160 likes | 261 Views
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“. Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_Eko.3.11 Tajga
E N D
Digitální výukový materiálzpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“ Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0386 „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola: Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant Bělíkova 1387, příspěvková organizace Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_Eko.3.11 Tajga Vytvořeno: 5.1.2013 Ověřeno: 7.1.2013 Třída: AE3
Biomy - Tajga Vzdělávací oblast: Environmentální vzdělávání Předmět: Ekologie Ročník: 3. Autor: Ing. Hana Antošová Časový rozsah: 3 vyučovací hodiny Pomůcky: notebook, dataprojektor Klíčová slova: biomy, tajga Anotace: Materiál je určen pro studenty environmentálních předmětů, především ekologie, pro upevnění znalostí o daném biomu.
Boreální jehličnaté lesy - tajgaKlima, rozšíření • nepatrně J Chile • Z části S Ameriky, Eurasie (Aljaška, Skandinávie) • 30 až 20 dní s průměrnou teplotou nad 10oC • průměrná teplota -10 - +8oC • srážky: 2 500 mm v oceánských částech, 200 mm v kontinentálních oblastech • používá se pojem tajga
Boreální jehličnaté lesy – tajgaPůdy • podzoly se surovým humusem • rozklad biomasy pomalý v důsledků chladných zim, nízkého Ph, často zamokřen • živiny jsou vázány v odumřelé biomase, která může tvořit až 2/3 veškeré organické hmoty a je jich tedy nedostatek • permafrost, je 1,5 m hluboko
Boreální jehličnaté lesy – tajgaAdaptace • jehlice odolnější k mrazu, na povrchu silná kutikula, vosky, malé a zanořené průduchy, které mohou úplně uzavřít • při nízkých teplotách neprobíhá fotosyntéza • v centrální Sibiři pouze opadavé MD • SM má kořenový systém nízko pod povrchem – adaptace na přítomnost permafrostu, zamokření (proto se snadno vyvrátí)
Boreální jehličnaté lesy – tajgaAdaptace • dřeviny si s bylinami konkurují o vodu, pak převládnou lišejníky • v suchých oblastech časté požáry (Skalisté hory, Sibiř), hlavně ve druhé polovině léta, kdy opad vyschne • opad jehlic, dřevo dobře hoří díky vysokému obsahu pryskyřic • požáry přispívají k vrácení živin do půdy • pokud les shoří, rychle se regeneruje
Boreální jehličnaté lesy – tajgaAdaptace • na požáry dobře adaptovány BO, vytváří tzv. serotinní šišky, které vydrží v koruně i několik let, otevřou se teprve při požáru (vyteče pryskyřice, pak vypadávají semena) • semena vydrží teplotu až 370oC • vysoká teplota stimuluje klíčení tím, že zničí klíčení inhibující látky
Boreální jehličnaté lesy – tajgaAdaptace Živočichové Krasec • vyhledá požářiště až na vzdálenost několika desítek kilometrů • má speciální receptory na nohou registrující infračervené záření • vyhledá požárem oslabené stromy a tam klade vajíčka
Boreální jehličnaté lesy – tajgaDůl. požárů pro udržení druhového bohatství • př. Yellowstonský park • zde se dlouhodobě a cílevědomě bránilo požárům (negativní faktor) • porost stárnul, hromadila se biomasa a nenápadně ubýval počet druhů • v roce 1988 došlo k velkoplošnému požáru, kdy shořela 1/3 NP • ideální je, když k těmto disturbancím dochází mozaikovitě v tomto biomu
Boreální jehličnaté lesy – tajgaŽivočichové • mají malou potravní nabídku • částí monofágové, známé jejich populační exploze (lýkožrout, mniška), jsou ale přirozenou součástí ekosystému • semenožraví ptáci, veverky, plchové • typickou adaptací u hlodavců, zajíců je sezónní změna barvy srsti – zajíc bělák • vlci – predátoři zajíců, losů • zvětšování tělesných rozměrů směrem k pólům (Bergmannovo pravidlo)
Boreální jehličnaté lesy – tajgaDiverzita • biom s nejchudším druhovým složením ze všech lesních biomů • v centrální Sibiři ve stromovém patře jen jeden druh • chudé je i bylinné patro, keřové většinou není vyvinuto • chudý i herbivorní hmyz • dobře se daří hlodavcům, díky potravní nenáročnosti
Boreální jehličnaté lesy – tajgaJednotlivé oblasti Eurasie • dva dominantní druhy: SM ztepilý, BO lesní • na Sibiři MD (světlá modřínová tajga), BO (světlá borovicová tajga), SM (tmavá smrková tajga) Severní Amerika • větší druhové bohatství než v Evropě • více druhů BO, JD, SM
Boreální jehličnaté lesy – tajgaHistorie a vliv člověka • biom nejméně ovlivněn činností člověka • sibiřské lesy – velkoplošné kácení • rychlá regenerace
Použité zdroje Zdroj obrázků: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wytsman.Genera.Insectorum.Buprestidae.02.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Taiga.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Picea_glauca_taiga.jpg PRACH K., ŠTECH M., ŘÍHA P., 2009: Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Nakladatelství Scientia, Praha, 151 str. ISBN 978-80-86960-46-3. Pokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Veškerá vlastní díla autora (fotografie, videa) lze bezplatně dále používat i šířit při uvedení autorova jména.