1 / 44

Kalkulace úplných a neúplných nákladů

Kalkulace úplných a neúplných nákladů. Kalkulace. Kalkulace úplných nákladů jsou vhodné především pro účetnictví, kdy, cena je dána předem a výsledkem kalkulace je zjištění zisku na jednici, při použití této kalkulace vycházíme z toho, že každý prodaný kus přinese zisk.

alexavier
Download Presentation

Kalkulace úplných a neúplných nákladů

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Kalkulace úplných a neúplných nákladů

  2. Kalkulace • Kalkulace úplných nákladů • jsou vhodné především pro účetnictví, kdy, cena je dána předem a výsledkem kalkulace je zjištění zisku na jednici, • při použití této kalkulace vycházíme z toho, že každý prodaný kus přinese zisk. • Kalkulace neúplných nákladů • jsou účelnější pro finanční řízení, • ukazuje, že ne každý objem prodeje nám pokryje fixní náklady a zajistí zisk.

  3. Kalkulace úplných nákladů • Kalkulace úplných nákladů stanovuje na tzv. kalkulační jednici výši nákladů a zisk. • Kalkulační vzorec: • Přímý materiál • Přímé mzdy • Ostatní přímé náklady • Výrobní režieVlastní náklady výroby • Správní režie (příp. zásobovací režie)Vlastní náklady výkonu • Odbytové náklady • Úplné vlastní náklady výkonu • ZiskProdejní cena • DPH • Prodejní cena s daní

  4. Kalkulace • Předběžná kalkulace • stanoví plánované náklady a zisk na kalkulační jednici • sestavují se před zahájením produkce a jsou jedním z podkladů pro stanovení ceny • vychází z rozpočtů. • Výsledná kalkulace • sestavují se po ukončení produkce • sledují skutečné náklady a vychází z účetnictví • účelem je porovnat skutečnost s předběžnou kalkulací a zjistit skutečný zisk.

  5. Příklad: • Firma se zabývá výrobou keramiky. • Rozpočet výrobní režie pro keramické džbány činí 1 350 000 Kč, správní režie 780 000 Kč, odbytové náklady 225 000 Kč. Spotřeba materiálu činí 50 Kč/ks, přímé mzdy 150 Kč/ks, ostatní přímé náklady 42 Kč/ks, firma plánuje vyrobit 15 000 džbánů. • Cena jednoho džbánu bez DPH činí 490 Kč. • Sestavte předběžnou kalkulaci a zjistěte výši zisku na 1 džbán.

  6. Řešení:

  7. Příklad: Firma vyrábí 3 typy sedacích souprav s těmito náklady: Sestavte předběžnou kalkulaci pro všechny typy sedacích souprav přirážkovou metodou (rozvrhovou základnou jsou přímé mzdy). Zisk činí 15 % z úplných vlastních nákladů výkonu. Zaokrouhlejte na celé koruny.

  8. Řešení:

  9. Příklad: Firma vyrobila 5 000 výrobků. Náklady na výrobu jsou uvedené v tabulce. Sestavte zjednodušenou výslednou kalkulaci a vyčíslete rozdíly předběžné a výsledné kalkulace.

  10. Řešení:

  11. Kalkulace neúplných nákladů • jsou účelnější pro finanční řízení (než kalkulace úplných nákladů) • pracuje s variabilními a fixními náklady a s různým prodaným množstvím • fixní náklady se nerozvrhují na jednici, protože se pokládají za náklady nutné k chodu celého podniku

  12. Výpočet kalkulace (postup) • vykalkulujeme variabilní náklady, tzn. náklady, které můžeme stanovit stejně jako v kalkulaci úplných nákladů (pomocí norem). • zjistíme výši tržeb = cena * kalkulované množství • zjistíme tzv. krycí příspěvek - částku, která slouží k úhradě fixních nákladů a poté k tvorbě zisku jako: krycí příspěvek celkem = tržby - variabilní náklady celkem • fixní náklady odečteme od krycího příspěvku v celkové výši, a tím zjistíme celkový zisk. Tím získáme náklady na jednici. Tato kalkulace ale pracuje s celkovými náklady, takže tyto hodnoty pak vynásobíme příslušným počtem kusů.

  13. Příklad: Firma vyrábí dřevěné poličky. Na jednu poličku spotřebuje materiál za 770 Kč, mzda činí 300 Kč, ostatní variabilní náklady jsou 230 Kč/ks. Fixní náklady činí 1 100 000 Kč. Cena poličky stanovena na 1 720 Kč. Předpokládáme prodej až 5 000 ks. Výsledek ukazuje, že až určitý objem produkce nám zajistí zisk.

  14. Příklad 1: Firma vyrábí kabelky • spotřeba materiálu je 415 Kč/ks, mzdy 275 Kč/ks, ostatní variabilní náklady 95 Kč, • fixní náklady 1 270 000 Kč • prodejní cena činí 1 150 Kč (cena bez DPH). Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro předpokládaný objem prodeje: • 3 000 ks, • 5 000 ks.

  15. Řešení:

  16. Příklad 2: Firma šije pánské kalhoty • norma spotřeby látky je 2,5 m, norma spotřeby elektrické energie 0,5 kWh/1 kalhoty, výkonová norma činí 1,5 hod/1 kalhoty • cena 1 m látky je 290 Kč, 1 kWh elektrické energie 4 Kč, hodinová mzda 80 Kč • odpisy činí 700 000 Kč. • cena je stanovena na 1 295 Kč (bez DPH) Na základě těchto údajů sestavte kalkulaci neúplných nákladů při prodeji 2 000 ks a 3 000 ks.

  17. Řešení:

  18. Srovnání kalkulací úplných nákladů a neúplných nákladů

  19. Příklad: Firma sestavila následující kalkulaci úplných nákladů na jednici výkonu. Na základě kalkulace zpracujte rozpočet ve dvou variantách, a to na 1 000 ks a 4 000 ks.

  20. Řešení: Rozpočet vycházející z kalkulace úplných nákladů

  21. Řešení: Kalkulace neúplných nákladů - ostatní variabilní náklady činily 215 Kč/ks a fixní náklady 1 500 000 Kč.

  22. Bod zvratu • ukazuje minimální objem prodeje, od kterého podnik začne tvořit zisk • při jeho výpočtu vycházíme z toho, že pokud prodej pokryje fixní náklady, pak každý další prodaný produkt vytváří zisk Bod zvratu (Break-even point) = fixní náklady = fixní náklady cena – variabilní náklady 1 ks krycí příspěvek 1 ks

  23. Příklad: Firma potřebuje zjistit, kolik výrobků musí minimálně prodat, jestliže její fixní náklady činí 900 000 Kč, variabilní náklady na 1 výrobek činí 990 Kč a prodejní cena je 1 300 Kč. Bod zvratu = 900 000 1 300 – 990 = 2 904 ks Bod zvratu nám ukáže, zda náš prodejní záměr bude mít vůbec smysl. Pokud zjistíme, že jsme schopni prodat 2 900 kusů výrobků a bod zvratu je 2 904 ks, znamená to, že nemá smysl se do prodeje pouštět nebo bude nutné výrazně změnit náklady či cenu.

  24. v tisících Kč 7 000 5 000 3 000 1 000 0 1 000 3 000 5 000 objem výroby Grafické vyjádření bodu zvratu: Vysvětlivky: fixní náklady variabilní nákladycelkové nákladytržby

  25. Příklad 1: Fixní náklady činí 950 200 Kč a variabilní náklady 265 Kč na 1 výrobek. Vypočtěte, kolik by měl činit minimální prodej při ceně: a) 490 Kč b) 505 Kč c) 512 Kč

  26. Řešení: • 950 200 / 490 – 265 = 4 224 ks • b) 950 200 / 505 – 265 = 3 960 ks • c) 950 200 / 512 – 265 = 3 847 ks

  27. Bod zvratu pro více produktů • Firmy většinou vyrábějí více druhů produktů, proto musíme vyjádřit bod zvratu v penězích. • Bod zvratu pak vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku. • Bod zvratu pro více produktů = fixní náklady celkový krycí příspěvek : tržby

  28. Příklad: Firma vyrábí dámské kožené a koženkové kabelky. Variabilní náklady u koženkové kabelky činí 570 Kč na 1 ks, u kožené kabelky 1 050 Kč. Cena koženkové kabelky je 890 Kč u kožené 1 650 Kč. Předpokládáme roční prodej 1 100 ks koženkových a 900 kožených kabelek. Fixní náklady činí 790 000 Kč. Bod zvratu = 790 000 (352 000 + 540 000) : ( 979 000 + 1 485 000) = 2 182 320 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 182 320 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

  29. Příklad: Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A – variabilní náklady – 72 Kč výrobek B – variabilní náklady – 59 Kč výrobek C – variabilní náklady – 81 Kč Fixní náklady činí 450 000 Kč Vypočtěte bod zvratu, který je daný výši tržeb.

  30. Řešení: Bod zvratu = 450 000 (100 000 + 132 000 + 57 000) : (460 000 + 840 000 + 300 000) = = 2 491 695 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 491 695 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

  31. Kalkulace neúplných nákladů pro více produktů • Pokud vyrábíme více druhů, pak platí, že fixní náklady odečítáme v celkové výši. • Zisk nevyčíslujeme pro jednotlivé produkty, ale za podnik jako celek.

  32. Příklad: Firma vyrábí 3 000 výrobků A v ceně 1 250 Kč a 1 000 výrobků B v ceně 550 Kč. Výroba vyvolává tyto náklady:

  33. Řešení: Firma dosáhne zisku ve výši 460 000 Kč, jestliže prodá všechny výrobky.

  34. Úloha 1: • Firma Dexon, s. r. o., vyrábí dva typy centrálních reprobeden, a to: • DCP 350 – plánuje vyrobit 2 300 ks, prodejní cena 2 950 Kč • DCX 150 – plánuje vyrobit 3 700 ks, prodejní cena 1 690 Kč • Fixní náklady při výrobě činí 2 200 000 Kč, náklady pro centrální reprobedny jsou uvedeny v tabulce. Sestavte kalkulaci neúplných nákladů pro oba typy reprobeden.

  35. Řešení: Firma dosáhne zisku ve výši 955 900 Kč, jestliže prodá všechny reprobedny.

  36. Úloha 2: Firma vyrábí 3 typy autorádií s těmito náklady v Kč: Sestavte kalkulaci neúplných nákladů.

  37. Řešení:

  38. K čemu je užitečný krycí příspěvek • krycí příspěvek nám ukáže, který z našich produktů se vyplatí nabízet a který ne, • ukáže nám to lépe než kalkulace úplných nákladů a nepotřebuje k tomu vyčíslit zisk. • nejpřínosnější by mohl být ten produkt, jehož krycí příspěvek je nejvyšší, ale nemusí to být vždy pravda, protože nejvyšší bude pravděpodobně u toho produktu, jehož se prodá nejvíce. • z tohoto důvodu je potřebné zjistit krycí příspěvek na jednici.

  39. Jak vypočítat krycí příspěvek na jednici Dva možné postupy: • vydělením celkového krycího příspěvku objemem produkce, • výpočtem krycí příspěvek na jednici = cena - variabilní náklady na jednici. Nejvýnosnější je ten produkt, který bude mít nejvyšší krycí příspěvek na jednici.

  40. Příklad

  41. Oba produkty mají krycí příspěvek kladný, a tím přispívají k pokrytí fixních nákladů.

  42. Úkol 1: Firma vyrábí 3 druhy výrobků, další potřebné údaje jsou uvedeny v tabulce: Na základě těchto údajů zjistěte: a) výhodnost jednotlivých produktů; b) zda dosáhneme zisku při zadaném objemu prodeje; c) zda dosáhneme zisku, jestliže snížíme produkci výrobku C na 1 500 ks a zvýšíme prodej výrobku B na 8 000 ks.

  43. Řešení: a) b)

  44. c)

More Related