1 / 19

Termodynamika a chemická kinetika

Termodynamika a chemická kinetika. Petr Tůma. Termodynamika. Proč probíhají chemické reakce? Proč probíhají určitým směrem? Termodynamika se zabývá energetickými změnami v průběhu chemického děje, předpoví výtěžek reakce, ale neřeší faktor času. Stav soustavy

tracy
Download Presentation

Termodynamika a chemická kinetika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Termodynamika a chemická kinetika Petr Tůma

  2. Termodynamika • Proč probíhají chemické reakce? • Proč probíhají určitým směrem? Termodynamika se zabývá energetickými změnami v průběhu chemického děje, předpoví výtěžek reakce, ale neřeší faktor času. Stav soustavy • stavová funkce – velikost závisí na aktuálním stavu soustavy • energetické stavové funkce – U, H, S, G • děj samovolný – probíhá spontánně

  3. I. věta termodynamiky = zákon zachování energie aplikovaný na termodynamický děj • „Nelze sestrojit perpetum mobile I. druhu, tedy stroj, který by konal práci bez dodávání energie z okolí.“ Vnitřní energie soustavy U: celková kinetická a potenciální energie částic tvořících soustavu. • ΔU = teplo + práce ΔU = Q + W Práce W • objemová • neobjemová Wneobj: elektrická, osmotická, povrchová

  4. Reakční teplo - Ethalpie ΔH Reakční teplo vyměněné soustavou při konstantním tlaku = enthalpie H ΔH = ΔU + p ΔV ΔH < 0 exotermický děj – soustava teplo uvolňuje do okolí C2H2 (g) + 5/2O2(g) → 2CO2(g) + H2O (l) ΔH -1.301 kJ/mol ΔH > 0 endotermický děj – soustava teplo odebírá z okolí CaCO3 (s) → CaO (s) + CO2 (g) ΔH 177,5 kJ/mol Každému chemickému a fyzikálnímu ději přísluší určitá ΔH (tabelována v tabulkách).

  5. Uspořádanost systému a entropie • entropie S – charakterizuje uspořádanost systému • statistická definice S = k lnP k = R/NA= 1,38.10-23[J.K-1] • P – termodynamická pravděpodobnost – počet mikrostavů → Entropie je mírou pravděpodobnosti systému U systémů, které nevyměňují s okolím teplo, je samovolnost děje charakterizována vzrůstem entropie. Rozpínání plynu do vakua: rozložení molekul: 2/2 → 6 mikrostavů rozložení molekul: 4/0 → 1 mikrostav

  6. Jaké děje probíhají v přírodě samovolně? • rozpínání plynu do vakua • skupenské změny – tání, vypařování • rozkladné chemické děje: 2 KClO3 (s) → 2KCl (s) + 3 O2 (g)

  7. Gibbsova energie a samovolnost izobarických dějů • fyzikálně-chemické pochody v živých soustavách probíhají za konstantního tlaku • mírou samovolnosti je změna Gibbsovy energie G: kombinace tepla (ΔH) + uspořádanosti ΔS ΔG = ΔH – TΔS • ΔG – volná energie – maximální neobjemová (elektrická, osmotická, povrchová) práce, kterou systém předá okolí • ΔG < 0 exergonický děj - samovolný • ΔG > 0 endergonický děj

  8. ΔG a chemická rovnováha • Soustava samovolně dospěje do stavu chemické rovnováhy: je to takový stav soustavy, v němž se nemění její složení i když v ní probíhají chemické děje – dynamická rovnováha Rovnováha je charakterizována rovnovážnou konstantou Krov • aA + bB ↔ cC + dD rovnovážné složení reakční směsi přímo souvisí s ΔG • ΔG = ΔG0 + RT lnK – aktuální nerovnovážné složení • v rovnováze má systém minimum volné energie → ΔG = 0 ΔG0 = -RT lnKrov

  9. Pozice chemické rovnováhy exergonická reakce → rovnováha posunuta na stranu produktů endergonická reakce → rovnováha posunuta na stranu reaktantů

  10. Princip akce a reakce – ovlivňování rovnovážného složení soustavy Porušení chemické rovnováhy vnějším zásahem (akcí) vyvolá děj (reakci) směřující ke zrušení účinku tohoto vnějšího zásahu. (Le Chaterierův princip) • vliv změny koncentrace • vliv tlaku3H2(g) + N2(g)↔ 2NH3 (g) • vliv teplotyH2 + ½O2 ↔ H2O ΔH = -242 kJ/mol CO2 + H2 ↔ CO + H2O ΔH = +41 kJ/mol • vliv přídavku katalyzátoru

  11. Chemická kinetika Jak měřit rychlost reakce? • změna koncentrace reagujících látek za jednotku času • reaktant → produkt 3H2 + N2→ 2NH3

  12. Na čem závisí rychlost reakce? • A + B → produkty Kinetická rovnice: v = k ·[A] ·[B] NO + O3 → NO2 + O2 v = k ·[NO] ·[O3] Rychlost reakce je přímo úměrná součinu aktuálních koncentrací výchozích látek. – platí pouze pro bimolekulární reakce u složitých reakcí je rychlost řízena nejpomalejším krokem – nutno znát reakční mechanismus 4 HBr + O2 → 2 H2O + 2 Br2v = k ·[HBr] ·[O2] • HBr + O2 → HOOBr - pomalá • HBr + HOOBr → 2 HOBr • HBr + HOBr → H2O + Br2

  13. Srážková teorie reakční rychlosti • A + B → produkty Rychlost reakce je úměrná počtu srážek mezi molekulami A a B za 1 sekundu.→ v = k ·[A] ·[B] • konstanta úměrnostik = P · Z · exp(-EA/RT) • exp(-EA/RT) – Boltzmannův faktor – vliv teploty • P – sterický faktor – vliv prostorové orientace částic při srážce • Z – srážkový faktor – vliv velikosti a rychlosti částic

  14. Aktivační energie – reakční rychlost roste s teplotou • pro většinu reakcí přibližně platí: zvýšením teploty o 10 °C se zvýší rychlost reakce 2-3 x • Boltzmannův faktor: exp(-EA/RT) = frakce molekul v systému s energií vyšší než je aktivační energie (EA)

  15. Princip katalýzy • katalyzátor je látka, která zvyšuje rychlost chemické reakce, ale sama se reakcí nemění • princip – katalyzátor snižuje aktivační energii 2 H2O2→ 2 H2O + O2

  16. Heterogenní katalýza

  17. Enzymy – katalyzátory biochemických reakcí • vysoce účinné katalyzátory, které zvyšují rychlost chemických reakcí o několik řádů • acetylcholinesterasa – 25.000 molekul s-1 (číslo přeměny) • umožňují průběh reakcí při nízkých teplotách, neutrálním pH a atmosférickém tlaku • snadno regulovatelné

  18. Rychlost enzymem katalyzované reakce • S + E ↔ ES → P + E • rovnice Michaelis-Mentenové • Michaelisova konstanta KM vyjadřuje koncentraci substrátu, při které je rychlost rovna vmax/2; charakterizuje afinitu substrátu a enzymu • maximální rychlost: vmax=kcat[E]T • číslo přeměny kcat (turnover number): počet molekul substrátu přeměněných jednou molekulou enzymu za 1sekundu

  19. Rovnice Michaelis-Mentenové [S] nízká v = vmax/KM . [S] [S] = KM v = vmax/2 [S] vysoká v = vmax

More Related