1 / 227

Dějiny sociologie 1

Dějiny sociologie 1. Mgr. Petra Anýžová petra.anyzova@mail.vsfs.cz. ATESTACE. 2 h přednášky/1 h cvičení Prezenční studium : 75 % aktivní účast na výuce , prezentace 2 referátů/kritických pojednání (cca 20 – 30 min) ZK : ústní zkouška (2 otázky). LITERATURA. povinná literatura

vito
Download Presentation

Dějiny sociologie 1

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Dějiny sociologie 1 Mgr. Petra Anýžová petra.anyzova@mail.vsfs.cz

  2. ATESTACE 2 h přednášky/1 h cvičení Prezenční studium: • 75 % aktivní účast na výuce, • prezentace 2 referátů/kritických pojednání (cca 20 – 30 min) ZK: ústní zkouška (2 otázky)

  3. LITERATURA povinná literatura • Keller, J. (2005). Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON. • Petrusek a kol. (2011). Dějiny sociologie. Praha: Grada. • Durkheim, É. (2004). Společenská dělba práce. Brno: CDK. (Povinně: kniha I, kapitola I, str. 49–66). • Weber, M. (1998). Metodologie, sociologie a politika. Praha: Oikoymenh. (Povinně: Protestantská etika a duch kapitalismu, str. 185–226. Věda jako povolání, str. 109–134). • Durkheim É. (1998). Sociologie a filosofie. Praha: SLON. (Povinně: kapitola II, str. 49–77). doporučená literatura • Veblen, T. (1999). Teorie zahálčivé třídy. Praha. Slon. • Simmel, G. (2006). Peníze v moderní kultuře a jiné eseje. Praha: Slon. • Martucelli, D. (2008). Sociologie modernity. Brno: CDK.

  4. OSNOVA 1. Historický a intelektuální kontext vzniku sociologie. 2. Pozitivistická tradice: A. Comte. 3. Herbert Spencer a naturalistické proudy. 4. Místo Karla Marxe v dějinách sociologie. 5. Psychologismus v sociologii a Sigmund Freud. 6. Antipozitivistické proudy v sociologii a humanistická sociologie. 7. Tönniesova dichotomická typologie společnosti. 8. Georg Simmel a formální sociologie. 9. Idealistická tradice: Max Weber. 10. Hlavní témata Durkheimovy sociologie. 11. Hlavní témata Paretovy sociologie. 12. Dějiny empirické sociologie. Metody, výzkumná agenda a praxe.

  5. 1. Historický a intelektuální kontext vzniku sociologie J. Keller. Dějiny klasické sociologie, kapitola 1

  6. Dějiny sociologie • Evropská tradice – není to samostatný vědní obor • Vznik sociologie (nejednoznačné) • Antika (sociální filozofie, písemné společnosti) • Josef II. zrušení nevolnictví 1781 • Francouzská revoluce (restaurační období) 1789 • Po 1. světové válce

  7. Dějiny sociologie • přechod tradiční společnosti do moderní společnosti • evropocentrický pohled • Hospodářské, politické, kulturní a životně-stylové změny na přelomu 18. a 19. století v Evropě (= průmyslová a politická revoluce) chaotické události, hodnotová dezintegrace • Snaha o nový typ kontroly probíhajících událostí = vznik nové vědy o pokroku

  8. Tradiční společnost • Znaky: • Moc je spojena s panovníkem, (zákonná, soudní i výkonná), stát je panovník • Převaha náboženství, ideologie, morálka, vliv kléru, tradice • Omezená občanská práva, nevolnictví • Zemědělská a řemeslná výroba • Malé komunity  sociální kontrola (bezpečí)

  9. Moderní společnost

  10. Moderní (industriální) západní společnost • Západní modernita (počátky 15. /16. století) industriální společnost • Kulturní aspekt – rozvoj věd, matematika, astronomie naproti tomu úpadek náboženství • Politický aspekt – vznik a rozvoj státu, občanská práva, demokracie, práva člověka • Společensko ekonomický aspekt – vzestup kapitalismu, industrializace, urbanizace, vznik kolonií, bankovnictví, soukromý majetek, rozvoj technických věd

  11. Ale! • Ne pro všechny zlepšení poměrů (dělnicí) • Bezejmennost, chaos velkých měst • Nárůst sociálně patologických jevů, kriminality, užívání drog, organizovaný zločin • Psychické potíže jako důsledek izolace, samoty, anonymity a ztráty identity • Tradiční systém se rozpadá = sociologie (= věda, která na to reaguje) • E. Durkheim anomie

  12. Sociální teorie Tady jsme Tradiční moderní postmoderní globální Liberalismus Funkcionalismus Teorie globální spol. Pozitivismus Teorie konvergence Reflexní teorie Teorie elit Teorie sociálního kapitálu Marxismus Teorie jednání Riziková společnost Konec dějin- Fukuyama, Lyotard Vzdělanostní společnost Feminismus Tekutá modernita - Bauman Časová osa Konec 18 století 20. století 21. století 1. krize modernity 2. krize modernity

  13. Sociální teorie Protosociologie (4. století př. n. l. až konec 18. století) Klasické období sociologie 19. století až začátek 20. století etapy Období velkých výzkumů (20. až 50. léta 20. století) Období návratu k velkým teoriím (60. – 80. léta 20. století) Postmoderní sociologie (80. léta 20. století až současnost)

  14. Protosociologie „Člověk se vždy snažil nějakým způsobem dění okolo sebe pochopit, dát mu hlubší smysl a řád.“ • Sociální filozofie • Antická filosofie (Demokritos, Platon, Aristoteles, Epikuros) •  jak by měla ideální společnost fungovat, spekulativní, kritika) = normativní pohled • Křesťanství (Augustinus Aurelius, Tomáš Akvinský)

  15. Protosociologie • Renesance a osvícenství • Francie, Anglie a Německo (Machiavelli, Montesquieu, Voltaire, Rousseau, Diderot, Francis Bacon, Thomas Hobbes, John Lock, David Hume, Imanuel Kant) • přírodovědné poznání, rozvoj techniky, zámořské objevy, moderní stát, proměna struktury společenských vztahů • Konzervativci (E. Burke) - nenormativní pohled (základ vědeckého uvažování)

  16. Liberalismus • Liberalismus vzniká na základě rozvoje ekonomické teorie a etiky (A. Smith) a utilitaristického hnutí (Anglie) • John StuardMill– spisy o svobodě – svobodné osobní vlastnictví, stát je služebníkem občanské společnosti (19.století) • Utilitarismus (J. Bentham) je založen na vědeckém zkoumání užitečnosti, stát má zajistit štěstí pro co nejvíce lidí, společnost má maximalizovat blaho svých členů, vyvolení mají obětovat své úspory v zájmu většiny

  17. Adam Smith (1723-1790) • Dvě hlavní díla: „Dílo národů“ a „Teorie mravních citů“ • Spontánní (přirozený) řád společnosti - „neviditelná ruka“ znamená, že prostřednictvím svých činností uskutečňuje člověk cíle, které nebyly původně jeho záměrem (hospodářský i mravní řád společnosti) • „Laissez- faire“ – nechte věcem volný průběh • Důraz na „vlastní zájem“ jednotlivce jako předpoklad všeobecného dobra • Vlastní zájem není čistě sobecký, ale je korigován sociálně na základě interakce s ostatními lidmi („sympatií“- „antipatií“)

  18. Protosociologie • Utopické vize a ideální společnosti (Thomas More, Thomas Campanella, Claude H. de Saint-Simone, Robert Owen, Antoine de Condorcet, Francois Fouriere) • kritické myšlení, víra v lidský pokrok, lidský rozum a vědecké poznání • Claude H. de Saint-Simone

  19. Sociální teorie • Sociologie • nejednotná disciplína • pluralita = multiparadigmatická věda • Povaha změny: • Diskurz osvobození (moderní společnost je pozitivní změna, diferenciace společnosti) = Comte, Spencer • Diskurz disciplinizace(tradice je lepší, přílišná diferenciace, nové druhy manipulace) = Marx

  20. Sociální teorie Základní otázka: jak je vůbec možný řád ve společnosti? Teorie: • Konsensuální (fukcionalistická) • Konfliktuální • Interpretativní • Sociální směny

  21. Sociální teorie • Teorie konsensu: • sociální systémy jsou integrované, • úmluva lidí, • respekt k pravidlům, • reciprocita a kooperace, • autority, normy a hodnoty, • rovnováha sociálních systémů (T. Parsons)  sociální statika (A. Comte) Co přispívá ke shodě, celku? Jaké jsou společné hodnoty? Jak společnost dosáhne toho, že se její členové shodnou na určitých hodnotách a dodržují určité normy?

  22. Sociální teorie • Teorie konfliktu: • protikladné sociální systémy, • strukturální konflikty, • dominance, • diskriminace, • mocenská nerovnost, • diferenciace, rozmanitost zájmů, • touha po změně (K. Marx)  sociální dynamika (A. Comte) Jaké jsou zájmy společnosti? Jak řešit konflikty?

  23. Sociální teorie • Pozitivismus: • vzor přírodní vědy, • sociologie jako vědecká rekonstrukce společnosti (A. Comte) • Humanismus: • sociální vědy jsou specifické, • jiné metody než přírodní vědy (M. Weber)

  24. Sociální teorie • Sociologismus: • spojením lidských jedinců vznikne nová entita, • společnost je důležitější než jedinec, • sociální fakta, • sociologie jako samostatná věda (E. Durkheim) • Psychologismus: • psychické znaky jedince jsou dominantní, • vůle, myšlení a zkušenost individua zakládají společenské jevy, • sociologie jako odvětví psychologie (G. Tarde)

  25. Sociální teorie vysvětlení • Objektivistické paradigma (sociální realita je objektivní skutečnost existující vně lidí  sociální fakta, sociální struktury, hledání zákonitostí) • Pozitivismus, sociologismus, strukturální funkcionalismus • Interpretativní paradigma (sociální realita je konstrukt v myslích jedinců  interpersonální otázky, každodenní jednání, mezilidské vztahy) • Symbolický interakcionismus, etnometodologie, fenomenologie rozumění

  26. Sociální teorie • Další paradigmata (G. Ritzer): • Sociálního faktu (objektivní sociální danosti; témata řádu, anomie, norem, struktury): pozitivismus, strukturální funkcionalismus • Sociálního chování (danost je chování individuí v sociálním kontextu; témata sociální interakce a sociálních sítí: behaviorismus, teorie sociální směny, sociobiologie • Sociální definice (způsob interpretace stavu věcí; témata každodennosti a interpretace: interpretativnísocg., fenomenologie, konstruktivismus

  27. Smyl studia dějin sociologie • Význam dějin pro humanistické vědy (x přírodním vědám) • Sociální jevy se proměňují • Zdroj poučení a inspirace (x překážka pro inovace) • Integrační prvek vědy (zvyky, pojmy, vstupní předpoklady, usnandněníkomunikave v oboru) • Didaktická funkce – učení se ze zkušenosti jiných Metoda věčného návratu Comtovský komplex

  28. Klasická sociologie

  29. 2. Pozitivistická tradice: A. Comte J. Keller: Dějiny klasické sociologie, kap. 2

  30. August Comte ‚1798 – 1857) • Zakladatel vědecké sociologie • Francouzský pozitivistický filosof • Vliv učitele Claude H. de Saint-Simone – první vznesl požadavek na vznik zvláštní vědy o společnosti • První použil slovo „sociologie “ (1839) v knize Kurz pozitivní filosofie jako konzervativní vědu o společenském pokroku • Vliv doby života (7 revolucí) • Silný restaurační konzervativní proud (návrat k předrevolučnímu stavu) • Společenská reforma • Několik stádií vývoje myšlenek • Náboženství pozitivismu

  31. August Comte Dílo: • Kurz pozitivní filozofie (6 svazků, základní dílo pozitivismu a sociologie) • Systém pozitivní politiky (reforma společnosti) • Sociologie (i česky) • Rozumová anarchie a sociální zla • Pojednání o sociologii zakládající náboženství lidskosti

  32. Metodologie pozitivismu • Pozitivní metoda vede k odloučení (pravé) vědy od filosofie, metafyziky a náboženství • Sociologie má být koncipována podle zásad přírodních věd • Systematické vědecké poznání • Cílem je poznání obecných (neměnných) sociálních zákonů pro potřeby řízení • Poznání musí být využito k jednání ve prospěch lidstva

  33. August Comte • Systematizace / hierarchie věd • Abstraktní vědy – hledají zákony pro jevy • Matematika, astronomie, fyzika, chemie, biologie, sociologie (hierarchie) • Sociologie ještě není pozitivní vědou (soc. jevy nejsložitější)/sociální fyzika, potřebuje k ní vytvořit vědeckou teorii • Konkrétní (aplikují znalosti)

  34. August Comte • Základem poznání je empirie – smyslové vjemy • Mají však smysl jen je-li jejich pozorování vedeno teorií (kritika empiricismu) • Tři vědecké metody: • systematické pozorování(ne imaginace, ale objektivita) • experiment • srovnávací metoda • historická analýza

  35. 1. Statika společnosti • Comte rozlišuje statiku (zkoumání podmínek) a dynamiku společnosti (zkoumání zákonů) • Základní rysy pořádku ve společnosti (soc. řád) • Statika studuje strukturu, tvoří ji: • rodina založená na citu • stát založený na energickém jednání • církev založená na inteligenci • Prostředky statiky jsou: jazyk (nádoba na skladování myšlení) a vlastnictví (akumulace prostředků)

  36. 2. Dynamika společnosti • Sociální dynamika je pokračováním přírodního vývoje • Stádia jsou odvozena od rozvoje lidského poznání - teologické, - metafyzické, - vědecké (pozitivní) • Společnost je strukturovaný organismus, který se vyvíjí

  37. August Comte a sociologie • cílem je vybudovat systém teoretického poznání, který pomůže překonávat krize během civilizačního vývoje (musí se aplikovat do politiky) • reorganizace společnosti musí spočívat na důkladném vědění (vytvoření politického programu) • věda o společnosti je „nové náboženství“ založené na poznání

  38. Nová společnost (pozitivní politika) • řízení (konsensus) • Moc duchovní (umělci, vědci = noví kněží) • Moc světská (industriálové) • reorganizace je elitářská, idea sociokracie (republika vedená učenci) • vědecká organizace průmyslové společnosti dá každému takové uplatnění, jaké odpovídá jeho schopnostem • společnost na základě vědy = jednota a absolutní souhlas všech členů s poměry; morální usmíření tříd ne konflikt; vědecká elita se bude snažit zmírňovat nižším třídám osud • společnost = hierarchizovaná, dogmatická, autoritářská • vyvrcholením pozitivistické sociologie= Nejvyšší bytost

  39. Comtova polemika se socialisty a liberály • Pozitivismus měl vyvrátit socialistické myšlenky týkající se změny vlastnických vztahů • Ale také omyly liberalismu, který podle něho příliš zdůrazňuje individuální svobodu a nedoceňuje roli celku • Podle Comta neexistují zásadní rozdíly v zájmech kapitalistů a dělníků. Obě složky produkují bohatství, což je v zájmu všech. • Proto mají obě strany hledat kompromis,dohodu - konsensus.

  40. Vliv Comta v sociologii • 19. století – velký vliv na sociology • k pozitivismu se hlásila řada vědců (J.S. Mill, Spencer, Lamprechtapod.) • inspirace škola biologického organicismu – společnost = organismus • strukturní funkcionalismus= vždy musí existovat spontánní harmonie mezi částmi a celkem soc. systému • Durkheim: reformulace Comtových principů, vliv na Parsonse a Luhmanna

  41. Přínosné momenty v díle • Odkaz: + • Zaměření se na sociální strukturu (a dynamiku) • Společenské instituce (vlastní logika) • Faktory vývoje společnosti • Sociálně inženýrský aspekt práce • Snaha o pozitivní vědu • Odkaz: - • Ignorace individua • Sociologický imperialismus • Aplikační hodnota sociologie (řízení společnosti) • Nevymanil sociologii z filozofie

  42. 3. Herbert Spencer a naturalistické proudy J. Keller: Dějiny klasické sociologie kap.4

  43. Herbert Spencer(1820 – 1903) • Sociální darwinismus • Anglický sociolog a filosof • Vztah k jiným vědám – etnologie, ekonomie, psychologie, antropologie • Díla: • SocialStatics • FirstPrinciples • Principlesof Biology • TheprinciplesofSociology • The Study of Sociology

  44. Herbert Spencer - sociologie • (Univerzální) věda o společnosti je možná • Cíl: najít principy, zákony vývoje – nejen jeho popis ( kritika vědy historie) • nehodnotící sociologie • Práce s empirickými daty (etnologie)  institucionální analýza • Chce rekonstruovat „prvotního člověka“ (jeho náb. život, intelekt, psychiku, city, atp.)

  45. Herbert Spencer - společnost • Sociální realismus • Vývoj lidstva = vývoj přírody (naturalistický pohled) • Společnost jako biologický organismus, vzájemně provázané prvky, společenské instituce jako orgány těla, specifické úkoly a funkce  vše slouží k přežití k organismu • Rozdíly mezi společností a organismem • Volnost samostatných jednotek • Schopnost myslet • Existence pro dobro celku či jednotky • Na rozdíl od Comta: nezasahovat do společnosti!!!

  46. Herbert Spencer - diferenciace • Evolucionistická teorie aplikovaná na lidskou společnost • Sociální systémy rostou • Roste kultura ( složitější společenská struktura) • Integrace struktury (instituce) • Diferenciace struktur (různé funkce) • Společnost je ze tří systémů: • Užívací systém (výroba) • Rozdělovací systém (ekonomie) • Regulační systém (politika) • Různé společnosti jsou různě vyvinuté

  47. Herbert Spencer - typologie • Typy se nepřekrývají (empiricky ověřitelné) • Jednoduché společnosti – homogenní, koherentní • Složené – trvalé instituce, sdružení rodin do klanů • Dvojitě složené – trvalé instituce, diferenciace, subsystémy • Trojitě složené společnosti – plně diferencované a stabilní

  48. Herbert Spencer – vývoj společností • Vývoj společnosti: cyklický charakter, typ sociální kontroly a politiky • vojenská společnost • Válečné vztahy • Centralizace, poslušnost • Nediferencované (vše státní) • Individua podřízena státu • Vlastnictví omezeno • Sociální pozice se dědí (nízká mobilita) • průmyslová společnost • Mírové vztahy • Volná koordinace, hra zájmu • Diferenciace (zájmové kluby, autonomní) • Stát je tu pro občana • Otevřená mobilita

  49. Herbert Spencer - vliv • Způsob analýzy (struktura,funkce, integrace) • Inspirace pro strukturální funkcionalismus – společnost je samoregulující se systém, je funkčně diferencovaný. (viz dále funkcionalismus - Parsons, Merton) • Systémová sociologie • Prosadil se v USA

  50. Naturalismus (2. pol. 19. st.) • Snaha aplikovat teorie přírodních věd na sociální vědy, společnost • Organicistická t. – René Worms • Rasově antropologický / Antroporasový směr • Biometrická škola • Sociální darwinismus • Demografický směr – AdolpheCoste • Geografický směr – Robert E. Park • Mechanicistický směr – H. C. Carey

More Related