Starov ěká Indie

1. Starověká Indie

2. Kde leží Indie? světadíl: Asie Indický oceán sousední země: Pakistán, Čína, Nepál ad.

3. pojem Indie • pod pojmem starověká Indie rozumíme nejen území Indie v dnešním rozsahu, ale i území dnešního Pakistánu a Bangladéše. • Pakistán se od Indie oddělil v roce 1947 (, kdy došlo k masovým přesunům obyvatelstva. Vznikl Západní a Východní Pakistán (od r. 1971 Bangladéš). Pakistán je muslimský stát. Indie má hinduistickou většinu.

4. samostatný vývoj oblasti • rozsáhlé oblasti indického subkontinetu se po celý starověk a středověk vyvíjely poměrně izolovaně a to hlavně díky svojí izolaci zeměpisné, kdy je odděluje od zbytku světadílu pohoří Himaláj a Hindukúš. I přesto sem v průběhu tisíciletí pronikaly hlavně z východu mnohé národy, které ovlivňovaly místní kulturu. Nejstarší zemědělci se v Indii objevili již ve 4. tisíciletí př.n.l.

5. pohoří Himaláj

6. Mount Everest – nejvyšší hora světa

7. Indie - řeky • Indus • Ganga • Brahmaputra • najděte si je na mapě v učebnici

8. Ganga • řeka je pokládána za božstvo • každoročně se v ní omyjí milióny lidí při posvátném obřadu

10. posvátná řeka • hinduisti věří, že obmytí v řece Ganze v určitý den, pomáhá koupajícím dostat se do nebe • po řece také pouštějí popel svých zemřelých a věří, že bude donesen až do nebe • stejně tak věří, že poslední doušek vody z Gangy podaný umírajícímu, mu zajistí spasení

11. zemědělství • dostalo se do Indie z Mezopotámie • nejstarší civilizace a města vznikla v Indii kolem řeky Indus ve 3. tis. př.n.l. • lidé pěstovali mimo jiné sezam, bavlnu a chovali koně, ovce a krávy (byly posvátné)

12. bavlna

13. rostlina bavlník

14. indická města ve 3. tis. př.n.l. • měla pravoúhlé ulice • dělila se na dvě části • 1. hrad/ citadela – útočište v případě napadení nepřítelem • 2. podhradí – vlastní město

15. indická města

16. indické hinduistické chrámy

17. oblékání – ženytradiční oděvtzv. sárí

18. harappská kultura • kultura stará asi 5.tis. let, týká se oblastí v povodí řeky Indu a její dvě nejznámější naleziště se jměnují Harappa a Mohendžo-daro, vedle těchto obřích nalezišt bylo odkryto ještě několik desítek menších městských sídlišť

20. rekonstrukce starověkého města Harappa

21. Mohendžodáro

23. Mohendžodáro • zemědělské město • citadela a podhradí • až 35000 obyvatel !!! • 2 velké sněmovní sály • velký bazén (snad vytápěný) a kanalizace • dvoupatrové domy z pálených cihel • velká studna, kanalizace, tržnice a sýpka

24. pečetní destička z Harappy

25. zánik civilizace • důvody přesně neznáme • pravděpodobně díky přírodním pohromám či nájezdům arijských kmenů • centrum se přeneslo k řece Ganga, kam vytlačili původní drávidské obyvatelstvo • ve 4. stol. př.n.l. dobyl Indii Alexandr Veliký • rozvoj obchodu s Orientem

26. říše králů Čandragupty a Ašóky

27. král Ašóka • moudrý panovník, odmítal násilí • zakládal nemocnice pro lidi a zvířata • nechal vysazovat léčivé rostliny • edikty – zákony, nechal je tesat do kamenných sloupů se lví hlavou

28. edikty - zákony

29. náboženství • hinduismus • hinduismus – množství bohů • Brahma – stvořitel • Višnu – udržovatel • Šiva – ničitel a znovustvořitel • věřili v reinkarnaci – převtělování duší • kastovní systém

30. rozdělení do kast u arijských obyvatel • 1. bráhmani – kněží, zajišťovali rituály • 2. kšatrijové – bojovníci • 3. vaišjové – rolníci, řemeslníci, obchodníci • 4. šúdrové – sluhové a nádeníci

31. Brahma, Višnu, Šiva Brahma Šiva Višnu

32. náboženství • budhismus • není to náboženství jako takové • je to spíš myšlenkový směr • Budha – muž jménem Gautáma Sídharta • nirvána – stav blaženosti, pomocí meditace

33. Budha Gautáma Sídharta

34. buddhismus • zakladatelem, nebo chcete-li ústřední postavou stojící za vznikem tohoto učení byl princ z rodiny kšatrijů Gautáma Sídharta (563-438př.) • podle něj bez ohledu na kasty může každý dosáhnout spásy – nirvány • 4 vznešené pravdy: • 1. celý život je zdrojem strastí • 2. lidé lpějí na životě • 3. člověk musí přestat lpět na životě • 4. jediná správná cesta – poznání podstaty bytí

35. Písmo a literatura • písmo – hláskové • jazyk - sanskrt • nejstarší památky – védy (2.pol. 2.tis.př.n.l.) • nejsou jen povahy náboženské a mytické, ale přinášejí i mnohé poznatky o civilizaci • védy jsou souborem indické moudrosti • další památky: Mahábharáta a Rámajána jsou původně epické veršované skladby o několika stovkách tisíc veršů, líčící osudy dávných panovníků a válečníků

36. Násadíja súkta, Rgvéda 10.129, O stvoření světa Nebylo jsoucna ani nejsoucna tehdy, nebylo vzdušného prostoru ani nebe nad ním.Co se hýbalo? Kde? Kdo k ochraně bděl?Byla to voda, hluboká, nesmírná?Nebylo smrti, nesmrtelnosti v onen čas,nebylo stopy po noci a dni.Samo sebou jen to bez dechu dýchalo.Mimo to nic nebylo jiného ...Tma byla na počátku, pokrytá tmou,v ní toto vše jako nerozlišená spousta vod.Tam zárodek zahalen v prázdnotu hluchou -to jediné povstalo mocí tvůrčího vznícení.

37. V něm se nejdříve zrodila touha -to byl první výron mysli.V srdci hledajíce rozvážně moudřív nejsoucnu nalezli odůvodnění jsoucna.Napříč rozpjali k měření šňůru:bylo vůbec něco dole, bylo něco nahoře?Oplodňující moc byla a síly:dole prasíla, nahoře podnět.Kdo v pravdě ví, kdo může na světě říci,odkud vše vzniklo, odkud se vše vytvářelo.Bozi se zrodili později s tímto světem.Kdo tedy ví, z čeho svět povstal.Ten, jenž toto stvořil svou mocí,ať sám vše vykonal nebo ne,on, bdící nad světem v nejvyšším nebi, • jistě to ví … nebo neví to ani on sám. • – Rgvédasanhitá 10.129

38. Věda • matematika a astronomie • Ludolfovo číslo - ∏ • vypočítali délku slunečního roku • objevili, že Země se točí kolem Slunce