1 / 23

20 otázek o výzkumech, na které by se novináři měli ptát

20 otázek o výzkumech, na které by se novináři měli ptát. National Council of Public Polls, USA S. R. Gawiser, G. E. Witt (3. vydání) http://www.ncpp.org/?q=node/4. The National Council of Public Polls. Založen 1969 s cílem:

amil
Download Presentation

20 otázek o výzkumech, na které by se novináři měli ptát

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 20 otázek o výzkumech, na které by se novináři měli ptát National Council of Public Polls, USA S. R. Gawiser, G. E. Witt (3. vydání) http://www.ncpp.org/?q=node/4

  2. The National Council of Public Polls Založen 1969 s cílem: • Pro pracovníky ve výzkumu: stanovit nejvyšší profesionální standardy • Pro politiky, média a veřejnost: prosazovat povědomí o tom, jak se výzkumy dělají a jak interpretovat jejich výsledky

  3. 1. Kdo provedl výzkum? • Jaká firma, výzkumná instituce, politická či jiná skupina? • Bez této informace nelze odpovědět na další otázky • Pokud informace nemůžete získat, neměli byste o výzkumu vůbec psát

  4. 2. Kdo výzkum platil a proč byl proveden? • Mohou motivy pro provedení výzkumu zavdat tak silné obavy o validitu výsledků, že by výsledky neměly být publikovány? • Zvažovat zejména výzkumy prováděné pro určitý politický tábor nebo pro zájmové skupiny. • Zkoumat, zda výzkum skutečně odráží názory veřejnosti a nepropaguje jednoduše jeden názor.

  5. 3. Kolik osob bylo dotazováno? • Čím více lidí se výzkumu účastní, tím menší je výběrová chyba • Při posuzování kvality výzkumu mohou hrát roli i další faktory

  6. 4. Jak byli dotázaní vybráni? • Zaručuje výběr dotázaných reprezentativitu výzkumu? • Nebo se jedná o samovýběr? • Není ve způsobu pravděpodobnostního výběru skryto riziko, že vylučuje některou skupinu dotázaných?

  7. 5. Z jaké oblasti či z jaké skupiny byli tito lidé vybráni? • Jak byl definován základní soubor, pro nějž lze výsledky zobecnit?

  8. 6. Jsou výsledky založeny na odpovědích všech dotázaných? • Nebo se jedná o názor jedné z podskupin a výsledky tudíž nelze zobecnit na jiné skupiny?

  9. 7. Kdo měl být dotázán a nebyl? A záleží vůbec na míře návratnosti? • Pokud byl výzkum proveden pravděpodobnostním výběrem, jaký byl podíl odmítnutí? • Samotná nižší míra návratnosti neznamená horší kvalitu výzkumu

  10. 8. Kdy byl výzkum proveden? • Kdy bylo prováděno dotazování? • Staly se v té době klíčové události, které mohly ovlivnit odpovědi dotázaných?

  11. 9. Jak byly rozhovory prováděny? • Jednalo se o osobní rozhovor nebo za pomoci telefonu, internetu, pošty? • Jak se může vybraný způsob promítnout do věrohodnosti výsledků?

  12. 10. Na co se ptát u výzkumů na internetu nebo webu? • Jak byl vzorek vybrán? Je reprezentativní pro internetovou populaci? • Nebo se jedná o samovýběr? • Nikdy se nenechte zmást počtem dotázaných – o kvalitě výzkumu nic nevypovídá. • Není výzkum součástí nějaké další akce (marketing, získávání finančních příspěvků)?

  13. 11. Jaká je výběrová chyba? • Míra jistoty výsledků na základě vzorku – hladina významnosti, zpravidla 95 % • Jak se výběrová chyba promítá do všech zjištěných výsledků?

  14. 12. Kdo je na prvním místě? • Jak se výběrová chyba promítá do zjištěného pořadí osobností či politických subjektů? • Nezapomeňte, že u výsledků za podskupiny je výběrová chyba podstatně vyšší (v závislosti na velikosti podskupiny)

  15. 13. Jaké další faktory mohou zkreslit výsledky výzkumu? • Formulace otázek a jejich pořadí • Nedostatečný trénink tazatelů a jejich kontrola • Chyby ve zpracování výzkumu • Problém „vážení“ výsledků výzkumu u pravděpodobnostního výběru

  16. 14. Jaké otázky byly kladeny? • Musíte zjistit přesné znění otázek, protože formulace může mít vliv na výsledky • Jaká je Vaše bezprostřední reakce na formulaci otázky? • Zdá se Vám přiměřená a nepředpojatá? • Nabízí vyrovnaný výběr možných odpovědí? • U citlivých otázek doporučení uvádět celé znění otázky ve zprávě. Dokonce srovnat výsledky i formulace citlivých otázek z více výzkumů

  17. 15. V jakém pořadí byly otázky kladeny? • Mohly otázky kladené před sledovanou otázkou zkreslit výsledek?

  18. 16. A co „push polls?“ (nátlaková šetření) • Cílem je rozšířit pomluvy či lži o politických oponentech • Orientuje se na velké soubory oslovených • Nutno odlišit od legitimních výzkumů v rámci volebních kampaní

  19. 17. Jaké další výzkumy byly na dané téma provedeny? Sdělují stejné věci? Pokud mají jiné výsledky, proč? • Pokud existují rozdíly, všímejte si nejprve doby dotazování • Pokud jde o přibližně stejnou dobu, žádejte o vysvětlení agenturu či sponzora výzkumu • Protichůdné výzkumy mohou posloužit jako dobrá novinová zpráva

  20. 18. A co šetření exit-poll? • Výzkumy ukazují, jak si voliči myslí, že volili. Mohli se dopustit chyby • Voliči nechtějí sdělit, koho volili • Nejsou zahrnuti lidé, kteří volí v nepřítomnosti • Má prováděcí agentura dostatek zkušeností s exit-poll?

  21. 19. Co ještě je potřeba zahrnout do zprávy o výzkumu? • Klíčovým aspektem zprávy je kontext • Novinář by měl srovnat daný výzkum s jinými z té doby • Měl by podat zprávu o událostech, které mohly mít vliv • Dobrá zpráva pomáhá čtenáři v interpretaci výsledků

  22. 20. Všechny předcházející odpovědi vypadají dobře. Měli bychom tedy o výsledcích výzkumu uveřejnit zprávu? • Ano, renomované agentury dělají svoji práci stále dobře • Pamatujte na hladinu významnosti 95 % - jeden výzkum z 20 může být odlišný od skutečných názorů populace • Výzkum vždy odráží aktuální situaci, ale věci se rychle mění, v politice často i dramaticky

  23. I přes výše uvedené potíže jsou výzkumy veřejného mínění, pokud jsou dobře provedeny, stále ještě nejlepším objektivním měřítkem názorů veřejnosti

More Related