1 / 19

Organizační systém

Organizační systém. Organizační rovnováha: Jak nastavit parametry organizační struktury, aby odpovídaly své situaci?. TEORETICKÁ VÝCHODISKA.

sybil
Download Presentation

Organizační systém

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Organizační systém Organizační rovnováha: Jak nastavit parametry organizační struktury, aby odpovídaly své situaci?

  2. TEORETICKÁVÝCHODISKA • Plánovací aktivita poskytuje představu o tom co, kdy a případně i jak je nutné udělat činnosti, které jsou nezbytné pro dosažení vytýčených cílů organizace. • Nezabývá se však otázkou, kdo a s jakými zdroji výkon plánovaných činností zabezpečí. Nalézt odpověď na tuto otázku je právě úkolem organizování.

  3. Vnitřní podněty pro organizační změnu • Kongruence • (soulad), vyjadřuje základní podmínku efektivního fungování organizační struktury. Tím je dosažení těsné shody mezi situačními faktory a projektovými parametry (congruence hypothesis

  4. Projektové parametry a situační faktory organizační struktury • Projektovými parametry organizace • všechny řiditelné veličiny, kterými se v organizaci uplatňuje princip koordinace, specializace a přidělování práce. • je možné je ovlivňovat (regulovat) • Situační faktory organizace • na rozdíl od projektových parametrů je nelze žádným nařízením přímo regulovat • (vznikají více méně samovolně v průběhu „života“ organizace).

  5. Souvislost situačních faktorů a příslušných projektových parametrů

  6. METODY • Ve většině situací podnikového chování existuje rozpor mezi situací, v které se organizace nachází a mezi jejím strukturálním uspořádáním. • K posouzení míry závažnosti vzniklého nesouladu je třeba kvantifikovat hodnotu vzniklé odchylky mezi požadovanou úrovní daného projektového parametru a jeho úrovní skutečnou. • Ke kvantifikaci odchylky je nutné nejprve hodnotově vyjádřit porovnávané veličiny, tedy konkrétní situační faktor a komplexní projektový parametr.

  7. Organizační balance PP(SF) = SF 1 +SF OS O Oblast organiz. – PP poddimenzovaná 0,5 (PP) Agregovaný projektový parametr PP +1,96 SE diag PP - 1,96 SE diag ka 95 % intervalu organiz. spolehlivosti Šír 0 0,5 0 1 Oblast organiz. (SF) Situa č n í faktor: Technický syst é m naddimenzov.

  8. Hodnoty organizačních veličin a jejich intenzity (tab.10)

  9. Agregovaný projektový parametr PP a úroveň situačního faktoru SF se určí váženým součtem jejich dílčích hodnost s příslušnými intenzitami: Po dosazení hodnot z tabulky do předešlých vzorců dostaneme: Geometrická podoba nesouladu kongruence představuje nejkratší vzdálenost polohy bodu organizační struktury OS od vedlejší diagonály o:

  10. Nyní je potřeba určit nové nastavení dílčích hodnot složek projektového parametru, tak aby jeho kompoziční hodnota byla v souladu s agregovanou hodnotou technického systému. Napíšeme soustavu tří rovnic a z nich pak explicitně vyjádříme výrazy pro hodnoty jednotlivých faktorů PP v souladu s organizační balance: Vyřešením soustavy rovnic nalezneme hledané hodnoty projektových parametrů:

  11. Interpretace výsledku ve smyslu nalezeného optima organizačního parametru je problematická. Poukazují na to přední autoři zabývající se organizační teorií. Peter F. Drucker ve svém článku nazvaném „Nová paradigmata managementu“ uvádí: „Od samého počátku, které se datuje z doby před více než sto lety, vycházelo veškeré studium organizací z jednoho předpokladu: Existuje – nebo přinejmenším musí existovat jediná správná organizace. V dnešní době by nám již ovšem mělo být jasné, že nic takového, jako je jediná správná organizace, neexistuje. Je již zcela zřejmé, že organizace není žádnou absolutní kategorií.“ • Zde se tedy naskýtá otázka? Je nalezené optimum organizačního parametru absurdnost a nebo nemají pravdu přední teoretici? Odpovědí je, že tvrzení P.F. Druckera sice výrazně, ale pouze zdánlivě zpochybňují věrohodnost výše dosaženého optima u daného parametru organizace. Aby bylo možné dodržet soulad s hypotézami organizačních teoretiků a přitom nezavrhnout nalezené optimum vybraného organizačního parametru, je nutné nalézt zobecněnější řešení.

  12. Při hledání obecného řešení organizačního parametru nejprve jako při prvém (analytickém) způsobu zapíšeme omezující podmínky: (3.24) (3.25) • Pro náš případ je situační faktor SF roven hodnotě 0,4. A jednotlivé intenzity významnosti komponent projektového parametru jsou z tabulky 10 : • Po dosazení hodnot vi a SF do(3.25) vznikne rovnice: (3.26) • Z rovnice (3.26) je patrné, že jedna (jakákoliv) z proměnných , je lineárně závislá na ostatních dvou. Zvolme si například parametr proměnné , tedy: . Potom se výraz (3.26) upraví do podoby: (3.27)

  13. Obdobně bychom mohli volit i ostatní dvě proměnné jako závislé na zbylých dvou proměnných, tedy: (3.28) (3.29) • Pro nalezení optimálních hodnot projektového parametru organizaci jsme si v úvodu zvolili rovnici (3.27). Dále známe definiční obor hodnot každého parametru, který je tvořen intervalem hodnot od minimální možné hodnoty 0 po maximální možnou hodnotu 1: (3.30) (3.31) (3.32) • Spojením vztahů (3.27) a (3.30) dostaneme oblast řešeních, které vyhovují parametru . Tuto oblast řešení parametru můžeme označit například . Oblast řešení se zjistí v souladu sloučení (3.27) se (3.30) při vyřešení nerovnosti: (3.33)

  14. Vedle sloučení vztahů (3.27) a (3.30) můžeme sloučit definiční obory parametrů a , tedy výrazy (3.31) a (3.32) a vytvořit tak oblast řešení těchto parametrů. Tato oblast společných řešení spolu s může být nazvána . Graficky je tento postup zobrazen na následujícím obrázku. • Na tomto obrázku představuje oblast označená množinu možných optimálních řešení parametrů PP1,PP2,PP3. Tato oblast vznikla jako průnik množiny řešení parametru PP1, tj. oblasti s množinou řešení parametrů PP2,PP3 tj. oblasti . Množinu všech možných optimálních řešení lze pokládat za parametrové hodnoty přípustných řešení nastavení organizačního parametru.

  15. PP3 0; 4/3 0; 1 1/3; 1 1; 1 1; 1/3 PP2 0; 0 1; 0 4/3; 0 Oblast možných optimálních řešení projektových parametrů

  16. Model optimalizace parametrů organizační struktury Relativní četnost výskytu nebo lineární interpolace Relativní hodnoty spotřebovaných zdrojů Stav „sepnutého“ spojení modelů váhy hodnoty Hodnota (poloha) agregovaného parametru PP= … Hodnota (poloha) agregovaného faktoru SF= … Porovnání k určení odchylek Interakce Absolutní odchylka AO = SF-PP Geometrická odchylka: Stále sepnutý stav spojení modelů Analytické nastavení parametrů struktury v relacích vah Zobecněné nastavení parametrů struktury  určení přípustného nastavení

  17. DISKUZE • Naléhavost změny organizačního nastavení parametrů reaguje nepřímo úměrně s pozitivním trendem rostoucí výkonnosti organizace • U podniku, který má výhodný trend výsledků svého podnikatelského snažení je brzdou inovace její implementace, • ve firmě, která má výsledný podnikatelský trend složený z prohlubujících neúspěchů je nevětší překážka ve vytvoření inovace. • Shrnuto - úspěšnému podniku chybí inovační iniciace a neúspěšnému inovační schopnost.

  18. Párové srovnání: určení vah důležitosti Ilustrativní příklad pro vyřešení příkladu 3.9 1. Vytvoření rozhodovacího modelu

  19. 2. Metoda párového srovnání K zamezení porušení principu tranzitivity nejprve napíšeme preference kritérií u jednotlivých expertů a pak vyplníme hodnotící tabulku: E1: K3 > K2 > K1 E2: K2 > K3 > K1 Při použití této metody může dojít k přirozenému odstranění kritéria, které žádný expert nikdy neoznačí jako důležitější než některé jiné kritérium. V našem případě tak vyloučíme resp. přiřadíme nulovou váhu důležitosti kritériu K1.

More Related