Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/01.0040

1. Přírodní vědy aktivně a interaktivně Elektronický materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK CZ.1.07/1.1.24/01.0040 Zvyšování kvality vzdělávání v Moravskoslezském kraji Střední průmyslová škola stavební, Havířov, příspěvková organizace

2. VZNIK A VÝVOJ ČLOVĚKA

3. Stejně jako u planety země a vzniku života na ni, je i na vznik a vývoj člověka pohlíženo z mnoha pohledů. • Teorií je mnoho, ale nejrozšířenější jsou tyto: • NÁBOŽENSKÁ • Člověk byl stvořen boží silou • VESMÍRNÁ • Člověk byl na planetu přivezen, nebo byl uměle vyšlechtěn. • EVOLUČNÍ • - Člověk se vyvinul z primátů.

4. I. Vývoj člověka Vývoj člověka (antropogeneze) Během čtvrtohor do své poslední fáze dospěl vývojový proces, který začal u primitivních primátů a který ze současného pohledu vyvrcholil vznikem „moderního“ člověka - Homo sapiens - asi před 200 000 lety. Podle současných vědeckých poznatků se člověk vyvinul v důsledku komplikovaných a dlouhodobých historicko-evolučních procesů z okruhu úzkonosých opic „Starého světa“. Někdy koncem starých třetihor se od nich odštěpila nová vývojová linie: Hominidae

5. 1. Předchůdci člověka Ramapitekus Asi metrový jedinec, opičí nepřímý předchůdce člověka, který se na Zemi vyskytoval přibližně před 15 milióny let. Žil převážně na stromech a živil se sběrem rostlinné potravy. Stopy po jeho rozšíření byly objeveny v Indii a ve východní Africe. Předpokládá se, že ramapitékové uměli chodit po zadních končetinách, čímž došlo k uvolnění jejich předních končetin. Sběrem plodů a semen počala ramapitékova ruka nabývat na obratnosti. Dryopithekus Jde o rod, který byl formou blízký lidoopům. Byly to velké opice; obývaly východní Afriku, Evropu, severní Indii a Čínu. Příslušníci tohoto rodu byli velmi početní a jejich způsob života jim dovoloval po dobu přibližně 12 miliónů let (v období před 20 až 8 milióny let) osidlovat rozlehlá území. Dryopithekus je dnes považován za nejstaršího známého předchůdce lidské vývojové linie.

6. Australopithekus Je rod vymřelých hominidů, který patří k linii vedoucí k člověku. V překladu znamená „jižní opice“, protože žil na jihu Afriky. Dlouho byl považován za nejstaršího známého hominida, dokud jej geologickým stářím nepřekonaly rody jako Sahelanthropus nebo Ardipithekus. Podle současných představ žili na rozhraní třetihor a čtvrtohor, to je asi 2 až 4 miliony let před naším letopočtem. Žili na území Afriky ve stepích a lesostepích. Australopithékovébyli již vzpřímení, lebka připomínala spíše lebku opice (mozkovna měla objem 500 cm3), chrup se už blížil dnešnímu člověku – špičáky se téměř zarovnaly s ostatními zuby. Australopithékusměřil kolem 120 cm a vážil zhruba 35 kg (asi jako dnešní osmileté dítě). Měl výrazné nadočnicové oblouky. Živil se převážně rostlinnou potravou – sběr plodů a drobných živočichů. Žil v tlupách pod převisy skal nebo pod jednoduchými přístřešky z křoví a větví. Používal nejjednodušší nástroje z kostí, klacků a kamenů. Nejdůležitějším z nálezů je AL 288-1 „LUCY“.

7. Obr. 1.

8. 2. Rod Homo • Příslušníci rodu Homo se od australopithékaodlišují • těmito znaky: • cílevědomou výrobou a užíváním nástrojů • větším mozkem – rozdíl minimálně o 500 cm3 • mnohem menšími zuby a menší čelistí • stavbou některých kostí : • mají tenčí lebeční kosti • velkou hlavici a kratší krček stehenní kosti nezešikmenou pánev

9. Homo Habilis (zručný) Žil asi před 2,4 – 1,5 milióny let ve východní Africe, byl asi 130 cm vysoký a vážil 30 – 42 kg. Lebka byla zaoblenější než u australopithéka, čelo ploché, měl mohutné nadočnicové oblouky, ale bradový výběžek chybí. Tradičně se předpokládá, že se mezi 2,5 – 2 milióny let vyčlenil z australopithéka. Podle posledních nálezů však žil zhruba ve stejné době. A byl učiněn i nález, kde se na jednom místě nachází Australophitekus, Homo habilis a Homo erectus (Olduvajská jeskyně ve východní Africe). Má menší stoličky a větší mozek než australopithék. Průměrná kapacita mozkovny činila 641 cm3. Měl vzpřímenou postavu a byl dobře přizpůsoben k pohybu po dvou končetinách. Vyráběl nástroje z kamene a možná ze zvířecích kostí.

10. Obr. 2.

11. Homo Ergaster (pracovitý) Žil asi před 1,8 až 1,2 milióny let a je označován také jako Homo erectusergaster. Vytvořil pěstní klín. Objevovaly se u něj počátky řeči. Zabýval se lovem menších zvířat a sběrem. Dokázal stopovat zvěř Jeho mozek vážil už okolo 1 kg. Stopařství. Šířil se z Afriky dále do Evropy a Asie.

12. Homo Erektus (vzpřímený) Žil před 1 250 000 – 100 000 lety. Začal vyrábět komplikovanější kamenné nástroje. Jeho slavným příkladem je tzv. pekingský člověk . Hlavní naleziště jsou v Asii, Africe a Evropě. Hlava byla předkloněná, obličej byl mohutný, hrubě modelovaný s malým širokým nosem a se silnými vystouplými čelistmi. Čelo bylo nízké, nazad ubíhající, nadočnicové oblouky byly nadměrně vyvinuty. Čelisti byly silné, spodní čelist byla bez brady. Měl mírně klenutou mozkovnu, kapacita lebeční se pohybovala v rozmezí 750 – 1 250 cm3. Podle tvaru nalezené stehenní kosti byla jeho postava vzpřímená a dosahovala výšky 165 – 170 cm.

13. Obr. 3.

14. Homo Neanserthalensis Žili před 150 000 – 40 000 lety. Měli robustní kostru a byli 160 cm vysocí. První zbytky byly objeveny v r. 1856 ve Feldhofské jeskyni v Neanderově údolí řeky Düssel, v Německu. Nejvýznamnějšími nalezišti v České republice a na Slovensku jsou Gánovce u Popradu, Šipka u Štramberka a Moravský kras. Jde o vymřelou slepou vývojovou větev. Vedou se spory, zda tvoří „neandrtálec“ samostatný druh, nebo jestli se jedná o poddruh Homo sapiens. Převažuje názor, podle kterého se jedná o dva rozdílné druhy (na základě zkoumání DNA a zjištění, že nedošlo k míšení genů s Homo sapiens).

15. Obr. 4.

16. Homo Sapiens (rozumný) Druh Homo sapiens žije v období 800000 – 40 000 let. Migrací se rozšířil se do celého světa. Na území České republiky se nachází řada nalezišť: Předmostí v Přerově, Dolní Věstonice, Pavlov, Brno, Koněprusy, Mladeč aj. Zvětšená lebka umožňuje lepší zpracovávání kamenných nástrojů. Menší postava než u Homo erectus. Zřetelný nos a silně redukované ochlupení, Vytváří se brada a zmenšují se nadočnicové oblouky. Je pro něj charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit. Člověk rozumný je rovněž bytost, která si uvědomuje sama sebe. Počátky kultury, náboženství (pohřbívání,víra v bohy). Charakteristickým rysem dnešního člověka je schopnost vyrábět komplexní nástroje a použít je k ovlivnění svého okolí .

17. Obr. 5.

18. Homo Sapiens Sapiens současný člověk Vyvinul se z Homo Sapiens zhruba před 40 000 lety. Homo Ludens (hravý)

19. Citace Obr.1. A.afarensis, [5-9-2013], http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:A.afarensis.jpg Obr.2. Homo habilis, Cicero Moraes, [5-9-2013], Dostupný pod licencí CreativeCommons, http://en.wikipedia.org/wiki/File:Homo_habilis_-_forensic_facial_reconstruction.png Obr.3. Homo erectus, John GurcheandTimEvanson, [5-9-2013], Dostupný pod licencí CreativeCommons, http://en.wikipedia.org/wiki/File:Homo_erectus_adult_female_-_head_model_-_Smithsonian_Museum_of_Natural_History_-_2012-05-17.jpg Obr.4. Homo neanderthalensis, John GurcheandTimEvanson, [5-9-2013], Dostupný pod licencí CreativeCommons, http://en.wikipedia.org/wiki/File:Homo_neanderthalensis_adult_male_-_head_model_-_Smithsonian_Museum_of_Natural_History_-_2012-05-17.jpg Obr.5. RhodesianMen, [5-9-2013], http://en.wikipedia.org/wiki/File:Rhodesian_Men.jpg