1600x1200. Obrázek pak samozřejmě má velkou velikost. • Jestliže fotografie dáváme na www stránky, jako náhled připojujeme do Wordu, atd., je třeba obrázky zmenšit. (Při zmenšení obrázku ve Wordu v panelu nástrojů se velikost obrázku nemění.) V opačném případě neúměrně narůstá velikost souborů, což je v případě např. www stránek velký nešvar. Pro prohlížení na webu je dostatečné rozlišení 800x600. Pro méně podstatné náhledy a miniatury dostačuje i menší rozlišení.

19. Změna rozměrů obrázků • Pozor: po uložení obrázku již nejde vzít tuto operaci zpět. Obrázek ztrácí kvalitu, zmenšuje se jeho velikost. Zmenšením jsme přišli v obrázku o pixely. • Kdybychom chtěli obrázek opětovně zvětšit, obrázek bude nekvalitní a rozmazaný, jednotlivé pixely se budou zvětšovat. Obrázky v rastrové grafice nezvětšovat!

20. Velké zvětšení obrázku • Při velkém zvětšení obrázku je obrázek nekvalitní, jsou vidět jednotlivé pixely. Jednotlivé pixely 4-násobné zvětšení obrázku

21. Otočení a převrácení obrázku • Obrázek je možné otáčet po jednotlivých stupních. Výhodné např. po skenování, kdy je stránka oskenovaná „nakřivo“. • Je možné obrázek převracet a to jak Svisle, tak vodorovně.

22. Ořez obrázku • Použití: • Z obrázku potřebujeme vyříznout určitou část • Obrázek potřebujeme oříznout na určitý rozměr nebo poměr stran (např.: čtverec nebo 3:2, atd.) • 3:2 formát „normální“ fotografie, • 4:3 formát digi fotografie • Pozor: v případě, že pracujete s originálem obrázku, původní obrázek se vám přepíše obrázkem oříznutým)

23. Červené oči • Častá chyba na fotografiích pořízených za snížených světelných podmínek s bleskem. • Na některých fotoaparátech lze nastavit redukci červených očí. • Velmi rušivé, nutné na fotografiích odstraňovat.

24. Odstranění červených očí Po úpravě Před úpravou

25. Srovnání horizontu • Použití: srovnání čáry, která má být výsledně vodorovná (např. hladina moře) • přímku vést podél horizontály, kterou chci srovnat Při úpravě se část obrázku po stranách ořízne – pozor Před úpravou Po úpravě

26. Srovnání vertikály • Použití: srovnání objektu, který má být výsledně kolmý (např. „kácející se“ věž kostela, komín) Při úpravě se část obrázku po stranách ořízne – pozor Před úpravou Po úpravě

27. Klonovací razítko • Umožňuje „zahladit“ drobnější vady na fotografii. • Obrázek otevřít v editoru  zvětšit lupou upravované místo •  pomocí Ctrl vybrat oblast, ze které budu klonovat  myší vybírám oblasti, které chci zahladit • Poloměr – poloměr oblasti, kterou měním • Rozmazání – čím větší rozmazání, tím lépe do okolí naklonovaný objekt zapadne (ale s mírou) • Krytí – průhlednost (pokud klonuji, vidím pod „klonem“ původní objekt) • Spojený – záplata má od opravovaného místa pořád stejnou vzdálenost (tímto způsobem lze např. část obrázku nakopírovat jinam)

28. Klonovací razítko Před úpravou – cesta Po úpravě – cesta nahrazena trávou

29. Úprava barev • Umožňuje doladění barev, případně barevnou změnu obrázku • Nejdůležitější je odstranění barevných nádechů. Např. je-li fotografie do žluta, přidávám modrou – vyžaduje zkušenost.

30. Úprava barev Před úpravou Po úpravě

31. Doostření • Umožňuje obrázek zaostřit. Tento efekt nepřehnat, fotografie pak působí nepřirozeně. • Maskování neostrosti použít až jako finální úpravu

32. Doostření Před úpravou Po úpravě – maskování neostrosti

33. Text do obrázku Popis obrázkudatum pořízení fotografie

34. Obrázek do obrázku Malý obrázek je nutné před vložením zmenšit na vhodnou velikost

35. stíny neutrální body světla Histogram • Zobrazuje počet světlých, tmavých a neutrálních bodů. • Otevřít obrázek v editoru • Upravit  Vylepšit obraz  Úrovně

36. Úprava skenovaného obrázku Oskenovaný obrázek před úpravou Oskenovaný obrázek po úpravě

37. Úprava skenovaného obrázku – postup • Obrázek otočit (o 90°, o 180°) • Obrázek otočit přesně (např. o -0,3°) • Upravit  Otočení a převrácení  Přesně otočit • Obrázek oříznout • Upravit expozici • Upravit histogram a nadefinovat bílý bod

38. Příklady některých efektů: stará fotografie Před úpravou Po úpravě

39. Příklady některých efektů: odstíny šedi Před úpravou Po úpravě

40. Příklady některých efektů: kresba tužkou Před úpravou Po úpravě