II Energy Forum 5. 11.2007 Praha

1. II Energy Forum5. 11.2007Praha Mirek Topolánek předseda vlády ČR QUO VADIS ENERGETIKO?

2. Velký úkol pro vládu ČR (i pro EU) Splnit základní předpoklad pro další hospodářský růst a vyšší kvalitu života Uspokojit potřeby rozvoje společnosti energiemi Zachovat prostředí pro život i pro budoucí generace Čelit globálním, strategickým a geopolitickým hrozbám spojených s energetikou

3. Energetika v České republice 1. Proporcionální skladba výrobních zdrojů s důrazem na využívání domácích zdrojů paliv – hnědé a částečně i černé uhlí jako základ, doplněná jadernými a vodními elektrárnami. 2. Současná soběstačnost a schopnost část výroby elektřiny vyvážet. 3. Poměrně nízká závislost na dovozech paliv. 4. Menší míra využití plynových elektráren a obnovitelných zdrojů. 5. Přenosová soustava je dobře dimenzovaná a její provoz zajišťuje bezpečné přenosy elektřiny do distribučních soustav i přeshraničních propojení.

4. SPOTŘEBA ELEKTŘINY V ČR POROSTE I PŘI MAXIMÁLNÍM ZAHRNUTÍ POTENCIÁLNÍCH ENERGETICKÝCH ÚSPOR Spotřeba elektřiny TWh/rok Scénář maximálních úspor se velmi dobře shoduje s předpovědí EGÚ Průměrný růst poptávky v letech 2008 - 2020 je: Domácí spotřeba při business as usual Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP • bez úspor 3,1% 13 TWh • při středním scénáři 2,1% 13 TWh • při max. úsporách 1,1% Domácí spotřeba se 100% zahrnutím úspor

5. Energetický mix v roce 2005 Česká republika využívá k výrobě elektřiny především uhlí, s dlouhodobým podílem na výrobě z více než 52%, druhým nejvýznamnějším zdrojem s podílem téměř 30% je jaderná energie 4

6. Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP Konzervativní očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh Domácí spotřeba se zahrnutím všech potenciálních úspor • Při konzervativním scénáři výstavby nových zdrojů a očekávaných úsporách na 50% potenciálu bude deficit ČR 26 TWh v roce 2020 • I při plném využití potenciálu úspor by deficit dosáhl 13 TWh v roce 2020 43 TWh 26 TWh Obnova uhelných zdrojů Existující uhelné elektrárny OZE PŘI KONZERVATIVNÍM SCÉNÁŘI VÝSTAVBY A ÚSPORÁCH NA 50% POTENCIÁLU BUDE ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2020 V DEFICITU 26 TWH Jaderné elektrárny Hydro Nárůst výroby z OZE mezi roky 2005 a 2020 o více jak 300% (z 1,6 TWh na 7 TWh) * ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW

7. Optimistická očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh Domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP Domácí spotřeba se zahrnutím všech potenciálních úspor • Při optimistickém scénáři a očekávaných úsporách na 50% potenciálu bude deficit ČR 15 TWh v r. 2020 • Jedinou šancí na vyrovnání bilance bude výstavba nových zdrojů 36 TWh 15 TWh Obnova uhelných zdrojů Existující uhelné elektrárny Plyn a obnovitelné zdroje PŘI OPTIMISTICKÉM SCÉNÁŘI VÝSTAVBY A ÚSPORÁCH NA 50% POTENCIÁLU BUDE V ROCE 2020 ČESKÁ REPUBLIKA V DEFICITU 15 TWH Jaderné elektrárny Hydro * ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, paroplynový zdroj 800 – 1000 MW

8. Špičková poptávka vs. maximální dostupná kapacita* Růst špičkové poptávky dle scénáře 100% úspor t.j. CAGR 1,1% Konzervativní scénář výstavby vč. růstu OZE • Pro zachování bezpečnosti dodávek a zajištění stability sítě doporučuje UCTE rezervní výkon 15% nad špičkovým odběrem • Nepatrný pokles rezervního výkonu pod doporučenou mez v roce 2011 neznamená riziko • Vážné riziko nestability sítě hrozí od roku 2016 MW Požadovaný rezervní výkon dle UCTE Maximální dostupná kapacita Špičková poptávka PŘI MAXIMÁLNÍCH ÚSPORÁCH BUDE ČESKÁ REPUBLIKA ČELIT DLOUHODOBÉMU NEDOSTATKU REZERVNÍHO A REGULAČNÍHO VÝKONU S REÁLNÝM RIZIKEM BLACKOUTŮ OD ROKU 2015 Kapacitu zdrojů je třeba plánovat nad úrovní očekávané spotřeby Pozn. Zahrnuje ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, špičková poptávka 2006 eskalovaná růstem dle scénáře maximálních úspor *max. dostupná kapacita = čistá výrobní kapacita bez tzv. nedisponibilní kapacity (disponibilní faktor pro vodní průtočné elektrárny:0,3; jaderné, uhelné a a plynové 0,85-0,95)

9. Špičková poptávka vs. maximální dostupná kapacita* Růst špičkové poptávky dle scénáře 50% úspor, t.j. CAGR 2,1% Konzervativní scénář výstavby vč. růstu OZE • Pro zachování bezpečnosti dodávek a zajištění stability sítě doporučuje UCTE rezervní výkon 15% nad špičkovým odběrem • Vážné riziko nestability sítě hrozí od roku 2011 MW Požadovaný rezervní výkon dle UCTE Maximální dostupná kapacita Špičková poptávka PŘI ÚSPORÁCH NA POLOVINĚ POTENCIÁLU BUDE ČESKÁ REPUBLIKA ČELIT DLOUHODOBÉMU NEDOSTATKU REZERVNÍHO A REGULAČNÍHO VÝKONU UŽ OD ROKU 2010 Kapacitu zdrojů je třeba plánovat nad úrovní očekávané spotřeby Pozn. Zahrnuje ETU retrofit 4x200 MW, EPR II retrofit 3x250 MW, ELE new 660 MW, špičková poptávka 2006 eskalovaná růstem dle scénáře maximálních úspor *max. dostupná kapacita = čistá výrobní kapacita bez tzv. nedisponibilní kapacity (disponibilní faktor pro vodní průtočné elektrárny:0,3; jaderné, uhelné a a plynové 0,85-0,95)

10. Využívání obnovitelných zdrojů energie v EU Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů především snižuje zatížení životního prostředí, na druhou stranu je nákladnější než klasická energetika

11. Nelze spoléhat na dovoz z okolních zemí • Celkově bude v regionu střední Evropy uzavřeno přes 30 GW kapacity do roku 2020 • Celkově bude chybět až 15 GW instalované kapacity • Politické rozhodnutí uzavřít jaderné elektrárny (27% současné spotřeby) • I přes investiční boom v budoucnu maximálně pokryje svoje potřeby • Uzavření 3 500 MW uhelných elektráren z ekologických důvodů (NOx) v roce 2015 již jistých, potencionálně až 7 000 MW • Již uzavření 3 500 MW způsobí, že Polsko se stane závislé na dovozu • V současnosti neprobíhá výstavba ani neexistuje dlouhodobý plán výstavby Polsko Česká republika Německo Slovensko Rakousko Maďarsko • Uzavření celkového instalovaného výkonu 1 600 MW do roku 2008* • Z čistého vývozce se stane čistý dovozce elektrické energie • Dnes závislé ve špičkách na dovozu • Celkový dovoz v roce 2005 byl 16,3 TWh NA DOVOZ ELEKTŘINY DO ČR NELZE DLOUHODOBĚ SPOLÉHAT, NAŠI SOUSEDÉ BUDOU MÍT SAMI NEDOSTATEK ELEKTŘINY • Největší dovozce ve střední Evropě (18% spotřeby) • Neexistující plány výstavby • Omezené palivové zdroje * Nováky, Vojany, Jaslovské Bohunice

12. HLAD PO ENERGIÍCH ODSTARTOVAL V CELÉ EVROPĚ ZMĚNU POSTOJŮ K DALŠÍMU VYUŽITÍ JADERNÉ ENERGIE Finsko Staví se největší blok v Evropě Pobaltské státy Připravuje se společná investice do nové jaderné elektrárny Ignalia Rusko Ve výstavbě jsou čtyři bloky připravují se další Švédsko Diskuze o odkladu odstavování UK Diskuse o potřebě nových jaderných zdrojů Německo Diskuse o odkladu odstavování Polsko Otevřena diskuze o výstavbě jaderné elektrárny Slovensko Oznámena výstavba v EMO 3&4 Francie Oznámeny nové jaderné bloky, program EPR – již zahájena stavba Maďarsko Připravuje rozšíření elektrárny Paks Bulharsko a Rumunsko Zdroje (Belene, Cernavoda) ve výstavbě Itálie ENEL zakoupil jaderné zdroje na Slovensku Portugalsko Vláda jedná o potřebě prvního bloku Slovinsko Připravuje rozšíření NPP Krško 11

13. Průvodní jevy související s provozem VtE V současnosti média hovoří o tom, jak větrné elektrárny nahradí jaderné bloky v Temelíně • Dopady ekonomické spojené s náklady na podpůrné služby • Zvýšené náklady na elektrizační soustavu ČR • Náklady na vybudování předpovědního systému ke zmírnění nepříznivého dopadu rychlých změn povětrnostní situace • Problémy s vyvedením nerovnoměrné a neregulované elektrické energie ke spotřebitelům • Rizika provozu elektrických soustav s velkým podílem větrných elektráren • Přetížení propojené evropské přenosové soustavy UCTE, kdy Blackout odpojí od elektřiny několik miliónů lidí • Exhalace nejen oxidu uhličitého při provozu záložních zdrojů

14. Poruchy přenosových soustav V roce 2006 došlo v Evropě k nezvykle velkému počtu narušení provozu přenosových soustav s důsledkem přerušení či omezení dodávkyel. 13 26.6.2006 se rozpadla polská přenosová soustava • Zatížení v důsledku vysokých venkovních teplot • Výpomoc ze zahraničí nevyrovnala geogr. nerovnováhu výroby • Došlo ke kumulovanému výpadku zdrojů 4.11.2006 v severním Německu po přetížení vedení • Automatické restarty větrných elektráren na severu Německa způsobily přetížením propojené evropské přenosové soustavy kaskádové vypínání mnoha vedení • Evropská propojená síť (UCTE) se rozpojila na tři části a 15 miliónů lidí se ocitlo bez elektřiny • Situace se vrátila do normálu po 2 hodinách 25.7.2007 stav nouze v elektrické síty ČR mj. v důsledku přerozdělení toků v celé síti UCTE a vysokých venkovních teplot

15. V ČR lze očekávat obtíže po plánovaném navýšení instalovaného výkonu VtE, pokud vítr náhle ustane nebo po nečekaném nastartování Náročné řešení výpadku 930MW dne 23.1.2006 14

16. Příčiny poruch přenosových soustav Politická netržní podpora rozvoji obnovitelných zdrojů podpořila nekontrolovatelnou expanzi větrné energetiky s přednostním právem přístupu do sítě jako zdroj, který je nejsnáze a nejrychleji možné uvést do provozu 15 Rizikové faktory vstupu větrné energie do přenosových soustav: • Otevření trhu s elektřinou, budování tzv. Internal Electricity Market postaveného na představě propojených přenosových sítí Evropy • Nestabilnost dodávky elektřiny a její nehomogenní lokalizace závislá na klimatických podmínkách

17. Dlouhodobě: 1. Snížit energetickou náročnost ČR 2. Uspokojit rozvoj společnosti energiemi 3. Motivovat k investicím do špičkových inovací a snížení emisí 4. Omezit rizika zásobování ČR energiemi Vysoká profesionalita Nezávislost a spolehlivost Inovativní přístup bez oprašování starých scénářů Hlavní motivy tvorby nové energetické koncepce ČR Styl práce při tvorbě nové en. koncepce ČR Energetická koncepce ČR 16

18. Co očekáváme od Nezávislé energetické komise 17 • Zhodnocení současného stavu zásobování ČR a EU energiemi • Odhad trendů vývoje v horizontech 2020 a 2050 • Klíčové implikace pro tvorbu nové energetické koncepce ČR • Scénáře vývoje energetiky ČR a EU • Strategické alternativy nové energetické koncepce ČR a jejich kriteriální hodnocení • Doporučení pro finální energetickou koncepci ČR s horizonty 2020 a 2050

19. ZÁVĚR 18 1.Česká vláda vytvořila vládní komisi pro formulování nové energetické politiky ČR v dlouhodobém horizontu! 2.Česká energetika je součástí otevřeného a liberalizovaného trhu s elektřinou, a tak opatření v oblasti zdrojů v jednom státě nemohou vyřešit problémy EU s případným budoucím nedostatkem elektřiny. Péče řádného hospodáře a zodpovědnost je tedy na místě!! 3.Energetika patří do celoevropských politik EU a z této úrovně musí (musí?) být stanoveny základní podmínky pro její další rozvoj a případnou regulaci. Pozor!!! 4.Energetická bezpečnost musí být jedním z hlavních kritérií při vytváření energ. politiky jak EU, tak především ČR!!!!