Sociologický ústav , v.v.i. Akademie věd ČR Jilská 1, 110 00 Praha 1 Česká republika

1. Sociologický ústav, v.v.i. Akademie věd ČR Jilská 1, 110 00 Praha 1 Česká republika „Slovensko-české sociologické dni“ 30.10.-2.10.2007 Smolenice Slovenská Republika Rodinná politika v ČR a na Slovensku z evropské perspektivyVyužití metody modelových rodinEva Soukupová

2. Výchozí otázky • Jak si Česká Republika stojí v oblasti finanční podpory rodin s dětmi v porovnání o ostatními evropskými zeměmi? • Existuje pouze jeden post-socialistický typ rodinné politiky? • Zmapovat podobnosti a rozdíly v působení finančních opatření rodinné politiky zemí regionu střední a východní Evropy (SVE) • Zjistit, zda státy SVE tvoří v rámci Evropy jedinečný typ • Pokud ne, určit, kam postkomunistické státy zapadají v rámci Esping-Andersenovy typologie

3. Teoretický základ (i) • Po roce 1989: podobnostirozdíly • Různorodé předpovědi; výchozí Esping-Andersenova teorie (1990) • Deacon (1993): Československo: sociálně-demokratické (meziválečnásociálně-demokratická tradice; i přes tehdy spíše liberální režim) • Ferge&Götting (1994): ČRneo-liberální (změny rychleji než na Slovensku; dobrá ekonomická situace z konce 80. let)

4. Teoretický základ (ii) Sociální politika (welfare state) v zemích SVE: • Post-socialistický typ • Dočasný– časem konvergence k západní modelům(Deacon 1993; Esping-Andersen 1996) • Stabilní– vznik nového, jedinečného typu sociálního státu(Fenger 2005, Pierson 2001, Tomka 2001) • Neexistuje jediný typ – různé národní trajektorie(Potůček 2004; Roostgard 2003; Manning 2004; Rys 2001; Sengoku 2004) Ferge (2001) „There is no unique label to describe these countries, and non of the relatively clear-cut ideal-typical labels apply to them.“ Rodinná politika v zemích SVE: • Nový, post-socialistický typ(Matějková and Paloncyová 2004; Hantrais 2004 – refamilialised type; Pascal and Manning 2000; Cerami 2005 – unique model of solidarity) • Narůstající divergence(Kocourková 2002)

5. Výzkumná otázka Tvoří SR a ČR stále ještě jediný, obdobně zaměřený a štědrý typ rodinné politiky nebo se obě země pojetím finanční podpory rodin s dětmi spíše než samy sobě podobají jiným evropským státům ?

6. Metoda Cíl: určit výši veškeré finanční podpory vyplácené státem rodinám s dětmi (přídavky, úlevy na daních etc.) + zachytit heterogenitu v souboru a nalézt seskupení zemí • Metoda modelových rodin • Profilová metoda srovnávání • definice určitého počtu modelových rodin (počet a věk dětí, počet a výše příjmů, rodinný status) • výpočet čistého disponibilního příjmu • Datová maticesimulující, jak velký balíček podpory (child benefit package – CBP) by různé typy rodin s různými příjmy obdržely v každé ze zemí souboru • Výhody vs. nevýhody • Hierarchická klastrová analýza • S proměnnými nalezenými pomoci faktorové analýzy

7. Balíček finanční podpory - Child benefit package (CBP) • Soubor daňových úlev, dáveka dotací snižující náklady na výchovu dětí • = rozdíl mezi čistým disponibilním příjmembezdětného párua rodiny s dětmise shodným příjmem (výší i strukturou) Obsahuje: • Daňové bonusy a úlevy • Testované i netestované dávky • Odvody na sociální a zdravotní pojištění • Náklady na bydlení • Místní daně • Minimální státní podporu (životní minimum) • Státem garantované výživné 21 proměnných

8. Modelové rodinyZpět Pozn.:Šedá políčka znázorňují (i) referenční skupinu, tj.bezdětný manželský pár, a (ii) nelogické kombinace. Dostáváme tedy 21 modelových rodin.

9. Hierarchická klastrová analýza 21 proměnných zredukováno na 5: • Index 1 “rodiny se dvěma příjmy” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy)pro rodiny, kde oba dva rodiče pracují. • Index 2 “matky-samoživitelky” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy)pro neúplné rodiny. • Index 3 “chudé rodiny” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy)pro rodiny, kde pracuje pouze jeden z dospělých a vydělává polovinu průměrné mzdy v zemi. • Index 4 “průměrné rodiny” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy)pro rodiny, kde pracuje jeden z dospělých a průměrnou mzdu v zemi • Index 5 “sociální podpora” = průměrný CBP (v % z průměrné mzdy)pro rodiny, kde oba rodiče žijí pouze ze životního minima.

10. Data Referenční země (representující každý z typů sociálního státu): • Data z projektu Welfare Policy and Employment in the Context of Family Change. Dostupné na http://www-users.york.ac.uk/~jrb1(15 zemí; údaje platné k 1.1.2004) • Comparison of Child Benefit Packages in 22 Countries (Španělsko, Portugalsko, Itálie; údaje platné k 1.7.2001) Země SVE • Statistické úřady, ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva financí, regionální sociální úřady (údaje platné k 1.1.2004)

11. Výsledky

12. Variace s příjmem

13. Variace s typem rodiny

14. Variace s počtem dětí

15. Celková štědrost Modelové rodiny

17. Klastrová analýza • Skupina 1: Skandinávské státy – Finsko, Švédsko, Dánsko, Norskoa Island • Skupina 2: Anlgosaské státy, tj.Velká Británie a Irsko • Skupina 3: Kontinentální státy – Belgie, Německo, Francie plus Slovensko • Skupina 4: Portugalsko • Skupina 5: Španělsko, Itálie a Nizozemí • Skupina 6: Rakousko a Česká republika.

19. Závěr • Divergenceslovenské a české rodinné politiky; země nelzeklasifikovat do jediné skupiny pouze na základě historické zkušenosti s komunistickým zřízením • Slovenská republikanejblíže „konzervativním“ státům • Česká Republika spíše unikátní mix finančních pro-rodinných opatření; vzorcenejpodobnějšíRakousku

20. Kroky do budoucna • Výzkum: • Zahrnout mateřskou dovolenou & PPM • Data za strukturu a příjem domácností(přesnější celkový index) • Více aspektů RP? • Více zemí • Možné použití metody modelových rodin: • Hodnocení stávajících opatření RP • Odhad působení nových opatření

21. Děkuji za pozornost

22. Ad Future research-maternity index: