1 / 20

Středověk Periodizace a charakteristika

Středověk Periodizace a charakteristika. Periodizace. a) raný středověk (500 – 1200) b) vrcholný středověk (1200 – 1500) c) pozdní středověk (1500 – 1600) Počátek je obvykle vymezen: zánikem říše západořímské Za konec se považuje: objevení Ameriky

tavita
Download Presentation

Středověk Periodizace a charakteristika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. StředověkPeriodizace a charakteristika

  2. Periodizace a) raný středověk (500 – 1200)b) vrcholný středověk (1200 – 1500)c) pozdní středověk (1500 – 1600) • Počátek je obvykle vymezen: • zánikem říše západořímské • Za konec se považuje: • objevení Ameriky • vyhnání Arabů z Pyrenejského poloostrova • dobytí Konstantinopole Turky • začátek reformace (vystoupení Martina Luthera) • Zařaď k těmto událostem letopočty:

  3. Správná odpověď • zánik říše západořímské – 476 • objevení Ameriky – 1492 • vyhnání Arabů – 1492 • dobytí Konstantinopole – 1453 • počátek reformace - 1517

  4. Charakteristika • Otázky: • Který kontinent se stává těžištěm politického, společenského a kulturního vývoje? • Který duchovní systém ovlivnil nejvíce dění ve středověku? • Které náboženské systémy ovlivňovaly Evropu? • Na jaký duchovní odkaz navazovala středověká Evropa?

  5. Charakteristika • Hlavním centrem politického a společenského vývoje se stává Evropa – především západní a střední • Existují i kontakty s ostatním světem – především muslimským (Arabská říše), ostatní svět spíše sporadicky (Indie, Čína – obchodní kontakty) • Středověk navazuje na tradice antického světa (kultura, architektura...), obohacuje novými prvky (germánská, slovanská tradice) • Společnost ovlivňuje především křesťanství. • Jižní Evropa (Pyrenejský poloostrov. Středomoří) je pod silným vlivem arabské (islámské) kultury, vědy, tradice

  6. Hospodářství • Otázky: • Co bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel? • Vysvětli pojmy dvojhonné a trojhonné hospodářství? • S jakými problémy se nejvíce potýkali středověcí zemědělci?

  7. Hospodářství • zemědělský charakter společnosti - 90% obyvatel pracuje v zemědělství • půda – nově získávaná (žďáření, střídavé systémy), nedostatečné hnojení, slabé výnosy, hladomory (neúroda, války)

  8. Hospodářství • Dvojpolní (dvojhonný) systém – polovina obdělávána, polovina ladem (úhor) • Trojpolní (trojhonný) systém – třetina ozim, třetina jař, třetina úhor)

  9. Hospodářství • Živočišná výroba – dobytek (krávy, ovce, kozy, prasata, drůbež) • málo výnosné. krávy i na tah • rybolov, lov – doplněk zemědělství

  10. Hospodářství • Řemeslná výroba – doplněk zemědělství (nástroje, zbraně) • převaha venkovského obyvatelstva • nedostatečné komunikace (nebezpečné cestování) – překážka obchodu • výroba slouží převážně pro vlastní spotřebu

  11. Společnost • Otázky: • Na jaké tři hlavní společenské vrstvy se dělila středověká společnost? • Jakou roli hrála církev ve středověku? • Vysvětli pojmy: léno (feudum), robota, naturálie, desátek

  12. Společnost • PANOVNÍK (král, kníže, vévoda...) – v raném středověku vlastnil teoreticky veškerou půdu • vydává zákony, rozhoduje o daních, válkách a míru, nejvyšší soudce

  13. Společnost • ŠLECHTA – vojenská družina, za zásluhy propůjčena půda – LÉNO (FEUDUM) – za slib věrnosti, pomoci ve válce atd. – lenní slib – leníci, vazalové, feudálové • Feudum dalo vznik označení společnosti jako feudální (feudalismus) • Později přešlo propůjčené vlastnictví půdy v dědičné • Významným feudálem byla později i církev

  14. Společnost • Dělení šlechty: • vyšší – panstvo, světské, církevní • nižší – zemani, vladykové, rytíři

  15. Společnost • PODDANÍ – svobodní rolníci, pracují na pronajaté půdě za rentu • robotní (neplacená práce na panské půdě) • naturální (odvádění části úrody, specifická renta je desátek – placený církvi) • peněžní (daně) • Míra závislosti poddaných se s časem měnila, v době nejvyšší závislosti se stávali NEVOLNÍKY (např.po třicetileté válce) • Na počátku vrcholného středověku se půda stává dědičnou – emfyteutické právo – nesmí být zabavena, zcizena, prodána (panstvem)

  16. Společnost

  17. Společnost

  18. Duchovenstvo • Zvláštní postavení – nositelé vzdělanosti, gramotnosti, poradci panovníků, diplomaté • Mniši – život v klášterech, přísná pravidla – regule (řehole, řeholník), skriptoria (psaní knih), žebravé řády (františkáni)

  19. Duchovenstvo • Otázka: • Jaké bylo (a je i dnes) hierarchické (postupné) uspořádání společenské vrstvy duchovních?

  20. Duchovenstvo • Papež (pokračovatel sv.Petra, volen sborem kardinálů – konkláve) • Kardinál (volitel papeže) • Arcibiskup (metropolita – spravuje větší území) • Biskup (správce diecéze) • Děkan ( několik farností) • Farnost (základní jednotka, farář, kaplan) Zvláštní postavení mají kláštery: • Opat, abatyše – představení kláštera • mniši, jeptišky (řeholníci, řeholnice) Během raného středověku roste postupně moc církve – politická i ekonomická (příjmy – desátky, donace – dary věřících, odúmrť – dědictví po zemřelých) Politická moc – spory papežů a světských vládců o moc nad středověkou společností (boj o investituru, Konkordát wormský 1122 – kompromis)

More Related