1 / 50

projekt Dopravní alternativa pro Prahu financuje nadace Partnerství a Rockefeller Brothers Fund

Dopravní alternativa pro Prahu Městský okruh. projekt Dopravní alternativa pro Prahu financuje nadace Partnerství a Rockefeller Brothers Fund. MĚSTSKÝ OKRUH. Vztah k urbanistické struktuře města MO = dálnice středem města ? Vliv na zatížení uliční sítě Vliv MO na Prahu 6

ugo
Download Presentation

projekt Dopravní alternativa pro Prahu financuje nadace Partnerství a Rockefeller Brothers Fund

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Dopravní alternativa pro Prahu Městský okruh projekt Dopravní alternativa pro Prahu financuje nadace Partnerství a Rockefeller Brothers Fund

  2. MĚSTSKÝ OKRUH • Vztah k urbanistické struktuře města • MO = dálnice středem města ? • Vliv na zatížení uliční sítě • Vliv MO na Prahu 6 • MO a dopravní indukce • MO a veřejná hromadná doprava

  3. Vztah Městského okruhu k urbanistické struktuře města

  4. Městský okruh ve vztahu k urbanistické struktuře města

  5. Městský okruh ve vztahu k urbanistické struktuře města

  6. JV segment MO leží ve spáře mezi kompaktním městem a sídlišti odsává tak dopravu z města Městský okruh ve vztahu k urbanistické struktuře města

  7. SZ segment MO naopak kompaktní město protíná v těsné blízkosti památkové rezervace dopravu do města zatahuje JV segment MO leží ve spáře mezi kompaktním městem a sídlišti odsává tak dopravu z města Městský okruh ve vztahu k urbanistické struktuře města

  8. Městský okruh = dálnice středem města

  9. v září 2004 byly zprovozněny tunely Mrázovka

  10. tím vznikla rychlostní silnice do centra města, končící na Malovance důsledkem je nápor aut na Letné a v Břevnově v září 2004 byly zprovozněny tunely Mrázovka

  11. Na Letné už další nárůst dopravy prakticky není možný, zato v Břevnově se situace výrazně zhoršila

  12. Na Letné už další nárůst dopravy prakticky není možný, zato v Břevnově se situace výrazně zhoršila

  13. další plánovanou etapou je pokračování MO na Pelc-Tyrolku

  14. další plánovanou etapou je pokračování MO na Pelc-Tyrolku

  15. tím vznikne Severojižní magistrála č. II

  16. Tunely – spásné řešení ? • Samotný Městský okruhu bude sice v tunelu, ale problémy tím nezmizí • emise nezmizí, pouze se zkoncentrují u portálů a výdechů • bariérový efekt ramp a mimoúrovňových křižovatek je často horší než u komunikací na povrchu • vysoké náklady na provoz, bezpečnostní rizika... • Především ale tunely neřeší zatížení okolních ulic, které slouží jako přivaděč na Městský okruh

  17. kdyby byla SJ magistrála v tunelu, jak by to zlepšilo situaci v Ječné, Žitné, Vinohradské, Seifertově, Pobřežní... ??

  18. Vliv Městského okruhu na zátěž přilehlých ulic

  19. Efekt na zatížení uliční sítě • Dojde k odlehčení souběžných komunikací: SJ magistrála, Milady Horákové, Korunovační, Veletržní, Křižovnická... • Současně však vzroste provoz na příčných komunikacích, které se stanou přivaděči: Plzeňská, Ječná, Žitná, Patočkova, Evropská, Jugoslávských partyzánů, Letenský tunel... • Vzhledem k celkovému zvýšení kapacity uliční sítě dojde k celkovému nárůstu dopravy

  20. Vliv na dopravní situaci na Praze 6

  21. po zprovoznění Městského okruhu v 1. fázi nastane odlehčení souběžných ulic

  22. po zprovoznění Městského okruhu v 1. fázi nastane odlehčení souběžných ulic

  23. avšak nová atraktivní komunikace přiláká novou dopravu

  24. hlavní třídy a zejména křižovatka na Vítězném nám. nebudou kapacitně stačit doprava se rozleje do ulic Ořechovky a Břevnova

  25. hlavní třídy a zejména křižovatka na Vítězném nám. nebudou kapacitně stačit doprava se rozleje do ulic Ořechovky a Břevnova

  26. hlavní třídy a zejména křižovatka na Vítězném nám. nebudou kapacitně stačit doprava se rozleje do ulic Ořechovky a Břevnova

  27. hlavní třídy a zejména křižovatka na Vítězném nám. nebudou kapacitně stačit doprava se rozleje do ulic Ořechovky a Břevnova

  28. hlavní třídy a zejména křižovatka na Vítězném nám. nebudou kapacitně stačit doprava se rozleje do ulic Ořechovky a Břevnova

  29. hlavní třídy a zejména křižovatka na Vítězném nám. nebudou kapacitně stačit doprava se rozleje do ulic Ořechovky a Břevnova

  30. hlavní třídy a zejména křižovatka na Vítězném nám. nebudou kapacitně stačit doprava se rozleje do ulic Ořechovky a Břevnova

  31. Zátěže v Dejvicích dle prognóz Věrohodnost prognóz dopravní zátěže je ovšem problematická, údaje různých zpracovatelů (SÚRM, ÚDI, Cityplan) se liší až v řádu desítek procent. Všechna vozidla, 0 - 24 h Zdroj: ÚRM – zátěže pro ÚPN VÚC Pražské aglomerace, horizont 2015

  32. Zhoršení dopravní situace na Praze 6 je však nepochybné

  33. Městský okruh a dopravní indukce

  34. Vývoj IAD od roku 1960 • Dopravní zklidnění centra v 70. letech vedlo k redukci dopravy - nárůst intenzity IAD se zde zastavil na 12 let. • Na počátku 90. let došlo vlivem společenských změn k enormnímu nárůstu automobilové dopravy. Zdroj dat: ÚDI

  35. Vývoj IAD v 90. letech • Nárůst počtu aut se koncem 90. let zvolnil. • Zatímco doprava na vnějším kordonu nadále prudce roste, intenzity dopravy v širším centru od roku 1998 stagnují. • V letech 2001 – 2003 dokonce nastal mírný pokles. Zdroj dat: ÚDI

  36. Dosavadní vývoj IAD - závěry • Nárůst intenzit IAD není apriorně daný – je výrazně spoluurčován nabídkou dopravní sítě a současně atraktivitou veřejné hromadné dopravy. • Zatížení komunikační sítě v širším centru Prahy dosáhlo bodu nasycení. • Díky tomu se nárůst IAD v centru zastavil. • Katastrofické scénáře, dle kterých při nepostavení MO pojede např. po ul. Milady Horákové 94 000 aut jsou naprosto nepodložené – další nárůst dopravy na stávající síti není fyzicky možný

  37. Očekávaný vývoj trendů v dopravě po vybudování MO Zdroj: do 2003 – intenzity na vnitřním kordonu, dle ÚDI Praha od 2005 – nárůst celkového objemu dopravy dle matic na DÚR MO, ÚRM

  38. Očekávaný vývoj trendů v dopravě po vybudování MO Zdroj: do 2003 – intenzity na vnitřním kordonu, dle ÚDI Praha od 2005 – nárůst celkového objemu dopravy dle matic na DÚR MO, ÚRM

  39. Hodnocení dopadů MOv SZ segmentu města • Městský okruh nepovede ke zklidnění dopravy na povrchu, ale má především umožnit další nárůst dopravy. • Celkový průjezd ve směru východ – západ přes Letnou se podle prognóz díky MO zvýší téměř na trojnásobek – teze o Magistrále č. II tak má reálný základ.

  40. Příklad nedokončeného okruhu: Berlín

  41. V rozděleném Berlíně se koncepce silniční sítě vyvíjela odlišně: • ZÁPAD: Městský okruh + (neuskutečněné) tangenty dovnitř • VÝCHOD: Radiály do centra + okruhy Díky tomu dnes veškerá doprava projíždí centrem sjednoceného města

  42. Řešení se zdá být jasné: odlehčit centru uzavřením Městského okruhu

  43. Řešení se zdá být jasné: odlehčit centru uzavřením Městského okruhu • Ale Berlín se rozhodl okruh nedokončovat: • nedostatek financí • urbanistické dopady

  44. Do roku 2015 Berlín plánuje postavit pouze zlomek původně plánovaného městského okruhu + radiálu od dálnice na Drážďany Ale co potom s centrem ??

  45. Koncept zklidnění centra: • světelná signalizace, preferující tangenciální směry oproti radiálním • zpoplatnění parkování v širším centru • omezování rychlosti(včetně sběrných komunikací) • zlepšení nabídky veřejné dopravy

  46. Doprava se tak rozloží na řadu okružních tras bez budování kapacitních obchvatů, současně motivujeme k používání VHD.

  47. Srovnání dnešní dopravní zátěže a prognózy 2015 přesvědčivě dokládá účinnost tohoto konceptu.

  48. V nejužším centru se podařilo vyloučit vnitroměstský tranzit a současně omezit zdrojovou / cílovou dopravu o 10%. Z toho 5-6% řidičů začalo používat VHD, ostatních 4-5% zvolilo jiný cíl.

  49. Poučení z Berlína • Zvyšováním kapacity sítě nelze zklidnit dopravu • Paralelní podpora IAD a VHD nemotivuje k používání veřejné dopravy • Není nutné za každou cenu dokončovat okruh: cesta „malých kroků“ může být efektivnější než velkokapacitní „nadřazené systémy“ • Lze cílené ovlivňovat chování řidičů pomocí narůstajícího odporu směrem do centra:motivace k přestupu na VHD či volbu jiné trasy • Využívání telematiky: „technika místo betonu“

  50. Dopravní alternativa pro Prahu projekt Dopravní alternativa pro Prahu financuje nadace Partnerství a Rockefeller Brothers Fund zpracoval Štěpán Boháč březen 2004 aktualizace květen 2005

More Related