Slovník pojmů (P – Z) a seznam zkratek

2. Slovník pojmů (P – Z) a seznam zkratek

3. Slovník pojmůp - Z

4. P • Pádivá inflace: Míra inflace dosahující dvou či trojciferných hodnot. • Parita úrokovým měr: Vede k takovému měnovému kurzu, kdy se očekávané výnosy z aktiv denominovaných v různých měnách vyrovnají. • Past na likviditu: Situace, kdy jsou ekonomické subjekty při nízké úrokové míře ochotny držet jakékoliv množství peněz. Zvýšení peněžní zásoby tak nepovede k poklesu úrokové míry a díky tomu nevzrostou investice. Měnová politika je neúčinná. • Peněžní agregáty: Měří se jimi množství peněz v ekonomice. Značí se velkým písmenem M a číslem, např. M1, M2, apod.

5. p • Peněžní iluze: Vzniká z důvodu ztotožnění růstu nominálních mezd s růstem reálných mezd ze strany zaměstnanců. Není zde zohledněna změna cenové hladiny! • Peněžní toky: Toky peněz mezi jednotlivými makroekonomickými subjekty v makroekonomickém koloběhu. • Peníze: Vše, co funguje jako všeobecně přijímaný prostředek směny. Forma hotovostní i bezhotovostní. • Phillipsova křivka: V krátkém období zachycuje negativní substituční vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. V dlouhém období je vertikální. Nezaměstnanost je vždy na úrovni potenciálního produktu (Y*).

6. p • Plánované investice: Při daném důchodě je firmy plánují uskutečnit. V modelu důchod-výdaje je důležité jejich srovnání se skutečnými investicemi. • Platební bilance: Systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období. • Podzaměstnanost: Situace, kdy skutečná míra nezaměstnanosti převyšuje míru přirozenou. • Politický hospodářský cyklus: Dopad střídání restriktivní a expanzivní politiky vlády během volebního období na kolísání ekonomiky. • Politika zaměstnanosti: Vládní opatření ve vztahu k nezaměstnanosti. Rozlišujeme pasivní )tlumení dopadů nezaměstnanosti) a aktivní politiku zaměstnanosti (opatření na zvýšení zaměstnanosti).

7. p • Poptávková inflace: Pramení ze strany agregátní poptávky (AD). • Poptávkový šok: Změna agregátní poptávky(AD). Může být pozitivní (růst AD) nebo negativní (pokles AD). • Potenciální produkt: Produkt, kterého je ekonomika schopna maximálně dosáhnout při zapojení všech výrobních zdrojů (VF) a dané technologii. • Povinné minimální rezervy: Obchodní banky musí držet určité procento z primárních vkladů u centrální banky. • Pozitivní ekonomie: Forma ekonomie, která popisuje situace. Nehodnotí. • Pracovní síla: odpovídá ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (zaměstnaní + nezaměstnaní)

8. P • Produktivita výrobních faktorů: Zdroj ekonomického růstu spolu s množstvím práce, kapitálem a přírodními zdroji. Řadíme sem například technologický pokrok a lidský kapitál. • Progresivní míra zdanění: Dodatečné přírůstky příjmu jsou zdaňovány vyšší daňovou sazbou. • Prostředek směny: Funkce peněz. Peníze slouží ke směně statků a služeb. • Protekcionismus: Ochranářská politika domácího trhu, opatření domácích výrobců v případě mezinárodního obchodu.

9. p • Protiinflační politika: Může nabývat podoby monetární a fiskální restrikce a cenové a mzdové regulace. • Přebytek spotřebitele: Rozdíl mezi tím, co je spotřebitel ochoten zaplatit, a tím, co skutečně platí. • Přebytek výrobce: Rozdíl mezi částkou, kterou obdrží výrobce a jeho náklady. • Přidaná hodnota: Rozdíl mezi tržbami z prodeje a hodnotou nakoupených meziproduktů. • Příjem: prostředky přijaté za určité období. • Příjmy státního rozpočtu: Daňové (daně, cla, sociální pojištění) a nedaňové (prodej státního majetku, splátky dřívějších úvěrů) • Přímé zahraniční investice: Součást platební bilance. Vznik podílu na řízení společnosti. • Přirozená míra nezaměstnanosti: Míra nezaměstnanosti, která existuje, pokud ekonomika pracuje na úrovni potenciálního produktu.

10. R • Reálná úroková míra: Nominální úroková míra snížená o inflaci. • Reálné toky: toky fyzického množství statků a služeb mezi jednotlivými makroekonomickými subjekty v makroekonomickém koloběhu. • Reálný důchod: Množství statků a služeb, které lze koupit za daný nominální důchod. Zohledňujeme vliv cenové hladiny. • Reálný HDP: HDP v cenách výchozího roku = stálých cenách. • Reálný měnový kurz: Ovlivňuje konkurenceschopnost dané ekonomiky. Součin nominálního měnového kurzu a podílu zahraniční a domácí cenové hladiny.

11. r • Recese: Fáze hospodářského cyklu, spojená s kontrakcí, která trvá déle než šest měsíců. Reálný produkt klesá. • Repo operace: Úkon, v jehož rámci centrální banka přijímá od obchodní banky přebytečnou likviditu a jako kolaterál ji předává dohodnuté cenné papíry. Současně se v rámci této transakce obě strany zavazují, že po uplynutí doby splatnosti centrální banka vrátí obchodní bance zapůjčenou jistu navýšenou o dohodnutý úrok a obchodní banka vrátí bance centrální zapůjčený kolaterál. • Restriktivní fiskální politika: Politika, v jejímž rámci se vláda prostřednictvím poklesu výdajů či pomocí růstu příjmů snaží omezit krátkodobý ekonomický růst a nadměrnou zaměstnanost. • Restriktivní měnová politika: Politika, v jejímž rámci se centrální banka prostřednictvím snížení tempa růstu peněžní zásoby snaží zvýšit úrokové sazby a omezit krátkodobý ekonomický růst.

12. r • Rovnováha na trhu peněz: V bodě, kdy se nabídka peněz setká s poptávkou po penězích. • Rovnovážný produkt: Produkt, při kterém se plánované výdaje přesně rovnají skutečně vytvořenému produktu.

13. S • Saldo státního rozpočtu: Příjmy státní rozpočtu – výdaje státního rozpočtu. • Setrvačná inflace: Inflace vznikající přeměnou inflačního očekávání ve skutečnou inflaci. • Skutečné investice: Takové, které ekonomické subjekty (firmy) skutečně realizují. V modelu důchod-výdaje je důležité jejich srovnání s plánovanými investicemi. • Skutečné saldo rozpočtu: Skutečné příjmy – skutečné výdaje rozpočtu • Spekulační motiv: Jeden z motivů poptávky po penězích. Ekonomické subjekty poptávají peníze jako jednu z forem bohatství. Spekulují na výnos cenných papírů.

14. s • Spotřební výdaje domácností: Výdaje domácností na statky trvanlivé a netrvanlivé a na služby. • Stálé pravidlo růstu peněžní zásoby: Peněžní zásoba by měla neustále růst stabilním tempem bez ohledu na vývoj ekonomiky. • Státní dluh: Dluh vlády, který vzniká načítáním deficitů vládních rozpočtů. • Státní rozpočet: Dokument, který obsahuje plán finančních aktivit centrální vlády pro konkrétně stanovené rozpočtové období, jež je v případě České republiky totožné s kalendářním rokem.

15. s • Strukturální nezaměstnanost: Nezaměstnanost vznikající z důvodu kvalifikačního či prostorového nesouladu mezi nabídkou práce a poptávkou po práci. • Strukturální saldo rozpočtu: Rozdíl mezi hypotetickými příjmy, které by byly dosaženy při potenciálním produktu a skutečnými náklady. • Světová ekonomika: Otevřený sociálně-ekonomický systém, který je poměrně významně ovlivňován svým vnějším okolím, tj. globálním politicko-ekologickým systémem.

16. t • Technologický pokrok: Způsobuje růst produktu i bez zvýšení počtu výrobních faktorů. Jde o zlepšení technologie (výrobní postupy, organizace, vzdělávání, apod.) • Transakční motiv: Jeden z motivů poptávky po penězích. Ekonomické subjekty poptávají peníze z důvodu provádění běžných výdajů. • Transfery: Výdaje vlády, za které stát nedostává žádnou protihodnotu. • Trend: Dlouhodobý vývoj produktu, potenciální produkt. Růst potenciálního produktu. Ekonomický růst. • Tržní ceny: Ceny, za které nakupujeme v obchodech. Jsou v nich zahrnuty i nepřímé dane.

17. U • Účetní bilance: Zachycuje majetek (aktiva) a zdroje jeho krytí (pasiva) • Účetní vyrovnanost platební bilance: Dvojitý zápis. Celkový součet kreditních položek se musí rovnat celkovému součtu debetních položek. Výsledek tedy musí být roven nule! • Uchovatel hodnoty: Jedna z funkcí peněz. V penězích lidé mohou držet část svého bohatství. • Úrok: Odměna věřiteli za poskytnutí půjčky. Násobek úrokové míry a jistiny. • Úrokový diferenciál: Rozdíl mezi domácí úrokovou mírou a zahraniční úrokovou mírou

18. V • Valuty: Hotovostní forma zahraniční měny. • Veřejný dluh: Dluh vládního (veřejného) sektoru • Veřejné rozpočty: Rozpočty vládní (veřejného sektoru) • Vestavěné stabilizátory: Nástroje fiskální politiky, které působí v ekonomice automaticky (př. podpory v nezaměstnanosti a progresivní míra zdanění) • Vládní nákupy statků a služeb: Část státních výdajů, za které stát dostává protihodnotu v podobě statků a služeb. Dělíme je na běžné a investiční. • Volný obchod: Význam pro problematiku makroekonomie - volný mezinárodní obchod bez překážek ze strany vlád.

19. v • Volný plovoucí měnový kurz (floating): Výše měnového kurzu je dána nabídkou a poptávkou na měnovém trhu. Centrální banka do výše měnového kurzu nezasahuje. Devizový kurz, který „má dovoleno“ od centrální banky volně se pohybovat, tj. oslabovat i posilovat podle aktuálního vývoje nabídky a poptávky po dané měně. V praxi se málokdy vyskytuje zcela čistý floating, obvykle se centrální banky více či méně snaží vyhlazovat velmi výrazné výkyvy kurzu tzv. devizovými intervencemi nebo jinými nástroji centrální banky. • Vrchol: V problematice hospodářského cyklu. Odděluje od sebe fázi expanze a recese.

20. V • Výdaje státního rozpočtu: Vládní nákupy statků a služeb + transfery vlády. • Výdajová metoda: Jedna z metod zjišťování HDP sčítáním spotřebních výdajů domácností, investičních výdajů firem, vládních nákupů statků a služeb, čistého exportu. • Výrobní metoda: Metoda zjišťování HDP, při kterém se sečtou přidané hodnoty na všech stupních výroby. • Vytěsňovací efekt: Zvýšení vládních nákupů statků a služeb má za následek zvýšení úrokové míry a v důsledku toho klesnou soukromé výdaje, zejména investice.

21. Z • Zahraniční dluh: Dluh rezidentů (domácích subjektů) v zahraničí • Zahraniční efekt: Vysvětluje klesající tvar křivky agregátní poptávky. Pokles ceny domácího zboží zvýší poptávku zahraničních subjektů. • Základní makroekonomická identita: Celkové úspory ekonomiky = celkové investice • Zákon jediné ceny: Cena identického zboží by měla být stejná bez ohledu na místo prodeje.

22. z • Zdroje ekonomického růstu: Množství výrobních faktorů a jejich produktivita. • Změna devizových rezerv: Součást platební bilance. Růst značíme znaménkem mínus, pokles znaménkem plus. • Zprostředkující cíle měnové politiky: Cíle ovlivňovány nástroji centrální banky. Peněžní zásoba, úroková míra, měnový kurz. • Zúčtovací jednotka: Jedna z funkcí peněz. V penězích je vyjadřována hodnota statků a služeb.

23. Seznam zkratek

29. Cvičení • Vytvořte lístky z papíru. Na každý napište jeden pojem nebo jednu značku. K tomuto pojmu/značce pak vytvořte druhý lístek s definicí pojmu/názvem. Zamíchejte a přiřazujte k pojmu definici, ke značce název.

30. Cvičení: • Zapište slovy následující matematická vyjádření prostřednictvím značek. • HDP = C + I + G + NX • c + s = 1 • C = Ca + cYD • S = -Sa + sYD • HDP = C + I • HDP = C + S • I = S • YD = HDP – Ta – t*HDP + TR

31. Deflátor HDP = * 100 • BS = Ta + tY – G - TR

32. Zdroje: • BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a společenskovědní základ: základní kurz. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2011, 112 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-7402-093-3. • PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4. • Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-174-4. • http://ekonomie.vse.cz/ • Vlastní poznámky ze studia na FM VSE v Praze