1 / 15

Základní právní pojmy

Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488. Občanský a společenskovědní základ. Základní právní pojmy. Autor: Mgr. Pavel Semerák. Obsah. Právo a stát Právní řád Zákonnost a právní vědomí Právní normy Právo veřejné a soukromé

Download Presentation

Základní právní pojmy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488 Občanský a společenskovědní základ Základní právní pojmy Autor: Mgr. Pavel Semerák

  2. Obsah • Právo a stát • Právní řád • Zákonnost a právní vědomí • Právní normy • Právo veřejné a soukromé • Platnost, účinnost a působnost právních předpisů • Právní vztahy • Právní skutečnosti • Použité zdroje

  3. Právo a stát Právo je soubor pravidel, podle kterých se organizuje a řídí lidské spolužití (od nepsaných právních obyčejů k soudobé písemné formě právních předpisů). Stát je organizační soustavou lidské společnosti. • prostřednictvím svých řídících orgánů vydává všeobecně závazná pravidla (předpisy). • pomocí administrativního aparátu a ozbrojené moci vynucuje dodržování těchto pravidel (právních předpisů) Tato pravidla jsou právem příslušného státu.

  4. Právní řád Právní řád je souhrn všech právních předpisů ve státě. Je uspořádán stupňovitě podle důležitosti (právní síly) jednotlivých druhů právních předpisů. Právní řád ČR má být v souladu s mezinárodními smlouvami. Charakteristické rysy právního řádu • tvoří uzavřený myšlenkový celek • normy se obsahově doplňují, navazují na sebe a nesmějí mezi nimi být rozpory • všechny normy jsou projevem jediné vůle (legislativních orgánů státu) • právní řád se neustále vyvíjí a mění

  5. Zákonnost a právní vědomí Zákonnost závisí na dobré znalosti právních norem a na přesvědčení o nutnosti jejich dodržování. Znamená důsledné dodržování právního řádu. Právní vědomí vyjadřuje představy o spravedlnosti a účelnosti právních norem a znalost právního řádu. • znalost práva • přesvědčení o nutnosti dodržovat právní normy • představy o spravedlnosti právní vědomí zákonnost v chování osob

  6. Právní normy Právní norma je všeobecně závazné pravidlo chování, jehož dodržování je vynutitelné státní mocí. Právní normy předepisují chování účastníků právních vztahů. Podle způsobu vymezení chování účastníků se dělí na: 1. Normy zavazující – buď ukládají povinnost k aktivnímu jednání (např. zaplatit daň) a označují se jako normy přikazující; nebo pouze zakazují určité činnosti (např. podnikatelé nesmějí uzavírat kartelové dohody) – pak se nazývají normy zakazující. 2. Normy opravňující umožňují volbu některého způsobu chování (např. pokuta za porušení smlouvy může, ale nemusí být ve smlouvě ujednána).

  7. právní normy podle způsobu vymezení zavazující opravňující přikazující zakazující

  8. Druhy právních norem podle závaznosti Normy donucující neboli kogentní (lat. cogere = donucovati), které jsou závazné bezvýhradně, nepřipouštějí žádné odchylky. Normy podpůrné neboli dispozitivní, které jsou relativně nezávazné; použijí se pouze v těch případech, kdy si účastníci své vztahy sami neupraví jinak. Druhy právních norem podle obsahu Podle obsahu se normy třídí do jednotlivých právních odvětví, a to na normy práva ústavního, občanského, pracovního, správního, trestního, finančního…

  9. Právo veřejné a soukromé Tradiční právní teorie rozlišuje právo na: Veřejné právo upravuje takové vztahy, ve kterých stát a jeho orgány vystupují jako nadřízení nositelé moci vůči podřízeným osobám, jimž jsou uloženy povinnosti (např. právo trestní a správní). Soukromé právo upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků, i když účastníkem takového vztahu je stát (např. právo občanské a pracovní). PRÁVO SOUKROMÉ PRÁVO VEŘEJNÉ subjekt nadřízený subjekt podřízený subjekty na stejné úrovni příkazy, zákazy, povolení dohody

  10. Platnost, účinnost a působnost právních předpisů Platnost znamená, že byl vytvořen předepsaným způsobem příslušným státním orgánem (prošel legislativním procesem) a stal se součástí právního řádu. Platný je odedne vydání. Účinnostje povinnost předpisem se řídit, dodržovat jej. V některých případech se shoduje datum účinnosti s datem platnosti. Většinou ale nabývá účinnosti později – pro období od platnosti do účinnosti není český odborný výraz (lat. vacatio legis). Působnost • osobní znamená určení na které osoby se vztahuje (na všechny; jen na řidiče motorových vozidel…) • územní (prostorová, místní) vymezuje prostor, v němž se předpis uplatňuje (celý stát,území obce...) • časová je synonymem účinnosti – jde o dobu, od kdy, případně do kdy se předpis musí dodržovat • věcná vymezuje, kterých záležitostí se určitý předpis týká.

  11. Právní vztahy Právní vztahy jsou vztahy upravené právními normami, kterými se účastníci těchto vztahů mají řídit. Prvky právních vztahů: ○ účastníci = subjekty právního vztahu (FO,PO). Možnost účastnit se právních vztahů je podmíněna jejich způsobilostí k právům a povinnostem, právní osobností (dříve subjektivitou) ○ obsah práv. vztahu = práva a povinnosti účastníků ○ předmět práv. vztahu = cíl (účel) VZTAHY právní neprávní • manželství • úcta • nájemní smlouva • nevěra • smlouva o • asertivita přepravě osob

  12. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI skutečnosti nezávislé na vůli volní jednání právní události protiprávní stavy právní jednání protiprávní jednání

  13. Právní skutečnosti Právní skutečnost je každá skutečnost, s níž právní norma spojuje vznik, změnu nebo zánik právního vztahu. Dochází k nim samočinně nebo záměrně. Podle toho se rozlišují dva druhy právních skutečností: Objektivní události – vyplývají z přírodních zákonitostí, samočinně (nezávisle na vůli a jednání účastníků) • úmrtí člověka • uplynutí času • přírodní katastrofa Subjektivní právní jednání a jiné projevy vůle, jimiž se právní vztahy zakládají, mění nebo ruší záměrně a uvědoměle. • platné právní jednání – musí být určité, srozumitelné, svobodné (bez nátlaku) a vážně míněné. • neplatné právní jednání – by bylo takové jednání, které svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům.

  14. Důležitými právními skutečnostmi jsou také individuální právní akty státních orgánů(např. rozhodnutí soudu, jímž se účastníkům řízení ukládají povinnosti) a protiprávní jednání jimiž se zakládají odpovědnostní právní vztahy, z nichž vzniká nějaká povinnost (např. nahradit škodu). Právní jednání podle počtu stranmohou být jednostranná (unilaterální - např. závěť), dvoustranná (bilaterální – např. smlouva), mnohostranná (multilaterální – např. založení družstva). Prekluze a promlčení práva Prekluze - (propadnutí) je zánik práva neuplatněného v zákonem stanovené lhůtě (např. právo na reklamaci vady koupeného zboží). Promlčení - podobá se prekluzi, ale právo jím nezaniká, pouze soud nemůže věřiteli jeho právo přiznat, jestliže dlužník namítne a prokáže, že je promlčené. Všeobecná promlčecí lhůta je tříletá.

  15. Použité zdroje • Ryska, R., Puškinová, M. Právo pro střední školy. Praha: Eduko, 2013. ISBN 978-80-87204-76-4 • Bartoníčková, K. a kol. Občanský a společenskovědní základ. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2631-8 • Emmert, F. a kol. Odmaturuj ze společenských věd . Brno: DIDAKTIS 2004. ISBN 80-86285-68-5 • Novotný, Z., Schelle, K., Tomancová, J. a kol. Právní nauka pro školy i praxi. Brno: Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-1118-1 Všechny objekty použité k vytvoření prezentace jsou součástí SW Microsoft Office nebo jsou vlastní originální tvorbou autora.

More Related