Andy Gibbs Leden 2011

1. Andy GibbsLeden 2011

2. Seminář – 3 části • A) Přehled vyššího vzdělávání v ošetřovatelství s přihlédnutím k evropskému kontextu a Evropskému prostoru vysokého školství • B) Evropská legislativa, doporučení, nástroje a rámce • C) Co to znamená pro nás? Vztah k projektu modularizace

3. Část I

4. Některé aktuální problémy ošetřovatelství • Neexistuje žádná celoevropská norma, která by určovala, že sestry musí mít VŠ vzdělání • Projevuje se celosvětový nedostatek sester • Kvůli demografickýmzměnám opouští školy méně mladých lidí a více seniorů vyžaduje péči • Zdravotnictví hospodaří s omezenými finančními zdroji • Zdravotnictví soutěží lidské zdroje s jinými profesemi • Pokračuje posun od léčby k prevenci

5. Rostoucí počty studentů Větší zapojení studentů Lidské zdroje – návaznost, platby Hodnocení produktivity Předávání vzdělávacího obsahu Rozvoj zdrojů a stavebních projektů Změny řízení ve zdravotnickém vzdělávání Udržitelnost a sociální odpovědnost institucí Financování a zdroje financí Marketing – profilování vzdělávacích institucí –identita/“obchodní značka“ vzdělávacího subjektu Konkurence a spolupráce Zkušenosti studentů Řízení výzkumu Internacionalizace Interakce s obchodní sférou, regionem a místní komunitou Terciární vzdělávání – Změna priorit Kennie and Middlehurst HR Development in Universities 2007http://www.eua.be/fileadmin/user_upload/files/Milan_workshop/HR_development_in_universities.pdf

6. Role ošetřovatelského vzdělávání? • Výchova a vzdělávání: • Zvýšení počtu přijatých studentů • Potřeba zohlednit mezinárodní a kontextuální otázky • Kurzy managementu a specializační kurzy na mezinárodní úrovni • Nabídka elektronických opor pro distanční formy vzdělávání • Partnerství při budování kapacit • Instituce spolupracující s WHO • Výměnné pobyty, stáže • Tvorba vědecké základny • Spolupráce ve výzkumu lidských zdrojů v rozvíjejících se zemích • Inspirace na jižní polokouli – internacionalizacekurikula

7. Evropa

8. Boloňský proces • Cílem jevytvořit jednotný prostor evropského vysokého školstvína základě větší kompatibility a srovnatelnosti standardu akademických titulů a systémů zajištění kvality v jednotlivých zemích Evropy • Jde o dobrovolný mezivládní proces, do kterého se zapojilo 47 zemí • K prioritním oblastem patří třístupňový systém VŠ vzdělávání, zajištění kvality, uznávání výstupů, sociální a externí dimenze, celoživotní vzdělávání, mobilita • Pracuje s nástroji jako je ECTS (systém převodu kreditů), kvalifikační rámec, ESIG, Evropský registr zabezpečování kvality

9. SMĚRNICERady Evropy 2005/36/ECze 7.září 2005 o uznávání odborných kvalifikací specifikuje pro “sestru odpovědnou za všeobecnou péči” 3-letý studijní program (denní forma) 4600 hodin minimálně 50% praktické a klinické výuky minimálně 1/3 teoretické výuky uvádí minimální požadavky na to, co se má učit, nikoliv na to, co si má student osvojit (t.j. kompetence) (Mary Gobbi, “Nursing and Bologna: Implications for a Regulated Profession” (Bologna Handbook C 5.1-4) Ošetřovatelství jako regulovaná profese 9

10. Prioritní oblasti Boloňského procesu (Boloňa- Praha- Berlín) • Snadno interpretovatelné a srovnatelné tituly • Dvojstupňová, nyní třístupňová struktura vysokého školství (Bc., Mgr., Ph.D.) • Použití kreditového systému typu ECTS • Mobilita • Spolupráce v zajišťování kvality • Evropská dimenze • Celoživotní vzdělávání • Zapojení studentů do procesu • Atraktivita a konkurenceschopnost EHEA (Evropského prostoru vysokého školství) • Doktorská studia a synergie mezi EHEA a ERA (Evropským výzkumným prostorem)

11. Boloňské priority (Londýn a Leuven) • Zajištění kvality, zvyšování kvality, kultura kvality. Diskuze o zavedení agentur Evropského registru zabezpečení kvality • Externí rozměr. Evropské zdravotnické vzdělávání v kontextu globalizace • Sociální rozměr a mobilita, zejména s ohledem na zaměstnatelnost a vztahy s budoucími zaměstnavateli • Společné (mezinárodní) studijní programy (Joint Degrees) • Doktorské studium a výzkum • Důraz na výuku a učení

12. SMĚRNICERady Evropy 2005/36/ECze 7.září 2005 o uznávání odborných kvalifikací specifikuje pro “sestru odpovědnou za všeobecnou péči” 3-letý studijní program (denní forma) 4600 hodin minimálně 50% praktické a klinické výuky minimálně 1/3 teoretické výuky uvádí minimální požadavky na to, co se má učit, nikoliv na to, co si má student osvojit (t.j. kompetence) (Mary Gobbi, “Nursing and Bologna: Implications for a Regulated Profession” (Bologna Handbook C 5.1-4) Ošetřovatelství jako regulovaná profese 12

13. Aktuální problémy zdravotnického vzdělávání • Práce se dvěma nekompatibilními systémy • Zajištění vhodnosti pro praxi • Rozvoj trhů – internacionalizace/globalizace/regionální požadavky (Kolize dvou dysfunkčních systémů) • Tvorba univerzálních rámců celoživotního vzdělávání • Nedostatek efektivity • Podpora mobility • Mezinárodní spolupráce • Nerovné konkurenční podmínky

14. Výňatek ze Směrnice 3. Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zahrnuje nejméně tři roky studia nebo 4 600 hodin teoretického a klinického výcviku, přičemž délka teoretického výcviku představuje alespoň jednu třetinu a délka klinického výcviku alespoň jednu polovinu minimální délky odborné přípravy. Členské státy mohou poskytnout částečnou výjimku osobám, které absolvovaly část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň.

15. Aktuální problémy zdravotnického vzdělávání • Práce se dvěma nekompatibilními systémy • Zajištění vhodnosti pro praxi • Rozvoj trhů – internacionalizace/globalizace/regionální požadavky (Kolize dvou dysfunkčních systémů) • Tvorba univerzálních rámců celoživotního vzdělávání • Nedostatek efektivity • Podpora mobility • Mezinárodní spolupráce • Nerovné konkurenční podmínky

16. Část II

17. The Bologna Process • Cílem jevytvořit jednotný prostor evropského vysokého školstvína základě větší kompatibility a srovnatelnosti standardu akademických titulů a systémů zajištění kvality v jednotlivých zemích Evropy • Jde o dobrovolný mezivládní proces, do kterého se zapojilo 47 zemí • K prioritním oblastem patří třístupňový systém VŠ vzdělávání, zajištění kvality, uznávání výstupů, sociální a externí dimenze, celoživotní vzdělávání, mobilita • Pracuje s nástroji jako je ECTS (systém převodu kreditů), kvalifikační rámec, ESIG, Evropský registr zabezpečování kvality

18. Terciární vzdělávání – Boloňský proces a evropská směrnice o vzájemném uznávání profesních kvalifikací (EU/36/2005) Směrnice EU koliduje s principy Boloňského (a Kodaňského) procesu, které jsou založeny na: - kvalifikačních rámcích s porovnatelnými úrovněmi - studijní zátěži a výstupech učebního procesu - kompetencích, které má student získat - převodu kreditů a uznávání předchozího vzdělávání či praxe - zaměstnatelnosti na mezinárodním trhu prácce - sociální integraci a rozšíření přístupu ke vzdělání pomocí celoživotního vzdělávání Gobbi (2009) Bologna Handbook

19. ECTS Key Features I • Systém orientovaný na studenta,je založen na studijní zátěži požadované k dosažení cílů studijního programu. Cíle programu jsou formulovány zpravidla pomocí vzdělávacích cílů (učebních výstupů)a požadovaných kompetencí absolventa • Studijní zátěžzahrnuje všechny aspekty studijního programu: čas strávený v kontaktní výuce, samostudium, psaní závěrečných prací, praxe, přípravu na zkoušky a vykonání zkoušek, atd. •  studijní zátěž ≠ kontaktní hodiny oboru 19

20. Hlavní rysy kreditového systému ECTS II • Systém založený na konvenci, že 60 kreditůpředstavuje míru pracovní zátěže studenta denního studia během 1 akademického roku • (1 kredit = 25 až 30 hodin studijní zátěže) • ECTS kredity mohou být uděleny ažposplnění zadaných úkolů a činností a absolvování příslušeného hodnocení • Hodnoticí stupně ECTS (A až F): užitečné zejména při převodu kreditů. Hodnoticí stupně ECTS klasifikují studenty na statistickém základě(a doplňují místní/národní systémy hodnocení)

21. Cíle kreditového systému ECTS • Zlepšit transparentnost a srovnatelnost studijních programů a kvalifikací • Podpořit uznávání akademického vzdělání  ECTS jako systém převodu kreditů (mobilita studentů) • Podpořit reformu kurikul  ECTS jako nástroj pro návrh učebních plánů • Zvýšit pružnost procesu učení a kvalifikací  ECTS jako systém sběru kreditů (všichni studující) 21

22. Evropský kvalifikační rámec a Národní kvalifikační rámce: důležité srovnávací platformy Akreditace založená na evropských standardech a doporučeních ECTS více než systém kreditů, které vyjadřují studijní zátěž má vztah k učebním výstupům vyjádřených porostřednictvím kompetencí - optimální transparentnosti lze dosáhnout internetovým katalogem oborů - Diploma Supplement (Doplněk k diplomu) - popis učebních výstupů v oddíle 4.2. Nástroje Boloňského procesu 22

23. Učební výstupy • Učební výstupy a cíle jsou základním stavebním kamenem Boloňského procesu

24. Učební výstupy a hodnocení • Hodnocení jednotlivců: analýza na úrovni jednotlivého studenta/studentky. • Hodnocení studijních programů: analýza na úrovni celého oboru či programu . Za vhodný základ pro hodnocení se považují zejména dílčí a globální cíle studijního programu. • Hodnocení institucí: analýza na úrovni vzdělávací instituce. Za vhodný základ pro hodnocení se považují dílčí a globální cíle celé školy. Na této úrovni je důležité zkoumat dokumenty vzdělávací instituce, např. její krédo (vizi) programové prohlášení a strategický plán/dlouhodobý záměr.

25. Návaznost výstupů Učební výstupy studijního programu Didaktické a učební aktivity Hodnocení učebního procesu studentů

26. Učební výstupy a cíle mají být SMART (=chytře formulované) • Specifické – co konkrétně má student udělat • Měřitelné – jak to lze změřit či vyhodnotit? • Akcesibilní (dosažitelné) – je možné jich dosáhnout? • Realistické – zakotvené v (místní) realitě • Termínované – do kdy jich má být dosaženo? A orientované na studenta: důraz na to, co má student znát, čemu má porozumět a co má být schopen vykonat

27. Výstupy studijních programů a oborů • Cíle a profil studijního programuformulují na obecné rovině zásady efektivního programu a oboru. Jsou široce pojaté, nejsou časově omezené a nejsou měřitelné. Stanovují obecnou náplň studijního programu či oboru. • Učebnívýstupystudentů jsou specifické výsledky, kterých chce u frekventantů daný program či obor dosáhnout, aby dodržel obecné cíle (viz výše). Učební výstupy jsou termínované a měřitelné. Dosažené učební výstupy jsou důkazem, že se studenti skutečně učí.

28. Otázky k zamyšlení....... • co chci, aby se studenti naučili? Jakých učebních výstupů a cílů mají dosáhnout? • jaké učební metody a studijní plány použiji k motivaci studentů k takovému chování, které zajistí dosažení cílů? • jaké metody hodnocení a hodnoticí kritéria mi umožní rozpoznat, že studenti splnili vytýčené cíle?

29. Ošetřovatelství v harmonizačních projektech - je první zdravotnickou profesní skupinou a praktickým oborem integrovaným do harmonizačních projektů EU - vedlo k formulaci obecně přijatých kompetencí zdravotních sester - výsledky harmonizačních kroků byly v mnoha zemích využity k revizi učebních plánů (kurikul) - je známkou toho, že mezinárodní spolupráce může pomoci překonávat překážky - je prvním krokem k ‘evropské sestře’ Ošetřovatelství v rámci Boloňského procesu 29

30. Základní součásti modulů • explicitní formulace učebního záměru (zamýšleného výstupu procesu učení)vyjádřená ve formě, která dovoluje prokázat osvojenou dovednost/znalost a měřit ji • procesy a zdroje potřebné k dosažení cílů a praktickému prověření výstupů učení (kurikulum, výuka, učební metody a pomůcky, hodnocení, podpora a vedení) • kritéria pro hodnocení, zda bylo dosaženo požadovaných výstupů a pro odlišení úrovně výkonu jednotlivých studentů.

31. Professional Skotský rámec pro kredity a kvalifikace

32. Část III

33. Budoucnost? Kontext • Finance • Stárnoucí populace, úbytek absolventů škol • Hodnocení, stupňování a tabulky • Rostoucí konkurence – studenti, akademičtí pracovníci, zdroje • Autonomie institucí • Společenská odpovědnost – akreditace, mechanizmy kvality • Řada změn ve vzdělávací politice - konzistence

34. Celosvětová migrace zdravotnických pracovníků

35. Boloňský proces: Problémy a stimuly Klíčovými stimuly jsou zaměstnavatelnost absolventů, mobilita a konkurenceschopnost Akademické tituly a systémy vysokého školství se stávají díky třístupňové soustavě průhlednější Kvalifikační rámce, kredity ECTS, Doplněk k diplomu, Evropský systém zajišťování kvality přispívají ke konkurenceschopné informační společnosti (v souladu s lisabonskými cíli)

36. Zavádění kreditů ECTS a výzvy do budoucna • Dle zprávy z projektu Trendy V: • Systém ECTS si upevňuje pozici jako základní kreditový systém v Evropském prostoru vysokého školství • Nadále však přetrvává nesprávná nebo povrchní aplikace systému ECTS •  využití ECTS při návrhu učebních plánů a jeho implementace coby systému sběru kreditů tudíž musí být zkvalitněny •  další rozvoj ECTS k uznání učebních výstupů ve všech typech učení je klíčovým problémem v kontextu celoživotního vzdělávání

37. Resortní směrnice 4600 hodin Specifikovaná učební témata Specifikované praktické zkušenosti Profesní oblast Gen. ředit. pro vnitřní trh Právní oblast Resortní směrnice/Boloňský proces/EU evropská úroveň Pracovní oblast Boloňský proces Akademická oblast Gen. ředit. pro vzdělávání a kulturu Dobrovolné aktivity Učební výstupy a cíle Autonomie národní úroveň Vzdělávání Gibbs/De Reuve Prague 2009

38. Možná řešení • v podobě veřejného závazku zajistit bezpečné zacházení s pacientem a kvalitní péči na platformě legislativy EU • uvést do chodu evropské akreditační mechanizmy zajišťující kontrolu učebních výstupů a vzdělávacích institucí (soukromých i veřejných) • rozvíjet nástroje k hodnocení učebních výstupů a cílů, a to v širokém záběru. Nejde jen o to, jak cílů dosáhnout, ale též jak je měřit a co je přijatelným měřítkem jejich naplnění .....Harmonizační projekty odhalily potenciál mezinárodní spolupráce při překonávání bariér a identifikaci nových oblastí činnosti

39. Celoživotní vzdělávání Závěr: Účastníci se shodli, že jde o významné téma, ale s ohledem na různost názorů účastnických států po živé diskuzi nebyly dosaženy jednotné závěry. Rozprava ukázala na odlišnosti, které mohou být projednány na dalších setkáních hlavních sester. Stejně důležitá je spolupráce profesních organizací sester a Evropské federace sesterských asociací. Evropskésetkáníhlavních sester v Praze 2009 – rozprava o celoživotním vzdělávání

40. Kroky k zajištění součinnosti při realizaci celospolečenských aktivit • Zpráva k novelizaciSměrnice 2005/36/EC (do roku 2012)je jedinečnou příležitostí • Způsobilost absolventů pro praxi musí být prioritou • Investice do lidského kapitálu prostřednictvím zvýšené kvalifikace • Větší zapojení všech zainteresovaných stran • Fond soudržnosti – jeho koordinovaná aplikace může iniciovat změny v praxi • Apel na Evropskou komisi s cílem podpořit spolupráci, součinnost a finanční podporu pro realizaci změn

41. Otázky implementace Boloňského procesu • Přístup ke vzdělání a jeho členění: od bakaláře k magistrovi; vstupní požadavky pro doktorská studia • Informovanost zaměstnavatelů: Rozumí zaměstnavatelé novému systému?Co je možné udělat pro osvětu v oblasti nových akademických titulů? • Doplněk k diplomu: Vydávat všude všem studentům? • Kreditový systém ECTS: Používá se správně? • Uznávání kvalifikací: Jsou problémy vyřešeny? • Reforma učebních plánů: Formální přijetí nových titulů nebo hloubková reforma? • Učení zaměřené na studenta: Rozumíme mu již dostatečně? • Národní kvalifikační rámce: Rozumí vzdělávací instituce zdravotnického zaměření svému významu a účelu? Jsou všechny zainteresované strany zapojeny do rozvoje? • Zastřešení národních kvalifikačních rámců: Je to pomoc nebo vede ke zmatku?

42. Některé aktuální problémy ošetřovatelství • Neexistuje žádná celoevropská norma, která by určovala, že sestry musí mít VŠ vzdělání • Projevuje se celosvětový nedostatek sester • Kvůli demografickýmzměnám opouští školy méně mladých lidí a více seniorů vyžaduje péči • Zdravotnictví hospodaří s omezenými finančními zdroji • Zdravotnictví soutěží lidské zdroje s jinými profesemi • Pokračuje posun od léčby k prevenci

43. Terciární vzdělávání – Boloňský proces a evropská směrnice o vzájemném uznávání profesních kvalifikací (EU/36/2005) Směrnice EU koliduje s principy Boloňského (a Kodaňského) procesu, které jsou založeny na: - kvalifikačních rámcích s porovnatelnými úrovněmi - studijní zátěži a výstupech učebního procesu - kompetencích, které má student získat - převodu kreditů a uznávání předchozího vzdělávání či praxe - zaměstnatelnosti na mezinárodním trhu prácce - sociální integraci a rozšíření přístupu ke vzdělání pomocí celoživotního vzdělávání Gobbi (2009) Bologna Handbook

44. Co to znamená? • Racionálněji využívat zdroje • Zlepšit úroveň dovedností stávající pracovní síly • Přestat plýtvat...časem, lidmi a finančními prostředky • Uplatnit vzdělání jako zdroj, ne bariéru • Zaměřit se na skutečné dovednosti spíše než formální kvalifikaci

45. a.gibbs@napier.ac.uk