Křesťanské církve v občanské společnosti

1. Křesťanské církve v občanské společnosti Praktická teologie pro neteology

2. Praktická teologie je teologická reflexe činnosti církve. Jejím cílem je změna církevní praxe, aby lépe odpovídala současné úrovni teologického poznání a potřebám člověka a společnosti. Navazuje na ostatní teologické disciplíny a je jejich aplikací do praxe. Soubor dílčích oborů: liturgika, církevní právo, ekonomika církví, náboženská pedagogika, katechetika, misiologie, sociální nauka církve a další. Pastorální teologie je jedna ze součástí praktické teologie. Zabývá se pastorační činností v rámci církevní obce (farnost, sbor) nebo pastorací různých sociálních skupin. Pastorace (z lat. „pastor“ = pastýř) je činnost církve směřující k vytváření církevního společenství a k prohlubování křesťanského života jeho členů. Praktická a pastorální teologie Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

3. PRAKTICKÁ TEOLOGIE – kombinované studiumETF, PSP 2007/2008 1. část: základní informace o životě,organizaci a poslání křesťanských církví v současné sekularizované společnosti. 2. část: souvislost mezi pastorací a sociální prací, biblické a historické kořeny sociální práce, pastorace ve vybraných oblastech sociální práce Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

4. 1. Křesťanské církve v České republice • Praktická a pastorální teologie, smysl předmětu • Náboženské vyznání české populace • Církev, její sebepojetí, realizační funkce, organizace • Křesťanské církve v ČR • Historické místo církví v české společnosti • Současné legislativní vymezení vztahu státu a církví • Materiální zabezpečení církví v ČR Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

5. 2. Specifika katolické církve • Východní církve a římskokatolická církev • Organizace církve v rámci ČR • Světové ústředí – Vatikán • Papežství a papežové • Kanonické právo • Problém laiků a kléru Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

6. 3. Realizační funkce církve • Martyria – svědectví (katechetika, misiologie, neomylnost církve a hierarchie pravd, koncepty inkulturace a nové evangelizace) • Leiturgia – slavení (liturgika: bohoslužby, svátosti, svátostná pastorace, křesťanství a umění) • Koinonia – společenství (vnitřní vztahy a organizace církví) • Diakonia – služba (angažovanost církví v sociální oblasti) Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

7. 4. Pastorace a sociální práce • Vzájemný vztah mezi pastorací a sociální prací • Biblické kořeny sociální práce • Dějiny charity a pomoci bližnímu Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

8. 5. Pastorace ve vybraných oblastech sociální práce • Mládež • Senioři • Osoby se zdravotním postižením • Bezdomovci • Osoby s drogovou závislostí • Vězni • Nemocní • Nemocní v terminálním stádiu • Etnické menšiny Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

9. PRAKTICKÁ TEOLOGIE – povinná literatura • II. vatikánský koncil, Radost a naděje (Gaudium et spes). Pastorální konstituce o církvi v dnešním světě. • CODEX IURIS CANONICI (CIC). • FILIPI, Pavel.Křesťanstvo. Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. Brno: CDK, 2001. • OPATRNÝ Aleš, Pastorační péče v méně obvyklých situacích.Pastorační středisko Praha 2000 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

10. Doporučená literatura • AMBROS Pavel, Fundamentální pastorální teologie. Olomouc: Vydavatelství UP, 2002. ISBN 80-244-0419-2 • DOLISTA, Josef, Misijní úsilí církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2001. ISBN 80-7192-558-6 • DOLISTA, Josef, Perspektivy církve. Vybrané kapitoly z eklesiologie. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. ISBN 80-7192-465-2 • HALAS, František X., Fenomén Vatikán. Brno, CDK, 2004, ISBN 80-7325-034-9 • KAPLÁNEK Michal, Pastorace mládeže, Studijní text pro pracovníky s mládeží. Salesiánská provincie Praha 1999, Pro vnitřní potřebu • KEHL, Medard, Kam kráčí církev? Diagnóza doby. Brno: CDK, 2000. ISBN 80-85959-65-8 • KŘIVOHLAVÝ, Jaro, Pastorální péče. Studijní texty evangelikálního teologického semináře, svazek 4, Oliva, Praha, 2000, 1. vydání, 180 s., ISBN 80-85942-42-9 • MESSINA, Rosario, Dějiny charitativní činnosti. KN Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7192-859-3 • NEUNER, Peter, Laici a kléru? Praha: Vyšehrad, 1997. ISBN 80-7021-141-5 • Nová evangelizace. Olomouc: Centrum Aletti, 2000. ISBN 80-86045-49-8 • OPATRNÝ Aleš, Pastorační situace u nás, analýzy a výhledy. KN Kostelní Vydří 1996, ISBN 80-7192-092-4 • OPATRNÝ, Aleš, Pastorace v postmoderní společnosti. KN, Kostelní Vydří, edice Teologie, 2001. • PESCH, Otto Hermann, Druhý vatikánský koncil 1962-1965. Praha: Vyšehrad, 1996. ISBN 80-7021-194-6 • POSPÍŠIL, Ctirad Václav, Teologie služby. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. ISBN 80-7192-748-1 • SALAJKA, Milan, Křesťanská církev ve své duchovní aktivitě a práci. Praha: karolinum, 1998, ISBN 80-7184-655-4 • SKALICKÝ, Karel, Radost a naděje. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2000. ISBN 80-7192-430-X • SKALICKÝ, Karel, Zápasy o zítřek aneb Quo vadis, ecclesia. Ježek, 2000. ISBN 80-85996-20-0. • SMOLÍK, Josef, Pastýřská péče. Praha: Kalich, 1991. • TRETERA, Jiří Rajmund, Stát a církve v České republice. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. • ZULEHNER, Paul M., Církev: přístřeší duše. Situace a perspektivy dnešní církve. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-158-4. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

11. Náboženské vyznání obyvatel ČR (Sčítání lidí 2001) • Obyvatelstvo celkem10.230.060 • Věřící3.288.088 • z toho • církev římskokatolická2.740.780 • církev českosl. husitská99.103 • českobratrská církev evangel. 117.212 • pravoslavná církev22.968 • Náb. spol. Svědkové Jehovovi 23.162 • Bez vyznání6.039.991 • Nezjištěné vyznání901.981 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

12. Církevní příslušnost obyvatel ČR Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

13. Apoštolská církev Bratrská jednota baptistů Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü Církev adventistů sedmého dne Církev bratrská Církev československá husitská Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice Církev Křesťanská společenství Církev řeckokatolická Církev římskokatolická Česká hinduistická náboženská společnost Českobratrská církev evangelická Evangelická církev augsburského vyznání v České republice Evangelická církev metodistická Federace židovských obcí v České republice Jednota bratrská Křesťanské sbory Luterská evangelická církev a. v. v České republice Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny, Hnutí Hare Krišna Náboženská společnost českých unitářů Náboženská společnost Svědkové Jehovovi Novoapoštolská církev v ČR Obec křesťanů v České republice Pravoslavná církev v českých zemích Ruská pravoslavná církev, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice Slezská církev evangelická augsburského vyznání Starokatolická církev v ČR Ústředí muslimských obcí Višva Nirmala Dharma Církve a náboženské společnosti registrované v ČR k 5.9.2007 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

14. 2. CÍRKEV • Slovo „ekklésia“ (řec.) = shromáždění: původně v politickém smyslu, první křesťané ho používali vlastní setkávání • „Ekklésia Kyriaké“ = církev Pána: z druhého slova odvozeno české slovo „církev“ (také něm. Kirche, angl. Church, it. Chiesa) • Ve většina jazyků totéž slovo i pro sakrální stavbu – čeština pro ni používá slovo „kostel“ z lat. „castellum“ = pevnost Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

15. Vznik církve • Bible – Nový zákon: Ježíš Kristus – skupina apoštolů (12) a učedníků (70) – prvotní křesťanské obce. • Vznikala fakticky, nikoli formálně – spíše jako hnutí, až později byla institucionalizována. • „Eklesiologie“ = věda o církvi: vzniká později jako reflexe o již existující realitě - praxe předchází teorii. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

16. Sebepojetí církve • Nikajsko-cařihradské vyznání víry (Nicea 325, Konstantinopolis 381) – čtyři základní znaky církve: • jedna • svatá • všeobecná • apoštolská Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

17. Realizační funkce církve Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

18. Cíl činností církve • Sláva Boží a spása člověka. • Oba pojmy tvoří jednotu: štěstí člověka je slávou Boží. • Rozvoj člověka ve všech dimenzích: fyzické, psychické, sociální i spirituální. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

19. Božská (tajemná, duchovní, neviditelná): společenství lidí, kteří přijímají Bibli jako slovo Boží a věří v Ježíše Krista jako spasitele. Společně vytvářejí Boží království na zemi. Lidská (institucionální, viditelná): konkrétní instituce s organizačním a právním systémem. V průběhu dějin vznikají a zanikají, žádná z nich však není s Božím královstvím totožná. Dvě dimenze církve Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

20. Hierarchický Apoštolská posloupnost (sukcese): Ježíš předal své poslání apoštolům a jejich nástupcům – biskupům. Dál se předává přímo, z osoby na osobu, v nepřetržité historické řadě. Biskup je představitelem Krista: v jeho rukou je veškerá pravomoc svátostná, řídící i soudní. Platí plně v církvi katolické, částečně v církvích pravoslavných. Demokratický Žádný člověk není chápán jako představitel Krista – hlavy církve. Celá církev je odpovědná za realizaci Kristova poslání v podobě dvou základních (nutných) funkcí: zvěstování evangelia, vysluhování svátostí. Celá církev volí (pověřuje) své zástupce, kteří v ní budou mít vůdčí úlohu. Platí ve většině církví vycházejících z reformace Organizační modely církve Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

21. 3. KŘESŤANSKÉ CÍRKVE V ČR • Katolická církev (západní - římská, východní – řecká) • Starokatolická církev • Pravoslavná (ortodoxní) církev • Náboženské společnosti na pomezí křesťanství: • Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů v České republice (mormoni) • Náboženská společnost českých unitářů • Náboženská společnost Svědkové Jehovovi • Církve navazující na reformaci • Apoštolská církev • Bratrská jednota baptistů • Církev adventistů sedmého dne • Církev bratrská • Církev československá husitská • Církev Křesťanská společenství • Českobratrská církev evangelická • Evangelická církev augsburského vyznání v České republice • Evangelická církev metodistická • Jednota bratrská • Křesťanské sbory • Luterská evangelická církev a. v. v ČR • Novoapoštolská církev v ČR • Slezská církev evangelická augsburského vyznání Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

22. Českobratrská církev evangelická(ČCE) • Vznik 1918 sjednocením několika evangelických církví • 4 vyznání, evangelická teologie (důraz na Bibli, obecné kněžství, ospravedlnění vírou); hlásí se k ní asi 117.000 obyvatel ČR • „Presbyterně-synodní zřízení“: rozhodující slovo mají volení „starší sboru“ neboli presbyteři, o nejdůležitějších otázkách rozhoduje „synod“, shromáždění volených představitelů celé církve, duchovních i laiků, mužů i žen. Sbor, seniorát i celá církev mají své představitele, správní orgány i správní shromáždění. Struktura církve je tak plně demokratická • Správa ve třech stupních: místní sbor, sbory v jedné oblasti tvoří „senioráty“ (14), senioráty dohromady tvoří „povšechný sbor“, tedy celou ČCE • Nejvyšší řízení:synod, synodní rada • Základní dokument: Církevní zřízení – vydané Synodní radou ČCE 1953, poslední změna 2003 • Celocírkevní řády, které církevní zřízení provádějí,schvaluje synod a jsou závazné pro celou církev Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

23. Českobratrská církev evangelická • Sídlo: Praha 2, Jungmannova 9 – Husův dům • Nejvyšší představitel: synodní senior Joel Ruml Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

24. Církev československá husitská(CČSH) • Ustavena 8.1.1920 z radikálního křídla modernistického hnutí katolické církve, v čele s Karlem Farským • Původně reformovaní katolíci (jazyk, celibát…), postupně přiblížení k evangelické tradici; hlásí se k ní asi 99.000 obyvatel ČR • Presbyterně episkopální zřízení: biskupové (muži i ženy) jsou voleni na určitou dobu, zvolení či povolaní presbyteři mají účast na řízení církve • Liturgie a 7 svátostí • Husitská teologická fakulta • Sídlo: Praha 6 - Dejvice, Wuchterlova 5 • Základní dokumenty: • oÚstava • oOrganizační řád • oHospodářský řád • oŘád duchovenské služby Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

25. Církev československá husitská Nejvyšší představitel: patriarcha Tomáš Butta Hlavní chrám: kostel sv. Mikuláše na Staroměstském nám. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

26. Starokatolická církev • Starokatolické církve odděleny od řím. kat. po 1. vat. koncilu 1870 z důvodu nesouhlasu s dogmatem o papežské neomylnosti • Episkopálně-synodální zřízení, apoštolská posloupnost • Člen Utrechteské Unie (8 starokatolických církví), • Sídlo v ČR: Na bateriích 27, Praha Břevnov • Nejvyšší představitel: biskup Dušan Hejbal • Katedrální chrám: sv. Vavřince na Petříně • 18 farností, sociálně-pastorační střediska Communio) • Synodní řád a řád církevních obcí Starokatolické církve v ČR, platný od r. 1877, se změnami a doplňky přijatými 40. a 41. synodou (1997) Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

27. Starokatolická církev • Katedrální chrám sv. Vavřince na Petříně • Biskup Dušan Hejbal Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

28. Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku • Jedna z 15 pravoslavných autokefálních církví (cca 55 tis, členů; největší: patriarchát moskevský – 90 mil., řecký – 9 mil., cařihradský – 5 mil.). • Hierarchické zřízení. • Autokefální, právně nezávislá na ostatních pravoslavných církvích. • Hlava církve : Jeho Blaženstvo ThDr. Nikolaj, metropolita českých zemí a Slovenska (Prešov). • Představitel v ČR: Jeho Vysokopřeosvícenost doc. ThDr. Kryštof, PhD., arcibiskup pražský a českých zemí, Dělostřelecká 7 • Metropolitní rada Pravoslavné církve v českých zemích: tvoří ji Pražská eparchie a Olomoucko-brněnská eparchie. • katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze 2. • Ústava pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku (1992). Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

29. Pravoslavná církev • katerdální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ul. v Praze 2. • Jeho Blaženost doc. ThDr. Kryštof, PhD., arcibiskup pražský,metropolita Českých zemí a Slovenska Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

30. Role církví v historii české společnosti • Nutné pro pochopení jejich současné reality, zvláště pro vysvětlení některých jejich těžko pochopitelných projevů. • Nutné pro pochopení jejich významu a smyslu pro věřící lidi i pro společnost obecně (zatemněno v době komunismu, který ukázal církve pouze z negativní stránky). • Nejde o opakování církevních dějin, ale o schematické sledování některých aspektů: • Vztah mezi křesťanstvím a společností (religiozita, příp. konfesní rozdělení populace) • Vztah mezi církví (církvemi) a státem (legislativní a reálné vymezení) • Vliv církví v oblasti kultury, vzdělání a sociální práce Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

31. Rozdělení na epochy • Symbolická přelomová data (vycházející ze vztahu mezi církví a státem): • 845: křest čtyřiceti českých pánů v Řezně – ztotožnění vládnoucích vrstev s křesťanstvím • 1039: Hnězdenská statuta – formální dovršení české státnosti, dodržování křesťanských morálních zásad stanoveno zákonem • 1415: upálení Jana Husa – začátek konfesního pluralismu • 1620: bitva na Bílé Hoře – násilná rekatolizace, rakouský konfesní stát • 1918: vznik Československa – svoboda a vzájemná rovnocennost církví • 1948: komunismus – ateistický stát, perzekuce náboženství • 1989: sametová revoluce – svoboda církví a pluralita náboženství Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

32. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

33. Předkřesťanská religiozita • Prolínání kultů starých Germánů, Keltů a původních Slovanů • Přinášení obětí na posvátná místa (stromy, háje, louky, vody, hory), na nichž sídlili bohové. • Nebylo centrálně organizováno, nemělo vlastní teologii ani církevní instituci; představitelé – vesničtí šamani. • Vliv cizích kultů: kult íránského boha Mithry (příp. „Mihr“), někdy chápán jako slunce, jindy jako pakt či smlouva. • „Mir“ ve slovanských jazycích: smlouva, harmonie, shoda, soulad, mír • Vzdálené kulty neměly ve Střední Evropě dostatečnou organizační základnu, takže postupně podlehly expanzi křesťanství. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

34. Radegast • Radhošť bývá tradičně spojován s uctíváním pohanského boha pohostinnosti, plodnosti a úrody Radegasta. Podle legendy nechali jeho modlu na vrcholu hory zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu v šedesátých letech 9. století údajně na Radhošť zavítali. • Po tomto bohovi je také pojmenovaná tradiční značka českého piva. Na Radhošti se nachází jeho velmi známá socha. • Neplést s čarodějem Radagastem z Pána prstenů. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

35. Křesťanské misie • Pojetí: • křesťanství nadřazené původním kultům • křesťanská morálka jako uskutečňování dobra oproti původnímu zlu • křesťanský způsob života jako kultura oproti původnímu barbarství • Západní misie – francké: • Křest čtrnácti českých kmenových knížat v Řezně 845 • Fyzické násilí a hrozby • Východní misie – byzantské: • Příchod Konstantina a Metoděje na Moravu 863 • Snaha přiblížit se k lidem, naučit se jejich jazyk a přivést je ke křesťanství vysvětlováním jednoduchých základů víry Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

36. Rodní bratři, přišli z Byzance r. 863. Konstantin zemřel jako mnich (Cyril) v Římě 869, Metoděj se stal prvním moravským biskupem, zemřel 885. Vytvořili písmo pro slovanský jazyk, přeložili do něj Bibli, zavedli slovanskou liturgii. Společně se sv. Benediktem byli papežem Janem Pavlem II. dne 31.12.1980 prohlášeni za spolupatrony Evropy. Počátek slovanské kultury je spjat s počátkem křesťanství. Konstantin a Metoděj Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

37. Upevňování křesťanství • Procesy, které probíhaly souběžně a navzájem se prolínaly a podporovaly. Vytvořily tak ideový základ nového českého státu, z nějž čerpal kulturní i náboženský život našeho národa po všechna další staletí a k němuž se jistým způsobem vztahuje dodnes. • vytváření vlastní církevní organizace (síť farností, pražské biskupství 973); • zakládání a rozvoj klášterů (prvním z nich byl klášter založený v obvodu pražského hradu kněžnou Mladou v roce 967); • rozvoj slovanské liturgie jako dědictví moravských věrozvěstů Konstantina a Metoděje (863); • kult světců – zejména svatého Václava, Vojtěcha a Anežky České. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

38. Svatá Anežka česká • 1211 – 1282, dcera českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie • 1233 Vstoupila do řádu klarisek (založen sv. Františkem z Assisi) • Vybudovala hospic pro chudé a založila špitální bratrstvo. • Vystavěla tři chrámy, s nimiž byly spojeny mužský františkánský klášter, klášter klarisek a rozsáhlý špitál. • Komplex těchto staveb vytvořil první gotickou dominantu Prahy, která na Vltavském břehu soupeřila s protilehlým sídelním palácem na Hradčanech. • 1874 prohlášena za blahoslavenou, 12. 11. 1989 za svatou. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

39. Vznik české státnosti: 9. – 13. století Politický důvod identifikace českého státu s křesťanstvím: začlenění do evropského civilizačního okruhu. Příčina rychlého rozšíření křesťanství: silné sociální zaměření Křesťanství a český stát • Hnězdenská statuta 1039: • první český zákoník, vyhlášen nad hrobem svatého Vojtěcha, slavnostně se zavázali jej dodržovat čeští šlechtici a vojáci. • zaváděl do tehdejší společnosti základní zásady křesťanské morálky: • opatření proti pohanským obřadům, • proti soužití jednoho muže s více ženami, • ve prospěch stálého manželství, • ve prospěch úcty k životu (tresty za hrdelní zločiny), • proti alkoholismu (zákaz otvírání nových krčem) • na podporu a rozvoj křesťanského kultu (zákaz konání trhů a fyzických prací v neděli a o svátcích) Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

40. Církev ve středověku • Papež Inocenc III. - IV. Lateránský koncil (1215): základ právního systému, v němž veškerou moc mají v rukou kněží a biskupové, upevnění dvou nerovnoprávných stavů v církvi – kněžského a laického. • dogma o transsubstanciaci (změny podstaty chleba a vína v tělo a krev Ježíše Krista při slavení mše) • ustanovení, že moc takto proměňovat má výhradně kněz, který byl řádně vysvěcen biskupem s apoštolskou posloupností. • povinná osobní zpověď pro všechny věřící alespoň jednou za rok – jejím posluchačem a udělovatelem rozhřešení mohl být opět pouze vysvěcený kněz. • definitivně potvrzen povinný celibát pro kněze. • svatá večeře Páně se má povinně přijímat jen pod jednou způsobou (oplatka – hostie), přijímání vína z kalicha pro všechny věřící se zakazuje • V důsledku těchto rozhodnutí se rozšiřuje zneužívání moci církve (křížové výpravy), svévolné zvyšování jejího majetku (prodávání odpustků) a veřejně pohoršující život kněží, biskupů, papežů a řeholníků. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

41. Proti tomuto vývoji vznikají reformní hnutí, z nichž některá zůstávají věrná církvi (františkáni a další žebravé řády), jiná se staví do opozice (valdenští, kataři, lollardi, husité…). 1253 založení „Svaté inkvizice“, tj. organizace pro vyhledávání a usvědčování "kacířů" – křesťanů, jejichž pojetí víry bylo odlišně od pojetí oficiální církve. Její působení v celé Evropě zasahuje dobu asi pěti staletí a počet obětí jde do mnoha tisíců. Svatá inkvizice: Hlavní metoda výslechu: tortura (různé druhy mučení) – vycházela z přesvědčení, že člověka, který má čisté svědomí, Bůh zázračně ochrání od bolesti. Nejčastější trest: upálení (nevykonávala ho církev, ale světská moc na základě rozsudku církve) Největší zločiny proti lidskosti v dějinách církve, v roce 2000 se za ně veřejně omluvil papež Jan Pavel II. Reformní hnutí a inkvizice Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

42. Mistr Jan Hus (1415): Vyvrcholení předreformačních kacířských hnutí v Evropě Hlavní myšlenky: Svobodné kázání Božího slova Udělovat svátosti smí pouze kněz bez těžkého hříchu Příjímání pod obojí Martin Luther (1517) Rychlé rozšíření v českých zemích, na přelomu 16. a 17. století téměř 90 % obyvatelstva Cuius regio, eius et religio, postupně vytváření prostředí náboženské tolerance Jednota bratrská 1547 Česká konfese 1575 Bible kralická 1592 Husitství a reformace Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

43. Rekatolizace • 1621: zrušení kalicha, vypovězení reformačních duchovních, nátlak na laiky (reformační komise, pobyt vojska) • Asi čtvrtina z celkem 2 milionů obyvatel Čech a Moravy emigrovala • Obnova katolické církve: kázání, školství, barokní umění (jezuitský řád) • Od r. 1761: zpovědní seznamy • Ilegální působení evangelíků: církevní sbory, překládání a četba Bibla Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

44. Rakousko - Uhersko • 1620 – 1781: násilná rekatolizace • Jurisdikcionalismus: světský panovník má iura maiestatica circa sacra – vznešená práva nad posvátnými věcmi (podobně i v protestantských zemích). • Právo na ochranu a péči (státní dozor nad správou církevního majetku) • Právo vrchního vlastnictví církevního majetku (zdaňování, příp. vyvlastnění – sekularizace) • Právo dozoru nad vnějšími projevy náboženského života – publikační činnost, poutě, činnost řádů a kongregací • Právo odvolat se proti rozhodnutí církevních institucí ke státním orgánům • Právo předběžné státní kontroly církevních právních aktů (publikace papežských a biskupských nařízení až po jejich schválení panovníkem) • Právo rozhodovat o obsazování biskupských úřadů (pouze v Olomouci zachována volba kapitulou). • 1781: toleranční patent • 1861 rovnoprávnost pro evangelíky, 1864 pro pravoslavné, 1912 pro příslušníky islámu Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

45. Katolická charita v 19. stol. • Dětské opatrovny (63) • Sirotčince, útulky a jesle (62) • Útulky, chorobince, chudobince (20) • Ústavy pro tělesně nebo duševně vadné (32) • Ústavy pro mládež mravně vadnou (2) • Nemocnice (16) • Ozdravovny (9) • Vysokoškolské koleje (7) • Pensionáty (22) • Stanice pro domácí ošetřování chudých nemocných (20) • Charitní spolky Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

46. Československá republika • „pryč od Vídně – pryč od Říma“: • Odpor vůči katolické církvi – stržení Mariánského sloupu • Reformní hnutí kněží – požadavky: • Větší nezávislost české katolické církve na Římu • Liturgie v češtině • Úprava kněžského studia a výchovy • Zdobrovolnění celibátu • Bez odezvy z Říma: 1920 vznik Československé církve, k níž přešlo asi 800.000 katolíků. • 1918: Českobratrská církev evangelická - spojení dosavadních několika evangelických církví. • Napětí mezi státem a církví se později uklidňuje a přetváří v prostředí náboženské svobody a plurality • Počátek českého ateismu: 700.000 lidí bez vyznání Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

47. Komunismus 1948 - 1989 • Ateistický ideologický stát = konfesijní stát s opačným znaménkem (á rebours). • Zákon 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky • Zákon 46/1948 o pozemkové reformě • Zákon 217/1949 Sb.: zřízení tzv. státního úřadu pro věci církevní v rámci ministerstva kultury • Zákon 219/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem • Zákaz činnosti církví ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální práci • Mimozákonná perzekuce věřících, především řeholníků Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

48. Aktivity církví v době komunismu • Maximální využívání zákonných možností: bohoslužby, pastorace ve farnostech, výuka náboženství • Ilegální existence církevních hnutí a řeholních společenství • Vytváření paralelních hierarchických struktur (nejvýraznější tzv. skrytá církev kolem biskupa Felixe Davídka) • Tajné evangelizační, výchovné a vzdělávací aktivity (bytové semináře, chaloupky atd.) • Aktivní podpora disidentského hnutí směřujícího k destrukci komunistického režimu před r. 1989 Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

49. Konfesijní stát – identifikuje se s určitým náboženstvím či konfesí: Netoleranční: jiné konfese nemají právo na legální existenci nebo jsou zásadním způsobem znevýhodněny (Rakousko-uherská monarchie od roku 1620 do 1848, postupné otvírání tolerance vůči evangelíkům – toleranční patent 1781; dnes některé islámské státy). Toleranční: jedna konfese státem preferována, ostatní tolerovány za méně výhodných podmínek (dodnes Anglie, Skotsko, Řecko, do r. 2000 Švédsko) á rebours (s opačným znaménkem) - totalitní ateismus (komunistické státy): státem preferována ateistická ideologie, církve měly vyhrazeny omezený prostor pro existenci. Sekulární (světský) stát – konfesně neutrální, neidentifikuje se s žádnou konfesí, všechny konfese i nevíru (bez vyznání) považuje za rovnoprávné: Svoboda volby vyznání nebo stavu bez vyznání pro každého občana a svoboda vykonávat či nevykonávat náboženské obřady a vyznávat či nevyznávat víru podle této volby. Paritní systém: Rovnost všech náboženství před zákonem; Nárokovost uznání náboženství (konfese, církve) jako instituce po splnění zákonných předpokladů Uznání církví i jejich součástí jako právnických osob a možnost církví zakládat svobodně a nezávisle na státu další právnické osoby s jakýmkoliv posláním v rámci občanské společnosti. Sekulární stát odlukový: úplná odluka církve od státu Sekulární stát kooperační: uznává zvláštní postavení církví v rámci společnosti, přiznává jim mimořádná práva a v některých oblastech s nimi spolupracuje. VZTAH MEZI STÁTEM A CÍRKVEMI Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.

50. Listina základních práv a svobod • Článek 15(1) Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání.(2) Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena.(3) Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. • Článek 16(1) Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučováním, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.(2) Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.(3) Zákon stanoví podmínky vyučování náboženství na státních školách.(4) Výkon těchto práv může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Křesťanské církve v občanské společnosti. Michael Martinek.