1 / 11

Polsko

Polsko. Monika Řičicová. Základní údaje. Rozloha:  312 685 km²      Počet obyvatelstva: 38 513 000  Hustota zalidnění: 123 ob. / km² Složení obyvatelstva: 97,4% Poláci, 1,3% Němci, 0,7% Bělorusové, 0,6% Ukrajinci    Hlavní město: Varšava (Warszawa) - 1,7 mil. obyvatel   

yoshe
Download Presentation

Polsko

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Polsko Monika Řičicová

  2. Základní údaje • Rozloha: 312 685 km²      • Počet obyvatelstva: 38 513 000  • Hustota zalidnění: 123 ob. / km² • Složení obyvatelstva: 97,4% Poláci, 1,3% Němci, 0,7% Bělorusové, 0,6% Ukrajinci    • Hlavní město: Varšava (Warszawa) - 1,7 mil. obyvatel    • Forma státu: republika, unitární stát   • Jazyk: polština    • Náboženství: římskokatolické - 95%, pravoslavní - 1,4%, řečtí katolíci - 0,3%    • Měna:  1 zlotý (PLN) = 100 grošů        

  3. Státní symboly

  4. Administrativní členění • Nejvyšší správní celek se nazývá województwo (vojvodství). Celkem je Polsko tvořeno 16 • Druhý stupeň dělení představují powiaty (j. č. powiat, česky okres). V celém státě je 379 okresů. Okresy se dělí mezi sebou na: • powiat ziemski - zemský okres (celkový počet 314) • powiat grodzki - městský okres, což je v podstatě gmina, která dostala status okresu- jedná se o největší města Polska (65) • Třetí nejnižší stupeň je gmina (do češtiny ne zcela přesně překládáno jako obec). V roce 2004 bylo v Polsku 2478 gminí. Dělí se mezi sebou do tří kategorií: • gmina miejska - městská gmina (celkový počet 307) • gmina miejsko-wiejska - městsko-vesnická gmina (582) • gmina wiejska - vesnická gmina (1 589)

  5. Zeměpisné podmínky • Téměř 3/4 území leží do 200 m.n.m. • Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zlalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečně přesypy a kosy. • Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. • Polsko má velmi hustou říční síť. • Největší splavné řeky Visla a Odra • Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. • V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu. • Průměrná lednová teplota činí -3°C, červencová 18°C. • Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1200 mm.

  6. Hospodářství • Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. • Hlavní průmyslová odvětví: těžební průmysl, strojírenství hutnictví, chemický, elektrotechnický, textilní a potravinářský průmysl. • Těžba: černé a hnědé uhlí(4. místo na světě), měď, olovo, zinek, sůl, síra, magnezit, kaolin a menší množství ropy a zemního plynu.

  7. Zemědělství • Převažuje rostlinná produkce nad živočišnou • Orná půda :1/2 plochy státu, louky a pastviny 13 % a lesy 30 % • Pěstuje se: pšenice, žito, ječmen, len, oves, brambory, cukrová řepa, řepka, chmel, ovoce a zelenina • Polsko je v produkci žita, lnu, brambor a cukrové řepy na 2. místě v Evropě (po Rusku) • Chovají se: prasata, skot, ovce, koně a drůbeže • Význam má i rybolov. • Produkce: vlna, med a rybí výrobky • Významná je i těžba dřeva.

  8. Historie Polska • První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 • Roku 1025 se Boleslav Chrabrý nechal jako první polský vládce korunovat polským králem • Roku 1385 bylo smlouvou v Krevě dohodnuto spojení polského království s litevským velkoknížectvím • Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu Jagellonců • Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva tzv. lublinskou unií těsněji přičleněna k polskému království • K velkému rozkvětu polsko-litevského státu došlo v 16. století. • Negativní stránkou bylo přílišné oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné šlechty • Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech 1772, 1793 a 1795 si Rusko, Prusko a Rakousko v trojím dělení rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody

  9. V letech 1807 - 1815 zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem Knížectví varšavské, které se stalo spojencem Napoleona • Po jeho porážce bylo zrušeno a na jeho místě bylo zřízeno autonomní Království polské, podléhající Rusku, jehož panovníkem byl také ruský car • V roce 1832 však byla jeho autonomie omezena a roku 1866 zcela zrušena • Část obsazená Rakouskem nesla název Království haličsko-vladiměřské s autonomní vládou od roku 1861 • Město Krakov s okolím bylo v letech 1815 - 1846 nezávislou Republikou krakovskou (pod patronátem tří sousedních mocností). • Poté bylo připojeno k Rakousku • Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech 1815 - 1848 Velké knížectví poznaňské (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie rovněž zrušena

  10. Během první světové války po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní Království polské jako loutkový stát pod patronátem Centrálních mocností • Polsko opět získalo skutečnou nezávislost až v roce 1918 po porážce Centrálních mocností a rozpadu Rakousko-Uherska • Na počátku druhé světové války v roce 1939 bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem • Po válce SSSR většinu svého původního záboru anektoval a Polsko bylo naopak rozšířeno o západní „nová území“ až po hranici s Německem na Nise a Odře • V roce 1980 byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita (Solidarność), které se postupně staly důležitou politickou silou a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách v roce 1990 • Po pádu komunismu na konci 80. let Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku • V roce 1999 se země stala členem NATO a je jednou z 10 zemí přistoupivších k EU v květnu 2004

More Related