Měření sociálního kapitálu

1. Měření sociálního kapitálu Koncepty, výzkumné projekty a zdroje dat

2. Teoretické koncepty Bourdieu (1986): sociální kapitál jako „množina aktuálních nebo potenciálních zdrojů, která vychází z vlastnictví trvalé sítě více či méně institucionalizovaných vztahů a známostí, jinými slovy z členstvíve skupině, které vybavuje každého člena kolektivně vlastněným kapitálem, tedy různými oprávněními.“; individualistické pojetí, sociální kapitál jako základ nerovností Coleman (1988): sociální kapitál jako aspekt sociální struktury, výbava aktérů v této struktuře, spojující článek mezi mikro a makro strukturou, který aktérovi usnadňuje jednání; tři základní formy sociálního kapitálu – závazky a očekávání, informační kanály a normy doprovázené sankcemi Putnam (1993): sociální kapitál „odkazuje k vlastnostem jako je důvěra, normy a sítě, které usnadňují koordinované jednání, a tak přispívají k výkonnosti společnosti“; funkcionální koncepce, zaměřuje se na pozitivní externality sociálních sítí pro celou společnost, sociální kapitál snižuje transakční náklady a přispívá k sociální soudržnosti

3. Vývoj měření sociálního kapitálu • Pre-empirické období, konec 80. let, zkoumá se především meyigenerační transmise a přístup ke vzdělání (Burdieu, Loury, Coleman) • Od začátku 90. Let Putmanovo kolektivní pojetí a široce pojatá sekundární analýza tzv. tvrdých dat • Od druhé poloviny 90. let snaha o nalezení jednotného výzkumného konceptu pro mezinárodní srovnání • Česká sociologie navazuje především na burdieovskou tradici individualních dispozic – Možný 1991, Matějů 1993 – konverze sociálního kapitálu na ekonomický během společenské transformace

4. Typy sociálního kapitálu Příklady indikátorů Kolektivní (komunitní) Souhrnné statistické údaje počet občanských, profesních sdružení v lokalitě, počet členů v občanských sdruženích, podíl dárcovství k součtu osobních příjmů, odpracované hodiny při dobrovolné práci Individuální výpovědi dotaz na členství v občanských a profesních sdruženích, důvěra v druhé lidi Individuální Interakční Frekvence společenských aktivit mobilizační Schopnost mobilizovat sociální síť ve svůj prospěch, např. obstarat nedostatkové statky Základní typologie a formy Individuální a kolektivní podoba sociálního kapitálu (podle toho, zda přináší zisk jednotlivci, uzavření skupině či celé společnosti Strukturální a kognitvní sociální kapitál (podle toho, zda je odvozen od forem sociální organizace - rolí, procedur, sítí etc., nebo od mentálních procesů, internalizovaných norem, hodnot a postojů

5. Základní typologie a formy

6. Putmanův souhrnný index sociálního kapitálu • Putmanův kolektivní pozitivní sociální kapitál nejrozšířenější konceptualizací v empirických výzkumech • Používá většinou sekundární data, jako indikátory uplatňuje agregované statistické údaje jako počet členů v občanských a profesních sdružení, čtenost novin, navštěvovaní bohoslužeb etc.Pomocí faktorové analýzy sumarizuje indikátory do latentní proměnné Social Capital Index (Putman Social Capital Index)

7. Putmanův souhrnný index sociálního kapitálu

8. Další způsoby měření sociálního kapitálu • Families, Social Citizenship Project (Stone 2001, Huges 2002) – odvozeno z Putmanovo modelu, zjišťují sociální kapitál v neformální, obecné a institucionální sféře, odmítají konstrukci jednodimenzionálního indexu • Social Capital Initiave – serie projektů Světové banky • Projekty využívající kvalitativní metody – Social Capital as the Product of Local Ineractive Process (Falk,Harrison 1998), CONSCISE, Contribution of Social Capital in the Social Economy to Local Economic Development in Western Europe etc.

9. Zdroje dat a informací • Social Capital Question Bank – rozsáhlý britský projekt zaměřený na měření sociálního kapitálu v depozitovaných datech • International Social Survey – Social Network II 2001 • European Social Survey • World Values Surveys a European Value Study Survey (WB projects) • Social Capital Gateway, International Scope Review