Sociologie sportu
This presentation is the property of its rightful owner.
Sponsored Links
1 / 80

Sociologie sportu PowerPoint PPT Presentation


  • 118 Views
  • Uploaded on
  • Presentation posted in: General

Sociologie sportu. Sociologie sportu: základní pojmy. Sociologie: zkoumání různých forem společenského života, struktura různých forem lidských pospolitostí, jevy a procesy v těchto souborech probíhající, studium skupinového chování.

Download Presentation

Sociologie sportu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation

Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author.While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server.


- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Presentation Transcript


Sociologie sportu

Sociologie sportu


Sociologie sportu z kladn pojmy

Sociologie sportu: základní pojmy

  • Sociologie: zkoumání různých forem společenského života, struktura různých forem lidských pospolitostí, jevy a procesy v těchto souborech probíhající, studium skupinového chování.

  • Společnost: soubor institucí a zařízení zajišťujících organizované uspokojování potřeb, regulování konfliktů a udržování a rozvoj kultury.

  • Sport:institucionalizovaná pohybová aktivita vyznačující se fyzickým úsilím, pohybovými dovednostmi a motivovaná radostí z pohybu, zvýšením celkové kondice, konem, výsledkem či odměnou za výkon.

  • Sociologie sportu: zkoumá vztah sportu a společnosti, sport jako nedílnou součást sociálního a kulturního života.


Sport vymezen

Sport - vymezení

  • 1. jaké aktivity lze nazvat sportem

  • 2. jak sport odráží povahu dané společnosti

  • 3. do jaké míry sport reflektuje individuální a společenský život

  • 4. jak sport spoluutváří pojetí přirozenosti, maskulinity, soutěživosti, úspěšnosti, radosti, zármutku, konformity, agrese

  • 5. jak sport souvisí s povahou a dynamikou mocenských vztahů

  • 6. jak sport souvisí s masovými médii, ekonomikou, zdravím?

  • 7. jak lze sport využít na cestě k demokratizaci sociálního života?

  • 8. Přispívá sport k progresi života a světa?

  • 9. jaké postavení zaujímá sport v globalizačních procesech?

  • 10. Jaký význam hraje sport v socializačním procesu?


D len sportu

Dělení sportu

  • individuální – týmový

  • kontaktní – nekontaktní

  • mužský – ženský

  • rekreační (volnočasový) – výkonnostní – vrcholový – elitní

  • soutěžní – nesoutěžní

  • masový – alternativní

  • populární – okrajový

  • silně – slabě medializovaný

  • prestižní – neprestižní

  • výnosný – nevýnosný

  • Profesionální – poloprofesionální – amatérský


D len sportu pokra ov n

Dělení sportu (pokračování)

  • silový – vytrvalostní

  • kontaktní – branný – technický

  • intelektuální – silový

  • dlouhodobě – krátkodobě pěstovaný

  • Sport – je takový, jaká je společnost,kultura


Kategorizace sportu

Kategorizace sportu

  • 1. senzoricko-koncentrační(biaton, šachy, střelba, lukostřelba, windsurfing, jachting)

  • 2. funkčně-mobilizační (atletika, cyklistika, plavání, veslování, chůze, běh na lyžích, rychlobruslení)

  • 3. esteticko-koordinační (aerobic, gymnastika, skoky do vody, krasobruslení, akrobatické lyžování)

  • 4. rizikové (sjezdové lyžování, ski-alpinismus, potápění, motoristický sport, letectví)

  • 5. heuristicko-individuální (badminton, stolní tenis, box,karate, úpoly, kolová)

  • 6. heuristicko-kolektivní (baseball, basketbal, fotbal, házená, volejbal, futsal, florbal, hokej, vodní polo)


Sport a socializace

Sport a socializace

  • Socializace – proces přizpůsobování se hodnotám a kultuře okolního světa

  • Sport se v rámci socializace projevuje:

    Příležitostí ověřovat a rozvíjet vlastní schopnosti i mimo rámec sportu

    Přispívá ke zkušenostem přenosným mimo vlastí rámec

    Formuje nové vztahy

    Zvyšuje pravděpodobnost kompetencí, zodpovědnosti, respektu k principu fair play

    Shrnutí:různé sporty, různé zkušenosti a osobní dispozice přinášejí různé dopady na půdě socializace


Sport a socializace1

Sport a socializace

Sport byl v historickém vývoji utvářen v rámci kulturně podmíněných sociálně ekonomických vztahů a plní v souladu s tímto faktem různé socializační funkce.

Je takový, jaká je společnost. V dnešní podobě dominantních forem sportu se vyznačuje:

1. sekularismem

2. otevřeností přístupu

3. specializací

4. racionalizací

5. byrokratizací

6. kvantifikací a záznamem nejlepších výsledků


Sport a socializace2

Sport a socializace

S nesporným rostoucím významem sportuv životě soudobého globálně se vyvíjejícího světa se aktualizuje řada otázek:

Co znamená sport v životě moderního (či postmoderního) člověka?

Jaký dopad má v rovině výkonnostního a rekreačního sportu?

Jakou roli hraje v plnohodnotném všestranném rozvoji každého jedince?

A zejména: Co si obecně můžeme představit pod pojmem socializace sportem?


Sport a socializace3

Sport a socializace

Sport se z hlediska socializačních důsledků projevuje zejména v kontextu:

Příležitosti prověřovat a rozvíjet vlastní schopnosti a identitu i mimo rámec sportu.

Přístupu ke zkušenostem mimo rámec šatny a hrací plochy.

Formování nových vztahů, přesahujících i rámec samotného sportu.

Poučení, že sportovní zkušenost možno prakticky využít i v jiných oblastech života.

Příležitost jednat s jedincem jako komplexní osobností a nikoli jako jednostranně rozvinutým sportovcem

Šancí být kompetentní, zodpovědný a uznávaný i mimo úzký rámec sportu.

Shrnutí:různé sporty, různé zkušenosti a osobní dispozice přinášejí různé dopady na půdě socializace


Socializace v konnostn vrcholov sport

Socializace : výkonnostní vrcholový sport

  • Jako dominantní forma sportu zdůrazňuje:

  • Sílu, rychlost, ovládnutí protivníka, posouvání hranic lidských možností, vítězství, rekordy, tituly.

  • Nezbytnost tvrdé sportovní přípravy, ochota k bolesti, oběti.

  • Důraz na překonávání rekordů – lidské tělo nikoli cíl, ale prostředek sportovní činnosti.

  • Praxe selektivního systému výsad fyzicky nejzdatnějších a nejúspěšnějších.

  • Udržuje hierarchickou autoritativní strukturu – sportovec – trenér – manažer – vlastník.

  • Sportovní soupeř chápán jako nepřítel.


Sport a socializace4

Sport a socializace

Výkonnostní vrcholový sport tak bezprostředně či zprostředkovaně socializačně posiluje:

Hodnotu síly, rychlosti, ovládnutí protivníka, posouvání hranice lidských možností, vypjatost úsilí o vítězství, rekordy, odměnu, společenské uznání.

 Ideu, že sportovní mistrovství je založeno na oddanosti tvrdé sportovní přípravy, resp. ochotu k oběti či bolesti. 

Důraz na vytváření a překonávání rekordních výkonů, vymezování lidského těla nikoli jako cíle, nýbrž prostředku sportovní činnosti.

Selektivní systém výsad fyzicky nejzdatnějších a sportovně nejúspěšnějších.

Vytváření hierarchických autoritativních struktur sportovců, trenérů a vlastníků či administrátorů sportovních klubů.


Sport a socializace5

Sport a socializace

  • Rekreační volnočasový sport socializačně buduje:

    Demokratičnost rozhodování, kooperaci, sdílení moci a reciprocitou vztahů trenér – sportující.

    Otevřenost účasti cestou přizpůsobování různosti fyzických sil a dovedností.

    Princip soutěže „s někým“ (soupeř), nikoli „proti někomu“ (nepřítel).


Sport a socializace6

Sport a socializace

  • Socializační význam sportu v rovině základních pohybově sportovních aktivit se projevuje v sílící míře i v souvislosti s působením tzv. sedavé společnosti, kdy kulturně, ekonomicky a sociálně podmíněný nedostatek přirozeného fyzického pohybu přináší růst nadváhy a obezity, zejména dětí a mládeže.

  • Tato problematika nás přenáší do nesmírně důležité oblasti zdravotní úrovně mas obyvatelstva a v  silné míře akcentuje nezastupitelnost sportovně pohybových aktivit jako pravidelné celoživotně hodnotově zakotvené součásti plnohodnotného života a všestranného rozvoje jedince


Sport a socializace7

Sport a socializace

  • Socializační aspekty sportu:

  • Posilování pozitivního vztahu k pohybovým a sportovním aktivitám cestou intenzivní výstavby sportovních zařízení v socializačně významném školním prostředí škol: Nové atraktivní sportovní zařízenívýrazně posilují intenzivní pohybově sportovní aktivity u jedinců s již vytvořeným pozitivním vztahem k pohybu; pro pohybově pasivní není sama o sobě dostatečným podnětem aktivního přístupu ke sportování


Sport a socializace8

Sport a socializace

  • Pokud je sportovní činnost uskutečňována na úkor všestrannosti individuálních příležitostí, znalostí a dovedností, zkušeností a vztahů, pak se otevírají možnosti vzniku negativních socializačních důsledků.

  • Komplexnost problematiky socializace sportem upozorňuje i na skutečnost, že postupná sportovní specializace pěstuje již v dětech „profesionální přístup“ (priority výkonu, vítězství odměny), zatímco volnočasová sportovní aktivity přinášejí spíše radost ze samotného pohybu, družného soupeření, pocitu relaxace.

  • V tomto kontextu se jako v jisté krajní podobě může rozvinout na půdě vrcholového elitního sportu tzv. hubris, tendence některých sportovců přitahovat za každou cenu diváckou či mediální pozornost a vytvářet tak image výjimečnosti i za cenu ztráty kontaktu s reálným životem každodennosti.


Socializace z jmov rekrea n sport

Socializace: zájmový rekreační sport

  • Jako kondiční volnočasová aktivita je založen:

  • 1. Osobní projev, zdravotní stav, prožitek

  • 2. Vzájemné porozumění spoluhráčů i soupeřů

  • 3. Důraz na kondici a posilování (nikoli samoúčelnou sílu), radost a pocit duševní a tělesn pohody.

  • 4. Demokratické rozhodování na principu kooperace

  • 5. Soutěž s někým, nikoli proti někomu, soupeření cestou vzájemného testování

  • Zájmový rekreační sport může mít znaky soutěživosti, primárně je však zaměřen na pozitivní mezilidské kontakty a osobní radost z pohybu.


F ze sportovn kari ry

Fáze sportovní kariéry

  • 1. Prvotní expanze – první pokusy o sportovní činnost motivovaná primárně potřebou tělesného pohybu a pozitivního vzdušení.

  • 2. Výběrové sebeuplatnění přináší sportovní specializaci, začínají převládat motivy společenského uplatnění nad prožitkovým uspokojením. Sílí touha po vítězství a úspěchu.

  • 3. Sportovní mistrovství s jasnou převahou motivu sebeuplatnění a osobního úspěchu, společenského uznání a ekonomických výhod.

  • 4. Involuce (zanikání, slábnutí) motivační struktury v závěru sportovní kariéry, trvalý pokles výkonnosti, problém ústupu ze slávy a ekonomických výhod.

  • Pozn: různé druhy sportu přinášejí téměř nesrovnatelné úrovně forem zkušenosti, odlišné možnosti osobních kariér, osobního uspokojení, odlišnou úroveň socializačních účinků.


Sportovn aktivity socializa n inky

Sportovní aktivity: socializační účinky

  • Adrenalinové sporty – touha po dobrodružství, znaky rizika, nestandardní fyzický výkon náročné organizačně i finančně

  • Fitness sporty – důraz na tělesnou (aerobní a silovou) zdatnost, budování „krásného, sexy“ těla.

  • Klubové sporty – důraz na relaxaci a společenské kontakty

  • Kosmetické sporty – důraz na dokonalý, přitažlivý tělesný vzhled.

  • Požitkářské sporty – rekreační pohybové aktivity typu S-sporty (sun, sea, sand, show, sex, speed, satisfaction).

  • Rekreační sporty – odpočinek, zábava, zdraví, kondice, kamarádství.

  • Účast na sportovních aktivitách daná kulturními, sociálními,politickými a ekonomickými vztahy dané společnosti.


Sportovn pohybov aktivity versus obezita

Sportovně pohybové aktivity versus obezita

  • Fyzická aktivita - soubor chování zahrnujícího fyzický pohyb produkovaný svalovým výkonem vyžadujícím výdej energie.

  • Z odborného hlediska je možné odlišit tři kategorie úrovně či intenzity fyzické aktivity:

  • 1. Naprostá absence fyzické aktivity (během posledních dvou týdnů)

  • 2. Pravidelná fyzická aktivita (nejméně pětkrát týdně více než 30 minut)

  • Pravidelná dynamická fyzická aktivity (praktikovaná nejméně třikrát týdně s více než padesátiprocentním využitím srdeční a dechové kapacity).


Pohybov aktivity versus sedav spole nost

Pohybové aktivity versus sedavá společnost

  • Sedavý způsob života v práci i doma, mizí nutnost těžké fyzické námahy; faktor lenosti a konzumního (pasivního) způsobu života.

  • Podmínky aktivního praktikování sportovně pohybových aktivit (S/PA):

  • životní a kulturníúroveň

  • materiální prostředí (možnostisportování)

  • systémdopravy

  • pracovnípříležitosti a povahapráce

  • vztahymezipohlavími, atp.

    Dobrýzdravotnístav a dobráfyzickákondicejsouchápányjakoosobníhodnota, kterou je třebakultivovat a chránitvejménupodporyživotní vitality a radostizeživota.


Pohybov aktivita versus sedav spole nost

Pohybové aktivita versus sedavá společnost

Úroveň pohybových aktivit evropské mládeže

  • Nízká úroveň aktivního sportování dívek v jižní Evropě.

  • Hoši zaměřeni na výkonnostní sport, dívky na fyzický zjev.

  • Snížení věku sportovních začátků.

  • Existence předškolní účasti na organizovaném sportu.

  • Zdůrazňování významu fyzické aktivity při prevenci nadváhy a obezity.

  • Podpora sportování ze strany rodičů, sourozenců a vrstevníků je významným impulsem pravidelných pohybových aktivit.

  • Urbanizované prostředí nabízí více komerčního sportovního vyžití, venkovské scéna naopak umožňuje přirozenou scénu pro tzv. outdoorové aktivity.


Pohybov aktivity

Pohybové aktivity

  • Významné motivy sportovně pohybových

  • 1.potřeba pohybu,

  • 2.zdravotní prevence,

  • 3.individuální seberealizace.

  • Naše dětí a mládež vykazují:

  • -Snížení pohybových aktivit s narůstajícím školním věkem

  • -Dívky vykazují nižší úroveň pohybových aktivit oproti chlapcům

  • -S věkem se zhoršuje i struktura pohybové aktivity (kupříkladu v

  • případě účasti na plavání)

  • -Snižuje se podíl organizovaných sportovních aktivit

  • -Klesající zájem o „celoživotní“ aktivity, jako je chůze, jízda na

  • kole, plavání


Pohybov aktivity1

Pohybové aktivity

  • Jde zejména o důraz na:

  • různorodost,

  • otevřenost,

  • variantnost,

  • univerzalitu,

  • pohybovou kulturu,

  • sociokulturní orientaci,

  • přírodní prostředí,

  • životní styl,

  • prožitek,

  •  seberealizaci.


Pohybov aktivity2

Pohybové aktivity

Participace dětí na sportovně pohybových aktivitách ve vyšším školním věku, tedy mezi 12. - 15. rokem, je zpravidla ovlivňována:

  • -Dostupností příležitostí

  • -Podporou rodinných příslušníků

  • -Mírou dětské vnímavosti vůči sportu


Pohyb versus obezita

Pohyb versus obezita

  • Postoj Čechů k obezitě (tloušťce)

  • 1. Češi se k nadváze stavějí v mnoha ohledech jinak než lidé jinde ve světě.

  • 2. Platí to zejména o relativně vysokou toleranci k partnerům s nadváhou.

  • 3.Pouze 19% zastoupení mužů, kteří se někdy snažili zhubnout.

  • Závěr: „Češi nehubnou. Mají sexy mozky“

  • Obezita z tohoto pohledu prý Čechům nevadí, mají se rádi, jací jsou:

  • Kila navíc zkrátka většina lidí u nás až tak moc netrápí a tedy ani neřeší.


Postoje k obezit snaha zhubnout

Postoje k obezitě: snaha zhubnout

  • Země ženy muži

  • ----------------------------------------------------------------------------------

  • Finsko 89 77

  • USA 85 59

  • Nizozemsko 82 64

  • Austrálie 81 63

  • Brazílie 80 62

  • Kanada 80 62

  • Švýcarsko 79 62

  • Velká Británie 77 53

  • Mexiko 52 50

  • Česká republika 52 19

  • Německo 49 38

  • Francie 48 32

  • Čína 48 24

  • Rusko 45 22

  • Rozhodnutí zhubnout je typické zejména pro středoškolsky a vysokoškolsky vzdělané Čechy ( cca 43% )


Pohybov aktivity v evrop

Pohybové aktivity v Evropě

  • % Muži Ženy 20-24 letí 60-64 letí

  • --------------------------------------------------------------------------------------------------------------

  • Finsko 83 78 87 72

  • Švédsko 70 70 80 39

  • Holandsko 63 61 68 45

  • Velká Británie 72 60 69 31

  • Irsko 70 58 60 13

  • Španělsko 39 24 36 7

  • Itálie 32 15 37 7

  • Směrem na jih narůstá nechuť k fyzickému pohybu


Pohyb versus obezita1

Pohyb versus obezita

  • Odborná doporučení:

  • Než začnete běhat, musíte začít chodit.

  • Když budete mít vysoký tep, nezhubnete.

  • Sport jednou týdně? Málo, musíte třikrát.

  • Pivo po tenise? Ne, leda jogurt a až za hodinu.

  • Doporučuje se tedy pozvolný začátek, postupné přidávání intenzity pohybu, pravidelné tělesné zatížení a ukázněnost ve stravovacích návycích.

  • Stále častěji se sleduje a vyhodnocuje i nutriční hodnota potravy a hledají se nejvhodnější formy sportování pro jednotlivé věkové kategorie.

  • Východiskovou zásadou je, že shazování váhy se bez sportu neobejde.


Pohybov aktivity aktivn formy dopravy

Pohybové aktivity –aktivní formy dopravy

  • Význam cyklostezekvzhledem k efektu jejich využití v životě člověka a společnosti (WHO, 2003) v tom, že jízda na kole:

  • Je nejekologičtějším způsobem dopravy.

  • Příznivě ovlivňuje zdraví a kondici obyvatel a podporuje zdravý životní styl.

  • Není ekonomicky nákladný.

  • Umožňuje zpravidla snadné dosahování cílů.

  • Usnadňuje bezprostřední kontakt s přírodním prostředím spojeným s pobytem na čerstvém vzduchu.

  • Nabízí možnosti podnikání spojeného s nabídkou služeb v blízkosti tras.

  • V návaznosti na dopravní systém zlepšuje infrastrukturu a kvalitu života.

  • Chrání životní prostředí jako bezemisní, nehlučná, neobnovitelné zdroje nespotřebovávající a na prostor nenáročná forma aktivní dopravy.

  • Zvyšuje atraktivnost a image regionu vhodném pro cykloturisty.

    Existence a kvalita přírodního prostředí patří k dalším faktorům, považovaným za důležitou a nezastupitelnou součást materiálních předpokladů provozování sportovně pohybových aktivit.


Pohybov aktivity aktivn formy dopravy1

Pohybové aktivity: aktivní formy dopravy

  • Chůze:

  • rytmická, dynamická aerobní aktivita

  • přinášející řadu pozitivních zdravotních dopadů

  • při minimálních negativních účincích.

  • Chůze, dynamičtější než běžná a praktikovaná pravidelně při nejméně 70 % srdečním zatížení, se přímo podílí na udržování dobré fyzické kondice především v oblasti kardiovaskulární kapacity a vytrvalosti.

  • Pro každodenní život je tak zdrojem fyzické odolnosti a rezervy v situacích mimořádné tělesné zátěže.

  • Stále vtipné a moudré rčení: „Mám dva lékaře – moji levou a moji pravou nohu“


Sport versus soci ln stratifikace

Sport versus sociální stratifikace

  • 1. Roste význam sociálně profesního statusu a vzdělání

  • 2. Celkově rostou možnosti přístupu ke sportování

  • 3. Kvalita a kvalita sportování je silně sociálně podmíněná

  • 4. Sociálně exkluzivní sporty: golf, plachtění, tenis, lyžování

  • 5. Sociálně nižší třídy preferují fotbal, lední hokej, basketbal, box, cyklistiku

  • 6. Demokratické (běžně přístupné) sporty: chůze, plavání, cyklistika

  • 7. Muži preferují fotbal, ragby, golf, cyklistiku

  • 8. Ženy upřednostňují aerobik, plavání, bruslení, gymnastiku

  • 9. Muži nepreferují aerobik, jógu a gymnastiku, ženy nemají zájem o fotbal, ragby, golf a squash.

  • 10. Obě pohlaví mají vyvážený zájem o badminton.


Div ck z jem o televizn sport

Divácký zájem o televizní sport

  • Poměrně slabá závislost na statusové úrovni diváků:

  • 1. Krasobruslení sledují téměř výhradně ženy (vyššího socioekonomického postavení).

  • 2. Fotbal, hokej, tenis a motoristické sporty preferují muži.

  • 3. Lehká atletika a zimní sporty stejně populární u žen i mužů.

  • 4. Věk nehraje při sledování VT sportu významnou roli.

  • 5. Sociální postavení není diferencujícím faktore zájmu o sledování sportu v televizi.


Trendy forem sportov n

Trendy forem sportování

  • Růst zájmu o zážitkové, rekreační a alternativní sporty.

  • Zvýšený důraz na:

  • rekreační sport,

  • péče o kontrolu zdraví a tělesné kondice,

  • rostoucí zájem o aktivní sportování seniorů,

  • rozšíření možností pro sportování žen,

  • rostoucí zájem o sportování handicapovaných,

  • vzestup spektra forem a možností alternativních sportů.

  • Alternativní sporty: odráží unikátní sportovní subkulturu jedinečnosti generačního výměru, specifik hodnotového směřování a osobitosti životního stylu


Sport a ml de

Sport a mládež

  • Sport mládeže se v naší kulturní sféře vyznačuje:

  • 1. privatizací – obecně sílící význam komerčního sportu

  • 2. etikou výkonu – důraz na výkon, výsledky, nikoli prožitky

  • 3. elitářstvím – sofistikované metody tréninku s cílem obstát ve stále náročnějších úrovních soutěživosti

  • 4. alternativními důrazy – zvýšená popularita a masovost alternativních neorganizovaných a na asistenci dospělých nezávislém sportování (skateboard, snowboard, BMX cyklistika, florbal.

  • Problém: nerovnost příležitostí – finanční náročnost, možnost pěstovat některé sporty pouze na výkonnostní úrovni. Hravost a zábava obětována na štít být nejlepším sportovcem, udržet se v týmu, být nominován, vítězit.

  • Stěžejní motivace sportování mezi mládeží:

  • 1. radost z pohybu

  • 2. tělesná kondice

  • 3. pěkná postava

  • 4. výkonnostní ambice (zejména sportovní fakulty a hoši)


Ml de versus koln t lov chova

Mládež versus školní tělovýchova

  • 1. Snižování pohybové aktivity (PA) s narůstajícím věkem

  • 2. Dívky nižší úroveň PA

  • 3. S věkem se zhoršuje i pestrost PA

  • 4. Snižování organizovaných PA

  • 5. Klesající zájem o „celoživotní“ PA (chůze, cyklistika, plavání)

  • 6. Přetrvávající důraz na měřitelný výkon (hodnocení)

  • Pozitivní trendy ve výuce TV : úsilí o vybudování celoživotního zájmu o PA, preference radosti z pohybu, prožitku, uspokojení, seberealizace nad měřitelným hodnocením výkonu; trend od specializace k univerzalitě


Sport ml de versus soci ln prost ed

Sport: Mládež versus sociální prostředí

  • Sportovní aspirace mládeže podporují primárně:

  • 1. Dobře fungující sportovně praktikující rodina

  • 2. Prioritní postavení v podpoře sportování má zpravidla otec

  • 3. Optimální věk počátku systematické sportovní činnosti je 8-10 let

  • 4. Sportovní aktivity pěstované v rodině posiluje spolupráce se sportovním klubem

  • 5. Raný věk vhodný pro sportovní všestrannost, nikoli jednostranné sportovní specializace


N sil ve sportu

Násilí ve sportu

  • Negativní tendence komerčního vrcholového sportu:

  • 1. rozšiřující propast mezi elitním sportem a rekreačně kondičním sportem

  • 2. Globalizovaný sport ztrácí masovou základnu

  • 3. Nepřiměřené přerůstání „ega“ sportovce do elitářského individualismu

  • 4. Slábnoucí autorita morálních stimulů

  • 5. Fetišismus fantastických výkonů a rekordů

  • 6. Elitní sport jako „sportovně-cirkusové show“ vrcholného napětí,vzrušení


N sil ve sportu1

Násilí ve sportu

  • Dnešní mediální sport je orientován spíše na napětí než na úlevné zklidnění.

  • Je svět sportu slučitelný s násilím?

  • Co princip fair play?

  • Násilí: Použití nebo hrozba použití fyzické síly jedincem nebo skupinou vůči druhému jedinci či skupině. Extrémní formou násilí je válka.

  • Co je v běžném životě považováno za nepřípustné a trestné, může být na půdě sportu považováno za vysoce funkční a tudíž tolerovatelné či dokonce „normální“.


N sil ve sportu2

Násilí ve sportu

  • Násilí – užití nepřiměřené fyzické síly, které může být zdrojem či příčinou ublížení na zdraví nebo majetku

  • Agrese – verbální či fyzické chování založené na záměru ovládat, řídit či zranit jinou osobu

  • Zastrašování – zneužití gest, slov a činů hrozících použitím násilí či agrese

  • Hostilita– projevy nepřátelství vyjadřující trvalou tendenci nepřátelsky jednat, a to až k hranici agrese


N sil ve sportu3

Násilí ve sportu

  • Čtyři základní typy násilí na sportovním poli:

  • 1. Surový fyzický kontakt - formou srážky, narážení, strkání, obírání o míč, bránění v pohybu a dalších forem fyzického kontaktu, které mohou vést ke zranění.

  • 2. Hraniční násilí - zahrnuje sice praktiky porušující herní pravidla, to je ale hráči i trenéry tolerováno: strkání loktem v kopané, boj o kotouč při vhazování v ledním hokeji atp.

  • 3. Polokriminální násilí - praktiky, které hrubě porušují nejen pravidla, ale i uznávané právní a morální normy a ohrožují fyzicky hráče: kopance, údery do obličeje, zjevné fauly.

  • 4. Kriminální násilí - praktiky zjevně protizákonné a mezi hráči odsuzované a trestně stíhatelné, jako jsou kupříkladu pokusy během či po ukončení hry vážně zranit či dokonce zabít hráče.


N sil ve sportu4

Násilí ve sportu

Reakce masových médií:

„Násilí, stejně jako jeho kritika, se dobře prodávají.“

Typologie násilí ve sportu (lední hokej):

  • Taktické - prostředek dosažení taktických cílů na cestě dosahování vítězství (agrese jako součást hry).

  • Symbolické - „Manifestace rituální agrese“ divácky atraktivních modelů chování.

  • Věcné - Výraz nezvládnutí herních pravidel a krajně neadekvátních reakcí na chování a jednání soupeře.


N sil ve sporu

Násilí ve sporu

Soudobá posedlost stále novými zážitky a senzacemi pak posiluje explozivní reakce sportovních diváků za situace, kdy světu sportu dominuje princip akčnosti, profesionalismu, vítězství, odměny.

Agresivita a výtržnosti v hledišti je zejména na půdě fotbalu výrazem apriorně polarizovaného publika, hledajícího možnosti vnitřních přetlaků, nálad a vášní v davovém uvolnění fotbalového fandovství.


N sil ve sportu5

Násilí ve sportu

  • Divácké konflikty

    Intrapsychické vyplývající z nesouladu diváckého očekávání na jedné straně a skutečného vývoje utkání na druhé straně. Důsledkem může být podrážděnost či dokonce agrese.

  • Interpersonálnízasahující dvě či více osob nebo více skupin a to z důvodů střetu apriorních individualizovaných či skupinových představ, názorů, postojů či zájmů, kdy se výrazně polarizuje vidění světa v kategoriích „TY – JÁ“ či „ONI – MY“.


N sil ve sportu rozli en sportovn ch div k

Násilí ve sportu: Rozlišení sportovních diváků

  • Sportovní divák: Vyznačují se značnou velikostí, heterogenností a propustností., na druhé straně nízkou úrovní skupinových charakteristik, jako je stálost, stabilita, integrita, koheze či míra kontroly. Tuto skupinu dále charakterizuje objektivnost hodnocení zápasů, neexistence násilného chování a rasismu. Pasivní pozorovatelé hry, kteří nejsou ovládáni týmovou rivalitou, hodnotí zejména silný prožitek ze sledování sportovního klání.


N sil ve sportu rozli en sportovn ch div k1

Násilí ve sportu: Rozlišení sportovních diváků

  • Sportovní fanoušci

  • Vysoká míra skupinové stability a integrace, klubismu a projevů nacionalismu., střední velikost, stálost, míra intimity a propustnost, nízký stupeň projevů násilného chování, subjektivní hodnocení zápasů. Jsou k určitému (zpravidla jedinému) sportu – zejména na půdě fotbalu - přitahování prostřednictvím oblíbeného týmu či hráče. Skupinu charakterizuje vidění sportovní scény na „MY“ a „ONI“ (fanoušci jiných klubů).


N sil ve sportu rozli en sportovn ch div k2

Násilí ve sportu: Rozlišení sportovních diváků

  • Ultras

  • Vysoce homogenní „skalní“ fanoušci usilující o co nejspektakulárnější průběh utkání a vyhýbající se přitom přímým konfliktům, násilí a vandalismu. Jsou nositelé „choreografie“ utkání, k fandění používají pyrotechniku, transparenty, zpěv, charakterizovaní vysokou úrovní diváckých prožitků a zájmem o klubový život


N sil ve sportu rozli en sportovn ch div k3

Násilí ve sportu: Rozlišení sportovních diváků

  • Hooligans (hoolifans)

  • Vysoká míra skupinové stability, integrity, homogenity, koheze,stálosti, autonomie, násilného chování, projevů nacionalismu a xenofobie, nízká úroveň skupinové propustnosti a krajně subjektivní hodnocení zápasů. Primárním cílem je vyvolat konflikt či bitku s obdobnými skupinami soupeřova týmu. Svoji totožnost zdůrazňují především streetwearovýmoblečením oblíbených odlišujících značek, vlajkami, šálami a navenek i vydáváním fanzinů(časopisů sportovních fanoušků) či působením na webových stránkách. Zejména na půdě fotbalových utkání jsme svědky rasistických, antisemitických a nacionálně-šovinistických projevů

  • Jistou „nadstavbou“ fotbalového chuligánství je v některých případech jeho propojení  organizovaným zločinem.


N sil ve sportu6

Násilí ve sportu

  • Nejčastější projevy diváckého násilí

  • konflikty s užitím verbálního i fyzického násilí

  • vniknutí na hrací plochu

  • házení předmětů na hrací plochu

  • vandalismus

  • výtržnosti


N sil ve sportu7

Násilí ve sportu

Téma násilí v prostředí sportovních diváků je stále aktuálněji ozvláštňováno sílícími formami fotbalového chuligánství mimo stadiony.

Hledisko věkové struktury upozorňuje na vnitřně funkčně diferencované skupiny v rozmezí zhruba 10–30 let, když skutečně vysoce společensky nebezpečnými jsou jedinci tvořící tzv. tvrdé jádro (hardcorehooligans).

7 typů sociálních rolí fanoušků v kotli: iniciátor chorálů, útočník, šašek, chuligán, organizátor, rváč, opilec


N sil ve sportu8

Násilí ve sportu

Diskuse ohledně příčin fotbalového chuligánství se zpravidla orientují na možnosti a meze pochopení chování jeho aktérů, když se má obecně zato, že jde o reflexi:

  • Vazby na nižší sociální vrstvy společnosti.

  • Nízké úrovně vzdělanosti.

  • Nízkého kreditu profesní příslušnosti.

  • Touhy vyhledávat vzrušující a nebezpečné situace.

  • Ostentativně prezentovat svoji maskulinitu.


Sport a masov m dia

Sport a masová média

  • Masová média – sdělovací systémy, akty a prostředky, pomocí niž se zprávy, informace, obrazy, hudba, sdělení, předávají konzumentům – velkému anonymnímu a heterogennímu souboru adresátů: z malého počtu zdrojů velkým počtům příjemců.

  • Mediální sport jako nejpopulárnější forma masové kultury(sportovní TV kanály, divácká popularita fotbalu, basketballu, basebalu, rugby, motorismu, lehké atletiky):

  • 1. čím nás sport mediálně přitahuje

  • 2. Jak významně je propojen svět sportu s masovými médii?

  • 3. Co je obsahem sportovního zpravodajství?

  • 4. Jakými znaky se dnes vyznačuje sportovní žurnalistika?


Sport a m dia komercionalizace sportu

Sport a média: komercionalizace sportu

  • Komercionalizace sportu:

  • 1. sportovní průmysl

  • 2. veřejný sektor

  • 3. komercionalizace amatérského sportu

  • 4. sport a televize (význam reklamního poselství)

  • 5. sportovní sponzoring

  • Sportovní zpravodajství: specifická výpověď o světě, ve kterém žijeme:

  • důraz na akčnost a heroismus,

  • prezentace sportovních hvězd,

  • technické vizuální přiblížení jedinečných okamžiků a situací sportovního zápolení)


Sportovn hv zdy ikony hrdinov

Sportovní hvězdy, ikony, hrdinové

  • Elita - vybraná,nejlepší, vedoucí či privilegovaná vrstva společenských, politických a ekonomických zájmů. Vůdčí hybné osobnosti společenského vývoje. Dnes ti nejlepší v určitém oboru lidské činnosti. Jedinci prospívající většině jako nástroj progresivních opatření a změn.

  • Celebrita – věhlasný, mediálně známý jedinec

  • Sportovní idol: adorace veřejností,zejména mládeží

    Minulost: prověřený význam, velikost, důležitost

  • Dnes: známost a proslulost

  • Sportovní hvězda: aktuálně vynikající vítězící představitel elitního sportu, celebrita (celá plejáda fotbalistů)

  • Sportovní ikona: sportovní osobnost jedinečně symbolizující určitý sport , velké jméno (Martina Navrátilová, Michael Jordan, Jaromír Jágr, I. Bolt)

  • Sportovní hrdina: trvale proslulý nositel jedinečných velkých skutků na půdě sportu (Pelé, Emil Zátopek, Jar. Hudec, Lance Armstrong)


Sportovn hv zdy ikony hrdinov1

Sportovní hvězdy, ikony, hrdinové

  • Sportovní hvězdy Sportovní ikony Sportovní hrdinové


Sportovn hv zdy ikony hrdinov2

Sportovní hvězdy, ikony,hrdinové

Kam s ním (hvězda - ikona - hrdina)?

Mnohonásobný vítěz Velké pardubické steeplechase žokej Josef Váňa, vysloužil (zasloužil) si tak následně vysoké státní vyznamenání……


Ritu ly ve sportu

Rituály ve sportu

  • Sportovní rituály:

  • 1. Iniciační – kupř. přijetí nováčka do týmu

  • 2. Přípravné – součást každodenní sportovní přípravy, stravovací stereotypy; posílení sebevědomí, potlačení stresu.

  • 3. Ochranářské – aplikovány tam,kde je spatřován výzbamný bod soupeření – poklepat chrániče brankáře ledního hokeje před utkáním.

  • Součástí rituálních sportovních praktik jsou i tabu – čemu se vyhýbat, vyvarovat před a během zápasu.


Ritu ly ve sportu1

Rituály ve sportu

  • Sportovní rituály fungují jako:

  • 1. Prostředek hráčské koncentrace

  • 2. Signál pro soupeře (zastrašování)

  • 3. Prostředek kompenzace rizikových a stresových situací

  • 4. Regulátor pevné struktury, soudržnosti a komunikace týmu

  • 5. Moderátor vazeb na širší týmové a divácké zázemí

  • 6. Nástroj posílení osobní sebedůvěry a skupinové sounáležitosti

  • 7. Regulátor osobní motivace směrem ke skupinovým cílům

  • Pozn: kupř. PhilEspozitodvě desetiletí v NHL praktikoval stejné rituály


Sport a politika

Sport a politika

  • Sport ovlivňuje:

  • změna životního režimu

  • demokratizace

  • konzumní orientace společnosti

  • komercionalizace

  • medializace

  • Kulturní koexistence

  • demografický vývoj

  • globalizace aj.


Sport a politika1

Sport a politika

  • Aktualizuje se řada naléhavých otázek:

  • 1. Jaký dopad má expanze profesionálního sportu na mezinárodní politickou ekonomii?

  • 2. Jak sport přispívá k budování národní identity?

  • 3. Může sport sehrávat důležitou úlohu v mezinárodní diplomacii?


Sport a politika2

Sport a politika

  • Kontroverzní intervence politiky do vrcholového sportu zpravidla v době pořádání Olympijských her:

  • v kontextu posílení fašismu a nacionálního socialismu při berlínské olympiádě v roce 1936

  • Politicky motivovaných bojkotechdvou supervelmocí éry tzv. studené války při OH v Moskvě 1980 a LA 1984.

  • Rozpaky trvají nad silně politickými motivy grandiózního uspořádání OH 2008 v Pekingu.

  • Za krajní formu samotné sportovce poškozující příklady politického zneužívání sportu je považována opět politicky motivovaná cesta bezohledné sportovní přípravy špičkových sportovců v bývalé NDR


Sport a politika3

Sport a politika

  • Sport figuruje i jako platforma odporu vůči stávajícím politickým strukturám. V období tuhé stalinské sovětské totality tak kupř.:

  • podpora populárního Spartaku Moskvavyjadřovala symbolický odpor vůči zbývajícím mocným klubům: Armádnímu CSKA, policejnímu Dynamu, na automobilku Zil vázanému Torpedu či státním drahám blízkému týmu Lokomotiv.

  • Podle jednoho ze zakladatelů Spartaku Moskva a politickému vězni Nikolaje Starostina, „pro masy lidí fotbal znamenal jedinou – a mnohdy poslední – možnost a naději uchovat si vlastní identitu a bezprostřednost harmonizujících lidských vztahů“

  • Stejně španělští fotbaloví fanoušci v období Frankovy diktatury vyjadřovali zástupně svůj politický odpor vůči režimu nadávkami proti oblíbenému týmu vůdce, kterým byl Real Madrid.


Sport a politika4

Sport a politika

  • Individuální projevy politického protestu na půdě vrcholového sportu (známé kauzy z poválečného období):

  • OH 1968 Mexiko - černí američtí atleti John Carlos a TommieSmithse na stupních vítězů ostentativně otočili zády v americké vlajce a zaťatou pěstí vyjádřili sounáležitost s hodnotami dobově populárního ideového hnutí „černé síly“. Smith tento bezprecedentní čin zdůvodňoval: „Když vítězíme, jsme považováni za Američany. Jinak jsme jenom negři“.

  • Stejně i úspěšný americký boxer CassiusClay(alias MuhammadAli) zdůvodnil neochotu zúčastnit se války ve Vietnamu velice lapidárně: „Žádný Vietnamec mě nikdy nenazval negrem“

  • Své politické, či přinejmenším občanské postoje v roce 1972 svérázně vyjádřily i americké atletky Wayne Doplet a VinceMatthews, když během udílení olympijských medailí a hraní státní hymny nonšalantně stály zády k americké vlajce, vtipkovaly a nepřípadně se bavily.


Sport a politika5

Sport a politika

  • Mezinárodní politika je spíše spojována s negativními emocemi

  • Globálně dimenzovaný sport – spojován s pozitivními emocemi a vášněmi

  • V evropském kontextu jsme tak svědky procesu, kdy se kupř. klubový fotbal stává prostředníkem či nástrojem spolupráce mezi státy a přispívá tak k překonávání zpátečnického provincionalismu směrem k nadnárodní evropské identitě.


Sport a politika6

Sport a politika

  • Různý pohled na politický význam mezinárodního sportovního klání:

  • Sportovní soutěživost mezi státy či týmy: přirozeným způsobem civilizují soutěživost států a národů (Olympijské hry - de Cubertinovo poselství).

  • Především masová média zveličují politický význam mezinárodního sportovního klání (v období „studené války“ vítězství či prohra na mezinárodním kolbišti výrazem národní cti a mezinárodní prestiže (dobové souboje našich hokejistů se „sovětskou sbornou“).


Sport a politika7

Sport a politika

  • Triády sport – politika – demokracie:

  • Sport může být jedinečným subtilním mechanismem utváření a prověřování diplomatických vztahů mezi regiony či národy

  • Koncem října 2003 tak kupř. Indie nabídla Pákistánu ve jménu zlepšení pošramocených bilaterálních vztahů i obnovení vzájemných sportovních kontaktů(pozemní hokej, kriket).

  • V  mnohem dramatičtějším kontextu jihokorejský prezident ChungMongJoon u příležitosti úspěšné organizace světového šampionátu ve fotbale v roce 2002 vyslovil přání nalézt ve sportu reálnou hybnou sílu a rozhodující krok k praktickému politickému znovusjednocení obou korejských států.

  • Fotbal pro mír – společný sportovní trénink jako přirozený prostředek sbližování židovských a arabských sousedů v Izraeli v roce 2005.


Sport a politika8

Sport a politika

  • Povaha a rozsah vládní participace ve sportu se místně a časově liší a je aktualizována v  případech:

  • 1.Zabezpečování veřejného pořádku

  • 2.Podpora zdraví a tělesné kondice obyvatel

  • 3.Zvýšení prestiže a moci určitých skupin, společenství či národa

  • 4.Podpora společně sdíleného pocitu identity, sounáležitosti a jednoty mezi občany

  • 5.Posilování hodnot slučitelných s dominantní ideologií společnosti či státu

  • 6.Zvýšení prestiže politických vůdců a vlády

  • 7.Podpora ekonomického rozvoje v místě, regionu či širší společnosti

  • 8. Prevence kriminality (mládeže)

  • 9. Součást vojenského výcviku,fyzické kondice policejních a hasičských složek (TheWorld Police andFireGames)


Sport a politika9

Sport a politika

  • Motivace vládní angažovanosti na půdě sportu

  • 1. Politické důvody:

  • OH 1936 BerlínHitlerovské Německo (bezchybná olympiáda)

  • OH 1980 Moskva Hegemonistický SSSR (bipolární politika)

  • OH 2008 Peking Komunistická Čína (spektakulární show)

  • 2. Prestižní důvody:

  • OH 1988 SeoulKorejský perfekcionismus

  • OH 1996 Atlanta prezentace „nového amerického Jihu“

  • OH 2000 Sydney ekologicky přátelské místo multikulturního

  • setkání


Sport a politika10

Sport a politika

  • Globálně úspěšné fotbalové týmy, zprvu z Jižní Ameriky a poté i z některých afrických zemí jako Kamerun či Nigérie, již několik dekád zvyšují prestiž zemí dříve málo známých.

  • Politicky a ekonomicky bezvýznamné země usilují posílit svůj mezinárodní kredit právě prostřednictvím sportu: atleti vytrvalostních běžeckých disciplín z Maroka, Keni či Etiopie a nebo hráče kriketu, basketballu a baseballu z karibské oblasti.


Sport a politika11

Sport a politika

  • Masovost provozování sportovních aktivit přináší ty nejpozitivnější společenské dopady:

  • Zvyšuje tělesnou a duševní kondici

  • Zlepšuje zdravotní stav

  • Přispívá k harmonickému rozvoji obyvatel

    Zásady sociálního státu: demokratické formy organizace sportu, důraz na masovost, celoživotní fyzickou nezávislost sportu zakotvená i legislativně:

    ŠVÉDSKO: Ve 40 000 místních sportovních klubech aktivně sportuje dva miliony občanů, 750 000 na výkonnostní úrovni, 7 000 vrcholově.

    DÁNSKO: třetí cesta“ vztahu sportu a politiky – spojení s kulturní politikou: Důraz na kondiční a zdraví podporující pohybové aktivity, populární hry a masovou tělovýchovu.

    Trojrozměrný kulturně zakotvený model sportu:

  • 1. Na výkon a výsledky orientovaný sport

  • 2. Na podporu životního stylu zaměřené tělesné a kondiční cvičení

  • 3. Neformální tělesné aktivity hravé tělesné zkušenosti.

  • Sport musí nabídnout sportovní vyžití bez výjimky všem příslušníkům dánské populace.


Sport a politika12

Sport a politika

  • Vrcholné světové a kontinentální organizace (OSN, EU) včleňují sport do své agendy jako nástroj harmonizace kulturně diverzifikované globální společnosti.

  • Olympijský sport svým důrazem na fair play, práva na sport, přátelství, spolupráce a tolerance cílí ke globálnímu překonávání současných negativních stránek vrcholové sportovní scény a vedou k cestám, který usnadňují lidstvu hledat a nalézat ve sportu nezastupitelný nástroj harmonizace v individuální i společenské rovině.


Sport a globalizace

Sport a globalizace

  • Globalizace: vzájemná propojenost planety cestou provázanosti problémů a forem jejich řešení, akcent na funkční využití člověka; nejednoznačnost účinků.

  • Sport a globalizace:

  • 1. Intenzifikace celosvětových sportovních kontaktů a událostí

  • 2. Rostoucí význam ekonomických stimulů a komercionalizace

  • 3. Omezování lokálních a národních organizačních struktur

  • 4. Nestejné působení globalizace přináší dynamický rozvoj sportu na jedné straně a lokální úpadek sportu na druké straně (glokální = globální versus lokální)

  • 5. Různost zájmů aktérů globalizace přináší odpor či projevy vykořisťování


Sport a globalizace1

Sport a globalizace

  • Rozporuplnost důsledků globalizace sportu:

  • 1. Sport jako progresivní a liberální fenomén podpory lidských kontaktů, vzájemného porozumění a spolupráce.

  • 2. Sport jako jedna z cest konzumní fáze západního kapitalismu a komodifikace kultury.

  • Globální šíření sportovních symbolů, sportovního oblečení jako globálního image (být in, cool). Produkty vyvinuté na bohatém západě, vyrobené cestou vykořisťování pracovní síly v rozvojových zemích a distribuovaných globálně (Nike,Adidas).


Sportovn migrace

Sportovní migrace

  • Migrace sportovců na globální úrovni je podmíněna i novými předpoklady sportovního úspěchu:

  • 1. Dostupnost lidských a materiálových zdrojů

  • 2. Vědecké metody koučování a tréninku

  • 3. Kvalita sportovních organizací

  • 4. Hluboké znalosti sportovního lékařství a věd o sportu

    Sportovci v profesionálních týmových sportech jsou vlastněni (vázáni kontraktem), mohou být „prodáni“, „koupeni“, „obchodováni“, „zapůjčeni“: jsou svého druhu zbožím.

    Sociologický problém resocializace či multikulturní, interkulturní koexistence.


Sportovn migrace1

Sportovní migrace

  • 1. Které sporty a z jakých důvodů jsou migrací nejvíce poznamenány?

  • 2. Co to přináší z hlediska kultury daného sportovního odvětví?

  • 3. Existují obecně fungující vzory globální migrace?

  • 4. jak se migrace sportovců (trenérů) projevuje ve výchozích a hostitelských zemích?

  • 5. Jaké jsou hlavní motivy sportovní migrace?

  • 6. Jaká je nejčastější typická osobní zkušenost sportovců v hostitelských zemích?


Sportovn migrace2

Sportovní migrace

  • Otázky v rovině sportovní migrace:

  • 1. jakou roli sehrávají ekonomické motivy?

  • 2. Které prvky nad rámce finančního profitu poznamenávají povahu sportovní migrace?

  • 3. Jaké jsou zde zdroje případných sociálních nerovností?

  • 4. Jaké obecné a speciální poučení lze ze sportovní migrace odvodit?

  • Sportovní migrace: poznamenána sumou politických, kulturních, ekonomických a geografických problémů a tlaků.

  • Označení migrujících sportovců: sportovní průkopníci, nomádi, usedlíci, kočovní investoři.


Podp rn argumenty sportovn migrace

Podpůrné argumenty sportovní migrace

  • 1.. Revitalizace domácího sportu

  • 2. Zvýšení atraktivity sportovní podívané

  • 3. Prezentace těch nejlepších

  • 4. Zvýšení klubového členství a divácké návštěvnosti

  • 5. Zvýšený zájem sponzorů a médií

  • 6. Konfrontační (konkurenční) výzva pro domácí sportovce

  • 7. Posílení prestiže klubových soutěží a reprezentace hostitelské země

  • 8. Kompenzace nedostatku domácích talentů


Negativn dopady sportovn migrace

Negativní dopady sportovní migrace

  • 1. Snížení šancí pro doma připravované sportovce

  • 2. Snížení kreditu národního týmu

  • 3. Obavy z eroze tradičního ducha, étosu a etiky domácího sportu

  • 4. Možnost erupce etnických, rasových či sociálních problémů na půdě klubového sportu a směrem k divákům.

  • SilvioBerluscini: „Na čem opravdu záleží, je klubový úspěch“

  • (vyprázdnění smyslu národních týmů)


Sport kam kr

Sport: kam kráčí?

  • Tendence na půdě vrcholového sportu:

  • 1. Využívání (zneužívání) hormonálních prostředků

  • 2. Usilovné hledání nových prostředků zvyšujících velikost, sílu, vytrvalost a rychlost sportovců

  • 3. Vývoj a využití sportovní výbavy vyrobené z lehkých a odolných materiálů

  • 4. Přetrvá idea vysněného projektu geneticky dokonalého atleta

  • 5. Poroste význam sofistikovaných tréninkových metod

  • 6. Pokles významu veřejného sektoru

  • Otázky: Kde jsou hranice lidských možností?

  • Kde leží hranice vrcholového sportu?

  • Jaký smysl má rostoucí touha být lepší, úspěšnější,

  • obdivovanější?

  • Problém: Prohlubující se propast mezi smyslem a směřováním rekreačního a vrcholového elitního sportu.


Sport kam kr1

Sport: kam kráčí?

  • Vývojolympismu:

  • 1. Trvalá přitažlivost olympijských her (olympijský Disneyland)

  • 2. Globalizace poškodí vývoj sportu v rozvojových zemích

  • 3. Poroste zájem o alternativní sporty

  • 4. Potrvá tendence rozšířit spektrum tzv. olympijských sportů

  • 5. Globální řízení a koordinace regionálních,mezinárodních a světových sportovních soutěží

  • 6. Vzorovými zeměmi harmonizace sportu pro všechny a vrcholového sportu budou stále země jako Norsko, Finsko, Island, Německo, Austrálie a Kanada

  • Výzva: Zaměřovat se na podporu sportovních aktivit a volnočasového sportování s ohledem na specifické podmínky místa, času a konkrétní situace.


  • Login