1 / 27

Dospělost

Dospělost. B) střední dospělost 35 – 45 let. roste tendence zabývat se sám sebou; ve středním věku opět ožívá problém vlastní identity , který člověk řešil už v adolescenci;

amaris
Download Presentation

Dospělost

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Dospělost

  2. B) střední dospělost 35 – 45 let • roste tendence zabývat se sám sebou; • ve středním věku opět ožívá problém vlastní identity, který člověk řešil už v adolescenci; • je třeba vlastní identitu přehodnotit a nalézt její novou alternativu, která by byla přijatelná i pro období stárnutí; • výhodou jsou nabyté zkušenosti, střízlivější a racionálnější postoj, nevýhodou omezenost času i možností;

  3. krize středního věku – bilancování minulosti a představy o budoucnosti; • bilancování minulosti – srovnává s dřívějšími ideály a posuzuje míru naplnění; • přiznání chyb: stresující nebo užitečně, pokud poslouží jako poučení (poučení však je použitelné pouze pro něj, nemá obecnou platnost, nelze je tedy např. vnucovat vlastním dětem);

  4. představy o budoucnosti – posouzení aktuálních možností, hledání smyslu života, tj. cílů, které by byly přijatelné pro druhou polovinu života; • uvědomění, že pohodlí stereotypu zvyšuje riziko stagnace, vede k potřebě změny; pozitivní – stimulující, nebo negativní – souvisí s pocitem uzavření všech životních perspektiv;

  5. a) tělesné změny – úbytek tělesné atraktivity, • první známky stárnutí; • dospívání dětí a umírání rodičů potvrzuje neodvolatelnost vlastního stárnutí, někdy reakce popírání skutečnosti, smlouvání;

  6. b) poznávací procesy – souvisí s vykonávaným povoláním, uplatnění krystalické inteligence; • tekutá, inteligence přibližně od dvacátého roku klesá; • krystalická, tvořená zkušenostmi v průběhu života roste; • klesá tvořivost;

  7. c) socializace – kvalitativní změny dosavadních rolí • profesní role • partnerská role • rodičovská role

  8. proměna profesní role • potenciálně schopen získat i tu nejvyšší pozici; • sociální postavení dočasně přestalo být závislé na věku; • mění se postoj k profesní roli – formální cíle nejsou už tak důležité, nabývá na významu pocit smyslu a subjektivní hodnocení užitečnosti vlastní práce; • předávání zkušeností;

  9. proměna partnerského vztahu • většinou prošel různými krizemi; typický stereotypem, odklonem od ideálu, akceptací kompromisu někdy rezignací; • míra uspokojení různá; • mýtus poslední šance; • experimentování s rolemi v rodině (zvl. ženy);

  10. důležité, zda člověk prožil nějakou alternativu naplnění intimního vztahu, nemusí jít jen o partnerský vztah, může jím být i přátelství; pokud takovou zkušenost nezískal, zvyšuje se ve středním věku riziko izolace a pocitu vnitřní osamocenosti;

  11. proměna rodičovské role • časová shoda rodičovského bilancování a hledání nové identity s obdobím, kdy identitu hledají dospívající děti; • potřeba snížit rizika selhání a chyb vlastních dětí, mezigenerační přenos zkušeností však není možný;

  12. proměna rodičovské role • ztráta formální autority, současně se zbytečně vzdávají toho, co by mohli dosáhnout na neformální úrovni; • každodenní množství banálních konfliktů zhoršuje vztahy, přitom nelze jinak;

  13. proměna rodičovské role • často přetrvává snaha děti manipulovat, ochraňovat nebo se dokonce obětovat; • svá přání (potřeby) vůči dětem vyjadřují nepřímo, zdůvodňují obecným dobrem či prospěchem adolescenta;

  14. proměna vztahu k vlastním rodičům • na konci mladé dospělosti se obvykle zafixuje představa o vzájemné rovnocennosti; • stárnoucí rodiče se stávají závislými, symetrie vztahu se mění a dospělý získává poprvé v životě vůči svým rodičům dominantní postavení; • ztráta některých jistot, uvědomění vlastní zranitelnosti;

  15. C) starší dospělost 45 – 60 let • věk 50 let je považován za mezník, který s definitivní platností potvrzuje počátek stárnutí; • zhoršení některých funkcí a první viditelné změny to potvrzují; • člověk se musí vyrovnávat s postupným úbytkem svých kompetencí a naučit se odhadovat svoje aktuální možnosti;

  16. a) tělesné změny – zhoršují se základní smyslové funkce, klesá tělesná síla, zpomaluje se rychlost a pohotovost; objevují se různé zdravotní potíže; uvědomění zranitelnosti, tlak na změnu hodnot;

  17. b) poznávací procesy – úroveň i strukturu ovlivňuje ve větší míře zkušenost; specifičnost uvažování stárnoucích dospělých vychází z hlediska jejich potřeby generativy; mají tendenci uchovávat a uplatnit svou zkušenost, kterou chtějí předat;

  18. v 50 letech se zpravidla ještě nemění schopnosti, ale může se měnit aktuální výkon, resp. může kolísat; • po 60. roce nabývá na významu dědičný faktor zhoršování kognitivních funkcí, vrozená intelektová kapacita (fluidní inteligence – schopnost řešit neznámé situace, vytvářet nové kognitivní strategie) je zranitelnější;

  19. krystalická inteligence – schopnost uchovávat a používat naučené způsoby řešení, je trvanlivější a může se i rozvíjet; snížená flexibilita, výkyvy pozornosti a krátkodobé paměti, pomalejší reakce a zhoršená efektivnost mechanického učení; změna postoje k učení;

  20. c) socializace – přetrvávají dlouhodobé sociální vztahy, nové ve vztahu k rodinám svých dětí;

  21. profesní role • postupné uzavírání profesní role, představa změny ohrožující; role založená převážně na fyzické činnosti – pokles, nemůže konkurovat mladším; role převážně intelektuální činnosti může dosahovat vrcholu rozvoje, vyšší hodnocení a sociální status;

  22. postoje k profesní roli • akcentovaný – vědomí poslední možnosti, často kompenzuje neuspokojení v jiné oblasti; • vyzrálý – předává zkušenosti, neusiluje o sebeprosazení, preferuje jiné hodnoty (pohodu) • vyhoření – ztráta důvěry ve své schopnosti a smysluplnost práce;

  23. manželství • vyrovnávání s odchodem dětí – syndrom prázdného hnízda, konec společné povinnosti; • stabilizace očekávání od manželství: partner jako jistota sociálního kontaktu, opora při sdílení životních zátěží, součást vlastního života, sdílení stárnutí;

  24. vztah k dospělým dětem, jejich partnerovi, prarodičovská role • může mít mnoho ambivalentních podob; v ideálním případě se však významně podílí na naplňování mnohých potřeb; • potřeba otevřené budoucnosti, potřeba citového vztahu (vnouče jako vděčný objekt citové investice);

  25. otázky – ve střední dospělosti… • jak se nazývá nejvýraznější situace změny • s čím se často překrývá ve vztahu k vlastním dětem • které role se mění v tomto období • krize středního věku • s adolescentní krizí • partnerská • profesní • rodičovská

  26. otázky – v pozdní dospělosti… • která role může být buď v poklesu či na vrcholu a v jakých případech • která inteligence je trvanlivější a může se ještě rozvíjet • která nová role může výt v tomto období • profesní – při manuální či intelektuální práci • krystalická • prarodičovská

  27. Použité zdroje VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169-195-X osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokudneníuvedenojinak, jsoupoužitéobjektyvlastníoriginálnítvorbouautora.

More Related