1 / 12

Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“

VY_32_INOVACE__04_PVP_196_Kli. Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“. Pravděpodobnost úvod. Co je pravděpodobnost?.

yates
Download Presentation

Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5 „EU peníze středním školám“

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. VY_32_INOVACE__04_PVP_196_Kli Výukový materiál zpracován v rámci oblasti podpory 1.5„EU peníze středním školám“

  2. Pravděpodobnost úvod

  3. Co je pravděpodobnost? • Pojem pravděpodobnost používáme v běžné mluvě ve stejném významu jako třeba šance nebo naděje. Vyjadřujeme pomocí ní třeba míru rizika nebo jistoty. • Vymyslete příklady, kdy ve větě použijete pojem pravděpodobnost s číselným vyjádřením. • Doplňte věty: • V osudí je 10 očíslovaných míčků. Pravděpodobnost, že vytáhnu míček 5 je ... • Zítra pojedu do Prahy. Pravděpodobnost, že potkám prezidenta republiky je ...

  4. Jaká je pravděpodobnost? • Že bude zítra pršet? • Že při hodu mincí padne líc? • Že při hodu hrací kostkou padne 6? • Že stihnu poslední večerní vlak? • Že budu v hodině českého jazyka zkoušený? • Že si při tahu z balíčku 32 karet vytáhnu srdcové eso? Zamyslete se, kdy lze pravděpodobnost vyjádřit nějakým známým způsobem.

  5. Jaká je pravděpodobnost? Náhodné pokusy Jiné situace • Při hodu mincí padne líc. • Při hodu kostkou padne 6. • Při tahu z balíčků 32 karet vytáhnu srdcové eso. • Při hře v ruletu padne sudé číslo. I při dodržení předepsaných podmínek mohou vést k různým výsledkům, které závisí na náhodě. • Zítra bude pršet. • Stihnu poslední večerní vlak. • Budu v hodině českého jazyka zkoušený. • Hustota tělesa při fyzikálním pokusu vyjde stejně jako v tabulkách. Neovlivňuje je náhoda, ale vnější okolnosti (roční období, rychlost chůze, ...)

  6. Pravděpodobnost v matematice • Matematická teorie pravděpodobnosti se zabývá matematickými zákonitostmi, které se projevují v náhodných pokusech. • Příklad: Hod mincí. Mohou nastat dva jevy – rub, líc. • I. způsob – teoretický – usoudíme-li, že mince je poctivá, jsou oba jevy stejně pravděpodobné. • II. způsob – experiment – provádíme stejný pokus stále dokola a zaznamenáváme výsledky. Tento způsob je ale časově náročný a také není zřejmé, jak dlouho máme pokus provádět.

  7. Množina možných výsledků pokusu • U každého náhodného pokusu můžeme předem vyjmenovat všechny možné výsledky a to tak: • že se navzájem vylučují, • jeden z nich nastane vždy. • Množina všech výsledků se označuje a její libovolný prvek • Libovolná podmnožina se nazývá jev. Bývá popsána nějakou vlastností. Příklad: Při hodu dvěma různými mincemi mohou nastat následující výsledky L+L, L+R, R+L, R+R. Jevem je například, že na každé minci padne různá strana.

  8. Jevy • V daném pokusu lze rozeznávat tolik jevů, kolik existuje podmnožin množiny . Má-li množina celkem n prvků, získáme různých jevů. • Speciální případy jevů: • jistý jev – nastává vždy (celá množina ), • nemožný jev – nenastane nikdy (prázdná množina ). • Označení jevů: Obvykle používáme písmena A, B, C,... Příklad: Hod kostkou – množina výsledků má 6 prvků. Jev A ... padne sudé číslo (3 možnosti), jev B... padne složené číslo (2 možnosti), jev C ... padne číslo větší jak 6 (nemožný jev), jev D ... padne přirozené číslo (jistý jev).

  9. Vlastnosti jevů • O jevech vztahujících se k určitému pokusu platí vše, co o množinách. Používáme však jiné názvosloví. • Je-li , výsledek je příznivý jevu A. • Je-li , jev B je podjevem jevu A. • Je-li , jevy A, B se navzájem vylučují. • Jev , který nastává právě tehdy když jev A nenastává, se nazývá jevem opačným k jevu A. Poznámka: Označení pro sjednocení a průnik jevů je stejné jako u množin ().

  10. Historická poznámka • Pravděpodobnost se začala rozvíjet až v 17. století. Zabývala se problémy, které se týkaly hazardních her. • Jedna z prvních otázek pravděpodobnosti zněla: „Je pravděpodobnější, že při 4 hodech kostkou padne šestka nebo při 24 hodech dvěma kostkami padnou šestky dvě?“ • Tuto otázku řešili matematikové Blaise Pascal, Pierre de Fermat a Antoine Gombaud. V této době se obecně mělo za to, že je lepší vsadit na 2 kostky, protože je povoleno více hodů. Matematická pravděpodobnost však popřela tento názor. Pravděpodobnější zhruba o 2 % je hod 1 kostkou na 1 šestku.

  11. Použitá literatura: CALDA, Emil a DUPAČ, Václav. Matematika pro gymnázia. Kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. 5. vyd. Praha: Prometheus, 2008. 170 s. Učebnice pro střední školy. ISBN 978-80-7196-365-3. CRILLY, A. J. Matematika: 50 myšlenek, které musíte znát. Vyd. 1. Praha: Slovart, 2010. 208 s. ISBN 978-80-7391-409-7. ČERMÁK, Pavel a ČERVINKOVÁ, Petra. Odmaturuj! z matematiky 1. Vyd. 3., (opr.). Brno: Didaktis, 2004. 208 s. Odmaturuj!. ISBN 80-7358-014-4. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.

More Related