Trojspolek ,Dohoda

1. Trojspolek ,Dohoda Pavel Šmiták L2.

2. Dvojspolek • Roku 1879 uzavřelo Rakousko-Uhersko s Pruskem obranný pakt proti Rusku Dvojspolek • Oba státy nezískaly žádné kolonie a proto se museli bez nich obejit, a nebo se spokojit se zbytky kolonií které zbyly… • Tyto státy z podstatné části nesou vinu na vypuknutí první světové války, v níž bojovaly vesměs na stejné straně.

3. Rakousko , Uhersko • Okolo roku 1859 se zhoršilo rakouské postavení v Německém spolku, kde postupně vzrůstala moc Pruska, Roku 1864 se sice spojilo Prusko i Rakousko v tzv. dánské válce, ale již roku 1866 došlo k tzv. německé válce, ve které bylo po počátečních úspěších v Itálii Rakousko poraženo v bitvě u Hradce Králové, tím bylo prakticky donuceno vzdát se svého postavení v Německu a orientovat se pouze na Balkán, což však nutně muselo vést k problémům s Ruskem. Po tomto neúspěchu se snažilo Rakousko svoji politiku orientovat směrem na Francii a Itálii, když roku 1871 Francie prohrála válku s Pruskem, rezignovala Rakouská politika na snahu získat v Německu zpět svůj vliv, Rakousko svojí další politikou uznalo pruskou dominanci v německých zemích. Roku 1879 uzavřelo Rakousko-Uhersko s Pruskem obranný pakt proti Rusku (Dvojspolek)

4. Německo • Německo se po vítězství nad Francií stalo nejsilnějším státem na kontinentě, čímž ale vzbudilo obavy u svých sousedů. Aby zabránil spojení ostatních mocností proti Německu, vybudoval Bismarck svou obratnou diplomacií spojenecký systém, jehož cílem bylo udržet Francii, toužící po revanši za ztrátu Alsaska a Lotrinska, v izolaci. V roce 1873 byla sjednána dohoda mezi Německem, Ruskem a Rakousko-Uherskem. Šest let nato vytvořil Bismarck dvojspolek s Rakousko-Uherskem pro případ útoku Ruska, které nebylo spokojeno s výsledky berlínského kongresu.

5. Trojspolek • vojensko politický blok Německa, Rakousko-Uherska a Itálie, vytvořený v letech 1879-1882. Jeho základem byla rakouskouhersko-německá spojenecká smlouva z roku 1879 (Dvojspolek), namířená zejména proti rozšiřování ruského vlivu na Balkáně a Předním východě. Na tuto smlouvu navázaly v roce 1882 smlouvy rakouskouhersko-italské a německo-italské, namířené především proti Francii. • Vedoucí postavení v Trojspolku mělo Německo, usilující o nové rozdělení světa, o získání kolonií, nových zdrojů surovin a odbytišt a střetávající se zejména se zájmy hlavně koloniální velmoci Velké Británie. roku 1915 však přešla na stranu Dohody a vypověděla válku svým bývalým spojencům Německu a Rakousko-Uhersku (tzv. centrálním mocnostem). Trojspolek se tak definitivně rozpadl.

6. Čtyřspolek • V důsledku vstupu Turecka (roku 1914) a Bulharska (v roce 1915) do války na straně centrálních mocností se současně zformoval nový vojenskopolitický blok - Čtyřspolek.

7. Srdečná dohoda • Základ Trojdohody byl vytvořen 8. dubna 1904 smlouvou mezi Anglií a Francií nazývanou „srdečná dohoda“, ve které tyto státy mj. vyřešily své spory o kolonie, což byl předpoklad vzájemného spojenectví. 31. srpna 1907 byla podobná smlouva uzavřena rovněž mezi Ruskem a Anglií, čímž byl spojenecký blok v podstatě dotvořen. (Spojenecká smlouva mezi Francií a Ruskem existovala už od 17. srpna 1891.)

8. Trojdohoda • Trojdohoda, za l. světové války také Čtyřdohoda nebo Velká pětka - původně vojenskopolitický blok Velké Británie, Francie a Ruska, vytvořený postupně v letech 1893-1907 jako protiváha Trojspolku; jedno ze dvou velmocenských seskupení, do nichž se rozdělily evropské mocnosti po nástupu imperialismu. Základ Dohody tvořily smlouvy rusko-francouzské (1893), francouzsko-britské (entente cordiale 1904) a britsko-ruské (1907), namířené zejména proti expanzionismu vilémovského Německa. Za 1. světové války se Dohoda rozrostla v koalici 25 států (v roce 1915 k ní přistoupila Itálie, v roce 1917 USA; v roce 1917 z ní vystoupilo Rusko), jež bojovaly proti centrálním mocnostem.

9. Velká Británie • Dobou stability pro Velkou Británii znamenal začátek vlády královny Viktorie (1837-1901). Za její vlády dosáhla Velká Británie zenitu své politické a ekonomické moci. Ovládla významná zámořská území (Austrálie, Egypt, Kypr, část Jižní Afriky nebo Hongkong), z nichž nejdůležitější se stala Indie. Již v roce 1831 přitom vznikl Commonwealth (tzv. Britské společenství národů), zrovnoprávňující některé kolonie s domovskou zemí.

10. Rusko • Počátkem 19. století byl v Rusku absolutistický režim, který se soustředil zejména na feudální nevolnickou zemědělskou výrobu. Rozvoj průmyslu, jehož základy byly položené v 18. století, byl bržděn konzervativní technikou a nucenou prací. Světové velmoci postupně předháněly Rusko i tam, kde byla docela slušná výroba (např. produkce litiny), a to i několikanásobně. Rusko dále zaostávalo v rozvoji dopravy, vázla těžba přírodních zdrojů. Přes to všechno se jednalo o silný stát, který stále zvětšoval svoji rozlohu. • Na konci 19. století sice Rusko v objemu výroby stále zaostávalo za rozvinutými zeměmi, ovšem v tempu průmyslového rozvoje je převyšovalo.